S respondentkou se znám (nepříliš dobře) asi dva roky, proto jsme si dohodly návštěvu u ní doma. Setkaly jsme se na České, odkud jsme jely k ní do bytu. Po cestě stejně jako před začátkem samotného rozhovoru jsme si nezávazně povídaly, to pomohlo navodit zcela přátelskou atmosféru téměř kamarádského povídání u čaje. Mezi jednotlivými tématy konverzace před samotným rozhovorem se také zajímala, oč přesněji jde, tak jsem jí osvětlila podstatu našeho výzkumu. Přestože ještě před začátkem výzkumného rozhovoru jsme si asi hodinu povídaly (včetně cesty do bytu), ze začátku rozhovoru byla spíše zdrženlivá a odpovídala strozeji. Nicméně po pár úvodních otázkách se opět uvolnila a rozvykládala se. Místy na otázky odpovídala skutečně rozsáhle a uvolněně. Dle občas trochu emotivních odpovědí soudím, že odpovídala pravdivě a nesnažila se nic skrývat. Respondentka má třicet pět let, pochází z Brna, kde také v současnosti žije se svou matkou. Nějaký čas žila v Egyptě, Anglii a na Slovensku, ale vždy se vrátila zpátky do Brna. Studovala v Plzni blízkovýchodní studia, ta však nedokončila, nyní má přerušené dálkové studium managementu cestovního ruchu v Jihlavě. Dva roky teď pracuje v bance a se svým známým se pokouší otevřít cestovní kancelář. Tak, já bych začala tím, z kama pocházíš? Z Brna. Celý život až na pár vycestování, tak žiju v Brně. A to vycestování znamená, že jsi delší dobu žila někde jinde? V zahraničí? Rok jsem žila v Egyptě a pak po sedm let jsem vlastně průvodcovala v Anglii, Francii a Benelux. Takže jsem dycky toho půl roku, nebo hlavní turistickou sezónu trávila převážně v Anglii. [A1] Dobře, ale jinak teda žiješ trvale v Brně? Jo, pořád v Brně. Nebo i když vlastně eště na vysoké, když jsem byla, tak jsem studovala v Plzni, takže jsem žila na kolejích v Plzni. Takže předpokládám, že se nejvíce doma cítíš tady v Brně…? Jo, to rozhodně. No, a protože vím, že máš eště nějaké spojení se Slovenskem, tak bych se zeptala na to… Jo, jasně… … tam jsi taky žila…? No, tak eště vlastně necelé dva roky jsem byla s přítelem v Žilině… ale to bylo, že jsem vlastně eště měla práci tady a měla jsem směnný provoz, takže to vycházelo… takže i když to bylo, že jsem bydlela tam, byla jsem tam přestěhovaná, tak prostě jsem do Brna i tak dojížděla[A2] minimálně tři dny v týdnu. Ale dojížděla jsem jakoby ze Žiliny do Brna a ne z Brna do Žiliny. Takže Brno je prostě tvůj domov a tečka…? Nehledě na všechny ty ostatní destinace, kde si byla? Přesně tak. A jak tady v Brně teda trávíš volný čas? Pokaždé… pokaždé jinak, podle nálady. Jednu dobu jsem strašně chodila na squash, dvakrát týdne jsem chodila do souboru se odreagovat… Teďka se chodím odreagovat na housle, chodím na všechny folklorní akce, co tady jsou… po práci. A potom do divadla[A3] , když to de… když jsou nějaké dobré představení. A jak si zmiňovala, že si žila jide, tak dojíždíš ještě za těma lidma? Nevím, třeba jednou za rok, na návštěvu? No. Vlastně na Slovensku, co jsem si tam udělala takovou partu[A4] , tak se scházíme x-krát do roka… docela nepravidelně, ale docela poměrně často. Takže minimálně tak jednou měsíčně, maximálně za šest týdnů su na Slovensku no a potom vlastně, jelikož miluju cestování, tak když je volná chvilka, tak moje koníčky jsou, že jedu na výlet na Vysočinu nebo tady prostě po Moravě různě anebo na Starý Hrozenkov za kamarádkou dost často jezdím. Jednu dobu jsem vlastně strašně moc jezdila za sestřenkou na Myjavu, takže… jsem taková aktivní, pořád někde…[A5] Tys zmiňovala nějaký