Budování instituce sociální práce v moderním a postmoderním kontextu



MODERNÍ KONTEXT
lidé jednají v přesvědčení, že
→ „velké skupiny jsou kulturně homogenní“
→ „panuje shoda o klíčových hodnotách“
→ „existuje jedna správná pravda“
→ „klíčové hodnoty jsou kolektivním úsilím dosažitelné pro všechny“
→ „problémy vyřeší a přístup ke klíčovým hodnotám zajistí loajální a moudré vedení a odborníci“
→ „odklad účinku stávajícího úsilí“

POSTMODERNÍ KONTEXT
lidé jednají v přesvědčení, že
→ „každý řeší to, co je pro něho právě důležité“
→ „lidé přitom spoléhají na sebe nebo se spojují s těmi, kdo zrovna řeší něco podobného“
→ „věnují úsilí tomu, co je bezprostředně užitečné“
→ „hlasatelé vizí a správných pravd jsou divní nebo podezřelí, je třeba mít se před nimi na pozoru“
→ „na politické (či jiné) vedení není spolehnutí“
→ „přece jen ale platí“ nějaké (moderní) jistoty

moderní
postmoderní
kontext
(neznámé nesnáze)
nezpůsobilost odlišných následovat standard jednání příslušníka národa
řešení věcných problémů v interakci naráží na to, že každá komunikace je mezikulturní
vzor
(problém + jednání)
rozlišení ne/způsobilých
edukace způsobilých
Izolace nezpůsobilých
zprostředkování mezikulturního porozumění podmínka řešení věcných problémů v interakci
legitimizace (komunikace)
praktici a asociace ↔ veřejnost
asociace ↔ politici
případové a tematické sítě pomoci (účast klientů)
standardizace (rutinizace očekávání)
specializované organizace
záruka asociace
monopolizace
bezprostřední užitečnost v mezioborových sítích pomoci