Politická persuaze POL505 8. 11. 2016 Persuaze •„Komunikace určená k ovlivnění ostatních lidí tím, že vede ke změně v jejich postojích, hodnotách a názorech“ (Simons 1976: 21). •Politická persuaze je proces, kdy se pomocí komunikace někdo snaží ostatní lidi přesvědčit, aby změnili svůj postoj nebo chování v nějakém tématu či oblasti pomocí sdělení (Perloff 2003). •Vlastní rozhodnutí •Významnou roli v politice. •Lasswell (1948): Who says what to whom with what effect? •Tři komponenty persuaze: Zdroj (who), message (what), příjemce (to whom). •Všechny se zkoumají z pohledu politologie (efekty) i psychologie (procesy). Elaboration likelihood model persuaze •John Petty a Richard Cacioppo •Lidé věnují evaluaci persuazivních sdělení různou míru svých kognitivních zdrojů •Lidé nemají stejnou míru kognitivních zdrojů, nemají stejnou motivaci je zapojovat •Centrální a periferní cesta persuaze • ELM •Centrální cesta persuaze (Central route) •Změna postoje výsledkem elaborace sdělení, jeho důsledků •Podmínka: schopnost a motivace •Periferní cesta persuaze (Peripheral route) •Změna postoje výsledkem zjednodušujících procesů (Cues) •Schopnost a motivace chybí nebo jsou redukovány •Persuasion cues – vedou ke změně postoje bez aktivního procesu přemýšlení o konkrétních atributech daného tématu nebo objektu • •Analogické modely: např. Heuristic-Systematic Model (Chaiken) Příjemce sdělení (to whom) •Lidé se od sebe liší a různí lidé uvažují různě (Sniderman 1981) •Individuální rozdíly ve vnímání sdělení a jejich zpracování •Některá sdělení působí na některé lidi a na některé ne •Jaké jsou klíčové individuální rozdíly??? Individuální rozdíly příjemců •Míra politické expertizy, sofistikovanosti, povědomí, znalosti (různá konceptualizace) •Problém s politickou znalostí pojmenoval již Phillip Converse v 60. letech •Jeden z nejvíce studovaných faktorů •Persuaze závisí na dvou faktorech: expozice politickému sdělení a přijetí obsahu (Converse 1962) •McGuire 1968: p změny názoru je funkce p toho, že sdělení jedinec obdrží krát p, že má sdělení vliv na jedince. Vliv sdělení = pozornost a pochopení. • • • • Zaller: Receive-Accept-Sample Model •Receive: zda jsme vystaveni sdělení •Accept: zda se sdělění promítne do našich úvah •Sample: zda jsou tyto úvahy dostupné v paměti • •Souvisí s mírou politického povědomí (znalosti). •Povědomí o politice souvisí s recepcí informace. •Povědomí zároveň souvisí negativně s akceptací názorově nesouhlasných informací. •Kombinace politického povědomí a ideologické orientace! •Role politického prostředí a toho, jak jsou jednotné/polarizované elity. •Střední míra awareness vede k názorové změně •Zaměření na periferní cesty Předpoklady k persuazi? •Recepient musí sdělení přijmout •Vyšší povědomí o politice vede k vyšší pravděpodobnosti přijetí •Hodně vysoké povědomí snižuje pravděpodobnost postojové změny •Implikace: nejvíce a nejméně informovaní občané mají stabilní postoje, preference, hodnocení • Effekt sdělení (what) •Dva a půl tisíce let se lidé zabývají rétorikou a analyzují argumenty. O efektech jejich struktur toho víme překvapivě málo (McGuire 1985) •Velmi těžce se sleduje •Jak ho separovat od ostatních faktorů? Efekt sdělení •Cobb a Kuklinski 1997 •Dvě dimenze argumentu: negativita a komplexnost •Negativita •Obecný negativní bias •Asymetrie pozitivních a negativních informací •Komplexnost •Složité vs. jednoduché argumenty •Složitější argument má větší váhu, ale zase mu příjemce nemusí rozumět • Cobb a Kuklinski 1997 •Experimentální studie •Argumenty o NAFTA a zdravotní reformě •Negativní vs. Pozitivní argumenty a složité vs. Jednoduché •Negativity wins! (argumenty PROTI navrhovaným politikám) •Zprostředkující proměnná byla opět sofistikovanost •Pro NFTA byly přesvědčivější složitější argumenty •Pro zdravotnictví jednoduché argumenty •PROČ?? •CO Z TOHO PLYNE? • Rámování •Způsob jak ovlivnit VLIVNOST sdělení •Velmi komplexní problematika •Základní směry: •Risky choice framing •Attribute framing •Goal framing • Risky Choice Framing •Rámování riskantní volby •Kahneman a Tversky •Prospektová teorie •Základní experiment s Asijskou nemocí, lidé volí riskantní volbu v negativním rámování •Cíl: rámováním ovlivnit preference rizika •Některé