Experimentální politologie: Úvod POL565 20. září 2016 Úvod do experimentální politologie •  Sylabus •  Přednášky a četba •  Position paper •  Projekt (návrh a prezentace) •  Prezentace tématu •  Zkouška •  Podvodné praktiky Proč studovat experimentální metodu? •  Teoretické základy experimentální metody •  Praktická příprava experimentu •  Aplikace ve vlastním výzkumu •  Porozumění experimentálním textům Proč experiment? •  Zkoumání KAUZALITY •  Vytváří a porovnává různé stavy světa •  Svět, ve kterém proběhla intervence a svět ve kterém neproběhla (popř. proběhla jiná intervence) •  Jak působí negativní reklama na voliče? Jak zkoumat kauzalitu? •  Příčiny efektů: formální modely, testují soubor hypotéz, ptají se po tom, jaké jsou příčiny sledovaného chování. •  Efekty příčin: zkoumají, jak jsou jednotlivé typy příčin důležité, většinou samostatné testy hypotéz (ne v modelu), více deskriptivní Co je experiment? (Between-subject design) •  Náhodné přiřazení (Shadish, Cook a Campbell) –  Každý subjekt má stejnou šanci, že obdrží treatment –  Předpokládáme, že subjekty z experimentální skupiny by se bez treatmentu chovali stejně jako subjekty v kontrolní skupině –  Ne nezbytně náhodný výběr •  Experimentální intervence (podle Morton a Williams je toto definiční kritérium experimentu) •  Experimentální kontrola (v závislosti na lokaci a designu) Morton a Williams 2010: DGP, populace, vzorek, intervence Experimenty podle lokace (a umělosti) •  Laboratorní experiment •  Filed experiment •  Survey experiment Within subject design •  Jiná logika •  Bez kontrolní skupiny •  Bez náhodného přiřazení •  Rozdíl mezi T1 a T2 •  Vidíte potenciální problém? Diana Mutz, Byron Reeves 2005 •  Vliv neslušnosti politiků v TV na důvěru v politiku, videomalaise •  Between subject experimenty –  Politická debata dvou fiktivních kandidátů –  Subjekty v různých skupinách mají buď zdvořilou nebo nezdvořilou verzi politické debaty –  Manipulation check, pretest sympatií ke kandidátům (v experimentu 2) –  Zdvořilá verze x Nezdvořilá verze (x Kontrolní skupina) •  Within subject experiment –  Všichni sledují obě verze (náhodné pořadí) –  Měření SCR během sledování TV –  Fyziologická reakce na necivilní diskurz, jako by se nás to týkalo osobně Laboratorní experiment •  Nejvyšší stupeň kontroly •  Vyšší jistota intervence •  Některé technologie jinde nelze použít •  Nejvyšší stupeň umělosti prostředí (mundane realism) •  Organizační náročnost •  Omezený vzorek (nereprezentativnost) •  Nelze se vyhnout treatmentu (vs. real life), hrozba přecenění efektu •  Mutz 2007, In Your Face, laboratorní obývák •  Westen et al. 2005. fMRI výzkum motivovaného uvažování Survey experiment •  Dotazování respondentů obsahující manipulaci •  Různé verze dotazníku •  O něco nižší kontrola prostředí •  Lze mít reprezentativní vzorek •  Může být offline in online •  Limitované využití techniky •  Online survey –  Větší vzorky –  Reprezentativnost? (např. Amazon Mechanical Turk/Prolific) Field experiment •  Kompromis mezi interní a externí validitou •  Nejvyšší míra „přirozenosti“ •  V podmínkách skutečného světa •  Reprodukuje prostředí, které se IRL již vyskytuje •  Nízká experimentální kontrola •  Vysoká úroveň noncompliance •  Spillover effect •  Etika? •  Gerber a Green 2000, efekty kampaní Facebook experiment •  Facebook jako vhodné prostředí pro field experimenty •  Bond et al. 2012: 61 milionů participantů na FB – Peer pressure jako nástroj politické mobilizace – Efekty sociální zprávy na reálnou volební účast – Síla efektu? (pravděpodobnost volby se zvýšila o 0,39 %) Co není experiment (Morton a Williams( •  Kvalitativní výzkum •  Tradiční observační výzkum (survey) •  Přírodní experiment –  Speciální případ jsou přírodní experimenty s náhodným přiřazením (splňuje kritérium náhodného přiřazení ale nesplňuje kritérium manipulace DGP) –  Např. loterie: Angrist 1990, vliv služby ve vietnamské válce na příjem veteránů •  Policy experiment –  Podílí se výzkumník na designu manipuace? •  Počítačové simulace –  Cílem je vyřešit formální model –  Netestují model na experimentálníchdatech Tradice experimentální politologie? •  První politologický experiment: Harold F. Gnosell. 1926. An Experiment in the simulation of voting. American Political Science Review, 20(4), 869-874. •  Až na výjimky dlouho žádný progres •  Výjimka: 1970s Experimental Study of Politics •  Průlom v 1980s: Kinder a Iyengar (News that Matter) •  Rozvoj od 1990s •  V současnosti se stává mainstreamem •  2010: Cambridge Handbook of Experimental Political Science •  2014: Journal of Experimental Political Science •  Každoroční konference NYU •  Stále je běžnější v některých oblastech výzkumu Příčiny rozmachu experimentu •  “Rapidní evoluce experimentálního myšlení” •  Experiment jako pomůcka/návod pro neexperimentální výzkum (kauzálních vztahů) •  Rozvoj technologie •  Nevhodnost observačních metod ke zodpovězení kauzálních otázek •  Rozvoj témat vhodných k experimentu (např. rozhodování, zpracování informací, strategické hlasování atd.)