Sešli[JM1] jsme se v brněnské kavárně, kam respondent chodí častěji díky blízkosti kláštera kapucínů, kde nalézá při pobytu v Brně ze známosti azyl. Od počátku byl respondent rezervovaný v otázce politiky a obecně opatrný. Musel jsem mu opakovaně vysvětlovat, co sledujeme a proč mu kladu otázky, které mu kladu. Postupem času u něj ale převažoval zájem o výzkum a stával se otevřenější. Přesto se mi nedařilo proniknout do osobnějších sfér. Často jsme se bavili obecněji a o konkrétních lidech se trochu rozpovídal až v závěru, kdy jsem ho požádal o doporučení dalších respondentů. V průběhu rozhovoru se mi podařilo udělat jakýsi falešný konec, který poněkud uvolnil atmosféru. Opatrnost ale zcela nezmizela. Respondent je v každém případě ochotný zprostředkovat jiné rozhovory a sám být opakovaně tázán. Respondent se do Němčí vrátil po delším pobytu v Praze zhruba před rokem a půl a současný pobyt na vsi považuje pouze za dočasný. Předpokládá ale, že se do Němčí bude pravidelně vracet. Delší odtržení od Slovácka je patrné i na jeho jazyce, v němž se nevyskytují nářeční termíny a tvary. Rozhovor se přes původní nervozitu odehrával postupem času ve stále uvolněnější atmosféře. Ta se kromě větší sdílnosti projevovala i lehkým rozostřením rolí, když se respondent doptával na výzkum. Jsem přesvědčen, že to ale jen přispělo k vytvoření vzájemné důvěry a pochopení širokého záběru otázek, které jsem mu kladl. Zároveň jeho pocit, že se aktivně podílí na výzkumu, byl hlavním katalyzátorem jeho vzrůstající otevřenosti. (Koneckonců když jsem ho později oslovil s žádostí o zprostředkování rozhovoru, sám mi do mailu doplnil další informace o sobě, které nezmínil v rozhovoru.) Během rozhovoru jsem dvakrát vzdálil, respondent pak vždy držel v ruce chytrý telefon. Začnu tím: Jak vlastně bejváte často v Dolním Němčí? Protože my když jsme se domlouvali na ten rozhovor, což je možná tak dva tři týdny zpátky, tak jste vlastně říkal, že v Dolním Němčí budete až možná za měsíc - něco takového -, tak jak často tam bejváte? Kde bejváte jinde? Tak sedmdesát procent času teď trávím v Dolním Němčí a občas jezdím do… někam jinam, protože jsem jako na volné noze. Působím jako lektor, jako redaktor, takže musím někam vyjíždět. Poměrně dost času trávím v Praze, popřípadě na v jiných městech České republiky podle potřeby, ale nejvíc času trávím v Dolním Němčí a taky v Praze. Takže ta situace, se kterou jsme se teďkon setkali, že jste tam delší dobu nebyl, tak to byla spíš výjimka. Rozhodně jako není to pravidlem každý měsíc, ale občas takto musím vyjet třeba na dva týdny někam nebo jsem mimo Dolní Němčí na delší dobu. Ale byla to výjimka jako, na tak dlouhou dobu nejsem… nebývám mimo. Co přesně teďkon děláte, jestli se můžu zeptat? To už je součást toho rozhovoru? To už je součást toho rozhovoru, ale jestli chcete, tak já to vypnu… Ne ne jako, to je… (Vysvětlování, proč se ptám takhle ze široka, že komunikaci chápeme velice ze široka.) Vím, že děláte, že máte napsáno na stránkách, že jste dokumentarista a kromě toho taky děláte pro Český rozhlas nárazově a co jsem si tak nějak procházel, tak jsem měl pocit, že filmy jsou to, co vás převážně zajímá. Tak to aby se to nepletlo pojmy: Já jsem vlastně vystudoval film, filmovou historii, badatelsky se tímto taky zabývám, ale pokud jde… je myšlena ta dokumentaristika, tak se to právě vztahuje k té rozhlasové tvorbě, takže rozhlasový dokumentarista, ne tedy filmový dokumentarista. A co se týče vlastně těch filmů tej historie, tak píšu texty, dělám lektora, úvody před filmy. Co se týče té tvůrčí práce, tak se to vztahuje hlavně k té rozhlasové tvorbě. Dělám vlastně radiopořady a mám vždycky publicistické a reportáže cestopisné… radiodokumenty no. Co vám k tomuhle dalo Dolní Němčí, protože pokud vím, tak nějakej film z roku 2000, 2003 tak byl přímo o Dolním Němčí. No to bylo v roce 2000. To byl film dokumentární takový ve stylu Hledání ztraceného času, kdy jsme zpracovávali staré filmové záběry, které natočil v Dolním Němčí jeden pán v šedesátých, sedmdesátých letech. Bylo to na němou osmimilimetrovou… osmičku kameru a protože to bylo v tomto syrovém tvaru, já jsem vlastně tehdy ještě studoval obor filmová věda v Praze, takže jsem se zajímal i o ty starší filmy a byl jsem inspirovaný samozřejmě i tím seriálem pana Čáslavského Hledání ztraceného času, tak jsem si řekl, že by bylo dobré to zpracovat nějakým způsobem ty staré záběry. Tehdy šel taky v televizi seriál, jmenovalo se to Soukromé Maďarsko. To byly vlastně maďarský dokumentarista tímto způsobem zpracoval záběry z rodin, ve kterých lidi natáčeli, z maďarských právě na ty němé kamery a dokonce později vznikl takový cyklus, už si nepamatuju toho českého režiséra, který natočil takové hodinové dokumenty právě na různá témata od různých rodin, která získal a ze kterých mohl sestavit zajímavý životní příběh, takže je to jako zajímavý způsob, jakým jak uchopit historii, jak ji vlastně ztvárnit na základě těch starých amatérských rodinných filmů. Vybral jste si předtím Dolní Němčí právě kvůli tomu, že jste tam vyrůstal, nebo tam bylo i nějaký, byl nějaký jiný? Tak to byl jeden z těch motivů. Hlavně důležité bylo, že jsem měl ten materiál k dispozici a zdál se mi nosný a zajímavý, že to ten pán natočil. Jako když bych ten materiál k dispozici neměl a měl jiný z jiné vesnice, možná bych se taky do toho dal. Na druhou stranu jsem znal i ty lidi z té vesnice, takže jsem měl otevřené dveře v některých případech samozřejmě a bylo poměrně jednoduché stanovit si takovou tu strukturu dokumentaristickou, protože jsem to prostředí důvěrně znal, což je zamořejmě velká výhoda. Čím je Dolní Němčí zvláštní, jestli to dokážete říct, tady po tý zkušenosti? Dolní Němčí je zvláštní obec opravdu. To si myslím, že jste… jako pokud jste chtěli něco zvláštního, tak to jste zvolili dobře. Ta obec je zajímavá tím, že ona poměrně v krátké době prošla takovým pomě… dosti razantním vývojem. To byla poměrně chudá obec v rámci toho okresu. Tam z toho regionu, když se podíváte na mapu, tak katastr té obce je poměrně malý. I mnohem menší obce s mnohem míň obyvateli mají větší katastr než Dolní Němčí, což o něčem svědčí, že to nebyla obec velkých sedláků, velkých vlastníků půdy a situace se změnila po druhé světové válce, kdy ta obec prošla určitým vývojem, hlavně teda stavebním, co se týče vlastně rozvoje zemědělství, průmyslu. Fungovalo tam poměrně dobře zemědělské družstvo. Byť ta kolektivizace sama o sobě je problematická etapa historie, tak řekl bych, že v tom Dolním Němčí to dopadlo dobře, že to zemědělské družstvo tam dobře fungovalo. Byly tam vytvořeny nějaké i průmyslové menší podniky. Lidé byli pracovití. Zajímavé je, že tam bylo taky hodně lidí, co byli vlastně zedníci. Se říkalo, že v každém druhém domě je zedník a to vlastně vedlo k tomu, že ti lidé se začali velmi intenzivně zajímat nebo starat o tu obec, o její přestavbu, o její modernizaci, takže vlastně z takové té malé slovácké obce se stala jako až takové obec jakéhosi městského typu, jakýsi městys. Když tam člověk dnes přijede, tak to má takové městské vzezření. Vlastně většina domů jsou patrové domy a je to dáno tím, že tam právě byli ti zedníci, ta velká zednická tradice, a lidé tam taky začali pěstovat česnek v těch šedesátých a padesátých letech, což byla komodita, která byla… byla prostě výhodná pro tehdejší zemědělce a kolem toho Dolněmčí je vhodná půda pro ten česnek. Z toho důvodu se ten česnek byl žádán jako výkupní komodita a byl dobře placen, takže ti lidi měli poměrně na tu dobu dost peněz díky tomu, že měli ty záhumenky. Přivydělávali si tím česnekem. Zároveň ti muži vlastně tam měli tu zručnost toho stavění a ta vesnice během těch padesátých let se vlastně úplně přestavěla, zmodernizovala, takže dneska ta vesnice v sobě snoubí vlastně takovou tu klasickou vesnici a zároveň je tam hodně takových těch moderních městských vlivů, vlivů městského života. Dá se říct, že Dolnímu Němčí pomohl minulý režim? Byla jednou z těch vesnicí, která na něm vydělala? Řekl bych, že ano, že v tomto případě se dá říci, že rozhodně… rozhodně v tomto případě ano. Čerpá z toho pořád? Nemyslím… Chápu, že to, co se tam postavilo v padesátých letech, tak je tam pořád, to je jasný, ale jestli třeba zůstala nějaká mentalita těch lidí, že tady v tom umějí pokračovat? Myslím si, že pro tu obec je typické určitá podnikavost těch lidí, že dost lidí je v té obci podnikavých jako vynalézavých. Lidi jsou i pracovití, ale jestli se chci vrátit k tomu, jestli ji to poznamenalo pouze ne pozitivně. Třeba se dá dívat i z jiných stránek věci třeba z hlediska architektury, že díky té nebo kvůli té modernizaci tam zanikla… zanikly některé objekty, které měly určitou architektonickou úroveň, že ta vesnice ztratila genius loci toho… té klasické slovácké vesnice nějak malebné, řekněme. Ta vesnice příliš malebná teď není. Ona je úhledná, ale není malebná. Takže ono je to složitější, jak se jako na to díváme, ale určitá, myslím ž… Dost typické bylo i pro Dolní Němčí to, to se taky dodnes říká, že lidé nebo muži tam byli schopni nebo ochotni cestovat za prací poměrně daleko, že byli zvyklí cestovat za prací na různá místa tehdejšího Československa, prostě si vydělávat. Třeba čtrnáct dnů byli někde, pak se vraceli ke svým rodinám a je poměrně… Takže byli mobilní, ale vždycky se vrátili zase zpátky. Ano, vždycky se vrátili