Dokončení brzd svobody sdružování
Vymezení nestátního neziskového sektoru
1 / 16
Přednáška 2
Simona Škarabelová
simona@econ.muni.cz
ESF MU, Katedra veřejné ekonomie (kancelář č. 414)
Centrum pro výzkum neziskového sektoru
http://cvns.econ.muni.cz/
https://www.facebook.com/CVNS
OBSAH PŘEDNÁŠKY
 různé pohledy na neziskový sektor
 svoboda sdružování a její důležitost?
 ekonomické pojetí - národní hospodářství a neziskové organizace
 reprezentace sektorů v ČR
 charakteristické znaky nestátních neziskových organizací
 ekonomické přístupy k nestátním neziskovým organizacím
 Teorie tržních a vládních selhání
 Teorie informační asymetrie
 Teorie státu blahobytu
 Teorie vzájemné závislosti
 Teorie společenských zdrojů
2
RŮZNÉ POHLEDY NA NEZISKOVÝ SEKTOR
 Politologický pohled:
 realizace práva občanů na svobodné sdružování
 možnost participace na moci a řízení státu
 Sociologický pohled:
 prostor pro seberealizaci jedince
 společenský rozměr – organizace nahrazují „rodové vazby“
 Ekonomický pohled:
 efektivnost, trh, vstupy a výstupy
3
Předpoklady existence
nestátního neziskového sektoru NNS
Svoboda sdružování
Charita
lat. Charitatem = křesťanská láska
výsledek velkodušnosti či dobročinnosti jednotlivce či
státu (welfare state).
Filantropie
řec. philanthropos = láska k lidem
snaha pomoci motivovaná obecně láskou k bližnímu
4
PROČ JE DŮLEŽITÁ SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ? I.
 jedna ze základních svobod demokratického státu
 opodstatnění můžeme nacházet:
 vyrovnávací závaží principu demokracie (legislativa není vše),
 forma účasti na moci (předávání moci - subsidiarita),
 podpora většiny ostatních svobod (bez sdružení nelze některé
svobody vykonávat – redakce tisku, náboženská
společnost…),
 faktor společenských novot (stát reaguje se zpožděním),
 faktor výchovy občanů (školy občanské uvědomělosti),
 prostředek obrany a podpory (řeší problémy).
5
PROČ JE DŮLEŽITÁ SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ? II.
 brzdy svobody sdružování:
 konkurence vůči vládnoucí moci (politické strany, církve,
odbory…),
 riziko dát „do hry“ demokratické svobody (hranice lidských
práv),
 obava státní moci z růstu nezcizitelného majetku soukromých
neziskových organizací (majetek má sloužit účelu, pro který
byla organizace založena),
 riziko zkostnatění organizace (byrokratizace),
 triumf zájmů jednotlivců nad zájmy obecnými (zpronevěření
se).
6
Z EKONOMICKÉHO POHLEDU:
NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A NNS
 Národní hospodářství
 co to je a z čeho se skládá?
 Pestoffův trojúhelník
 nástroj pro snadné vymezení nestátního neziskového sektoru (NNS)
 kritéria financování, vlastnictví, formalizace
 vymezuje: veřejný sektor, soukromý sektor (trh), domácnosti a NNS
 smíšené (soukromá střední škola) a hraniční (penzijní fond)
organizace
 NNS: ta část národního hospodářství, jejíž cílovou funkcí není zisk…
ale přímý užitek
7
EKONOMICKÉ POJETÍ (PESTOFFŮV TROJÚHELNÍK)
Pestoff, V.A.: Reforming social services in central and eastern Europe an eleven nation
overview, Gryf, Poland, Cracow, 1995
8
REPREZENTACE SEKTORŮ V ČR
 veřejné organizace (z politického rozhodnutí): příspěvkové
organizace, organizační složky státu, města a obcí, státní podniky
 nestátní ziskové organizace (ekonomické rozhodnutí): obchodní
společnosti, živnostníci
 NNS (dobrovolné rozhodnutí): spolky, obecně prospěšné
společnosti, nadace, nadační fondy, ústavy, církevní organizace
 NNO dle charakteru globálního poslání:
 organizace vzájemně prospěšné (členské potřeby)
 organizace veřejně prospěšné (služby pro veřejnost)
9
CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY
NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ (NNO)
 Strukturálně-operacionální definice (Salomon a
Anheier, 2011)
 organizovanost (organized),
 soukromé vlastnictví (private),
 nerozdělování vytvořeného zisku mezi „vlastníky“ (non-profit),
 samosprávné řízení a nezávislost (self-governing),
 dobrovolné zapojení (voluntary).