soubor, do kterého si chodila…? Jsi členem souboru, nebo už nejsi? Již nejsem členem souboru, ale myslím si, že externím členem x-souborů jsem[A6] … když chodím na jejich akce a su už brána jako domácí. [A7] Takže… a to vlastně podle toho, jak často ty akce jsou. Zhruba, teďka v posledních dvou měsících to vychází na dvě akce týdně, což už je jako docela znát na únavě v práci, ale jinak to bývá tak jedna akce jednou za dva týdny. Co vím… tak to byl normální stav. Co tě vede k tomu, abys chodila na tyto akce? Co tě motivuje? Strašně mě to baví. Odreaguju se tam, můžu tam prostě pokecat s lidma, kteří mají stejné zájmy[A8] , zatancuju si, protože tanec miluju. Teďka i kvůli těm houslím, že prostě odkoukávám ty muzikanty, jaký mají to držení, protože jsem peskována, že pořád neumím stále držet housle. Takže tak. Zazpívám si a prostě, žiju tím, co mě baví. A tady s těma lidma se znáš… Nebo jinak, ty máš všude spoustu známých a kamarádů, jak si vlastně uděláš tolik známých? No… Protože jsme se potkávali na všech těch folklorních akcí [A9] a vzhledem k tomu, že mě… pokud mě není všude vidět, tak je mě aspoň všude slyšet a nevím proč se kolem mě dycky koncentruje veškerá zábava[A10] , tak jsem se takle na těch akcí seznámila prostě nejdřív vlastně s klukama z Pajtášu, díky nim, že znali mě a znali se ke mně na všech akcích, tak se se mnou seznámili další a další lidi. A jak je to tady vlastně propojený, že vím, že každý zná někoho prostě společnýho v tom folkloru, tak jsem se prostě tak nějak na těch akcí seznámila uplně s kdekým. A ona drtivá většina z nich buď v Brně studuje, nebo pracuje anebo sem dojíždí na ty akce. A vlastně na Slovensku, tak tam su vlastně externím členem folklorního súboru Stavbár v Žilině a tam zase jezdím na ty jejich akce[A11] a vlastně díky nim, že su braná jako do kolektivu, tak i když jsme tam s cizími soubory, tak znám už x-lidí napříč Slovenskem. Jak ses vlastně k tomu folkloru dostala? Mně se to dycky strašně líbilo, ale nejdřív jsem prostě nebyla tady v Brně, v Plzni, tam folklorní vyžití… české se mi nelíbí a žádné tam nebylo. Pak jsem vlastně pendlovala v Egyptě, pak jsem byla v té Anglii [A12] a pak, když jsem se vrátila sem… A vlastně se sestřenkou, tak na Myjavě, když byly folklorní slavnosti, tak jsem dvakrát byla a strašně se nám líbilo, že jsou tam prostě ty děcka v krojích a tím žijou a prostě… a bylo to strašně fajn. Tak jsem se rozhodla, jednou, když jsem byla na nemocenské s rukou v sádře, že teda je na čase, abych mohla přejít jako vždy od slov k činům, obepsala jsem [A13] všechny brněnské folklorní soubory[A14] , a když mě z jednoho odepsali, z Lučiny, tak jsem tam naklusala hnedka po Silvestru. Takže tam tě přijali… Tam mě přijali, vlastně měsíc na to byl tady krojový ples, tak jsem byla poprvé v kroji. Půl roku na to jsem měla první vystoupení, tak mě dojela vlastně celá ta banda podpořit[A15] . Kamarád, když viděl, vlastně z Žiliny, jak jsem se dostala k folkloru já, jeho to taky bavilo, tak napsal právě do toho Stavbáru a jeho tam vzali a takto to celý začalo. Jo, super… a jakou roli v tomto hrají tvoji rodiče? Měli to taky nějak rádi, nebo… No, jo… mamka tomu teďka taky tak nějak dobře propadla, takže se naučila škrobit rukávce, teďka mě kontrolovala, jak hraju na housle. No, a jakože jo, podporuje mě v tom. Vlastně k třicátinám jsem od ní dostala kroj, který jsem si dala do kupy, takže… A kromě tady těchto folklorních akcí, účastníš se i nějakých jiných veřejných akcí? (ticho) Jako jakých? Jako