Specifická role prezidentských voleb Jejich význam k pochopení významu funkce prezidenta Jak se volí prezidenti v Evropě? •Narůstající popularita přímé volby •V nepřímých volbách: –volba parlament (Lotyšsko, Maďarsko) –volba parlamentem doplněným samosprávou s převahou parlamentu (Itálie), resp. vyváženým podílem (Německo) –kombinace parlamentní volby a volby parlamentem a samosprávou, převaha samosprávy (Estonsko) • Pokračování •V přímých volbách: –dominance dvoukolového většinového systému s uzavřeným druhým kolem –výjimky Irsko (AV), Island (FPTP) a Bosna a Hercegovina (FPTP, specifická volba tří hlav státu) •Specifika: –na Islandu a v Irsku se nekoná prezidentská volba, je-li jen jeden kandidát •v Irsku se od roku 1945 takto nekonala volba v 5 z 12 případů •na Islandu v 11 z 19 případů, obhajující prezident obvykle drtivě vítězí –v Rakousku by se u jednoho kandidáta konal plebiscit, strany mohou mezi koly hypoteticky změnit nominaci Problémy nepřímé volby •V některých systémech možnost zablokování (ČR 2003 třetí kolo až třetí volby, Slovensko 1998 trvale blokováno HZDS) •Důvodem kvalifikovaná většina, nebo alespoň možnost, aby se v posledním kole mohl volitel zdržet hlasování •Občas nedůstojný průběh (což ale může mít i kampaň pro přímou volbu) Výhody a nevýhody •Přímá volba • •Nepřímá volba • Role přímých prezidentských voleb •O jakou volbu se jedná dle důležitosti? •V prezidentském systému je nejdůležitější •V ostatních je důležitější volba parlamentu, či prezidenta? •Možnost odlišení „skutečného“ semiprezidencialismu od „nečistého“ parlamentarismu? Prvořadá, nebo druhořadá •Prvořadá prezidentská –„trestání“ prezidentské strany v druhořadých volbách (nebo netrestání vládních stran v prezidentských volbách) –volba ještě více zaměřená na velké a umírněné strany –více neplatných hlasů v parlamentních volbách –vyšší volební účast v prezidentských volbách – •Prvořadá parlamentní –„trestání“ vládních stran v prezidentských volbách –úspěch malých a radikálních stran v prezidentských volbách –více neplatných hlasů v prezidentských volbách –vyšší volební účast v parlamentních volbách (Ne)jednoznačné indikátory Neplatné hlasy •Méně důležité volby méně motivují voliče si hlídat hlasování/více je nabádají vyjádřit protest odevzdáním neplatného hlasu •Nejsou příliš praktický indikátor •Intervenuje –Složitost hlasování – prezidentské volby jsou zpravidla technicky nejjednodušší –Specifické situace – odstoupení kandidáta „na poslední chvíli“ Malé strany •Voliči jsou více ochotni hlasovat pro menší strany, jsou-li volby méně důležité •Jak měřit váhu malých stran? • Malé strany dle efektivního počtu •Jasně koncentrovanější soutěž v prezidentských volbách •Ale – jsou důležitější, nebo jen stranám „nestojí za to“? •Nejvyšší efektivní počty Francie a Finsko, pak středovýchodní Evropa, pak zbytek západní Evropy • Malé strany dle podílu •Nejednoznačné (v jedné skupině se „sejdou“ Rakousko, Rumunsko či Francie, ve druhé např. Kypr, Portugalsko či Slovinsko) •Velký problém s nezávislými kandidáty • „Trestání“ vládních stran •Mělo by záležet na poloze v cyklu •Zkušenost např. ze střední Evropy v tomto směru sporná: –dochází k němu, ale trochu jinak, než předpokládá teorie –velký vliv toho, zda obhajuje stávající prezident Volební účast •Voliči spíše volí v „důležitějších“ volbách •Asi jediný spolehlivý indikátor •U pěti zemí západní Evropy velmi pěkně ukázal rozdíl mezi Francií a ostatními státy •Ve středovýchodní Evropě nejasné výsledky, ale: –v Rumunsku po oddělení termínů parlamentních a prezidentských voleb vyšší účast v prezidentských –v Bulharsku a na Slovensku „méně táhnou“ prezidentské volby než parlamentní –tam, kde býval původně viditelně vyšší zájem o prezidentské volby (Litva, Polsko) se hodnoty sbližují •