Autoritářství & poslušnost vůči autoritě POL363 2. 11. 2016 Role osobnosti •Dominantní téma po WWII •Otázky ohledně kořenů autoritářství •Existují predispozice k fašismu? • • Osobnost •Predispozice determinující postoje, hodnoty, chování atd.. •Pravidelnosti v tom, jak lidé reagují na nejrůznější stimuly •Unikátní pro každého jedince •Stabilní v čase •Ovlivňuje chování i postoje • Autoritářská osobnost •Adorno, Frenkel-Brunswick, Levinson, & Stanford 1950 (Berkley) •The Authoritarian Personality •Psychoanalytický přístup •Existuje forma osobnosti, která je autoritářská •Jsou v USA lidé s fašistickými dispozicemi? • Autoritářská osobnost •Autoritářství vychází z konfliktů v dětství •Přísná výchova vede k potlačování pudů •V důsledků trestů se děti těmto pudům vyhýbají •Závislost na autoritě Autoritářská osobnost •Studie v Kalifornii •Kvantitativní ikvaliatativní data •Rozhovory a klinické testy •Konstrukce několika škál •sklon k fašismu měří tzv. F-škála –Měření předsudků a sklonů k fašistickým myšlenkám Autoritářská osobnost •Konvencionalismus •Autoritářská submise •Autoritářská agrese •Aniintracepce •Pověrčivost •Drsnost a síla •Destruktivita a cynismus •Projektivita •Sexualita Kritika •Co levicoví autoritáři? •Chybná konstrukce škály •Omezený vzorek •Nekontrolují možné intervenující proměnné •Martin 2001 – celý koncept je chybný, co lidé, kteří jsou uprostřed? •Problematická je psychoanalýza Pravicové autoritářství •Bob Altemeyer (1981, 1988, 1996) •Right-Wing Authoritatianism RWA •Analýza postojů •Překonává psychoanalýzu •Snaha vyhnout se chybám Autoritářské osobnosti Pravicové autoritářství •Autoritářská submise •Autoritářská agrese •Konvencionalismus • •Měření pomocí Likertovy škály –30 položek v obou směrech –Snaha o vysokou míru konsistence měření (podle něj to F-škála nedělá) – RWA • •Zdroj: geny i socializace •Je to psychologický rys, nikoliv politický – funguje bez ohledu na politický kontext • • RWA •Autoritáři: –Podporují nezákonné akty vlády –Méně podporují práva a svobody –Méně citliví k porušování práv ze strany autority –Měkčí tresty pro autority –Tvrdší tresty pro devianty/lidi porušující zákon –Více etnocentričtí –Nepřátelští k homosexuálům –Spíše přijímají tradiční náboženské postoje –Spíše jako fundamentalisté –Tradiční gender role –Konformní k sociálním normám –Tendence k sociálnímu konzervatismu –Blíže k politické pravici – RWA •Nekritické přijímání autority •Přijímají protichůdná fakta •Svět jako nebezpečné místo •Spíše zpochybňují argumenty nesouhlasící s jejich psotoji, nezpochybňují to, čemu věřit chtějí Stenner 2005 •Autoritářská dynamika •Autoritářství v kontextu prostředí •Existují katalyzátory autoritářství –Normativní hrozby (ohrožení identity naší skupiny, ohrožení pocitu jednoty) •V období normativních hrozeb více autoritářské postoje k rasové diverzitě, politickému nesouhlasu a morální deviaci •Jiná konceptualizace než Altemeyer (k čemu se mají vychovávat děti?) – Hetherington a Weiler •Opačná logika •Míra autoritářství se liší •V období hrozeb se rozdíl snižuje •U lidí s nízkou úrovní autoritářství se projevy AP zvyšují •Reakce na hrozby, u lidí s vysokou úrovní AP jsou citliví na hrozby