zpátky a… To je jeden rys. Druhý rys je taky, že tam byla poměrně silná emigrace poválečná, hlavně do Spojených států amerických. Tam odešlo několik desítek lidí z Dolního Němčí a nevím, do jaké míry pak udržovali kontakty. Asi to moc nebylo možné během padesátých let, ale od těch šedesátých let už to bylo uvolněnější, takže se některý i vraceli jako na návštěvu a taky to o něčem svědčí, že ti lidi na jednu stranu vlastně jsou tam zakořenění v něčem, ale na druhou stranu se nebojí vlastně odjet úplně někam někam… někam jinam. Třeba se tam stala zajímavá věc na začátku padesátých let, když tam tři kluci, kteří studovali bohosloví na kněze, vlastně nebyli dostudovaní, ale když přišel útok na církev nebo nátlak na církev - rušení církevních seminářů - tak se rozhodli k emigraci, skutečně emigrovali na začátku padesátých let a všichni tři teda si tu teologii dodělali, byli jako kněží vysvěceni a pak působili ve světě, takže i toto je poměrně zajímavý fakt, který jako taky souvisí vlastně s tou širší emigrací, která tam proběhla. Já bych se ještě vrátil k tý architek… architektuře. Vy jste říkal, že některé objekty zanikly. Mě by zajímalo, které to přesně byly. No byla to například kovárna. Tu už si já moc nepamatuju. Tu možná zbořili někdy v sedmdesátejch letech. Pak tam byl… Tam jsou vlastně v Dolním němčí byly tři mlýny. Jsou dochovány dva. Jeden patří soukromému vlastníku. To je takové rolnické stavení kousek od obce. Druhý přebudovali osvíceně teda už v osmdesátých letech to odkoupili, nevím na čí popud, ale je to památka lidové architektury a je tam drobné muzeum a pivnice v tom mlýně. A ten třetí, který podle mě byl taky architektonicky cenný, tak v polovině osmdesátých let - ten byl uprostřed obce - a ten zbořili a postavili tam víceúčelový objekt pro zahrádkáře, pro restauraci novou, ale když se člověk podívá vlastně na ten objekt na té fotografii dnes, tak je mu jasné, že by se dal krásně upravit, pro ty účely adaptovat, i když… i se zachováním vlastně té původní architektury, ale bylo zvoleno prostě to asanační, ta asanační ta asanační věc. To je jako taky když se dívám na tu obec i zpovzdálí, protože já jsem řadu let tam nebydlel, když jsem studoval nebo potom pracoval v Praze, tak jsem si i získal jakýsi i odstup od některých věcí a myslím si, že některé věci že tam je taková jako tendence hodně modernizovat. jako lidi jako vnímají nové trendy, jako modernizují, ale někdy až necitlivě jako vůči věcem, které v dané chvíli třeba nemají nějakou hodnotu… To je něco, co platí i dneska. Není to jenom to, co bylo za minulého režimu. Dneska je to stejné. Je to stejné určitě, určitě… Na jednu stranu je tam znát jakási úcta k určitým tradicím vůči těm starým věcem, ale jsou to jenom jasně dané věci a není to plošné zase v určitých věcech lidé se nerozpakují třeba ty věci zničit, zmodernizovat a myslej si, že je to třeba lepší. Co třeba z poslední doby? Vím, že třeba dost radikálně přestavěli faru. Já a přitom vím od lidí, kteří tam dřív byli častěji na té faře, tak že tam byli poměrně zajímavé secesní prvky - ona byla po… postavená na začátku dvacátého století -, které když by se citlivě opravily, bylo by to časově asi náročnější, možná i finančně. Na druhou stranu by si to zachovalo určitou patinu. Jako ten objekt je dneska hezký zvenku a vevnitř je taky hezký, ale je to prostě moderní dům, který nemá v sobě takový ten nějaký nějakou atmosféru, nějaký příběh, že jo? A bohužel takových objektů historických ta obec moc nemá a jak říkám, naštěstí se podařilo zachovat ten mlýn, ve kterém je ta… ta expozice, což je teda jako krás… opravdu krásný. Vy se v tomto nějak angažujete v těch aktivitách za záchranu nějakých takovýhlech objektů? Tak v rámci vlastních možností a schopní ano no. Jako teď jsem se stal zastupitelem před rokem… Já vím. …, takže se snažím v tom trošku víc angažovat a… ale ono už toho zahraňovat není moc… moc co, takže… takže tak. Proč jste šel do voleb? Proč? Hmm. No, já jsem jako úplně nebyl… nechtělo se mi do toho. Spíš jako lidi z okolí mi říkali, že bych jako měl kandidovat a abych pravdu řekl, já Dolní Němčí nebo svůj pobyt tam, teď vnímám jako přechodovou záležitost. Já jsem tam vlastně rok a půl. Jsem přišel zpět z Prahy. Do rodného kraje jsem se navrátil, ale říkám na rovinu, že neplánuju, že bych tam, že bych tam zůstal jako, takže… Takže vy nemáte třeba rodinu v Dolním Němčí? Mám, mám rodiče jako rodiče… Rodiče, ale partnerku? …, ale rodinu ne, ne ne ne. A to jste se tam vrátil teda za rodičema? Nebo proč jste se tam vracel? Tak já jsem se spíš vrátil jako do regionu s tím, že tam mám teď jakési to zázemí - možnost toho zázemí - a dřív jsem vlastně byl zaměstnán. Jsem odešel ze zaměstnání a začal jsem působit na volné noze a když člověk začíná na volné noze působit, tak je to dost těžké a složité i finančně, takže je vděčný, že má, že má prostě to krytí toho zázemí, takže mi to přišlo vhod, že vlastně jsem mohl být u těch rodičů po nějakou dobu. A teď jsem ve fázi, v nějaké fázi, kdy dojde ke změně a kdy prostě odejdu jinam. Jako určitě jako s tím Dolním Němčí budu udržovat nějaký kontakt, protože jsem se tam i předtím jsem se tam angažoval samozřejmě, když jsem byl v Praze, tak jsem dělal nějaké projekty na dálku nebo se tam nějak angažoval. Třeba ne v takové míře, ale jsem se mohl vrátit, protože jsem ty kořeny nezpřetrhal, nezpřetrhal… Jako někteří lidé odejdou a řada jich odešla i z Dolního Němčí - spousta mých kamarádů i zajímavých lidí odešla, už se nevrátili a poměrně dost jako zpřetrhali ty kořeny, že se vrací třeba jenom na nějaké svátky a to je tak všechno, ale už se nějak víc neangažují a to já jsem nechtěl, takže vždycky jsem se snažil i na tu dálku jako v některých věcech angažovat a některé věci dělat no. Takže pro vás vlastně není v rozporu to, že jste vstoupil… stal jste se zastupitelem Dolního Němčí, i když plánujete, že vlastně zase odejdete. No já jako trošku jsem o tom pochyboval, jestli to je dobrý krok, jestli to mám udělat. Do teďka jako o tom trochu pochybuju, ale stalo se tak a v nejhorším se té pozice vzdám a přijde náhradník místo mě, že jo? Když to nebudu zvládat třeba časově nebo nebudu působit v regionu a zároveň být zastupitelem, protože i.. tak plánuju, že i do budoucna, když bych tam třeba nežil, tak dál, že jo, se v těch věcech budu angažovat do jisté míry, takže ono je to možné… možné, si myslím, že skloubit. Kdo byli ti lidé, kteří vás přemlouvali, abyste kandidoval? Asi širší… širší rodina. Rodina, širší rodina nebo ti hlavně no. Bylo to těžký, nebo nakonec to šlo docela snadno? Jako kandidovat nebo…? Ne, přemluvit vás. Tak to já jako zas se o tu místní správu zajímám. Zajímá mě to a kladl jsem si otázku, jestli ty věci, které jsou podle mě dobré, se nebudou prosazovat líp z pozice zastupitele. Tak vlastně tato úvaha převážila v tom, že jsem do toho šel, že právě některé věci budu moci prosadit z pozice zastupitele, které považuji za dobré, ale rozhodně ta třeba komunální politika není pro mě to prioritní jako, čemu bych se chtěl věnovat. Jako mám to spíš jako doplněk něčeho. Který věci tam chcete prosadit? A už se vám nějaký povedly případně za ten rok? Jo, já si myslím, že s… já tam vedu komisi občanskou a osvětovou, kterou jsme tam vlastně založili, a snažím se tam organizovat nějaké… nějaké přednášky. Děláme tam takový dokumentační projekt o místním lidovém kroji. Snažím se organizovat nějaké výjezdy, na nějaké kulturní akce v okolí a taky vlastně propojovat činnost spolků a informovanost o činnostech spolků, takže ono se to jako rozjíždí. Snažím se tam prostě vytvořit nějakou skupinu aktivnější lidí, kteří by občas udělali nějakou zajímavou akci a pomohli té kultuře místní no. No, s takovejma věcma je potřeba je nějak propagovat. Jak to děláte? Používáte třeba internet nebo je to tak malá vesnice, že stačí ty lidi oslovit třeba osobně? To ne, to zas ne. Jako internet určitě. Používáme internet, web, Facebook, e-mail… Jako zas tak malá vesnice to není. Ta má tři tisíce obyvatel, takže i jako řada lidí… Myslím si, že je dost i typická, to by vás mohlo zajímat, pro tu obec, že si… jsou tam určité skupiny lidí, kteří se zajímají třeba o to místní dění. Chodí na různé kulturní akce, ale je tam třeba i velké množství lidí zcela pasivních, že ty jsou jako… Na těch kulturních akcích často vidíte ty samé lidi jako, že tam že tam chodí, ale mnoho let nepotkáte třeba někoho, který od vás bydlí dva tři domy, že byste ho potkal na nějaké kulturní akci během dvou tří let, takže jsou tam skutečně lidé, kteří jsou hodně uzavření sami do sebe. Žijí si vlastním životem, vlastním světem a moc nežijí v kontaktu s tou obcí, ale oni tam žijí proto, že ta obce obec má v podstatě bezvadnou infrastrukturu a je velmi pohodlná na život, takže řadě lidí to vyhovuje, ale to jim tak stačí a už nemají potřebu se… se angažovat. Takže v tomto třeba ta pohodlnost je dvousečná, takže vlastně lidi jsou spokojení, ale moc se třeba neangažují v tom obecním dění, což je trochu škoda no, protože jsou, musím říct narovinu, jsou lidi… obce mnohem menší, které jsou takto občansky živ… mnohem živější. Kteří lidé to jsou? Dá se to nějak jako paušalizovat na to, že jsou to třeba nějaký… někdo z nějaký novousedlíci, který tam třeba nemají rodinu, nebo třeba starší lidé, mladší lidé…? Řekl bych, že je to často spíše taková ta střední generace. Lidé, kteří