třeba… já nevím… Jako třeba i politického rázu, nebo aktivistické… Aktivistické? Ne, zatím jsem nenašla, nebo nebylo nic takového, do čeho bych se musela aktivně vložit. Protože nemám ráda extremisty jakéhokoliv druhu[A16] , takže prostě toto… Ta nějaká davová, když se někde sejdou, tak to mě až tak neláká. Občas jsem se k něčemu přimotala, ale nedopatřením, ale prostě ne že bych byla jako aktivně zapojená. A co politika? Zajímáš se tady o místní politické dění? Jako zajímám se, chtěla jsem do politiky tady do místní brněnské, dokonce jsem byla x-krát ve volební komisi[A17] za… a teď to bylo Hnutí za samosprávnou Moravu v rámci České republiky… něco takového. Chlap mě oslovil na ulici, že jsem mu strašně sympatická, jestli bych jako nechtěla na brigádu do volební komise, tak jsem řekla, že jo. Tak jsem se k tomu dostala. No a potom vlastně, vzhledem k tomu, že dělám v bance [A18] a chtěla jsem jít na cizineckou policii, tak bych stejně nemohla být aktivní v žádné politické straně ani hnutí, tak jsem od toho ustoupila. Takže kvůli tomuto si nakonec do politiky nešla? No, ale jinak by mě to asi bavilo. A ta cizinecká policie…? Tam právě taky nesmíš být členem žádného politického hnutí. No a tam by mě to bavilo. Až v bance získám tu hypotéku a podobně, tak nějak si odmelu svoje, tak bych to zkusila na tu cizineckou. Co tě k tomu tak táhne? (zamyšlení) Že bych tam využila jazyky. Že bych byla prostě užitečná, měla bych ten pocit, že su prostě užitečná pro společnost a moje práce by nesla pořádné výsledky, ne tady že plním prodejní plány, nebo odpovím klientovi. [A19] Ale tady prostě… měla bych z toho pocit, že já pomáhám. Jo. Ještě bych se vrátila tady k tomu místnímu politickému dění, to brněnské, jestli sleduješ… A pokud jo, tak z kama bereš informace? Tak třeba teď, co žiju v Komíně, tak sleduju tady, co se děje[A20] … že mají vlastně ten měsíčník, ve kterém se to dá sledovat, a tady mají vývěsku, kolem které du každý den, když du na zastávku. Takže si ju taky přečtu, protože občas jsou tam docela zajímavé věci. Třena jak tady chtějí znovu zlikvidovat zahrádky a postavit tam další novou ulici a podobně a jsou tam… Nebo teďka ohledně psů tam bylo… že máme psa, tak tam psali prostě, jak je to se sbíráním exkrementů a kolik košů a kolik… Jako je to zajímavý, protože jednu dobu tady opravdu ty koše, sáčky… Je jich tady dost a tady pod barákem prostě se objevily nové sáčky a byly do hodiny pryč. A tak se… aj tady toto dokonce se tam konkrétně řešilo, takže jako sleduju. Anebo tady v Komíně zasahuje ta politiky aj do toho folklorního života[A21] , že tady je komínská chasa a teďka vlastně ji dotuje radnice, takže chodí na jejich akce a dodržují se tady nějaké zvyklosti, ale tak jako pod záštitou té městské části. Takže do toho se ta politika dost prolíná. A když zmiňuješ tady ty místní folklorní akce, do toho se taky zapojuješ? Ne, ne, tam aktivně ne. Ale na jejich akcích už jsem byla, byla jsem tu na hodech, byla jsem koštu, na fašanku, jednou na plese komínském, takže jako jo…[A22] Jo, takže tady se znáš aj třeba se sousedy, s místníma se znáš. S některýma ano. Ještě k té politice, bavíš se třeba s kamarádama o tom? Hlavně s kolegyní v práci[A23] , když máme tak jako prostor, tak probereme kdeco, včetně politiky[A24] . A zaměřujete se spíše na místní, nebo národní nebo třeba mezinárodní? Dokonce i mezinárodní, my to tak jako stihneme probrat všechno. Začneme co tady v Brně, když žila v Brně, pak přejdeme na politiku její vesnice, kde teďka