neustále •Zvýšená hrozba v nějaké oblasti znamená větší poptávku po řešeních, která nastolí pořádek • Perrin 2005 •Analýza dopisů do redakcí novin v USA po 9/11 •Vzestup autoritářství ale i antiautoritářství •Autoritářství a antiautoritářství jsou součástí politické kultury, projevují se společně Oesterreich •Autoritářství vychází ze socializace v dětství a schopností vyrovnávat se s hrozbami •Jde o zvyk uchýlit se k autoritě v kritických situacích. •Jde o osobnostní rys, nikoliv postojovou charakteristiku •Kritika Adorna i Altemeyera •Vlastní škála •Vždy dělám věci stejně. X Rád zkouším nové věci. •Když se někomu něco stane, mám sklon si říkat: “Dobře mu/jí tak!” X Soucítím s lidmi, kterým se něco stane. •Rád/a potkávám nové lidi. X Nerada potkávám nové lidi. •V nových a neznámých situacích si nepřipadám dobře. X Mám rád/a nové a neznámé situace. •Mám sklon se přiklánět k silnější straně. X Často jsem na straně slabších. •Mám rád změnu. X Nemám rád změnu. •V konfliktech ustupuji, ale vyhledávám odplatu. X Konflikty řeším přímo. •Obdivuji dominantní lidi. X Lidmi, kteří se snaží ostatním dominovat, opovrhuji. •Lidi, kteří nejsou na mé straně, jsou proti mně. X Umím přijmout lidi, kteří nejsou na mé straně. •Snažím se vyhýbat kontaktu s lidmi, kteří jsou odlišní. X Mám rád/a kontakt s lidmi, i s těmi odlišnými. •Mám rád/a skupiny, ve kterých je vše zorganizováno. X Mám rád/a skupiny, ve kterých si členové vše organizují sami. •Když na mně lidé závisí, ráda/a jim to dávám najevo. X Když na mě lidé závisí, nedávám najevo. •Rád/a se přidávám k lidem, které neznám. X Mezi lidmi, které neznám, se cítím nepříjemně. •Obdivuji lidi, kteří se dokáží vzdát. X Myslím, že lidé, kteří se vzdají, jsou slaboši. •Chci mít poklidný život. X Chci mít zajímavý život. •Mám rád spontánní lidi, I když jsou někdy nepředvídatelní. X Mám radši lidi, jejichž chování lze vždycky předvídat. •Mám problém plnit příkazy, o kterých nejsem stoprocentně přesvědčen/a. X Nemám problém s plněním příkazů, ani těch, o jejichž užitečnosti nejsem přesvědčen/a. •Cítím lítost vůči lidem, kteří mají velké problémy. X Necítím lítost vůči lidem, kteří jsou ve velkých problémech. •Vždy se snažím naučit něco nového. X Stačí mi to, co už znám. •Rozčilují mě lidé, kteří zpochybňují věci, které jsou dobře zavedené. X Obdivuji lidi, kteří zpochybňují věci, jež jsou dobře zavedené. •Plním příkazy nadřízených, i když o nich nejsem přesvědčen/a. X Snažím se vyhnout příkazům, o kterých nejsem přesvědčen/a. •Rád/a jsem konfrontován/a s novými myšlenkami. X Nejsem rád/a konfrontován/a s novými myšlenkami. •O těch pro mě nezákladnějších otázkách nediskutuji. X Myslím, že se můžu naučit něco nového i když jsou v sázce pro mě nejzákladnější otázky. • Sociálně dominantní orientace SDO •Pratto, Sidanius, Stallworth, & Malle 1994 •Chtějí pochopit opresi vůči skupinám •Minimalizace skupinových konfliktů vytvořením konsensu o dominantních ideologiích, které udržují nerovnost. •Mýty legitimizující hierarchii •Stabilizace a normalizace oprese skupin •Některé mýty naopak egalitářské – co vede k jejich odmítání? • SDO •do jaké míry člověk chce, aby jeho skupina dominovala ostatním •Postojová