10
EKONOMICKÉ PŘÍSTUPY K NNO V TEORIÍCH
 jednofaktorové teorie
 Teorie tržních a vládních selhání
 Teorie informační asymetrie
 Teorie státu blahobytu
 Teorie vzájemné závislosti
 vícefaktorová teorie
 Teorie společenských zdrojů
 ostatní... (raději si nemotat hlavu…)
11
TEORIE TRŽNÍCH A VLÁDNÍCH SELHÁNÍ
 z originálu: Government Failure (resp. Market Faliure) Theory
 existují „veřejné statky“, které nemůže poskytovat trh
=> veřejné statky poskytuje stát
=> stát nedokáže uspokojit veškeré potřeby
=> státem neuspokojené potřeby uspokojí NNS
 co může být důvodem „selhání“ trhu?
 napadá Vás nějaký příklad „veřejných statků“?
12
TEORIE INFORMAČNÍ ASYMETRIE
 z originálu: Contract Failure (resp. Informational Assymetry)
Theory
 spotřebitelé nemají dostatek kvalitních informací pro rozhodnutí
=> nevěří tržním subjektům
=> důvěryhodným subjektem jsou NNO
 co mohou být důvody informační asymetrie?
 jak lze posílit důvěru? (kontrola)
 proč jsou NNO důvěryhodným subjektem?
13
TEORIE STÁTU BLAHOBYTU
 z originálu: Welfare State Theory
 NNS v oblasti řešení sociálních problémů patří minulosti
=> úlohu přebírá zdokonalující se trh a odpovědnější stát
=> NNS je v roli reziduálního činitele, který doplňuje
komplex služeb
 odpovídá teorii a praxi v ČR?
14
TEORIE VZÁJEMNÉ ZÁVISLOSTI
 z originálu: Interdependence Theory
 stát a NNS se navzájem potřebují
=> NNS najde problém rychleji jak stát a začne reagovat
=> stát následně přebírá udržení celé služby (selhání NNS)
=> NNS hledá nové problémy
 důvody selhávání NNS?
 filantropická nedostatečnost (nedostatek zdrojů, černé pasažérství…)
 filantropický paternalismus („nabídka určuje poptávku“)
 filantropický amaterismus (nedostatečná kvalifikace a odbornost)
 filantropický partikularismus (neschopnost pokrýt všechny potřeby)
 napadají Vás nějaké příklady selhání? 15
TEORIE SPOLEČENSKÝCH ZDROJŮ
 z originálu: Social Origins Theory
 nevysvětluje proč je NNS důležitý, spíše nastiňuje jeho možné
podoby na základě hledisek:
 úroveň vládních výdajů
 rozsah neziskového sektoru
 rozlišuje tyto modely fungování neziskových režimů:
 liberální model (nízká podpora, velký sektor)
 sociálně-demokratický model (vysoká podpora, malý sektor)
 korporativistický model (vysoká podpora, velký sektor)
 etatistický model (nízká podpora, malý sektor)
(1: USA, UK, 2: Itálie, Švédsko, 3: Německo, Francie, 4: Japonsko)
16
DOPORUČENÁ LITERATURA
 HYÁNEK, Vladimír. Neziskové organizace: teorie a mýty. Vyd. 1.
Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta, 2011, 131
s. ISBN 9788021056510.
 Škarabelová, Simona (ed.) Definice neziskového sektoru (Sborník
příspěvků z internetové diskuse CVNS). 1. vyd. Brno: CVNS, 2005,
52 s. ISBN 80–239–4057–0.
 V ISu ve Studijních materiálech
17