Socializace, politický vývoj POL363 30. 11. 2016 •Vývoj politických postojů během života •Vychází z vývojové psychologie •“Ten, kdo nebyl revolucionářem ve dvaceti, nemá srdce. Ten, který je revolucionářem ve 40, nemá rozum.” (francouzské přísloví) Politická socializace •V 70. letech boom •Důraz na socializaci v dětství •Hypotézy: “Primacy principle”, Strukturující princip •Ale politické postoje se vyvýjí celý život, i v dospělosti Dětství a adolescence •The American Voter 1960: socializace v dětství jako zákad tzv. Michiganského modelu •Hlavní závislou proměnnou je stranická identifikace •Krystalizace probíhá celý život •Předpolitická zkušenost Jakou roli hraje kontext? •Sears a Valentino 1997 •Sledují i jiné politické predispozice (rasové předsudky, nacionalismus, etnickou nevraživost, loyalitu k lídrům, postoje k symbolům státu etc.) •Jedná se o zisk politických posotjů (konsistentnost, krystalizace, ideové omezení). •Panel, Wisconsin, něhem primárek, adolescenti 10-17 let a jejich rodiče. •Adolescenti - mají afektivní vazby na strany, ale nejsou podloženy fakticky, nízká úroveň krstalizace názorů. •Během kampaně dochází k politické socializaci, pouze ve vstahu ke kandidátů a stranám (nikoliv témata). Rok poté viditelný pokles. •Socializece, krystalizace u mladých lidí probíhá ve vlnách, kontextuální faktory. Sociální učení v dětství •Test hypotézy: Jennigs a Niemi 1974, 1981: •Panel, středoškoláci 1968, 1973, 1982, 1997 •Středoškoláci, rodiče a děti původních středoškoláků (v roce 1997) •Stranická ID se do značné míry přenáší v rodině •U témat je efekt socializace slabší Socializace mimo USA •Kroh a Selb 2009: •Sledují vývoj stranické ID v Německu •Vývoj (stabilita) ID se liší podle toho, zda je identifikace symbolický nebo nesymbolický politický postoj (Sears 1983) •Panel, mladí lidé a jejich rodiče, hledali domácnosti s inklinací k jedné politické straně •58 % adolescentů (“dědí” stranickou ID) •Jediněc ze sociálně demokratické rodinu má 14 krát větší šanci, že bude volit SPD než člověk vyrůstající v rodině, která podporuje CDU-CSU •Sleduje ID lidí do 30 let věku •ID buď jako predispozice nebo jako získaný rys. Pokud dojde k výkyvu (např. v důsledku nějaké události) a vrátí se zpět - jedná se o predispozici, symobolický postoj, vykazuje stabilitu. •Ne každá rodina má stejný socializační potenciál. Politics across generations •Existují specifika v mezigeneračním přenosu politických postojů? •Jakou roli hraje síla politických vodítek, které rodiče dětem předávají? •Míra politizace rodiny hraje roli •Jaká je role dalších faktorů, které rodiče s dětmi sdílejí (např. třída)? •Jaký je dlouhodobý dopad socializace? •4 vlny (1965, 1973, 1982, 1997) •Efekty nejsinější pro ID a afektivní témata •Efekty silnější u politicky aktivních rodin (angažovanost rodičů a jejich zájem o politiku) • • Co když spolu rodiče politicky nesouhlasí? •Posiluje politický nesouhlas v rodině politickou angažovanost potomků? •Nebo ji naopak osabuje? •Záleží na politickém prostředí, pokud je kompetitivní, tak nemá vliv. Pokud je více konsensuální, tak se zájem o politiku posiluje. •Fitzgerald a Curtis 2012, komparativní studie (UK, Německo a Švýcarsko), efekt volebního systému •Socializační mechanismus není stoprocentně platný, záleží na politickém prostředí, ale i na faktorech uvnitř rodiny Individuální faktory •Jakou roli hraje to, že se od sebe jednotlivci liší? •Wolak 2009: děti se liší v tom, jak dobře přijímají politická sdělení, zda aktivně sami vyvolávají politické debaty, zda sledují zpravodajství, v toleranci/averzi vůči konfliktu. •Panel v roce 2006 během kampaní na státních úrovních, stranická ID se nezměnila na agregované úrovni ale podle toho, jaké charakteristiky jednotlivci vykazují. •40 % respondentů mělo stabilní ID, 25 % nemělo žádnou, zbytek se měnil. •Efekty menší než u prezidentských kampaní. •Ke změně stranictví došlo u adolescentů, kteří se aktivně zajímají o politiku a mají nízkou roveň averze ke konfliktu. Socializace v rodině •Debaty v rámci rodiny hrají roli •U dívek se zvyšuje politická angažovanost a zájem o politiku, pokud jsou viditelné ženské kandidátky •Nejde ale o přímý vztah, zprostředkujícím faktorem je to, že se o těch kandidátkách mluví doma Občanská aktivita •Raná adolescence je obdobím formování postojů k občanskému zapojení se. •Politická angažovanost v mládí predikuje volební účast v dospělém věku. •Co je ale občanská angažovanost u lidí, kteří nemohou ještě volit? James-Dewey-Dunn hypotéza •komunitní služba je prostředkem ke zvýšení sociální odpovědnosti a zvýšení sociální koheze •Komunitní služba jako součást povinné školní docházky? •Velké kontroverze (související s dobovým klimatem) •V současnosti se o tom hovoří spíše jako o žádoucím prvku Metz a Youniss 2005 •Sledovali důsledky povinné komunitní služby ve škole •“přírodní experiment” •Typické formy zapojení: tutoring, trenérství, pomoc v centrech pro bezdomovce, organizace sbírek jídla a oblečení, asistence v církevních a jiných charitativních organizacích •Kritérium sužby: alespoň jedna nepříbuzná osoba musí obdržet pomoc •Někteří studenti byli aktivní sami od sebe (bez ohledu na školu), většinou mají sami aktivní rodiče a/nebo jsou členy církví. •Ale u neaktivních se v důsledku povinné komunitní služby zvýšila dobrovolná aktivita Role politické angažovanosti rodičů •V USA umí cca polovina adolecentů správně definovat demokracii •Daří se to těm, v jejichž rodinách probíhají politické diskuse •Schopnost správně definovat demokracii koreluje s věkem, vzděláním rodičů, diskusemi o politice, aktivitami v komunitě Předsudky a stereotypy •Přijímání rasového biasu velmi brzo •Fungují ještě před tím, než děti vůbec kognitivně vnímají rasu •Katz a Kofkin 1997: děti 2 1/2 roku, preferují děti stejné rasy, ve věku 3 let preferují bílé děti. Tendence u afroameričanů pokračuje cca do 6 let věku. •Podobné výsledky i v JAR (do 10 let) •Důvod?? •Většinou však děti nevykazují negativní vztah k ostatním rasám/etnikům. Až na výjimky: Prostředí se silně negativními meziskupinovými vztahy •Výzkum na středním východe: Bernick et al. 2010 •4 skupiny: izraelští židé, izraelští Palestici, Palestinci, Jordánci •Předškolní věk, cca 400 dětí •Hodnocení dětí, sociální exkluze a přijetí sociální exkluze •Vykazují rasové stereotypy (Židé vs. Arabové), negativní hodnocení •Odmítání sociální exkluze na základě kultury a na základě jazyka •Sociální exkluze Židů ze strany Palestinských dětí Sociální třída •Koncept mnohem abstraktnější •Děti ho vnímají později •Socioekonomický status důležitým faktorem ve vývoji •Weiger 1998: •Hloubkové rozhovory s dětmi z chudých rodin (5-12 let) •Chudé děti vnímají stereotypy o chudých ve společnosti •Chudí ve společnosti vnímaní jako: “hloupí”, “špinaví”, “problematiční”, “odporní” •Odráží se v negativní sebepercepci •Děti v 8 letech v USA: bohatí lidé jsou chytřejší, lepší ve sportu i v akademické oblasti i v hudbě. “Ovlivnitelné roky” •Hypotéza (Sears 1985): “Kritické období” je raná dospělost (cca 17-25 let), kdy jsou lidé obzvláště náchylní a otevření změnám v politické orientaci. •Politické postoje nejsou krystalizované •Mladí lidé si uvědomují více politický a sociální svět, zároveň dotváří svoji identitu Henry a Sears 2009 •Sledují krystalizaci rasových předsudků •Symbolický rasismus (moderní forma rasismu) •Krystalizace: jistota postojů, těsnost vztahu mezi symbolickým rasismem, dalšími rasovými postoji, konzervatismem atd. •Krystalizace postupně až do 39 let, od 50 let úpadek krystalizace, rozvolňování symbolického rasismu • Závěr •V debatě o politické povaze člověka dva argumenty: predispozice nebo socializace •Tento směr výzkumu říká, že existují dispozice, které jsou formovány v rodině (jsou dány prostředím, které nás formuje, především rodinou) •Spíše situační než dispoziční pohled •Ovlivňuje nás politické nastavení rodiny, ale i vnější faktory (například kampaně, škola) •Interakce s dispozicemi (např. Otevřenost informacím o politice a tolerance vůči konfliktu)