S etikou ctnosti jsme se již setkali, a to v našich prvních hodinách, když jsme rozebírali problém praktické moudrosti. Vrátím se k ní nyní více, a to na konkrétním příkladu Aristotelovy filozofie. I když se na první pohled zdá, že podobný ponor do dějin filozofie nemá současné mediální teorii co nabídnout, opak se zdá být pravdou. Za prvé je etika ctnosti v současné době velmi progresivní směr v etice, lze-li použít slovo progresivní pro takto konzervativní přístup. Za druhé se zdá, že aristotelský přístup dokáže překonat propast, která vznikla mezi modely mravních systému, každodenní praxí a novými empirickými výzkumy psychologie a neurověd. Jak totiž uvidíme, etika ctnosti žádný mravní systém vlastně nevytváří, ale pouze umožňuje konceptuálně uchopit realitu toho, že morálka vzniká intencionálním vývojem člověka ve společnosti. Vzpomeneme tedy i na Hegelův model práva, v němž je individuální moralita neoddělitelná od morálky. 

Úkol

Nepovažuji za nutné, abyste četli celou Etiku Nikomachovu, základní text aristotelské filozofie morálky. Předpokládám, že se mezi vámi najdou tací, co si knihu jednou přečtou celou, nicméně pro naše účely to není potřeba. Vaším úkolem tedy bude zvládnout pouze vybrané kapitoly z EN ( = Etika Nikomachova), a to kapitoly II, III, VI a X. Opět napište svůj position paper v rozsahu cca 2 normostrany a vložte jej do odevzdávárny v ISu pod odkazem níže.

Na této hodině se rovněž rozdělí termíny na prezentace vašich případových studií. Začněte nad nimi přemýšlet již teď!

Chcete víc?

Pro ty, které etika ctnosti zaujala, nelze než do začátku doporučit dvě knihy. První z nich je přehledová monografie Úvod do etiky ctnosti slovenského filozofa Mariana Kuny. Představuje stručný, o to ale přehlednější úvod do základních osobností tohoto filozofického směru, témat, jimiž se zabývaly, a principů, z nichž vycházely. Za jeden ze stavebních kamenů této filozofie lze určitě s úspěchem považovat knihu Alasdaira MacIntyra Ztráta ctnosti, jejíž podtitul "K morální krizi současnosti" již dává jasně znát, že půjde o kritické zamyšlení nad současnými morálními systémy. Kniha se, podobně jako dílo G. E. M. Anscombové, jež patří rovněž mezi iniciátory "virtue-ethics", zhusta zabývá historickou kritikou a genealogií soudobého mravního myšlení a je tak o poutavou a pohlcující cestou k promýšlení kořenů krize moderní filozofie.