Reflektování v rozhovoru
Mgr. Michaela Širůčková, Ph.D.


Co potřebujete, abyste mohli tančit?



Reagujeme na emoce
•Explorace: „Jaké to je, když…? Co se děje, když…? Jaké pocity se vynořují?
•Zrcadlení: „Vidím, že je Vám z toho smutno.“
•Zúčastněné reagování: „Když o tom mluvíte, cítím tíseň.“
•Nabízení: „Lidé v podobné situaci můžou zažívat bezmoc.“

Reagujeme na chování
•Pojmenování, popis: „Vidím, že jste se teď pousmála.“ •Explorace: „Co to dělá s vaším tělem?“ „Co
se vám chce udělat, když…?“ •Oslovujeme cíl chování: „Je toho hodně, co říkáte…potřebujete to ze
sebe rychle dostat.“ •Obecný komentář: „Je lepší nedělat nic, než udělat chybu.“
•

•Zpřesňujeme, doptáváme se – otevřené otázky: „Co pro vás znamená, když…“ „O čem jsou ty slzy?“
•Zdůrazňujeme aspekt sdělení: „Je to pro tebe velmi silná situace.“ •Zesílíme, zeslabíme význam
sdělení
•
•Postup od konkrétního k obecnému a naopak (symboly, metafora)… •Nabídka interpretace: „Je to asi
něco, co znáš i z jiných situací. Je to pro tebe takový starý známý.“ •Přerámcování: „Jste dobrým
učitelem pro svoje dítě.“
•
Oslovujeme smysl a význam

Děkuji za pozornost!