DOKONČENÍ TÉMATA KORPORACÍ Zbývající právnické osoby:  obecně prospěšné společnosti  zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech  církve a náboženské společnosti, církevní právnické osoby  zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI  jsou typem neziskové právnické osoby, jejímž hlavním posláním je poskytovat obecně prospěšné služby pro všechny uživatele za předem stanovených a pro všechny stejných podmínek  obecně prospěšné společnosti byly zavedeny do našeho právního řádu v roce 1996, od zavedení této právní formy se mnoho očekávalo, ale počáteční nadšení bylo zchlazeno velmi formalistickým přístupem obchodních rejstříkových soudů. OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI  zakladatelem může být každá fyzická nebo právnická osoba  i obce nebo stát jako právnické osoby mohou být zakladateli této neziskové právnické osoby  rovněž stát může být zakladatelem OPS.  zákon č. 248/1995 Sb. poskytuje zakladateli významná práva. Může jmenovat členy správní rady, která je statutárním orgánem OPS, a dozorčí rady, jež je kontrolním orgánem OPS. Tak může přímo ovlivňovat činnost OPS. OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI  Zakládací listina je významným dokumentem, jemuž by měl každý zakladatel OPS věnovat maximální pozornost.  V zakládací listině může vymezit rozhodovací pravomoci správní rady, pozici a rozhodovací pravomoci ředitele v rámci běžného řízení OPS, určit organizační strukturu nebo alespoň její rámec. Vkládá-li zakladatel do OPS při jejím založení majetek, může stanovit, že tento majetek nebo jeho část nelze po celou dobu existence OPS zcizit nebo zatížit.  Je-li zakladatel jeden, zpracuje zakládací listinu ve formě notářského zápisu notář. OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI Zakládací listina musí obsahovat: a) název, sídlo a identifikační číslo zakladatele, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, rodné číslo a trvalý pobyt zakladatele, jde-li o fyzickou osobu; b) název a sídlo OPS; c) druh obecně prospěšných služeb, které OPS bude poskytovat; d) podmínky poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných služeb; e) dobu, na kterou se OPS zakládá; f) jméno, rodné číslo a trvalý pobyt členů správní rady; g) způsob jednání správní rady; h) jméno, rodné číslo a trvalý pobyt členů dozorčí rady; i) hodnotu a označení majetkových vkladů jednotlivých zakladatelů, u nepeněžitého vkladu určení jeho předmětu a ocenění odborným odhadem; j) způsob zveřejňování výroční zprávy o činnosti a hospodaření OPS. OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI  OPS jsou nejčastěji zakládány v oblasti školství (řada soukromých škol zvolila formu OPS), v oblasti kultury (divadla, orchestry, galerie, knihovny) nebo v oblasti sociální péče. Postupně se začíná tento typ neziskové právnické osoby rozšiřovat i do oblasti zdravotnictví - OPS působí jako nestátní zdravotnická zařízení.  Pražská komorní filharmonie, o.p.s.,  Český filharmonický sbor Brno, o.p.s.  Plavecký bazén Jablonec nad Nisou, o.p.s.  Městské informační centrum Ostrava, o.p.s ROZDÍLY MEZI OS A SPOLKEM  účel vzniku: u OPS obecná prospěšnost, u S prosazování zájmů svých členů, jakkoli samy o sobě mohou být také obecně prospěšné;  OPS se vznikem osamostatňuje od svých zakladatelů;  v případě S jsou zakladatelé většinou (jakkoli nemusí být) zastoupeni ve volených orgánech sdružení; ROZDÍLY MEZI OPS A S  rozdílná organizační struktura: orgány OPS jsou správní rada nezávislá na zakladatelích, dozorčí rada a ředitel ; u S je možné orgány navolit a pojmenovat v souladu se stanovami, běžně bývá statutárním a zároveň výkonným orgánem předseda a vrcholným orgánem členská schůze nebo valné shromáždění  s tím souvisí i počet členů (u S může jít o stovky v případě zájmových aktivit, např. sportovní klub, OPS jako organizace s hierarchickou strukturou včetně zaměstnanců členy nemá) CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI  Listina základních lidských práv a svobod  zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, obsahuje detailní úpravu vztahů mezi CNS a státem v různých oblastech jejich působení (např. zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, zákon o rodině č. 234/1992 Sb.,  většina CNS má vlastní vnitřní normy, kterými je upravena činnost v rámci instituce (např. Codex Iuris Canonici, kodex kanonického práva ŘKC). CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI  církví či náboženskou společností se v tomto zákoně rozumí „dobrovolné společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy víry, založené za účelem vyznávání určité náboženské víry, ať veřejně nebo soukromě, a zejména s tím spojeného shromažďování, bohoslužby, vyučování a duchovní služby“.  církev a náboženská společnost podle zákona vzniká dobrovolným sdružováním fyzických osob a svébytně rozhoduje o věcech spojených s vyznáváním víry, o organizaci náboženského společenství a o vytváření k tomu určených institucí. CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI  Církev a náboženská společnost se stává právnickou osobou registrací, provedenou na základě žádosti splňující podmínky zákona.  CNS: právo spravovat své záležitosti, zejména ustavovat své orgány, ustanovovat své duchovní a zřizovat řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.  