bydlí, pak přejdeme na celou českou politiku a tím, že je ze Slovenska, tak pak v rámci přespolních přejdeme aj na Slovensko a pak už to vezmeme globálně, celý svět, jak to všechno ovlivňuje… třeba ta migrační krize a hospodářská krize, když byla, tak to jsme stihly probrat jako celosvětově. Takže s ní hodně debatuješ o politice… a s jinými kamarády? Tak taky, ale většinou pak s kamarádama, co pak su, tak máme dost jiných zájmů a témat, které prostě probíráme… Občas něco, když je něco aktuální, ožehavé politické téma, tak to stihneme probrat aj… ale jinak prostě nemáme potřebu jako tahat politiku do kamarádství. [A25] Jasné. A mají tvoji kamarádi podobné politické názory, nebo shodnete se, když už na to přijde nějak řeč? V něčem ano, ale v něčem ne. Ale jako zatím že bysme se neshodli… dycky si řekneme ty důvody, proč jsme dospěli k tomu názoru, ale jinak jsme nikdy nějaký konflikt nebo střet názorů neřešili. [A26] Takže to nejsou žádní extremisté, kteří jsou slepě za svým názorem? Ne, to ne. Dobře, výborně. Takže tys říkala, že tady sleduješ ten místní zpravodaj, který tu vychází a co kromě toho, jaké eště jiné média, tak sleduješ? V práci [A27] mám dnes a denně otevřený idnes[A28] . Proč zrovna idnes? Nemáme ho blokovaný v bance[A29] … Ostatní máte blokované? No, docela dost věcí tam máme blokovaných a na tom idnesu [A30] je to docela rychlé, když se něco děje. Pak na Seznamu, máme tam na stolku noviny, ale to je přes celé oddělení a ještě by každý viděl, že si pro ně deme, takže asi nemáme co na práci[A31] … Takže hlavně prostě tady na tom idnesu a ten máme pravidelně, krom pondělka, kdy je toho opravdu hodně, a mimořádných situací, tak to máme pročtený celý za ten den. Takže spíš tady ty internetová média čteš? … než tištěné, jo. Jako mám raději tištěné věci, knížky, noviny a tak, ale prostě v té práci [A32] není možnost, takže tam jsem zaměřená na ten idnes[A33] . Ale jinak jako když třeba program, nebo jedu Studentem, kde dávaj noviny, tak to je lepší než to tam někde louskat na internetu přes wifi… Tak si třeba raději vezmu troje noviny. A když deš tak třeba kolem trafiky, tak si koupíš noviny? Ne, to si nekupuju, to se mi zase nechce. Jo… A co se týče nějakého tematického rozložení, co čteš? Politiku, domácí, ze zahraničí? Nebo třeba sport, kulturu? Přečtu to tak všechno[A34] , no… ten sport vynechávám, ten mě až tak nezajímá. Ale jinak tady toto všechno. A když bys to tak měla porovnat… čeho je víc, toho času, kdy konzumuješ tyto zpravodajské obsahy – jako když čteš zprávy, nebo času, kdy se díváš na filmy, seriály a tak? Kdy tak využíváš média, ale pro tu zábavu, ne pro to informování. Musím říct, že v poslední době vůbec jako nesleduju televizi, protože na to nemám čas a náladu, protože jak celý den koukám do počítače[A35] , tak zase do další obrazovky… k tomu nějak nemám chuť, to si raději vezmu knížku a relaxuju u nějakého románu. Jojo, a když si zmínila tu televizu, tak tam se na zprávy nedíváš? Jak kdy. Jako nemám tu potřebu, když to mám z idnesu nastudovaný, nebo z internetu, tak eště to sledovat prostě v televizi… A třeba nesnáším televizi Nova, jako ty jejich zprávy jsou absolutně mimo obraz. [A36] Proč si to myslíš? (rozohněně) Tak oni tam dávaj jedině ty srdceryvné prostě příběhy, absolutně vytrhují věty z kontextu. Dáš si co, zprávy na čétéčku a zprávy na Nově a zprávy na Primě. (už klidněji) No, Prima to je eště úplně jiná liga, tam to maj aspoň rozlišený, ale na Nově… Abych tam řešila, že prostě… je sice smutný, že mi tam ukážou, že je někomu něco… jako ukradli a potřebujou vyhlásit sbírku, ale pro mě to nejsou adekvátní zprávy, které bych jako potřebovala mít v hlavní relaci.