vyrostli už v době komunismu, který k té veřejné angažovanosti, takové té dobrovolnické, moc neponoukal a byla to spíš ta nucená, že ano, takže jsou to ti lidé čtyřicátníci, padesátníci… ty padesátníci no, ale je to… je to taky rod… Tam jsou jako silné třeba v té obci rody, jo? Určité rody, určité rodiny jsou poměrně angažované. To máte třeba dvě tři… dva tři rody, které se angažují hodně třeba ve folklorních věcech. Které třeba? To asi vám vyjmenovávat nebudu (smích), ale… Opravdu je to anonymní jako dokonale. Oni to… Jo, já vám to… Já to sám jako takto nedokážu… Jasně. Vím, že… Dobře. …já si nepřiřadím. Já ale vím, že tady ta linie prostě to jsou ti lidé, kteří…, jo? Pak jsou tam jako lidi, kteří se angažují ve fotbalu nebo šachy, jako určité… teď se to přenáší i na ty další generace. Vidíte? Na šachy jsme ještě nenarazili. Šachisti jsou tam taky no. Dokonce… Folkór víme, víme o fotbalu, ale na šachy to se nám… Šachy tam jsou. Dokonce tam dělaj nějaký memoriál jako šachový turnaj. A pak je tam silný pingpongový oddíl. To víme. (Jsme dobří.) No, no, ty tam jsou. To jste si… jsou aji docela důležité. A pak je tam… pak jsou tam i dobří holubáři. Je tam holubář, který jezdí po Evropě, získává ceny jako… známý jako úspěšný holubář no. Vy se věnujete nějaké tady z těch aktivit, které jste vyjmenoval? Tak asi nejvíc vlastně tomu folklóru. Spíš no jako propagačně teďka. Dřív jsem i aktivně tancoval, ale teďka spíš propagačně nebo pořádáním nějakých… nějakých akcí nebo podílem na nějakých akcích. Tak já vím, že vy jste s paní Ježkovou snad dával dohromady tu knihu o těch… Ano, ano, ano, no. Pokračujte v tom ještě, nebo…? Jo jo jo, vzniká další série. Jak to bylo těžký sehnat tadyty ty věci od lidí? Dělali jsme projekt asi tak osm let, kdy jsme sháněli ty starší fotografie. Na základě toho vznikla taková stálá expozice fotografií v restauraci Rozkvět a v přísálí kulturního domu a tam jsme dali výzvu na sběr fotografií a tehdá se docela dost těch fotek seběhlo, ale mám pocit, že teďka když s… už oslovujeme ty lidi s dalšími třeba výzvami, co se týká jiných témat, tak že už ten ohlas není… není takový, jak byl. Spíš člověk musí individuálně fakt jít za těmi lidmi, získat si nějaký tip a přijít poprosit - zaklepat, zazvonit - , a když se to vyhlásí nebo dá se výzva do zpravodaje, tak málokdy… Jsou jedinci - jeden, dva, tři lidé, kteří se sami ozvou, což na jako tři tisíce lidí není zas tak moc no. Ale občas jako zas není to tak, že by se neozval nikdo no. Jak se daří udržet tradici toho folklóru v Dolním Němčí? Já vím, že máte pravidelně nějaké slavnosti, ale jak moc je to ještě masové? Vy už jste zmiňoval, že je určitá skupina lidí třeba, která není aktivní. Jak moc to poznamenalo ten folklór? Jako ten folklór se tam udržovat daří. Třeba i… Takto: Ono celkově to Slovácko jako je tím typické, že na těch dědinách na to dbají. A v tom Dolním Němčí, myslím, že je velká výhoda, že ti lidé to berou za své. Není to jako nějaká izolovaná vyloženě skupina folklórní. Ono se to ani nejmenuje folklórní soubor, ale národopisný krou… krúžek a daří se to i generačně obnovovat, že lidi, kteří odchází z tady z toho okruhu toho krúžku, tak jsou nahrazování mladší generací. Dřív tam bývaly, co vím, od těch šedesátých let, kdy tam vznikl ten folklórní krúžek národopisný, tak tam bývaly určitá krizová léta, kdy se to rozpadlo a třeba čtyři pět roků nebylo nic, ale myslím, že od devadesátého osmého roku kontinuálně to existuje, že se pořádají akce a určitě tomu prospělo, to si myslím, právě zřízení toho muzea Na mlýně, kde byl vytvořen jakési zázemí pro ty folklórní aktivity přirozené, takže se tam můžou pořádat folklórní aktivity. Je tam ta lidová izba. Prostě už je to něco, kolem čeho se to, takzvaná takzvaně motá prostě ty… ty akce, takže to tomu určitě prospělo a vím, že třeba v sousední vesnici Nivnice tam je to trošku složitější. Ona je stejně velká jako ta naše, ale tam ten folklór zdaleka tak nežije a je víc odtržen do té komunity jako těch obyvatel, že je to taková jako okrajová, spíše outsider… spíše outsiderská záležitost. Vy si ještě někdy zatancujete, nebo už to neděláte vůbec? Tak příležitostně, jako nejezdím na nějaké vystoupení. Spíš když je nějaká akce neformální. Existuje v tomhle směru nějaká rivalita třeba mezi těma okolníma obcema? To bych ani neřekl. Dneska jako spíš ty soubory spolupracují, informují se, zvou se navzájem. Rivalita to je asi… asi silné slovo. Jak se… Není to jako třeba v seriálu Slovácko sa nesúdí, že by se tam podřezávaly májky a takový věci? No, to už to už se neděje. Jako dělo se to, když jsem byl ještě dítě, tak jsem občas slyšel, že někde někomu podřezali májku a, ale dneska mám pocit, že ti mladí trošku zlenivěli a že už se jim do těchto aktivit nechce vůbec no, takže aby ještě ve vedlejší vesnici dělali jako něco negativního, to ne no. Myslíte, že je to třeba tím, že lidi to vnímají jinak? Že najednou je to koníček, že je to něco, co se třeba jako vyčlenilo z toho každodenního života? Je to něco, na co chodí stejně, jako když chodíte třeba na fotbal, zpívat, tak najednou prostě dělají folklór? Jo jo, tohle je v podstatě, už to je klubová záležitost, kterou ovšem ta obec vnímá, jo? Je to prostě vnímáno jako jakási součást té obce, ne něco výlučného, ale je to ten folklorismus, něco už částečně umělého, retrospektivního. Protože vždy ten folklór často byl spjatý se zemědělstvím prostě se zemědělským rokem a dnes kolik lidí se živí zemědělstvím? Jako i to záhume… to záhu… takzvané záhumenky, které mohly existovat za socialismu, které tam byly rozšířené a lidé aspoň byli jako malorolníci v tomto smyslu ty záhumenkáři, že žili víc v kontaktu s tou půdou. To taky dost upadlo bych řekl. Někteří dál jako s… takto pěstují něco, nějaký ten vliv tam je, ale většina lidí, řekl bych, už ne no. To je taky zajímavý paradox, že Dolní Němčí má znak. Ve znaku víno a je tam česnek a ani jedno už tam vlastně jako moc není. No, ano ano ano, to je ten paradox no. To je vlastně vinohrady tam dřív byly, ale kvůli révokazu v devatenáctém století zahynuly. Na druhou stranu vinařů je tam dost, i když tam není víno, tak tam je asi dvacet vinařů, kteří si vozí hrozny a dělaj si vlastní víno a pořádají i košt vína a dělají dobrá vína opravdu. Získali i nějakou cenu za tady to. Takže to je poměrně zajímavý fenomén, že i když tam není víno, tak jsou tam chlapi, kteří doma mají prostě ve sklepech bečky, zajímají se tím a dělají si vlastní víno, prodávají ho. No a ten česnek, jako Dolní Němčí bylo za socialismu největším producentem česneku v Československu. Tam bylo asi sto dvacet hektarů, se tam pěstovalo a dneska je to jestli dva, tři hektary. Je to takové jako spíš symbolické na udržení. A přitom zrovna dneska je jako doba, kdy se to nějak jako vrací, že jo, ten česk… českej česnek. Stala se z toho značka, asi se to docela dobře prodává. To ano, ale chytli se toho jiní producenti. Když byla ta vlna toho návratu, trošku to, myslím, že to místní družstvo zaspalo a chytli se toho jiní, kteří do značné míry ten trh obsadili, takže jako ty kapacity volné už nejsou takové, tak… takže ten rozvoj je tam limitovaný jako v tomto směru a ono to má i svá rizika to pěstování toho česneku no, takže to není v takové míře zdaleka, jak to bylo předtím no. Já vím, že jste organizoval, myslím, že minulý rok, ale možná t ještě pokračuje v Uherském Brodě promítání Slovácko ve filmu, něco takovýho jako. To pokračuje. Teď v sobotu pro… probíhá další projekce, takže… Takže to má úspěch. Jo, to má úspěch, tak my jsme to plánovali jako jednoroční akci o osmi filmech a rozhodli jsme se, že v tom budem pokračovat, takže původně to mělo končit v červnu a v září bude pokračovat… pokračovat dál no. Kdo vám tam chodí za lidi? To nevím. Já je povětšinou neznám, ale co si tak všímji… všímám trošku těch diváků, že mě překvapuje, že se to obecenstvo poměrně mění. Jakože to není, že by dvacet lidí chodilo každý ten měsíc na ty filmy. Oni třeba přijdou jednou za… na každý třetí film, že jo, ale mezitím se jako vystřídají s dalšíma, že je to taková poměrně proměnlivá proměnliví lidé, ale ten počet diváků zůstává více méně zachován, takže to není tak, že by to stoupalo nebo klesalo, takže my jsme s tím spokojení no. A není to třeba tak, že by převažovali obyvatelé Dolního Němčí, že by si říkali: Petr Slinták dělá promítání, tak pojedeme se podívat, jak to ne. Ne, ne ne, to vůbec. To naopak jestli tam je jeden dva tři lidé od nás, občas přijedou. My to děláme v Uherském Brodě v kině, jako to není u nás přímo. Já teda je fakt, že o tom info… vyvěšuji informace na webu, když si vzpomenu, když na to nezapomenu nebo na facebookových stránkách teda obce, ale většinou je to bez nějaké odezvy, že bych… nebo je to spíš někdo přijede, komu to řeknu osobně, tak to nějaký kamarád, ale že by někdo ze spolupů… spoluobčanů mě překvapil tím, že by tam přijel, to se ještě snad nestalo no. To znamená, že vy máte přístup do obecního Facebooku, že můžete spravovat ten profil a ….? Ne, posílám jim informace, oni to tam vyvěšují. Jasně, to má na starosti paní matrikářka, že jo? To má matrikářka no. A s webem je to, s webem je to stejný. Prosím? S webem je to stejné. Ten ne, ten má někdo jiný, nějaká jiná zaměstnankyně obce no. Jo, ale prostě vždycky jenom pošlete, že tohle byste chtěl vyvěsit a je to…. Jo, jo, v podstatě jako zatím to vždycky