Mgr. Alice Vašáková pro FSS MU Brno Program setkání —Vytváření podmínek pro aktivity ŠP se žáky (dojednávání zakázky, souhlas ZZ, etika práce) —Prevence a intervence —Diagnostika v práci ŠP —Práce s předškoláky a ranými školáky, žáky 1. ročníků SŠ —Individuální konzultace se žáky —Kariérové poradenství —Klima školy a klima třídy —Práce se školní třídou —Další skupinové aktivity ŠP — — Podmínky pro práci ŠP se žáky —Legislativní: generální souhlas s poskytováním poradenských služeb ve škole+individuální souhlas při psychologické/speciálně pedagogické péči —Podmínky technické (časoprostorové)-místnost, vybavení, jasné transparentní podmínky pro práci se žáky a třídou (uvolňování z hodin, časový prostor pro práci se třídami-třídnické hodiny+něco navíc dle potřeby) —Dojednávání zakázek: kdo, při jakých příležitostech a jakou formou deleguje na psychologa zakázky (jak se dostane žák k Ψ a Ψ do třídy) —Spolupráce s klíčovými lidmi (ŠPP, (třídní) učitelé, rodiče) — Prevence a intervence —Prevence=předcházení —Intervence=napravování —Aktivity ŠP by měly být zaměřeny v převaze do sféry prevence (viz vymezení poradenských služeb poskytovaných školou), sám by měl být v rámci ŠPP schopen „sledovat linku příčin a následků“ a preventivní aktivity navrhovat —Pro optimální prevenci je vhodné zaměřit se i na možnosti „mimo školu“-MŠ, spolupracující organizace —Prevence efektivní a neefektivní (otázka kam nasměrovat energii, kde lze očekávat efekt)-aktivity promýšlet Diagnostika v práci ŠP —Výukové problémy žáků (intelekt, kognitivní funkce, učební strategie) —Výchovné/osobnostní problémy žáků (osobnost, rodinné zázemí…) —Kariérové poradenství (intelekt, osobnost, zájmy) —Spolupráce při pedagogické diagnostice-spolupráce s učiteli —Pedagogický styl učitele/podpora asistenta —Klima školy, klima třídy —Vztahy ve třídě Diagnostika-pokračování —Klinické metody-návrat ke kořenům —Výhody a rizika diagnostikování ve škole —Diagnostika ve službách klienta —Sdílení informací a výstupů ve škole i mimo ni —Spolupráce se školskými poradenskými zařízeními —Dostupnost diagnostických materiálů — —Detaily viz doporučená literatura —MERTIN, V., L. KREJČOVÁ a kol. Metody a postupy poznávání žáka: pedagogická diagnostika. 2., doplněné a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016 Oblasti práce psychologa se žáky (nejčastější) —Participace při zahájení vzdělávací dráhy žáků —Screeningy a depistáže —Diagnostika a vedení při výukových/výchovných/vztahových obtížích —Pomoc při řešení individuálních problémů žáků —Problematika žáků se speciálními vzdělávacími potřebami —Kariérové poradenství —Preventivní a intervenční práce se třídou — Zahájení školní docházky —Spolupráce s mateřskou školou (konkrétní podoba je závislá na tom, je-li MŠ součástí základní školy): např. sledování klimatu třídy, nabídka konzultací rodičům i učitelkám, preventivní práce s kolektivem, participace na mapování školní připravenosti (pozor, vyšetření ŠZ je v kompetenci poradenského zařízení) —Realizace programu Předškolácké skupinky (viz Edukativně stimulační skupinky pro předškolní děti) —Spolupráce při zápisu do ZŠ – konzultace pro rodiče —Adaptační programy pro prvňáky —Preventivní práce s třídním kolektivem-podpora adaptace, nastavení pravidel soužití, podpora pro-sociálního