[A37] A co jsou pro tebe adekvátní zprávy? Tak opravdu to, co se děje tady v republice, ta politika, co se děje ve světě. [A38] Ale srdceryvný příběhy si prostě myslím, že do zpravodajství nepatří, jako ne teda do těch hlavních. Jo, takže tady ty nějaké bulvární informace nevyhledáváš? Ne, ne. No, nebo když tam dají, že kdo s kým, nějaký ten bulvár, tak to už vůbec ne. Prostě… to ne. Takže třeba nějaký Blesk a tak, nečteš… Ne, to ne… Ani do toho na internetu nezabrousíš se mrknout… Ne, to opravdu ne. To mi stačí, co v kanceláři [A39] vyslechnu od ostatních, co to tak strašně prožívaj. Ale jinak mě to teda nezajímá. Dobře… Tak já se teď mrknu tady do té struktury zase jednou… No, jo. O tom už jsme se docela bavily, ale tak nějaké takové shrnutí. Proč ti přijdou třeba ty zprávy na čétéčku důvěryhodnější než zprávy na Nově? No, tak už ti moderátoři vypadají jako trošku seriózněji, nejsou to žádní vyjukaní prostě… jako tam mladíci a blondýny, co prostě dělají hogo fogo a začnou tam s těma srdceryvnýma. Prostě podávají ta fakta, na té jedničce prostě dojdou k těm faktům[A40] . To, to, to a to a dají tam třeba ty grafy a podobně, takový zajímavý. A na Nově tam prostě začnou tlachat tu omáčku kolem a vyzdvihnou srdceryvně jeden ten příběh, jako kdyby byl pro to úplně typický, což taky není pravda. Pak tam v grafech udělají srovnání, kdy to bylo horší, lepší a podobně. Na základě toho mi tam prostě vnucují nějaký svůj subjektivní, sugestivní názor, který prostě neodpovídá zpravodajství.[A41] A jak by se ta média, to zpravodajství, mělo chovat? Jak by to mělo vypadat? Tak prostě měli by podávat ta fakta. Je to tak, jsou tady tito lidé a tito lidé a řeší se to a to, ale nedávat svůj názor…[A42] A že tam vyzdvihnu, že tady ten chudák, rodina… přišla o první poslední a zbytek rodin je tam jako nemá rád a podobně. Jak jako nemá rád? To je prostě… Jak jako přišli na to, že je nemají rádi? Že to jako sami si určí? Nebo jako oni sami určí teďka s těmi uprchlíky, že jsou to chudáci a podobně? Jako prostě vnucují mi svůj názor, a to se mi nelíbí. [A43] A nepřijde ti, že třeba někdy můžou ten názor jak kdyby vnucovat úplně nenápadně. Už jen tím, že tam vyberou… že tam dají názor nějakého politika, a nějakého ne? No, to taky jo. Ale prostě… Tak jako já vím, že média dycky ovlivňovaly ty názory, ale tam to dělají tak strašně okatě, že to je prostě až… nechutný. [A44] Jojo, takže… Myslíš si, že je vůbec možné médiím věřit? No slepě určitě ne, člověk si musí dycky nechat ten prostor. Jako věřit se jim nedá… Jako de facto takto věřit se nedá nikomu, protože každý do toho bude tak trochu dávat svůj vlastní názor[A45] , takže prostě určitě si musí každý nechat ten prostor, jako ověřit si to sám, nebo na základě vlastních zkušeností [A46] a dospět třeba k jinému názoru. Rozhodně ne stoprocentně věřit. A ty osobně to děláš jak? Třeba čteš ten idnes, tak jak si k tomu necháváš ten prostor? Tak podle toho, co o tom vím jako sama i z jiných zdrojů. Že jsou prostě témata, o kterých si myslím, že vím víc, než ti novináři a vlastní zkušenosti. [A47] Nebo když je tam třeba, já nevím, něco o ekonomice, tak vím, jak to vypadá u nás v bance, [A48] na základě čeho jsme tam vyhodnotili něco tak a tak. Tak prostě si dokážu představit, vím, že to prostě nebude, tak jak to píšou tam. Protože ta banka na veřejnosti nemůže říct