vyvěsili no. Jo, nebyl nikdy nějaký problém, že by vám třeba chtěli říct, že todle tam dávat nechtějí nebo že jste musel třeba něco upravovat. To se nestalo? Zatím ne. Tak já tam jako žádné kontroverzní věci jsem zatím neprotlačoval. Je fakt, že tam vzniknul web asi před rokem a půl Dolněmčané.cz, který vlastně já se taky na tom podílel, který byl myšlen jako pro informování o věcech, o kterých se nemluv… neinformuje na těch obecních stránkách, takže tam jako vycházely ty kontroverznější věci, polemičtější záležitosti, ale jako ty facebookové stránky obecní… jako tam jsem nic kontroverzního zatím neposílal. Dolněmčané.cz to je ta stejná skupina lidí, která potom kandidovala ve volbách? No to je trošku složitější. Jako něco bylo, byl existoval web Dolněmčané.cz, na kterém se podílelo asi pět lidí a správcem toho webu byl člověk, který byl mezi nimi a on se pak rozhodnul to transformovat do formy… nebo to jméno prostě využil, že si založil kandidátku volební, s čímž já třeba osobně jsem nesouhlasil, protože jsem měl představu o tom, že to bude záležitost, která bude mimo jedny volby, že to bude nadčasová věc, která bude fungovat jako informační platforma nějaká alternativní a ne že to bude spojováno s nějakou jednou kandidátkou, takže jako pak se to vlastně rozpadlo tady ta redakce, kde tady toho webu se to transformovalo do té politické kandidátky. Oni tam vlastně kandidovali pak a využili to pro vlastní kampaň tady tuto značku, která se jaksi vytvořila a dneska to vypadá tak, že to vlastně je mrtvé jako ten web víceméně. Takže to je vlastně ten důvod, proč jste potom vy kandidoval za KDU a ne za Dolněmčané.cz, takže… Tak ten ne, tak já jsem kandidoval na KDU, protože oni mě oslovili jako první. Oni mě teda oslovovali už dvakrát předtím… Jo, takhle. …, jenomže já jsem předtím působil v Praze. Většinu času jsem byl tam, takže jsem to odmítal a vlastně to byl důvod, že teď mě oslovili teda potřetí, tak jsem teda, kdy už jsem byl v té obci nějak stabilněji, tak jsem si řekl, že… že to zkusím prostě. Takže ti Dolněmčané se vás pak ani nesnažili přemluvit, abyste zůstal na jej… zůstal, já vím, že jste tam nikdy nebyl, ale abyste teda zůstal věrný té značce a kandidoval za Dolněmčany. Jako oni o to zájem měli, ale jako mně se nelíbil ten princip jak…. Já jsem měl představu o tom webu, že to dál bude fungovat, že by to mělo být něco, co bude… co se nebude týkat jen nějaké jednotlivé kandidátky, že by to mělo být něco prostě nad jedněmi nebo druhými volbami něco by mělo fungovat prostě trošku mimo… mimo ty komunální volby no. A bez ohledu na nějaké volby, ale vznikl web, který měl který měl teda v prvopočátku upozorňovat na něco, co v obci nefunguje. Co to je? Dokážete pojmenovat ty problémy, které ta obec má? No, pokud to neposkytnete (smích)… Slibuju, že ne. Jediný, co se může stát, že si v Dolním Němčí řeknete, že jste dělali rozhovory, jo? Že vás oslovila Masarykova univerzita, ale vod nás se… Já vám ani neřeknu, s kým už jsme rozhovor dělali, s kým jsme ho nedělali, o čem a ne tohle se nedozví ani žádnej jinej respondent a nikdo ten přepis z nich neuvidí. To se opravdu nemusíte bát. Ne, tak já rovnou řeknu, že si myslím, že tam není dobrá úplně komunikace mezi vedením obce a občany, že i ty vesnice… ta vesnice by si trochu jinak měla nastavit ty priority svého rozvoje, než jsou nastaveny z toho strategického rozvoje a že by tam měla fungovat víc jako ta míra veřejného dialogu a snaha zapojovat víc občany do veřejného dění, že se to moc jako… Teď se to jako zlepšilo, si myslím, po těch volbách, že jsou tam určité tlaky přece jenom na zlepšení těchto záležitostí, že už to není tak zabetonované jako předtím, ale i tak i tak jsou tam prostě v tomto mezery. V té aktivizaci toho širšího občanstva zájmu o veřejného dění. Takže to, že vlastně vznikly dvě opoziční kandidátky, i když jejich úspěch ve volbách je takový, že mají dva lidi, tak vlastně ale výsledek je vidět, že dejme tomu si ta vládnoucí garnitura, pokud to tak jde jako vůbec označit na třítisícové obci, jako uvědomila, že to není jenom jejich. Jako ur… jako určitě… Byť samozřejmě většinu, většina zůstala zachována po těch volbách, tak ti lidé, co tvoří tu menšinu, tak jsou poměrně aktivní a dá se s nimi velmi dobře spolupracovat zatím, takže to určitě svůj smysl má, jakože ty, myslím si, že ty volby to posunuly někam, byť my jsme čekali trošku, že to bude ta změna razantnější, ale nějaký posun… posun tam vnímám. Minimálně třeba to vedení obce je komunikativnější, jsou si vědomi toho, že musí víc komunikovat, víc spolupracovat, víc i naslouchat jiným názorům, jiným jiným… jiným návrhům. Byť z pozice menšiny něco prosazovat je problematické no. To jo no. (Jsem moudrý.) Pak je jenom škoda, že zaniknul ten web, kterej moh být tím druhým hlasem, že jo, aby to bylo slyšet. Nepřemejšleli jste třeba o tom, že byste spustili něco podobného, dejme tomu pod jiným názvem? Jako pokud, asi pokud bych byl rozhodnutý, že v té obci fakt zůstanu dlouhodobě, že se tam budu angažovat nějak plánovitě, tak bych možná o něčem takovém přemýšlel, ale vzhledem k tomu, že jako mé priority jsou teďka úplně někde jinde, tak nemám to v plánu něco iniciovat. Publikoval jste někdy třeba v obecním zpravodaji… nějakou polemiku dejme tomu? Jo, tam publikuju poměrně v podstatě pravidelně tam něco mám, nějaký text. Jako ne vyloženě jako polemiku, ale jako publikuju texty. A šlo to i předtím, než jste se stal… stal… stal zastupitelem? Ano, no. Jo, takže to není tak, že by měli občani jako tam uzavřený… uzavřený vstup. To ne, ale na druhou stranu myslíme si, že úplně není standardní, že ten zpravodaj nemá redakční radu, což chceme prosadit, protože i ty obecní zpravodaje zpravidla mívají redakční radu. To, my si myslíme, je věc, která by měla být normou. Tomu tak není. Ono vlastně úp… není úplně jisté, kdo rozhoduje o tom, co tam bude, jakým způsobem, ale já třeba osobně jsem jako žádný problém - problém jako s publikováním věcí v tom zpravodaji - neměl. Kdo to má teda pod palcem? Je to vopravdu tak, že se to ani nedá říct, nebo je tam…? No podle mě je to, jako hlavní slovo tam má pan starosta v tom zpravodaji no. Já vím, že teďkon se tam má schvalovat novej územní plán. Má tam bejt průmyslová zóna. Co si vo tom myslíte jako zastupitel? I já jako osobně? Co si o tom myslím? Vy osobně. Jako ono se na to dá dívat z různých hledisek. Otázka podle mě, do jaké míry je poptávka po té průmyslové zóně. Proto… Zároveň se ptám, do jaké míry je využitá ta průmyslová zóna aktuální, která tam existuje. Pak jestli ta lokalita, kde to je, je vhodná pro tu průmyslovou zónu. Čili je tam otázka jako ekonomická, je tam otázka estetická, je tam vlastně aji otázka pří… nějaká pří… ekologická, protože samozřejmě tam dojde i k naruše… určitému narušení toho prostředí životního. Já osobně si nejsem jistý, že ta obec tu průmyslovou zónu potřebuje. Myslím si, že jako ji nepotřebuje. Ty argumenty, že tam prostě bude větší zaměstnanost. Ono záleží, jaké provozy tam budou. Jestli to bude výrobna nebo tam budou sklady. Ve skladu je zaměstnáno pět lidí, ve výrobně padesát, což je rozdíl, že ano? A navíc ta lokalita je to prostě zvlněný terén, některé v jednom z těch úseků, je to hned vedle obce, což si taky nemyslím, že je úplně ideální, takže já nejsem příznivcem té průmyslové zóny. Na druhou stranu nemám, jako jsem v menšině a nemám možná ani sílu, abych do toho… abych to rozhod… rozhodnutí asi nějak zvrátil, prostě změnit ten územní plán. Co ta výstavba nových obytných domů? Výstavba… Nových obytných domů. Pokud víme, tak by se tam měli stavět i obytné prostory. Je vo to zájem v Dolním Němčí? Jsou lidé, kteří se chtějí stěhovat do Dolního Němčí? To určitě je. To určitě je, protože ta obec je známá tím… tou právě vysoce kvalitní infrastrukturou a taky dop… dopravní dostupností, protože tam je dostupnost dobrá jak do Uherského Hradiště, tak do uherského Brodu. Tam jezdí autobusy tam i tam, na obě strany okresu a je jako dobře položená a taky dobře vybavená, že jako určitě vklad toho vedení obce je v tom, že tam zajistilo to základní infrastrukturu velmi dobře, že je to že je to na úrovni, takže zájem u lidí o bydlení tam je. Já teda nevím, protože neznám přesně ty rozvojové plány, trošku s… občas se něco jako dozvím, že tam se má něco stavět, ale nevím… nevím přesně jako, v jaké je to fázi nebo do jaké míry je to reálné. Vím jen, že je tam nedostatek stavebních míst i v tom intravilánu obce, že s… prostě ty volné parcely, že ti lidi si to poměrně drží. Na druhou stranu třeba i dneska je nevýhoda té obce, že tam jsou pom… dost velké domy postavené právě za dob toho socialismu a dneska… Nějaké bytové? Ne, jako rodinné domy, patrové domy, které jsou třeba ovšem energeticky náročné, jsou předimenzované. Protože tehdy se vlastně dělaly… stavěli domy dvougenerační a dnes je ta tendence, že ty generace nežijí spolu, rodiče a potomci, děti, takže občas jsou třeba problémy prodat tyto velké domy právě proto, že jsou příliš velké i pro ty zájemce, který by o to bydlení měli zájem, že jsou třeba ekonomicky náročné, že jsou vlastně pro jednu rodinu příliš velké no. Takže to občas tak jako slyším, že je problém prodat támhle velký dům nebo je tam řada domů, kde žijí třeba jenom rodiče, děti odešli a rodiče žijí ve velkém domě. Oni žijí jako dole v tom prvním patře nebo přízemí a jedno patro je úplně