chování… —Podpora adaptace žáků 1. ročníků SŠ (motivační R, programy) — Zamyšlení nad prvňáky —Nejprve 1. třída ZŠ-jak rozumíte pojmu školní zralost? Jak se pozná zralé dítě? Jaké typy obtíží může mít nezralé dítě a jak mu pomoct? —Přestup na 2. stupeň, do primy… —1. ročník SŠ C:\Users\A\Desktop\mareček.jpg C:\Users\A\Desktop\kluk.jpg Screeningy a depistáže —Vstupní screeningová šetření, depistáž žáků nezralých/ s kognitivním oslabením/ohrožených selháváním —Návazná péče o tyto žáky s potřebou podpory (ve spolupráci s učitelem, speciálním pedagogem, rodiči) —Opakovaná screeningová šetření s cílem identifikovat žáky ohrožené výukovým selháním-návrhy a realizace návazných opatření (např. Plán pedagogické podpory) —Klima třídy-průběžné sledování, prevence vztahových problémů žáků —TYTO AKTIVITY MÁ SMYSL DĚLAT JEN TEHDY, JSOU-LI ZASAZENY DO ŠKOLNÍHO KONTEXTU, KOORDINOVÁNY V ŠPP A JE-LI NA NĚ NAVÁZÁNA NÁSLEDNÁ PÉČE — Žáci ohrožení výukovým selháváním —Symptomy výukového selhávání jsou podobné u všech žáků, ALE příčiny mohou být velmi různorodé-Ψ může pomoct s jejich hledáním —Přemýšlíme o žácích všeho věku, na diagnostiku pak může navázat další specifická podpora —ŠP si může dovolit „luxus“ komplexního přístupu-náslechy ve výuce, rozhovor s učiteli, se žákem, rodiči, analýza výsledků práce, učební návyky, diagnostika poznávacích a percepčních funkcí… Příčiny výukového selhávání — —Objevte všechny možné příčiny, které mohou u žáka vést k výukovému selhávání —Ke každé přiřaďte své návrhy, jak by se u takového dítěte mohl do pomoci angažovat psycholog C:\Users\A\Desktop\sel.jpg Kariérové poradenství —Pomoc při optimální volbě budoucí profese —Jedná se o dlouhodobý proces, jímž žáka může doprovázet některý z poradenských pracovníků —Téma „Člověk a svět práce“ mají všechny školy ve svém ŠVP, proto se s ním musely nějak vypořádat —V této oblasti bude ŠP pravděpodobně spolupracovat s dalšími učiteli (VP, kariérový poradce) —Na mnoha školách se učí předmět Volba povolání, zde se může psycholog výrazně angažovat —Druhou linií je pak klasické poradenství k volbě povolání, jehož součástí je i diagnostika (intelekt, osobnost, zájmy, profesní typologie) Cíl=vybavit žáka kompetencemi, aby se v budoucnu dobře rozhodoval —Uvědomit si vlastní podíl zodpovědnosti na rozhodování —Využívat poznatků z oblasti sebepoznání, rozhodování a plánování při vytyčování a dosahování cílů —Mít realistický náhled na vlastní osobnost, potenciál a možnosti —Pochopit souvislost mezi požadavky na výkon povolání a svými reálnými možnostmi=to je klíč k procesu volby —Plánovat si významné životní kroky, stanovovat realistické cíle a hledat vhodné strategie —Adaptovat se na nové životní situace —Orientovat se ve zdrojích a nabídce na trhu vzdělávání a práce Pomoc při řešení osobních problémů žáků —Citlivá oblast práce ŠP-podle četnosti a závažnosti problémů můžeme usuzovat na to, zda jsme si získali důvěru žáků —Aby se na Ψ obraceli, musí jej znát z jiných situací, mít s ním osobní zkušenost a „otestovat“ si jeho loajalitu —Žáci často přicházejí se zástupným problémem-skutečné téma čeká za ním —Informace o žákovi, který potřebuje pomoc, přicházejí často od jiných osob-spolužáci, učitelé, rodiče, prarodiče… —V těchto případech je důležité dobře (eticky) pracovat