POLITICKÁ KOGNICE POL363 19. 10. 2016 Kognice •Jak lidé zpracovávají informace a jak rozumí okolnímu světu •„Kolektivní výraz pro psychologické procesy zapojené do získávání, organizace a nakládání s informacemi a znalostmi“ (Bullock a Stallybrass 1977:109) •Filozofie mysli, rozhodování a standardní politická psychologie chápou jako vědomé procesy, které jsou kontrolované, souvisí se znalostmi •Kognitivní věda rozšiřuje pojetí i o nekontrolovatelné reflexivní a automatické procesy Limity kognitivních schopností •Především paměť a pozornost •Vědomé zpracování pouze zlomku stimulů •Ty jsou objektem krátkodobé paměti (pracovní paměť, STM) •STM = zpracovává 7 ± 2 kusy informace (Miller 1956) •Omezená pozornost •Více úkolů = redukce pozornosti •Invisible Gorilla Test •https://www.youtube.com/watch?v=FWSxSQsspiQ • • Paměť •Jsou-li některé objekty aktivovány v STM často, dostanou se do LTM •Vzpomínky v LTM (uzly) propojeny v asociativní síti •Automatická aktivace vzájemně propojených konceptů •Síla asociace se liší •Vybavování si objektů v LTM problematické •Řada konceptů není snadno dostupná • • Zaller a Feldman 1992 •Lidé nemají konsistentní postoje (Converse 1964) •Je to tím, že jsou hloupí a nemají postoje??? •V paměti celá řada informací, které jsou protichůdné •Lidé odpovídají na základě toho, co si momentálně vybaví •Vybaví si to, co bylo aktivní v nedávné minulosti •Neznamená to, že by neměli postoje •Postoje nejsou unitární koherentní a fixní koncept • Chyby paměti •Ansolabehera a Iyengar: experimenty s vlivem reklamy na voliče •Omezená paměť subjektů v experimentu •50 % si ji nepamatovalo • •Vavreck 2007 •Subjekty v kontrolní skupině naopak reportovaly, že reklamu viděly • • Jaká je role paměti při utváření postojů? •Dva modely •Memory based model hodnocení •On-line model hodnocení Memory based hodnocení •Zaller a Feldman 1992 •Lidé se spoléhají na informace uloženy v paměti •Hodnocení subjektu na bázi info v LTM •Souhrnné hodnocení •Hodnocení subjektů pouze pokud se to vyžaduje (volby) On-line hodnocení •Hodnocení probíhá neustále •Každá nová info je on-line zahrnuta do hodnocení subjektu •Pamatujeme si naše hodnocení •Samotnou informaci zapomeneme •Normativní důsledky •Lodge, Steenenberg a Brau 1995 •Individuální rozdíly v zapojení on-line procesu (need to evaluate, měření pomocí introspektivních otázek) (Tormala a Petty 2001) • Hybridní model? •Jsou memory a online modely navzájem protichůdné? •Důkaz, že voliči zapojují oba modely •Kim a Garrett 2011: sledují hodnocení kandidátů v debatě v reálném čase •Online procesy dominantní •Zapojeny ale i paměťové procesy •Paměť intervenuje do celkového hodnocení a volby v momentě, kdy jsou info dostupné v paměti v rozporu s online hodnocením •Je-li hodnocení konsistentní paměť nehraje roli Neinformovaní voliči •Kognitivní limity •Motivační limity •Většina voličů má nízkou míru znalostí politického prostředí, nezajímají se o témata •Neinformovanost je racionální (Downs 1957) •Demokratický deficit •Jak mohou občané participovat, mít názory a rozhodovat se? Heuristiky v politice •Lidé svůj nedostatek znalostí řeší pomocí kognitivních zkratek •Původní výzkum Kahneman a Tversky 1974: heuristiky a ZKRESLENÍ •Dostupnost, podobnost, ukotvení •Lidé používají heuristiky ke zjednodušení rozhodovací situace, vede k chybám v úsudku •Politologie přebírá koncept heuristiky ve významu pomůcky, která lidem pomáhá orientovat se v příliš komplexním politickém prostředí •Hlavní boom optimismu v 90. letech 20. století •Koncept pomáhá překonat problém neinformovanosti • • • Heuristiky v politice •Racionalita s nízkou mírou informace, intuitivní racionalita (Popkin 1991) •Voliči nemusí vědět vše, vystačí si s málem •Popkin předpokládá, že důležité informace lidé získávají v každodenním životě, z médií, od ostatních lidí, z kampaní, inof o kandidátech •Sniderman a Brody: Likeability heuristice (heuristika sympatičnosti) •Na základě toho, jak mám rád skupiny usuzuju o tom, jaký mají postoj k tématům •Je nutné mít ale postoj Heuristiky •Lupia 1994: kalifornské referendum •Referendum o změně pojištění automobilů •V dotazníkovém šetření zjišťoval znalosti a volbu •Relativně informovaní voliči volí stejně jako úplně informovaní voliči •Silné argumenty pro heuristiky jako nástroj překonávání knowledge gap •ALE! Je rozhodování na základě heuristiky opravdu dobré? •Skepse po vzoru Kahnemana a Tverskyho: Kuklinski a Quirk zpochybňují užitečnost heuristiky •Kvalita rozhodnutí se nezvyšuje. Lidé nedisponují informacemi, aby je mohli skutečně efektivně použít. Často nejsou dostupné • • Heuristiky •Bartels 1996 •Simulace šesti prezidentských voleb tak, jako kdyby byli voliči plně informovaní •Statistická simulace, velmi zjednodušující •Kvantitativní odhady efektu informovanosti •ANES data •Rozdíly ve výsledcích voleb •Efekty informace především v některých demografických skupinách •Heuristiky (as if fully informed voters) nefungují •Nedochází k vynulování zkreslení výsledků na agregované úrovni Švédsko •Oscarsson 2007: •Replikace Bartels 1996 •Volby 1985-2002 Neinformovanost voličů má politické důsledky •Zřejmě by plná informovanost voličů vedla k jiným složením vlád v některých volebních obdobích •Agregované zisky pravice o 2, 1 procentního bodu v průměru vyšší •Skeptický pohled na heuristiky Lau a Redlawsk 2006 •Experimenty pomocí Dynamic Process Tracing Environment •Skupinový endorsement •Stranické a ideologické zkratky •Osobní stereotypy •Životnost (průzkumy) •Experti dokážou využít heuristiky ke správné volbě (paradoxně) •Nesofistikovaným voličům jsou k ničemu •Experti = ideologie a endorsement, Neinformovaní voliči = stranictví a vzhled •Role informačního prostředí •Correct vote (operacionalizace informovaného rozhodnutí) • • • • Kognitivní konzistence •Kognitivní disonance (Festinger 1957) •Přirozená tendence konzistence mezi postoji a chováním •Disonance = psychologické pnutí, snaha se mu vyhnout •Pokud je disonance – snaha ji eliminovat (konsonance) •Změna postoje nebo chování •Kognitivní strategie jako trivializace •Redukce konfliktu •Zkreslení nebo popření informace •Oživení přístupu v teorii motivovaného uvažování (Kunda 1990) •Motivace = přání a preference toho, jaký by měl být výsledek uvažování •Zkresluje výsledky uvažování, přemýšlení, dojmů a hodnocení atd. •Dva typy motivů: Motivy přesnosti (accuracy) a směru (directional) • Motivované politické uvažování •Taber a Lodge (2005, 2006, 20013) •Všechno politické uvažování je motivované směrově •Hlavní motivace = zachovat si původní postoje •Model je afektivní, vše vychází ze základních emocionálních reakcí • Motivované politické uvažování •Efekt původního postoje •Snaha zachovat si původní postoj •Původní postoje považovány za přesvědčivější než protichůdné informace •Resistence ke změně •Např. Lewinsky aféra, podpora prezidentů v USA •Disconfirmation bias •Znehodnocování kontra-argumentů •Snaha o vyvracení nekonsistentních argumentů •Confirmation bias •Selektivní expozice •Výsledkem motivovaného politického uvažování je: postojová polarizace •Důsledky???? • • Implicitní kognice •Aspekt Systému 1 (typu 1) •Nevědomé procesy, nevědomé postoje a evaluace •Explicitní kognice – mentální operace vyššího řádu, vědomé myšlení, racionalizace, mentální energie a soustředění •Implicitní kognice – nevědomé kognitivní procesy, na bázi automatických asociací, ovlivňují vědomé kognitivní procesy, postoje, chování Implicitní kognitivní procesy •Většinu informací zaprodáváme automaticky a nevědomě •Automatické procesy: •Spontánní •Nekontrolovatelné •Málo kognitivního úsilí •Nevyžadují pozornost •Automatické procesy ovlivňují naše myšlení i chování zcela nevědomě •Olson, Fazio: automatické pozitivní nebo negativní prostoje ke kresleným postavám •Typický je efekt primingu: dochází k automatickému spuštění některých konceptů, které ovlivní naše postoje nebo chování •Florida experiment • Měření implicitních postojů •Response latency •IAT (Implicit Attitude Test) •Affective priming • •