prázdné, ale těch případů je tam víc. A to svědčí o té změně vlastně úplně sociální situace za těch posledních dvacet let ve společnosti. Vy jste říkal, že je dobrá dostupnost do Brodu i do Hradiště. Dá… Je to… Kam lidé víc jezdí? Nebo kam jezdíte víc vy, když jste v Němčí? Když jedete třeba nakoupit nebo jedete do divadla nebo do kina, jedete spíš do Brodu, nebo do Hradiště? Jako řek… řek… řekl bych, že o něco víc teď jezdím do Uherského Brodu, protože tam spolupracuji s více lidma na projektech, ale to je záležitost opravdu té spolupráce, že když by to byli další lidé v Hradišti, tak začnu víc do Hradiště jezdit, ale obecně raději jezdím do Hradiště jako, že k tomu městu mám bližší vztah nebo je mi sympatičtější než Uherský Brod. Byť i Uherský Brod jako má s… taky své zajímavé záležitosti, ale jsou to města dosti odlišného charakteru, jo, což je zajímavé. To je tak na samostatný výzkum, bych řekl, jako rozdílnost těchto dvou měst. Možná někdy příště. A co se vám líbí na Hradišti? Hradiště má úplně jinou atmosféru. Má jinou skladbu obyvatelstva. Je větší. Tím, jak jsou tam vlastně… je to jsou takové trojměstí - Kunovice, Staré město to jsou další města -, což utvá… vytváří určitou zdravou rivalitu, že všechny ty tři města se snaží vytvářet vlastně třeba kulturní záležitosti a toto je podhoubím u všeho kypění, když to tak řeknu. Je tam taky víc jako různých institucí, je pestřejší. Řekl bych, je tam i vzdělanější obyvatelstvo. Tak je takové jako… pozitivněji na mě působí. Ten Uherský Brod je mnohem víc maloměstský. Vlastně to Uherské Hradiště na to, jak je malé, tak je velmi kulturní. Ono se dokonce říká, že Uherské Hradiště je kulturnější, že má kulturnějšího ducha než Zlín, než krajské město, což je co říct. Tak zrovna třeba Slovácké divadlo je asi velice kvalitní stánek. No Slovácké divadlo, Letní filmová škola, řada jako dalších věcí… je to taková jako mozaika věcí, které velmi prospívají tomu… tomu místu, jo? Nemyslím si, že je to, že to není… není to ani záležitost jako, že by byla třeba ta místní politika nějak extra dobrá, ta uherskohradišťská, ale spíš tito jako věci kolem, že tomu prospívají. A ten Brod je mnohem víc jako takový maloměstský, do sebe uzavřený, konzer… konzervativní. Ono se mu říká trošku hanlivě hlavní město Kopanic. Kopanice to je takový horský region na pomezí Moravy a Slovenska a právě přátelé tam mají takový alternativní kafé Ulité kafé, takový kafé klub a snaží se tam dostat právě nějak takovou tu alternativnější kulturu a je to nesmírně těžké, protože ti lidi na to nejsou zvyklí. Vlastně to up… nechápou, žijí úplně v jiných souřadnicích a i když se tam koná třeba nějaká kulturní akce, tak mám pocit, že i ta návštěvnost jako je i nižší, že to město není zdaleka tak kulturní jak u Uherského Hradiště. Proč to promítání děláte v Uherském brodě a ne v Uherském hradišti? Protože tam je vynikající dramaturgyně v kině, která je štěstím tohoto města. Je otevřená novým nápadům, novým projektům a dobře se s… se mi s ni spolupracuje, tak to je hlavní… hlavní důvod, proč to dělám v Uherském Brodě. Vy jste se kdysi podílel, pokud vím, na Letní filmové škole. Jezdíte na ni pořád třeba? Jezdím, v podstatě pravidelně na ni jezdím no. A už ale nějak nespolupracujete s organizátory. Jako párkrát jsem tam dělal lektora, že jsem uváděl nějaké filmy, ale myslím, že v posledních dvou letech… letech jsem tam byl jako novinář akreditován. Pro Český rozhlas? Možná. Já jako… asi pro Český rozhlas to byl no no no. A už se neplánujete třeba vrátit, že byste se ještě angažoval přímo v pořádání? Já s… jako oni o mně ví, já o nich vím. Už s… Já jsem třeba i nabízel spolupráci nějakou, ale to je určitý sehraný tým, který tu akci organizuje a s nějaký podnět jako ke mně nepřišel, že by rádi spolupracovali. A já samozřejmě bych rád spolupracoval nebo rád uvedl nějaký film. Ono ta filmová škola… každý rok je jiný, ta dramaturgie se proměňuje, takže pak i pro ty jednotlivé filmové cykly se hledají správní lektoři, že to funguje… Je to trochu složitější prostě. Jasně. Jako nemám s tím problém, když by mě požádali, spolupracovat. Takhle to řeknu. To byla kultura a co dejme tomu ty nákupy? Kam jedete nakupovat? Do Hradiště nebo do Brodu? Nebo stačí obchod, co je, co je v Němčí? Já moc nenakupuju, spíš bych řekl jako naše rodina kde nakupuje širší. A to je různé. To je asi vyvážené, tam nebo tam. Je pravda, že v Hradišti je větší výběr těch maloobchodů jako malých obchodů třeba v centru, ale co se týče těch supermarketů, tak to je srovnatelné množství, což je taky zajímavé, protože Brod je menší než to souměstí takzvané slovácké, ale těch supermarketů je tam opravdu hodně no, takže tam jezdí lidi ze Slovenska. Kdysi jsem napsal takovou do novin polemiku nebo takovou kritiku na tuto situaci, když se stavěli, se schválily další supermarkety, výstavba a nazval jsem ten článek Vítejte na Uhersko-Marketsku, takže to možná vypovídá o tom, co si o tom myslím no. Že je tam toho moc. No, ale já jako obecně se těm mar… velk… větším marketům vyhýbám a spíš chodím do těch menších obchodů. To znamená, že furt… když jste v Němčí, tak žijete s rodiči? Ano, ano, v jednom domě. A oni jezdí nakupovat případně, starají se tady o ten chod. V podstatě jo, jako ty větší nákupy. Nebo děláme to společně nebo když s nima někam jedu, tak to děláme společně no. A trávíte spolu volný čas? Volný čas? Jenom co se týče rodinných záležitostí. Takto, občas ano, že něk… jo co se týče jako, že se domluvíme, že s rodinou někam jeden v rámci rodiny, to ano, nebo že jako rodiče třeba se jedou podívat na nějaký film, který uvádím do toho Uherského Brodu, tak se to stane. Takže když jste říkal: dva, tři občané Dolního Němčí, tak jsou to vaši rodiče. No, občas jo. (smích) Ale není to pravidlem. A líbí se jim filmy, které tam uvádíte? Tak j… oni viděli jenom menšinu, ale tak jo, je to pro ně zajímavé no. Co říkají na vaši práci? Protože jestli to můžu říct, vy jste asi docela rarita u vás na vesnici. Vy jste se rozjel, když to tak řeknu, relativně do velkého světa a věnujete se filmu, jste novinář, učíte na vysoké škole… takže to asi taky každý nedělá v Dolním Němčí, že jo? Asi jsem rarita no. Já jako taky nevím. Tak ta otázka jak byla…? Jak se na… na vás dívají rodiče v tomhle tom? A možná i celá vesnice. Jaký… Kdo vy jste? Jak vás vnímá…? To by mě taky zajímalo. (smích) Nevíte. Jako svým způsobem jsem … jsem tam outsider, si myslím, že určitě, takový svéráz. Na druhou stranu nejsem outsider tohoto typu, který by byl úplně na okraji. Jakože mám tam jako určitou personální váhu a že řada lidí mě takzvaně bere nebo dá na mé slovo. A za což si myslím, že je dů… což je důvod… nebo důvodem toho je to, že jsem nezpřetrhal právě ty kořeny, o čem jsem mluvil a snažil jsem se tam dělat ty akce nebo spolupracovat i v době, kdy jsem tam nebydlel, když jsem byl prostě v Praze. Ale jak jako mě li… vnímají… Jako já už když… když tam jsem, tak se vnímám jako… člověk, který tam vlastně už nepatří (smích), který už je trošku někde jinde a přes… přes… přesto tam je, ale který se snaží jako pro to místo něco dělat a řada lidí to jako přijímá pozitivně, což… Tak na druhou stranu, počítám, že pořád tam máte spolužáky ze školy, kamarády, se kterými jste vyrůstal a tak dál… To ano, ale v podstatě ty kontakty jako sociální do značné míry byly už byly utlumeny nějak. Jako to nejsou lidé, se kterými bych komunikoval, pravidelně stýkal se, který by naplňovali můj život něčím třeba pozitivním. Takže nechodíte třeba s chlapama do hospody? Ehh, spíš jako občas, ale často jsou to právě ti lidi… lidi, co z té vesnice odešli a co se vrací na víke… na víkendy, občas na svátky, tak si jdem posedět, ale minimálně takto jako že bych jako z obce s někým… Teď jako když jsem zastupitel, tak samozřejmě je to je to je to častější, ale není pravidelem, že bych každý pátek, sobotu šel do hospody. To znamená, že když jste se stal zastupitelem, tak se na vás lidi obracejí? Chtějí, abyste si třeba vyslechl, jaké mají problémy? Věří vám, že v ?? něco s tím uděláte? Jako někdy jo. Já jako se snažím to mapovat sám ty ty věci, vnímat sám, co je potřeba dělat a jako že by vyloženě za mnou… občas někdo přijde třeba pro radu, protože oni ví, že se zajímám o tu občanskou společnost, že mám nějaké kontakty, že můžu poradit, takže přijdou lidi, zeptají se, jestli bych jim nemohl doporučit nějakou třeba web stránku, kde by našli příslušné informace. Takto jim třeba v tomto smyslu pomůžu, ale že by každý týden u mě někdo zazvonil s nějakým přáním, to ne. Jaká je nejlepší hospoda v Dolním Němčí? (smích) Těžko říct no, jak s… jestli podle piva se to vezme nebo podle atmosféry. Každá je úplně jiná. Asi bych neřek… nedokázal bych to říct. Tak do které chodíte vy, když už jsi tam jdete sednout? Nejvíc chodím do Rozkvětu. To je to blízko, to je ta restau… a mají tam dobré pivo, je tam jako čisto, slušná obsluha, má to jakousi úroveň. Mám rád taky tu pivnici na muzeu, ale jako pivo mi tam taky chutná, ale myslím si, že je tam nevyužitý potenciál jako toho prostoru, že ten… Na tom muzeu? Na tom muzeu, že je ta architektura prostě, že by tam to mohlo být využito… Nebo způsob vedení té hospody, že by mohl být nějaký atraktivnější do té míry, že by tam třeba i se o ní vědělo v širším okolí no. Ona to spíš slouží jako… jako místní taková putyka trochu, ale mám ji rád vlastně kvůli té architektuře