skutečné údaje, a sice ekonom je tam odhadne, ale prostě ty konkrétní tam stejně neřekne, takže prostě už jenom proto tím, že jak to mám u sebe… v práci. Proč máme takovou vnitřní politiku… Takže vlastně u každýho tématu si zvážím, co o tom vím z jiných zdrojů, anebo jiné názory a přikloním se k nim, nebo prostě si o tom jistím někde něco úplně jiného. A když jsou to témata, u kterých nemáš vlastní zkušenost, tak se potom díváš i na jiné zdroje… Přesně tak, no. Jak to mají lidé okolo tebe? Rodina a kamarádi? Mají podobný názor na ta média, nebo… (ticho) No… Tak třeba mamka, která se mnou bydlí, tak ta by dokonce věřila skoro všemu, co je v televizi. [A49] Ale vzhledem k tomu, že má vedle sebe mě, tak jako už taky nevěří. A taky co teď pracuje s internetem, nebo zlepšuje své znalosti, tak taky dohledává dost věcí, takže jako si myslím, že… Potom ty starší generace, jako třeba babička, ta věří všemu, co jí předestelou. Ale tak to je u těch starších lidí obecně, že si nechají vnutit názor někoho jiného…[A50] A kamarádi? Kamarádi? Kamarádi… Nevíš? Nebavíte se spolu třeba o zprávách, tak jako obecně o médiích? No tak jako když třeba přijdeme na to, že tam ta média byla úplně zcestná, tak to zkomentujeme a probereme. Ale jinak jakože… když je tam něco, o čem máme svůj názor a souhlasíme, nebo se s tím nějak ztotožňujeme, tak to už neprobíráme dál.[A51] A tak většinou se shodnete ve svém postoji k nějaké té události nebo tak? Většinou jo. A jaký si myslíš, tak jako obecně, že lidé tady v Česku mají postoj k médiím? Co bys tak ty řekla, podle toho, co pozoruješ kolem sebe, jak si myslí, že to lidi vnímají? (zamyšlení) Strašně věří televizi, dost lidí… A potom, co se šíří na Facebooku, jak dá někdo něco sdílet, tak strašně se to šíří a všichni to berou, že to je najednou jejich a všichni to najednou řeší. Takže si myslím, že jsou dost důvěřiví. Jako důvěřiví… Oni jsou obecně sami k sobě jako k osobám nedůvěřiví, ale ke zprávám jsou až moc důvěřiví[A52] … aspoň teda podle mého. A přijde ti, že více věří televizi, než tomu, co napíšou v novinách nebo na internetu? Hm, to se takle nedá říct. Protože to bych musela číst noviny dnes a denně, abych věděla, co všechno tam píšou a pak, kdo čemu věří. Ale tak jako věří médiím poměrně dost, no. Takže bys řekla, že ten tvůj přístup kritičtější, je spíše menšinový? Já si myslím, že v mojí generaci už je většinový, ale pro tu starší už je menšinový. Anebo pro ty s nižším vzděláním, to si taky myslím, že ty děcka z učňáku nebo s tím základním vzděláním, tak… Nebo děckám, prostě té části s nižším vzděláním, tak prostě mají sklon víc věřit… Je netrápí to, že by potřebovali zjistit ty informace, oni si nechají prostě ty informace nadiktovat a jsou líní, nebo já nevím… prostě mají jiné priority, ale nechcou si zjišťovat nic dalšího. [A53] Jo, že jsou… zní to blbě, ale líní tady v tomto? V tom hledání informací? Pohodlní, že si to nechaj naservírovat a raději to vezmou takto, než zase by zapojily trošku mozkové závity a nějak jako že by si někde něco pohledali, nebo zjistili sami. Eště bych se optala, jestli vidíš nějaký rozdíl mezi elektronickými a tištěnými médii? Tys sice říkala, že tištěná nečteš, ale jestli mezi nimi spatřuješ nějaký rozdíl… třeba na tu důvěryhodnost kdybychom to vztáhly… No podle toho, jaká média, že. Máš nějaká, co vydávají nějaká ta hnutí a extrémisté, potom Mladou frontu, kterou vlastní stejně jako idnes jedna osoba… [A54] Tak prostě dycky je dobré pročíst si toho víc. Pro to srovnání, že