faktory snižují vliv framingu Attribute framing • •Atribuční rámování, rámujeme pouze jeden atribut daného objektu •Nejjednodušší typ •Jeden atribut rámován pozitivně/negativně •Ovlivnění hodnocení toho objektu •Např. maso: libové ze 75 % nebo tučné ze 25 % •Např. 95% zaměstnanost nebo 5% nezaměstnanost Goal framing •Rámování cíle •Za účelem presuaze, ovlivnění hodnocení důsledků nějakého chování •Pozitivní rámce: zisk pozitivních důsledků nějáké akce •Negativní rámce: vyhnutí se negativním důslekům nějaké akce •Meyerowitz a Chaiken 1987: Effects of Message Framing on Breast Self-Examination Attitudes, Intentions, and Behavior •BSE je pozitivní věc v obou rámcích, jde o to, která má větší přesvědčovací sílu •Negativní rámec: negativní důsledky toho, když se ženy nevyšetří. Je silnější než pozitivní rámec (výhody toho, když se vyšetří). Efekty zdroje (who) •Většina sdělení má daný zdroj •Důvěryhodnost, likability, stranictví, ideologie atd. •ELM: faktory zdroje ovlivňují cestu elaborace sdělení (centrální nebo periferní) •Když je pravděpodobnost elaborace nízká, hraje roli zdroj (expertiza) •Argumenty od člověka, kterému je přisouzen expresnější status, mají větší váhu •Kredibilita zdroje (opět při nižší míře elaborace ) •Kredibilita, expertiza, sociální atraktivita jsou CUES (zkratky) vedoucí k ovlivnění postoje •Cues v podmínce periferní cesty persuaze (distrakce, nízká relevance, nejasná relevance) Efekty zdroje (who) •Kuklinski a Hurley 1994: experiment •Chtěli bychom znát vaši reakci na vyjádření (ZDROJE) •Nedávno byl citován v New York Times. Podle něj by se Afroameričané měli přestat vymlouvat a začít se spoléhat sami na sebe, aby získali lepší postavení ve společnosti. Souhlasíte s tímto (ZDROJEM)? •Zdroj: Ted Kennedy, George Bush, Clarence Thomas a Jesses Jackson. •Výsledek? Afroameričané souhlasí s tímto výrokem, když je jejich autorem Afroameričan. •Identifikace se zdrojem ovlivňuje sílu sdělení • Lupia a McCubbins 1998 •Série experimentů •Jaké faktory ovlivňují persuazi? •Na zdroji nejvíc záleží co do ZNALOSTI a ZÁJMU •Další faktory jako rasa, ideologie, likability atd. jsou vedlejší •Zájem: vnímáte, že mluvčí má s vámi společný zájem •Znalost: vnímáte, že mluvčí ví o tématu informace, které jsou pro vás užitečné •Rozumné rozhodnutí nevyžaduje plnou informovanost, ale schopnost predikovat důsledky rozhodnutí •Lidé většinu informací ignorují, nahrazují „radami“ od těch, kteří jsou kompetentní v dané otázce (riziko decepce) • Jak získáváme informaci???? •Bayesovský model učení •Vs •Motivované učení (uvažování) Bayesovský model •Lidé updatují postoje s nově získanou informací •Každá informace má dopad na každého jedince •Dopad je ve stejném směru, v různé intenzitě •Ale ve skutečnosti informace vedou ke konvergenci postojů •Nehrozní polarizace •Paralelní posuny v postojích ke stejnému cíli •Green a Gerber 1999 (případné rozdíly v efetktu inforamce jsou výsledkem politických hodnot a ideologie) • Funguje Bayesovský model na lidec? •Lord, Ross a Lepper 1979 •V experimentu ukazují, že nikoliv •Nejednoznačné informace nevedou k umírnění postojů ale naopak k jejich polarizaci (trest smrti v USA) •Silný podklad ke zpochybnění Bayesova učení v politice •Metodologické slabiny, ale následuje extensivní výzkum tzv. motivovaného uvažování Motivated reasoning •Všechno uvažování sleduje nějaké motivy •Motivy. •Přesnost (accuracy) •Směrovost (directional goals): chceme dojít k určitému závěru Motivované politické usuzování •Taber a Lodge (2006, 2013) •Bias původního postoje •Diskonfirmační bias •Konfirmační bias (selektivní expozice) •Souvisí s emocemi (viděno např. pomocí fMRI – Westen et al 2006) • •V rozporu s Bayesovským modelem •Bartels 2002: Spíše potrvzuje motivated reasoning (vymezuje se proti Green a gerber), lidé fundamentálně odlišně vnímají informace (i data typu míra inflace nebo nezaměstnanosti). Jak je to s Trumpem? Dan Kahan: •Cultural cognition project •Proces motivovaného uvažování •Ale hraje tam úlohu i určitý typ politické kultury (postoj k hierarchii/egalitářství) •U žen preferujících hierarchii negativní informace u Trumpa posilují podporu Trumpa, přesvědčení, že nejde o relevantní problémy, že ženy obviňující Trumpa lžou etc.