no. Na fotbal chodíte, když se hraje? Když tam náhodou jste teda. Ne, fotbalový typ moc nejsem, takže na fotbal jako… (smích), což je možná moje mínus z hlediska sociálních kontaktů, protože Dolní Němčí je hodně fotbalová dědina a ta fotbalová lobby je tam dost silná. Někdo vod vás z rodiny třeba nehraje fotbal? Z úzké ne, z širší ano. Z širší ano. Strýcové byli fotbalisti, ?? hráli fotbal. (Dal by si toustíky pán.) A to znamená, že jste teda ale spíš pivař. Prosím? To znamená, že jste víc pivař teda. Jižní Morava, ale radši pivo než víno. Záleží na situaci a na chuti. (smích) Ne, tak teď mám pivo, ale piju i víno, (smích) slivovici. I když já jsem se vás vlastně na to zeptal, kam chodíte na pivo a kdybych se vás zeptal, kam chodíte na víno? V Dolním Němčí? Jinam… na víno moc nikam nechodím, protože víno si kupujeme. Víno popijeme… popíjíme doma no. Takže třeba, říkal jste, že je tam dvacet vinařů, nechodíte k nějakému známému, co by měl sklípek jako… Navštěvujem, máme jako dva oblíbené vinaře, od kterých berem víno no a můžem zajít na víno, víme, že je kvalitní, že je ze sudu za solidní cenu, takže jako víno… my třeba v rodině nejvíc asi pijem… pijem víno no. Říkal jste, že… nebo máte toho docela dost. Máte třeba i čas na to koukat na televizi, číst noviny, sledovat takhle dění? Televizi moc nesleduju. Když tak události jako zprávy, nějaký dokument na ČT2, ale ČT art byť tam je třeba zajímavý program, tak na to moc nemám času. Rozhlas… já jsem hodně třeba poslouchal rozhlas, když jsem byl v Praze, ale teď v Dolním Němčí i v domě, jak je nás prostě víc, tak prostě i na ten rozhlas člověk se musí víc soustředit, nemá tolik soukromí, takže ho tolik… tolik nesleduju, ale myslím si, že hodně využívám internet no. Tam vyhledáváte nějaké zpravodajské servery nebo jak se orientujete ve světě? Mám oblíbené webové stránky, zpravo… zpravodajské servery, přesně tak, tímto způsobem, které sleduju, ať na počítači nebo přes mobilní telefon. Čtete zprávy i na mobilu? Prosím? Čtete zprávy i na mobilu? Jo, jo, jo. A můžu se zeptat kde? Na jakých serverech? Hodně iDnes sleduju. Z těch z těch českých Deník Referendum se občas dívám, Kulturní noviny webový portál… (V e-mailu později odpověď doplnil o Christnet.cz, Ekolist.cz, RadioVaticana.cz.) Tam jste i přispíval, pokud vím. Ano, tam jsem vlastně přispěvatel. A přemýšlím… Pak náhodně jako, co hodně sleduju třeba, co přátelé dávají na Facebook, takže pak sleduju ty věci třeba, co oni doporučí na nějakých webech, které pravidelně nesleduju, ale že mám odkazy na Facebooku no. Jste aktivní na Facebooku? Jo, docela jo. Říkal jste: z těch českých webů. To znamená, že ale sledujete i ty zahraniční. Tak není to jako, že bych pravidelně. Spíš, spíš náhodně. Není to tak, že bych každý den jako na nějaký zahraniční web jako zabrouz… zabrou… zabrouz… Jednou týdně možná se podívám někam no. A zprávy sledujete každej den? Ano, ano, každý den. Na České televizi? Jo, jako myslíte televizní zprávy. Myslím televizní zprávy. Aha, zpravodajství. Tak to ne. Jako jsou období, kdy je sleduji třeba každý druhý den… a teď jsem je neviděl třeba měsíc, takže (smích)… ale to je dáno tím, že to byl takový nestandardní měsíc, kdy jsem cestoval dost, ale měl jsem takové období, kdy jsem je sledoval dost… dost často a teď poslední dobou zase jsem to… mto omezil. Jako je to i s tím, jak se mění počasí. Prostě v létě je sleduju míň. Takže když je hezky, tak se nedostanete k tomu… Jo, když je hezky, tak víc se snažím jako jít ven, projet se na kole, sportovat, využívat toho. Protože jako má práce hodně spočívá tím, že hodně sedím u počítače, takže pak jako relaxuji tím, že se buď… buď… buď si čtu, že nehledím na monitor, na nějakou obrazovku, nebo jdu ven. Co nejraději čtete? Asi magazíny, spíš jako třeba týdeníky, měsíčníky, periodika podle charakteru no. Aji knihy třeba? Knihy, knihy taky. Spíš literaturu faktu. A řeknete mi… prozradíte mi třeba, co jste čet naposled? Co si pamatujete? Teď, teď mám rozečtenou knihu, jak se to, amerického historika LeClairea (správně LeCaine) Češi a země Koruny české. Americký historik, který psal o Češích? Ano. To je zajímavý. Který se zajímá o českou historii, napsal knihu. Jako je… vyšlo to v češtině a je to velmi dobrá kniha, si myslím, že je to velmi přístupně napsáno, přehledně i z jistého odstupu a přitom věrohodně. Dobrá věc no. Takže to je asi… No a pak čtu věci, které potřebuju ke své práci. Tematické věci, které vlastně… jak dělám třeba pořady pro Rozhlas, tak potřebuju k tomu načíst nějaké materiály textové, takže není to jako z vlastního popudu… nebo částečně, protože ty ta témata si vybírám sám, ale pak musím k tomu shromáždit materiál, takže hodně času věnuju právě četbě textů, které potřebuju ke své ke své práci. Když už sledujete média, jaká témata vás zajímají nejvíc? Historie, občanská společnost, životní prostředí, evropská politika… Evropská politika? Takže sledujete třeba, co se děje v Bruselu? Jako hodně mě zajímá pol… ta politika na té evropské úrovni. Přitom já mám pocit, jakože v Český republice se člověk vo tom zas tolik nedozví, pokud vopravdu nepátrá. Tak musí právě navštěvovat ty weby, že jo, Evropské unie nebo Evropské parlamentu, kde kde je víc informací. Bohužel no, bohužel se toho moc nedozví, ale pokud někde je nějaké, jsou nějaké informace, tak mě to prioritně jako zajímá, co co co se děje. To znamená, že se… zajímáte se i o politiku v tom nejtvrdším slova smyslu? To znamená o vládu, parlament a tak dál, rozhodnutí na celostátní úrovni? Určitě. Co si myslíte o české politice? Že je hodně do sebe uzavřená, si myslím, že nám chybí nadhled nad řadou věcí, že nám chybí větší komunikativnost třeba právě v rámci, v rámci té Evropy a že bychom měli se snažit víc překračovat právě určité stereotypy, která tady, které tady existují. Byl jste u voleb? Do parlamentu, u těch posledních? Ano, to jsem byl dokonce ve volební komisi v naší obci. Proč jste šel do volební komise? Protože jsem si to chtěl vyzkoušet. To bylo poprvé, co jsem byl u ní no. A jaký to bylo? Jsem rád, že jsem si to vyzkoušel no. (smích) Jako nemám to nutkání být u každé volební komise asi, každé další. Je to, myslím si, že je to spíš ta… spíš práce pro místní ženy, které na to mají větší trpělivost a rády si tam popovídají. Jo, potřeb…. Je ne to potřeba trpělivost sedět ve volební komisi? Při evropských voleb určitě, protože tam vám přijde za hodinu jeden jeden volič. Ne, tak to přeháním, ale když byly ty celostátní nebo teda ty obecní volby, tak určitě tam byl větší frmol než při těch evropských volbách no. Jo, já jsem to pochopil tak, že jste seděl u parlamentních taky. Ne ne, u evropských, u evropských, u parlamentních ne. Jak jste byl spokojenej s výsledkem evropských voleb? No, teď si musím promítnout výsledky. Jo, tak podle mě žádná katastrofa se nestala. Podle mě to odráží zhruba tu situaci, která tady nějak panuje. Jako moc mě to nepřekvapilo. Tak to jsou dvě různé věci, jestli vás to překvapí, nebo jestli jste s tím spokojený. Jo, jestli jsem spokojený? No. Ehh, tak jistě bych byl při jinejch výsledcích asi spokojenější, ale mohl bych být, mohl bych být i zdaleka… mnohem víc nespokojenější, takže asi tak. A u toho… co se týče výsledků těch parlamentních? To, jak máme to teďkon, kdo sedí ve vládě, kdo je v opozici… Věříte těm lidem, co jsou ve vládě teďka? Jak komu. Jako spíš věřím jednotlivcům napříč stranami než… než jako že bych partajničil, odsuzoval to nebo to. Ono je to i v té i v té politici je to fakt opravdu o jednotlivcích. Jako tadyty nálepky stranické často jsou to jenom nálepky a jsou jako lidi, se kterýma se dá něco dělat a pak jsou lidi, se kterýma ne, a můžou být ve stejné partaji, takže je to… je to případ od případu. Je to individuální a… Vy jste kandidoval za KDU. Jste spokojený s tím, jak KDU vystupuje na celostátní úrovni? Asi záleží, jak v čem. Opravdu v jakých v jakých záležitostech. Jako mě je ta politika blízká nebo ten program křesťansko-demokratický, ale mám spíš výhrady k vystupování nebo politické praxi jednotlivých zástupců KDU, ale vlastně mi je ta politika blízká no programově. I v osobě současnýho… současného šéfa. Jako k němu nechovám žádné antipatie, ani přehnané sympatie, asi tak. Vnímám ho jak dost neutrálně. Bylo to tak, že když jste se rozhodoval, za koho kandidovat, tak KDU bylo… bylo to jasný, nebo…? Já vím, že vy jste říkal, že oni vás pravidelně oslovovali, ale… možná jste o tom někdy uvažoval, že byste kandidoval. Bylo to tak, že by to dycky bylo KDU? To ani ne. Jako takto vyloženě vyhraněný nejsem, ale s řadou… říkám, ten jako politický teoretický program té strany je v řadech… v řadě ohledů mi blízký, takže s tím nemám problém. Navíc já na té místní úrovni to nevnímám moc partajnicky, takže… Vy jste nestraník… Já jsem nestraník, takže jako podstatné jako je jako že ti schopní lidi se tam dostanou do toho zastupitelstva. A jestli kandidují za Petra nebo za Pavla nebo za koho, to už nepovažuju za tak důležité no. Já jako roz… dost v tomto rozlišuju, jestli se jedná o obecní volby, nebo parlamentní volby. Co to znamená, že rozlišujete? Věříte některým volbám víc než jiným? Myslím v tom, čeho se dá dosáhnout. No určitě, tak u těch obecních voleb víc je to o těch jednotlivých, o těch lidech. Je to i dáno tím systémem těch voleb, který je jiný. Přece jenom u těch parlamentních je to jinak nastaveno