orientace, 14 položek na škále •Jak chceme organizovat vztahy ve společnosti? •Lidé s vysokým skórem SDO jsou pro hierarchickou organizaci •Určuje ochotu brát na sebe určité role (hierarchické) • Sociální dominance •Vyšší u mužů •Tendence k sociálnímu konzervatismu •Patriotismus •Kulturní elitářství •Etnické přesudky •Sexismus •Politicko-ekonomický konzervatismus •Podpora armády Duální model •J. Duckitt •RWA i SDO jsou podobné ale ne stejné, vyjadřují různé motivace k předsudkům •RWA: požadavek větší společenské bezpečnosti, determinován tendencí ke konformitě a názorem, že svět je nebezpečné místo •SDO: spíše soutěživý prvek, vede k tendenci o sociální dominanci nad ostatními skupinami. Negativní spíše k podřízeným skupinám Postoje k imigraci •Různé typy motivace k předsudkům vůči imigrantům •Různé typy předsudků –RWA: souvisí s kriminalitou –SDO: souvisí s ekonomickými tématy (Cohrs a Stelz 2010) •RWA: negativní postoje k imigrantům kvůli strach z nedostatečné asimilace, odporu převzít společenské normy •SDO: strach, že se asimilují a smažou rozdíly POSLUŠNOST AUTORITĚ •Stanley Milgram •Sociální psycholog, téma poslušnosti •Vychází z poznatků o konformitě Salomona Asche Milgram •Jak funguje konformita? •Chtěl vědět, jak daleko jsou lidé schopní zajít, když jim autorita říká, ab udělali něco proti vlastním predispozicím •Umisťuje subjekty do situace, ve které se jejich predispozice oslabují • Milgramův experiment Jul03&01.jpg Milgramův experiment •Predikce psychiatrů a psychologů –0,125 % participantů bude ochotných dát maximální šok –Průměrný maximální šok 125 V Milgramův experiment •Ve skutečnosti: –63 % participantů jdou až do maxima (450V) –Průměrný maximální šok: 375 V • Experiment #11 •Možnost zvolit šok: –Průměrný maximální šok = 75 V –1/40 subjektů zvolil 450 V (3%) Experiment #8 •Ženy: •65 % vydrželo až do maxima 450 V •Průměrný maximální šok = 375 V Experiment #3 •Oběť ve stejné místnosti: –16/40 (40 % ) vydrželo až do maxima 450 V –Průměrný maximální šok = 315 V Experiment #4 •Kontakt s obětí –12/40 (30 %) vydrželi až do maxima 450 V –Průměrný maximální šok = 270 V Experiment #13 • Jul03&06.jpg Experiment #13 •Místo experimentátora obyčejný člověk •4/40 (20 %) vydrželi do maxima 45 V •Průměrný nejvyšší šok = 240 Experiment #14 Jul03&07.jpg Experiment #14 •Experimentátor v roli Learnera, výměna rolí •0/40 ochotno dát 450 V •Průměrný nejvyšší šok = 150 V Milgram •Člověk je schopen se podřídit autoritě, i když je to proti jeho nejlepšímu úsudku •Není to rys osobnosti •Je to dáno situací, ve které se člověk ocitne •Adorno a ostatní se mýlí •Člověk poslouchající autoritu necítí odpovědnost za své činy • Milgram •Jaká je role prostředí? •Co tedy vede lidi k poslušnosti? •Co je atributem autority? •Subjekty byly ujištěny, že to není nebezpečné. V genocidě je to naopak. •O čem vypovídá těch 35 %, kteří neuposlechli –Tomu se nevěnuje –Evidentně jejich predispozice jsou silnější než situace – Replikace •9 replikací 1960s-1970s •Průměrná poslušnost = 61 % •2007 televizní semi-replikace, stejné výsledky jako Milgram •Německo 1970: poslušnost = 85 %, jsou Němci více poslušní? •https://www.youtube.com/watch?v=1HcMWlnTtFQ •