s informacemi a promýšlet, jak navázat kontakt se žákem —POZOR na zvažování hranic vlastní profesionality!!! Skupinová práce se žáky —Práce ve skupině znamená pro psychologa i pro žáky efektivní formu podpory-spolupůsobí zde již dynamika skupiny, která je ale „uměle vytvořena“ s určitým cílem —V malé skupině mohou žáci lépe mapovat, reflektovat a prohlubovat své sociální dovednosti —Skupiny mohou být různě tematicky zaměřené: rozvoj kognitivních funkcí, práce se styly učení, rozvoj žáků nadaných, sebepoznávání, skupina pro žáky s problémovým chováním, pro žáky na okraji skupin, pro oběti šikany apod… Práce se školní třídou —Mnohde nejžádanější aktivita školního psychologa —Zabývá se obecně poznáváním, mapováním, ovlivňováním klimatu třídy, které ale výrazně souvisí s klimatem školy —Pro tuto oblast práce je nutná základní orientace v sociální psychologii (třída=sociální skupina) —Klíčové je uvědomit si, že Ψ NENÍ hlavním manažerem třídy a že jeho možnosti, jak ovlivňovat klima ve třídách, jsou omezené (stejně jako všech ostatních dospělých) — Klima školy —Kultura školy: soubor způsobů chování, které se opakováním vyvinuly do víceméně závazných, skrytě či otevřeně posilovaných norem chování, všeobecně reflektovaných hodnot a postojů —„Kdo nezažil, neví…“-zvenčí je mnohé nepozorovatelné. Začít klima vnímat a porozumět mu trvá roky… —Je vytvářeno všemi aktéry včetně těch za zdí školy a také technickými, finančními a podobnými podmínkami —Klima školy ovlivňuje -Samotné jeho aktéry -Úspěšnost fungování instituce jako celku -Kvalitu výstupů instituce - Technika „V naší škole se…“ Klima třídy —Jde o ustálené postupy vnímání, prožívání, hodnocení toho, co se ve třídě už odehrálo nebo právě odehrává; jsou to názory jednotlivých aktérů školního vyučování —Klima se liší od toho, co bychom ve třídě mohli zjistit pozorováním či objektivním nahráváním a analyzováním různých dějů. Liší se od toho, co je v „prvním plánu“ poznávání školní třídy a vyučování v této třídě. Vypovídá o tom, co se děje „za kulisami“ —KT vytváří žáci jako skupina/podskupiny žáků, jednotliví žáci, jednotliví vyučující a TU —O klimatu třídy není jednoduché „referovat“, zejména pro žáky — — Management školní třídy —Vedení, řízení, koordinace třídy zvenčí dospělým —Hlavním manažerem třídy by měl být třídní učitel, ale to vyžaduje osobní angažovanost-ne všichni to tak vnímají a umí/chtějí s tím pracovat —Cílem ŠP při práci se třídou NENÍ stát se manažerem, ale posílit tyto kompetence u učitele (respekt přirozených rolí) —Proto je při práci se třídou klíčové dobře dojednávat zakázku, nenechat na sebe delegovat zodpovědnost a také mít realistická očekávání Prevence a intervence —ŠP vstupuje do tříd s různým typem zakázek a jeho angažmá se pohybuje na dvou základních hladinách: prevence a intervence —To, co psycholog v konkrétní třídě dělá, by vždy mělo mít jasný cíl-od něj se odvíjí použité techniky, výstupy, plánování další práce —Základní úrovní je preventivní práce se třídami-vedení, kultivace vztahů, podpora rozvoje prosociálního chování, tolerance… —V případě potřeby přichází programy intervenční (včetně krizové intervence) Koheze třídy —Třída (jako každá soc. skupina) je charakterizována mimo jiné mírou koheze-soudržnosti —Každá třída bez zásahů zvenčí prochází přirozeně několika stadii: —- Prekohezivní stadium (přibližně 1.