a tam už člověk musí trošku rozhodovat i jako stranicky, volit tu politiku, která mu, která mu je bližší a zohledňovat víc třeba i ten stranický to… program, teorii. (Šel jsem na záchod a z toustů najednou byl hermelín. Jenže nemají. :P Ptá se na otázky, proč jsou tak široké. Snažím se mu vysvětlit, že je to tak obsáhlé, protože vlastně nevíme, co přesně zjišťujeme. Má zájem vidět výsledek.) Jo, jako tam se dají najít zajímaví lidi, který ani třeba moc není moc o nich vidět… nejsou moc vidět, ale kteří dělají zajímavé věci. Občas se taky něko… o někom takhle dozvím. A sa… sám jsem překvapen, že třeba to dělá. Jako lidi mají své jako profilace, takové koníčky, co dělají. Moc to třeba nedávají navenek vidět. Sbírají třeba… tam je hodně zajímavá archeologická oblast vlastně v okolí obce, tak tam sbírají pazourky a různé ty předměty, co jsou na polích po těch starých kulturách. Tam byly i vykopávky oficiální. Archeologové tam dělali. A dodnes se tam nachází. Jako jsou tam poměrně bohaté nálezy tady těch… tak jsou lidi, kteří se tím zabývají, doma to shromažďují a mají prostě doma a pak to věnují. Teď jsem dozvěděl, že to někdo věnoval do úplně jiného muzea v jiné obci a měl to… jako byl to nás rodák, ale protože vedení obce se o to nezajímalo nějak… Věděli, že někde někdo něco sbírá, ale nestarali se o to. Neudělali nějakou expozici, tak najednou ta sbírka se octla úplně někde jinde, v nějakém jiném muzeu v jiné obci, takže takové věci se tam dějí no. To je hrozná škoda ale. To je škoda no. A dělají to jenom rodáci, nebo třeba už byli i někteří jakoby výzkumníci, kteří by opravdu přijeli z nějaké univerzity, z nějaké výzkumné jako… To bylo no výzkumníci jako z Brna jako archeologové nebo odněkud z univerzit nebo z u… ústavů. To vím, že tam měli jako na těch polích, že tam byly nějaké maringotky, že tam normálně měli zázemí a dělali ty výzkumy no. Nevím, v sedmdesátých, v osmdesátých letech. Takže to není něco, co by se třeba dělalo teďkon. Teď ne. Teď jenom ten to individi… to individuální bádání probíhá u lidí. A individuální, to už je teda záležitost rodáků, že oni tam chodí něco sb… Vím jako, že ano, jako lidi místní. Vím akorát o místních. (Donesli mi pivo a konečně mi respondent prozradil, že už má objednáno. Kuliferda.) To je pravda. Možná bych se vás mohl zeptat takhle no, že dneska jsme se sešli kvůli tomu, abysme se bavili o Dolním Němčí, tak mi řekněte, co je to nejzajímavější na Dolním… nebo ty zajímavý věci, o který bysme se měli zajímat v Dolním Němčí. Možná vyhmátnout ty zajímavé jednotlivce. Najít tam ty lidi, kteří mají svůj koníček, do kterého jsou ponořeni a třeba se pak zeptat jako, proč víc nejsou propojeni s komunitou nebo jaký je jejich vztah. Tak mi nějaké doporučte. Já jako zas úplně ty takové sociální kontakty nemám tak rozvinuté tam, tím, jak jsem dlouho byl pryč, takže… Jako vím, že je tam třeba jeden pán, který to dělá, to sbírání těch… těch věcí na polích, ale ten je vyloženě outsider. To je… Jedni ho mají za… za ochlastu, který je prostě spitý a… (Chci jméno a dostáváme se i k dalším.) A co témata? Já jsem se vás dneska ptal na různý věci. Máte pocit, že bych na něco zapomněl, na něco, co je důležitý? Myslím si, že pro tu obec důležité ta infrastruktura, že je tam kvalitní základní škola, kam ostatně přijíždí i děti z dalších vesnic z okolí a ona byla vybudována už v těch sedmdesátých letech a už v té době tam vybudovali krytý bazén, což neměl ani Uherský Brod. Tam jezdily děti z Uherského Brodu do toho bazénu. Tam byl velmi schopný předseda tehdejšího národního výboru, byť komunista, jak jinak, že, v té době skoro to ani nebylo možné jinak, ale byl velmi schopný právě v těch věcech jako prosadit záležitosti… vybudování těch objektů, té restaurace, základní školy velké kvalitní a ta úroveň, si myslím, že té základní školy je dobrá do dneška. Určitě co je tam pozitivní, že tam je velmi kvalitní ten char… charitní dům, ten domov důchodců v podstatě. To je vý… velmi dobrý investiční počin, co se tam stal. Úplně nevím třeba ohledně toho, toho zemědělského družstva, jak tam funguje ta ekologická stránka toho hospodaření. Tam by asi byly věci, na které by se dalo i kriticky poukázat, protože oni tam vybudovali vlastně spalovnu nebo výrobnu toho biometanu? Jo, to jsou nějaký ty bioplynový stanice. Ne spalovnu, bioplynku. Trošku předimenzovanou podle mě, podle mých informací, jsem konzultoval, kterej tomu rozumí. Na základě toho se začalo pěstovat víc kukuřice, tady těchto plodin, což negativně samozřejmě ovlivňuje kvalitu těch polností, té půdy. Tam pak byla i kauza jako s tou bioplynkou, že to bylo podle jiného plánu, než původně byli občané informováni, že to bude, že změnili plány. Jakože je větší nebo na jiném místě? Ne ani větší, ale změnili technologii. Prý prý jako levnější, ale nebylo to podle to… Oni nejdřív, takto to popíšu, nevím, jestli je to pravda nebo… že vyvezli občany do Rakouska, ukázali jim tam technologii a řekli jim: Takto tu budovou postavíme, takto to bude stát. A najednou za pět let stála bioplynka sice, ale podle jiné technologie, za jinýho finančního rámce, ale už taková, se kterou vlastně ti občané nebyli seznámeni, s jinými trochu parametry, takže tam vznikla jako kolem toho kauza a to byl i právě jeden z důvodů, proč ten jeden pán, co se podílel na tom webu Dolněmčané.cz, začal víc se angažovat v té obecní politice no, takže… A dodnes to není úplně jako doje… dořešené. Tam jsou prý stížnosti, že to nějak zapáchá a že se to šíří ten zápach, že to není prostě technologicky na takové úrovni, jak by to mělo být, a že to není právě podle toho, jak to viděli v tom Rakousku, takže to je jedna z takových jako místních nedořešených věcí. My třeba na tom zastupitelstvu jsme aji navrhovali, aby to bylo víc ještě efektivnější, aby to sloužilo jako teplárna, teplovod pro místní školu, což by neměl být problém jako do jednoho kilometru natáhnout teplovod. To ta bioplynka zvládne takovýhle věci, jo? Měla, teď jsem četl o tom nějaký text a vlastně do jednoho kilometru by to… záleží na kapacitě, nevím, nejsem odborník, ale ne… ona není úplně nejmenší, tak by to mohla zvládnout. To snad ani kilometr… kilometr není, to je možná půl kilometru jako. Co to znamená, když říkáte my na zastupitelstvu? Kdo jsou my? Je to KDU nebo koalice Starostů a KDU? No tak my to ne to totiž nenazýváme koalicí. To je… Oni to vnímají asi jinak než… než jako my. My tomu říkáme spíše taková jako konstruktivní opozice. Neříkám tomu opoziční smlouva, ale není to jako… já si… si myslím, že když bychom měli být koalicí, tak to naše zastoupení určitě by mělo být silnější v rámci té koalice, jo? Že máme tam jednoho člověka v té obecní radě. To je si spíš si myslím i velké plus pro ně, protože to přispívá nějaké informovanosti a tranparentnosti vůbec té obecní správy, ale my to nevnímáme jako… jako přímou koalici. Ani nemáme koaliční smlouvu nějakou no. Jasně, takže když říkáte my, tak jsou to zastupitelé za KDU. My - zastupitelé za KDU a vnímám to i jako ty další zastupitelé z těch menších dvou uskupení, co se dostaly do do… Takže je to teda tak, že jsou tady Starostové a nezávislí, vedené panem Hajduchem teda, a potom KDU, Dolněmčané a teď jsem zapomněl to jméno těch posledních…. To byly Naše nová volba. …Naše nová volba. Takže vy spíš stojíte spolu takhle tam… Spíš kooperujem. i když těžko říct. Jako já tam jsem vedoucí té komise a spolupracuji i s některými zastupiteli i za ty Starosty, takže ono to je spíš jako individuální, jo? Že se snažím prostě spolupracovat s těmi lidmi, kteří mají konstruktivní přístup k těm věcem. Jaký je pan Hajduch starosta? Má své… (Nabízí mi toustíky. Nechci, Monika vaří.) Tak mimo mikrofon vám můžu popovídat, ne, nebo? Jasně, mám to už vypnout, nebo? Ne, tak já to řeknu na rovinu. Jasně. Myslím si, že má svá pozitiva, své silné stránky, své kladné a své ne… své ne tolik kladné, jako… jako má každý člověk. A rozhodně jsou horší starostové a jsou podle mě i lepší starostové. (Na rovinu jako svině.) On už je tam ale spoustu let, že jo? Možná pátý volební období… Což je podle mě věc, která v této fázi v něčem jako prospívá, ale v něčem ne no. Dokážete to pojmenovat? V čem prospívá a v čem neprospívá? Že není zas tak otevřený třeba úplně novým pohledům na věci, co by se měly… mohly dělat, jak nastavit tu strategii toho rozvoje toho… té vesnice, že je hodně zaměřený právě na ty materiální záležitosti vedení obce, což samozřejmě je důležité, ale už nestíhá moc řešit ty věci nemateriální, byť není úplně třeba vůči nim hluchý, ale chce to trochu diplomacie v jednání a přemlouvání, že třeba ten náš pohled nechápe. To, aby ten náš pohled pochopil a proč to třeba prosazujeme, potřebuje víc práce, než když bych mluvil třeba s někým… s někým jiným, který to pochopí okamžitě. To mě ještě napadlo. Pokud jsem se koukal správně na mapu, protože u vás se dá najít i adresa bydliště na internetu, tak bydlíte asi ulici nebo dvě od hřbitova a pokud vím, tak u hřbitova se často schází třeba mládež a takhle. Vnímáte to nějak? Třeba jsou hluč… bývají hluční, nebo se to vůbec neprojeví? Já teda toto jako rizikovou lokalitu moc nez… nevnímám. Jako možná se tam schází, ale jako nějakej nepořádek tam jako nevnímám. To já si myslím, že oni mají místa spíš na okrajích obce nějaká, kde je to rozhodně problematičtější. Ten hřbitov to je jako frekventované místo vprostřed