Církevní právnická osoba (dále CPO) vzniká založením příslušným orgánem registrované církve a náboženské společnosti podle jejího základního dokumentu. Tento orgán pak podá návrh na evidenci církevní právnické osoby. CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI  Žádost na MK ČR  základní charakteristika církve a náboženské společnosti, jejího učení a poslání,  zápis o založení církve a náboženské společnosti na území ČR  v originále podpisy 300 zletilých občanů ČR nebo cizinců s trvalým pobytem v ČR hlásících se k této církvi či náboženské společnosti.  zároveň musí být doložen základní dokument CNS se všemi náležitostmi podle zákona  …církve mohou také vytvářet tzv. svazy církví a náboženských společností. Také tyto svazy podléhají registraci. CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI  zvláštní práva souvisí se specifickým posláním církví a náboženských společností v různých oblastech lidského života. Udělení těchto práv závisí jednak na tom, jaká práva jsou pro danou CNS důležitá (např. ne všechny CNS znají instituci zpovědního tajemství, některé odmítají financování státem), a dále na splnění podmínek daných zákonem. Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může podat registrovaná církev a náboženská společnost, která je registrována podle zákona č. 3/2002 Sb. nepřetržitě ke dni podání návrhu nejméně 10 let. CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI  být financována podle zvláštního právního předpisu o finančním zabezpečení církví a náboženských společností;  konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky podle zvláštního právního předpisu;  pověřit osoby vykonávající duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova;  pověřit osoby vykonávající duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v ozbrojených silách ČR;  vyučovat náboženství na státních školách podle zvláštního právního předpisu;  zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost  zřizovat církevní školy podle zvláštního právního předpisu. CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI  tři hlavní zdroje příjmů:  příspěvek od státu podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem,  dotace církvím a náboženským společnostem,  a vlastní příjmy CNS, např. ze sbírek a darů či vlastní hospodářské činnosti.  Některé CNS státní příspěvek odmítají či na něj nemají dosud nárok. CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI  Pro financování CNS jsou schvalovány v kapitole MK ČR finanční prostředky v těchto závazných ukazatelích:  platy duchovních;  pojistné k platům duchovních;  platy církevní administrativy;  pojistné církevní administrativy;  ostatní věcné náklady (prostředky na provoz ústředí církví);  údržba církevního majetku. CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI 1. Apoštolská církev 2. Bratrská jednota baptistů 3. Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü 4. Česká hinduistická náboženská společnost 5. Českobratrská církev evangelická 6. Církev adventistů sedmého dne 7. Církev bratrská 8. Církev československá husitská 9. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů v České republice 10. Církev Křesťanská společenství 11. Církev Nová naděje 12. Církev řeckokatolická 13. Církev římskokatolická 14. Církev Slovo života 15. Církev živého Boha 16. Evangelická církev augsburského vyznání v České republice CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI 17. Evangelická církev metodistická 18. Federace židovských obcí v České republice 19. Jednota bratrská 20. Křesťanské sbory 21. Luterská evangelická církev a. v. v České republice 22. Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna 23. Náboženská společnost českých unitářů 24. Náboženská společnost Svědkové Jehovovi 25. Novoapoštolská církev v ČR 26. Obec křesťanů v České republice 27. Pravoslavná církev v českých zemích 28. Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice 29. Slezská církev evangelická augsburského vyznání 30. Starokatolická církev v ČR 31. Višva Nirmala Dharma CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI Č. Název registrované církve a náboženské společnosti Počty věřících sčítání 1991 sčítání 2001*/ 1. Apoštolská církev 1 485 4 584 2. Bratrská jednota baptistů 2 544 3 641 3. Církev adventistů sedmého dne 7 674 9 787 4. Církev bratrská 2 759 9 971 5. Církev československá husitská 178 036 99 356 6. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů odhad 300 - 700 1 375 7. Církev řeckokatolická 7 030 7 704 8. Církev římskokatolická 4 021 385 2 748 918 9. Českobratrská církev evangelická 203 996 117 540 10. Evangelická církev augsburského vyznání v České republice 4 151 14 914 11. Evangelická církev metodistická 2 855 2 705 12. Federace židovských obcí v České republice 1 292 1 527 13. Jednota bratrská 2 385 3 443 14. Křesťanské sbory 3 017 6 955 15. Luterská evangelická církev a.v. v České republice dle reg. 10 000 5 420 16. Náboženská společnost českých unitářů 365 302 17. Náboženská společnost Svědkové Jehovovi 14 575 23 260 18. Novoapoštolská církev v České republice 427 451 19. Pravoslavná církev v českých zemích 19 354 23 053 20. Slezská církev evangelická augsburského vyznání 33 130 14 038 21. Starokatolická církev v České republice 2 255 1 614 4 519 415 3 100 558 + ostatní a nepřesně vložené 197 742 3 298 300