-3. třída ZŠ/1.-2. ročník VLG, 1. ročník SŠ)-klíčová role učitele, převažující individualismus žáků, tvoření vztahové a hierarchické sítě-orientace v novém prostředí včetně sociálního, potřeba podpory ze strany dospělého. OPTIMÁLNÍ OBDOBÍ PRO DOSPĚLÉ-vedení a zásahy mohou mít velký formativní efekt, třída „nejistých“ žáků si říká o vedení a kultivaci -Stadium prvotní koheze (přibližně 4.-6. třída ZŠ, sekundy a tercie, 2. ročník SŠ)-prvotní pocity soudržnosti třídy, učitel ztrácí vliv na dynamiku třídy, své role přebírají vlivní jedinci. Učitel může/nemusí být třídou respektován, nestačí mu k tomu jen jeho formální role (respekt a zájem si musí „zasloužit“). Pro dospělé je to poslední příležitost, jak dynamiku třídy efektivně ovlivňovat -Kohezní stadium – stabilizovaná hierarchie, klíčovými hráči ve třídě jsou vlivní jedinci, dynamika třídy je ovlivňována hlavně vztahovými konflikty. Zásahy zvenčí mají malý a krátkodobý efekt-je spíše vhodné pracovat individuálně s klíčovými jedinci Pozice žáka ve třídě —Mnoho různých konstruktů, většinou zbytečně složitých J —Co stačí vědět pro základní práci se třídou: —ALFA-neformální vůdce, akceptovaný a chráněný skupinou, dospělými často neidentifikovaný —BETA-malý vliv, ale ostatní je „potřebují“, jsou zodpovědní a spolehliví, nezajímaví —GAMA-pasivní a přizpůsobiví, vzhlíží k α, trochu jim závidí, chtěli by jejich pozici, upozorňují na sebe —OMEGA-vydělení jedinci, na okraji kolektivu, pro skupinu nezajímaví, sami často pasivní (často s touto rolí spokojení) Práce se třídou —Klíčové je dojednání zakázky (nenechat se vmanipulovat do něčeho, co nemá šanci na úspěch nebo co nám není jasné) a stanovení cíle práce se třídou —Následuje plán práce se třídou-počet a aranžmá setkání, orientace v potřebě diagnostiky, výběr technik —Realizace programu v jednom nebo více setkáních —Vyhodnocení efektu, plánování případné další (spolu)práce se zadavatelem zakázky a TU Obvyklá struktura setkání při práci se třídou —Struktura hodiny: —I. Blok - úvod hodiny •Uvolnění nebo aktivizace •Naladění na připravené téma hodiny —II. Blok – práce na tématu •Rozpracování zvoleného tématu prostřednictvím vybraných technik + pečlivá reflexe •Shrnutí objevů, závěrů, názorů —III. Blok – závěr hodiny •Reflexe hodiny (průběhu i výsledku) a krátký návrat k tématu •Přenesení závěrů či zkušeností do reality - mimo TH — - Zpět na začátek k prevenci a intervenci —Preventivní programy —Intervenční programy —Třída „nemá problém“, dospělý do ní vstupuje proto, aby kultivoval, ovlivňoval, mapoval… —Měly by být spíše v kompetenci TU, psycholog jako spolupracující, pozorovatel, metodik —Pozor na tendence tříd s nízkou kohezí „přiklánět se“ k atraktivnímu dospělému!!! —Třída „má problém“, vstupujeme do ní s cílem něco změnit, ovlivnit, zasáhnout… —Je třeba počítat s odporem třídy-narušujeme její dynamiku zvenčí —Výraznější role psychologa je žádoucí-i žáci jej vnímají jako odborníka na vztahy Preventivní a intervenční programy — —Ve skupinách se zamyslete nad možnými preventivními programy, které by ŠP mohl spolu/realizovat v základní/střední škole —V jakých situacích je třeba intervenční práce se třídou? Jaká má tato práce specifika? C:\Users\A\Desktop\images.jpg