obce, kde je to hlídáno sta a sta… sta očima, takže… Jakože lidé koukají z oken, sledují, jestli… No tak tam se lidi furt pohybují jako. Hřbitov, to je koníček paní v důchodu v Dolním Němčí. To je takové unikum, protože jsem slyšel, že přijel dokonce nějaký zájezd a udělali si zastávku v Dolním Němčí, aby se šli podívat na hřbitov místní. Je něčím výjimečný? Tou úpravností. Ne to estetikou, tím stylem, ale tím, jak je prostě o něj dbáno. To je, si myslím, že je jako extrém. To jsem jako fakt asi nikde jinde nezažil. Já jsem na tom hřbitově teda ještě nebyl… No, tak tam si zajděte, to je… To bych měl asi napravit. No a kde se teda scházejí ti mladí v okrajových místech, když jste to zmínil? Tak já vím o jednom, takové chatrči, která je tam poblíž místní studánky a tam je fakt, že je tam docela bordel kolem toho. Nevím, jestli to dělají všichni jenom oni nebo ti, co se schází přímo tam teda, ale že je t prostě problém třeba. Jak jsme mluvili o těch tradicích, tak jako je to zvláštní, že třeba to je takové jako město, vlastně jediná studánka široko daleko a je tam nepořádek kolem ní. Je to hned vlastně na kraji obce a že bych čekal jako větší úctu. Když jako když se podívá člověk na ty baráky, jak jsou upravené nebo lidi před baráky, jak se o to starají a vlastně tam se nerozpakují odho… odhazovat odpadky a někdy to tam vypadá teda dost bezútěšně no. Dost často se tam musí uklízet a čekal bych od takové obce, když jako když tam přijdu, když uvidím, jak to tam vypadá v tom intravilánu, že prostě na takových místech taky bude čisto, že lidi budou mít i vztah… a přitom to tam tak nefunguje no. A kdo to pak uklízí? Hradí to obec, aby se to uklidilo, nebo spíš nějací dobrovolníci, kteří prostě o to mají zájem, tak se zvednou a uklidí to? Prý obec tam občas někoho… někoho pošle. Asi dvakrát jsem tam uklidil já, že jsem bra… prostě vzal pytel, šel tam a nasbíral tam pytel odpadků, ale vždycky to tam se to tam vrátí no. Já vím, že minulý týden, myslím, že v sobotu byla nějaká akce, že se dolní Němčí připojilo… Ano. …k nějaké úklidové akci připojilo. Vy jste tam nebyl v tu chvíli, předpokládám, takže… Já jsem byl v zahraničí. …nevíte, kdo se toho třeba účastnil? Asi hodně lidí, co vím, že o tom se dávalo vědět. Myslím si, že bylo prostě víc skupin na více místech, ale nevím, jak to probíhalo. Jo, nemluvil jste o tom třeba s rodiči jako ne… nebavili jste se o tom. Ne. Na druhou stranu změnila se ta místa vod doby, kdy jste chodil třeba do školy? Kde jste se scházeli vy? Je to stejně, nebo jste se scházeli jinde? Jako těch zas divokých míst tam moc není jako nějakých takových. Obec je to dos taková sterilní v něčem a zároveň obklopená vlastně tím úplně těmi polnostmi, že tam není nějaké zeleně nebo takových míst na scházení vhodných dostatek, jo? Tam třeba byl takový výrazný krajinný prvek, takový žleb, který ovšem ještě za socialismu v osmdesátých letech, možná v devadesátých to končilo, zavezli, udělali z toho skládku a zavezli to. Kde to bylo? To bylo, dnes je to takový areál rodinných nových domů Nad Hájkem. Říká se to místní Beverly Hills. Tam jsou jako takové ty, taková architektura podnikatelská, podnikatelské baroko nebo takový ten styl a bylo to vlastně nad tím. Teď je to zavezené. je tam snaha o nějakou výsadbu, o zazelenění toho prostoru, ale dřív to bylo jako žleb, kde byla nějaká zeleň. Oni to vlastně zavezli, tam se vozil i bordel z místní obuvnické továrny. To znamená, nějaké různej sajrajty, takže vlastně všechny studny, co bydlí pod tím a kde je tam voda, tak je znečištěná, jo, takže ji nemůžou, ji nemůžou používat, je to prostě ekologická zátěž, která není patrná na první na první pohled, ale existuje. A teď už na tom stojej baráky, takže se to ani nedá vytěžit. Nestojí. Nestojí. To je zavezené a je tam vlastně ten snaha udělat z toho ten lesopark nebo parčík. Osadit to zelení. A nějaká plány třeba na to, aby se to vykopalo a vodvezlo někam pryč, to nebyly? To jako zas… zas až tak ekologicky osvícení tam ti lidi nejsou. (smích) No ale tak to nemusí být jenom ekologická osvícenost, že jo? Pokud někdo, kdo bydlí pod tím, zjistil, že mu to prostě znečistilo vodu, tak to nemusí bejt ani tak velkej ekolog, aby chtěl, aby mu to odvezli pryč. Nikdo takový se zatím neozval. Nevím o něm. Ale vím, že ta voda znečištěná je. No, tak ještě co zajímavého? Určitě to, to zemědělské družstvo je velký fenomén. To je takové… mělo teď nějakou ekonomickou krizi, teď se zase zvedá, ale má dost velkou rozlohu. I v katastrech okolních obcí, že obhospodařují dost pozemků. Tak já pokud vím, tak ono není jako, že by bylo vyloženě jenom Dolní Němčí. Je to spojené… Sídlo má tam, ale má, jak říkám, na dalších katastrech, má další… další pozemky. (Další návrhy na respondenty.) Mě ještě napadlo, že jsem vás možná… a to bylo v souvislosti s tím promítáním, že s váma mluvila televize nebo možná nějaké médium určitě… Jako regionální televize no. Buď re… možná regionální tel… oslovují vás často takhle? Jako teď, když dělám víc akcí v regionu, tak tak častěji no než předtím, když jsem je nedělal tolik. Co si myslíte o té regionální televizi? Je dobrá? Já ji pravidelně nesleduju, ale myslím si, že rozhodně ne každý region má takovou televizi, takže já ji hodnotím kladně. A co novináři z okolí? Ať už to je Slovácký deník nebo pak ten Dobrý den s kurýrem, že jo, a je tam toho určitě víc: televize a tak dále. To musí bejt zvláštní, když vlastně jako je to relativně malý kraj, takže se spoustou lidí možná znáte a pak vás oslovují jako do článku. Tak zvláštní… Tak to je typické pro ty regiony. Tak to chodí. A znáte se s novináři osobně takhle? S některými. Tak s šéfredaktorem Slováckých novin Pavlem Bohunem jo, protože je z naší obce a s tou redaktorkou z t… TV Slovácko taky. A ještě s redaktorkou ze zlínské redakce rozhlasové, protože zas jsme více méně kolegové, byť vzdálení, přes tu instituci - Český rozhlas -, ale jinak… No a pak jsem vlastně ve dvou redakčních radách regionálních časopisů: Bílé Karpaty a Malovaný kraj, takže… Ale to jsou spíš tematicky velice vyhraněné… Tematicky vyhraněné. …vyhraněná, vyhraněná… Jak jste se tam dostal? Tak zač… psal jsem tam. Oni mě pak oslovili. Oslovili mě no. A ta spolupráce trvá pořád? Jste… Hmm… …aktivní? Publikujete ještě? Ano. Přitom Dolní Němčí to není… Bílý Karpaty jsou přece jenom o něco dál, ne, než… než… než je Dolní Němčí. Tak… Tak ony jsou dál o čtyři kilometry… začíná CHKO, ale geograficky - byť to tak nevypadá podle těch polí kolem - geograficky nebo geologicky už jsou to Bílé Karpaty a taky jsme členem mikroregionu, což je svazek obcí, Bílé Karpaty a taky vlastně historicky Dolní Němčí mělo nebo místní občané někteří a třeba fara měli v Bílých Karpatech louky. Ty jsou i na mapách jako Dolnoněmčanské louky, což je… jsou až za Horním Němčím, ale dodnes se to jmenuje, že tam byli pozemkoví vlastníci prostě z Dolního Němčí. Takže ten vztah… vztah tam existuje. Navíc na škole existuje Ekocentrum Pantoflíček. (Navrhuje dalšího respondenta.) Co to sdružení teda dělá? Vy jste říkal, že je ekolog, takže co má na starosti? Ono jednak existuje Ekocentrum Pantoflíček při základní škole, kde jedna paní učitelka to má na starost. To je vzdělávání dětí. Podle mě to je hlavně na nižším stupni. A pak je ČSOP (Český svaz ochránců přírody) Pantoflíček, ovšem se sídlem ve Slavkově sousedním. Jeho vedoucím je obyvatelka Slavkova, bývalá učitelka, co učila v Dolním Němčí. (Další respondentka.) A členy ČSOP Pantoflíček, které je teda registrováno ve Slavkově, ale má působnost po celém Zlínském kraji, jsou je několik občanů Dolního Němčí. Aha a co teda dělají přesně? Oni se hlavně starají o jednu lokalitu v Bílých Karpatech za… za Slavkovem, za Horním Němčím. A o nějaký další… pár dalších drobných míst především v katastru Slavkova. (Další respondenti.) Jako dost zajímavých lidí tam se odstěhovalo právě z té obce, kteří tam třeba jezdí, ale bydlí třeba v Brně nebo Čechách někde, v Olomouci. (A zase respondenti. Pak taky doporučuje knihu od Haldis Haukanes Velká dramata — obyčejné životy: Postkomunistická zkušenost na českém venkově; norská autorka zkoumala dvě české vesnice v devadesátých letech s důrazem na změny, které přinesl převrat v roce 1989; respondent má pocit, že by mohla být inspirativní pro náš výzkum. A ještě jednu knihu: Josef Kandert: Každodenní život vesničanů středního Slovenska v 60. až 80. letech 20. století. Je prostě chytřejší než rádio. A pak další respondenti.) Jak se vám líbí církev v Dolním Němčí? Jaká tam… Jako společenství farní? Jako společenství no. Jako já se zas až tak v tom společenství neangažuju, abych pravdu řekl, protože jsem dost takový jako rozběhaný. Spíš spolupracuju s panem farářem občas na nějakých akcích a s tím se mi spolupracuje dobře no. S tím aktuálním, ne s paterem Stojaspalem? S tím jako… Pater Stojaspal občas odslouží mši. On jako zdravotně není zas na tom dobře. Jo jasně. Ne jenom jestli… On nemá ani funkci… …, koho mám pochopit jako faráře. Jestli farářem míníte pana patera S… Toho správce té farnosti no no. Já jsem zapomněl jméno a věděl jsem ho ale, ale… On je taky zajímavý, protože on se angažuje i v tom folkloru, že se začlení do toho místního dění, zpívá tam ve sboru ten pan farář, že se dobře… dobře začlenil, si myslím, že do té komunity, no, za tu krátkou dobu, co tam co tam je no. ________________________________ [JM1]