každý napíše… tu stejnou věc popíše trochu jinak. Ale jako že by někde bylo něco úplně jiného, nebo někde něco pravdivého a někde něco lživého, se říct nedá. Takže se ti zdá, že ta média pokrývají více méně stejná témata a v zásadě pravdivě? No, jako určitě tu kostru mají pravdivou[A55] a potom každý, kde si nabere, koho vyslechl a udělal s ním rozhovor a prostě… Jak který novinář nebo moderátor měl svůj názor, tak to ta trošku se samozřejmě dá… Tím stylem to popíše… [A56] A eště… čteš internetové diskuze? No. Čtu. (s provinilým výrazem) Proč? Líbí se mi, jak tam právě lidi píšou své názory a napřímo, protože tím, že to tam napíší a někteří anonymně, tak se nestydí vyjádřit se tak jako… napřímo. Takže si myslíš, že jinde by se tak nevyjádřili? Když by to měli říct osobně? No, říct osobně, tak to rozhodně neřeknou. A ty sama se zapojuješ do těch diskuzí? Ne, v práci [A57] se tam nemůžu přihlásit, jinak bych se možná… Nevím, estli bych se zapojila. Dycky se tam prostě najdou i ti extrémisti a mě nebaví se dohadovat s někým, kdo o tom nic neví a stejně si nic nenechá jako vysvětlit. [A58] Takže, ráda si je čtu, ale nepřispívám. Takže ani doma, kde už by ses mohla přihlásit…? Ne, doma se už na idnes nedívám.[A59] Dobře, tak teď bych přešla k našemu rámcujícímu tématu, a to k uprchlické krizi. Takže mluvily jsme o médiích, ta se o uprchlickou krizi přirozeně velmi zajímají a neustále jí věnují pozornost… Jak si myslíš, že to média zpracovávají? Nebo když ty se díváš nebo čteš zprávy a je tam něco o uprchlících, jaký z toho máš pocit? Že to média zpracovávají? Dobře…? Ne. Rozhodně ne, málokdy se tam objeví nějaký normální článek, který je jakž takž objektivní. (naštvaně) Protože aby mi tam podsouvali fotky dětí a žen[A60] , tak prostě… zas tolik jich tam není, procentuálně zastoupených v těch uprchlících. Jsou to převážně mladí muži, kteří jsou značkově oblečeni, s drahými telefony, na který si já nevydělám ani za rok, kdy bych šetřila. Jde jim jenom o to dostat ty dávky a není to, že bych byla nějaká rasistka a podobně, byla jsem v Egyptě, vím, jaká ta kultura je, a nejsou zrovna dvakrát moc přizpůsobiví. Nebudou se tady přizpůsobovat nám… A když jsem jela do té Anglie a viděla jsem v tam tom Calais, co tam dělají a jak nás berou, že tam vyhrožovali dvanáctiletým dětem v autobusu, že podřežou a podobně… A vychování žádné. Tak když snad prchám někde z války a chci někde zažádat o azyl, tak se snad chovám slušně, aby mě někde vzali a oni tam po nás házeli svoje Niky a Adidasky boty a prostě…[A61] Můj názor je, že prostě žádní chudáci nejsou a třeba toto ta média vůbec nepsaly.[A62] Občas se objeví, že napadnou kamion a podobně, ale toto, co se tam děje a jak to tam vypadá, tak prostě nic… Ale jsou to chudáci a… Nic, já bych se akorát rozčílila. V pořádku, možeš. Takže máš přímou zkušenost s Muslimy. Ano a i s uprchlíky. Tak první se zaměříme na ty Muslimy, rozfázujeme si to. S nimi máš jaké zkušenosti? Negativní? Pozitivní? I pozitivní, mám plno kamarádů a kamarádek, co jsou Muslimové. Když by šlo jen o ten Islám, tak oni jsou naprosto skvělí lidé, když dodržují to svoje náboženství. Ale nesmí dodržovat ty zvyky, které si k tomu nabrali ti Arabové, Berberové, Peršani, Turci a všechny ty národnosti. (zaníceně) Protože si nabrali kmenové zvyky, které s tím Islámem nemají nic do činění… eště jsem to aj studovala, takže si troufám říct, že vím, o čem mluvím. [A63] Tak prostě samotný Islám je fakt mírumilovné náboženství, které se prostě snese prakticky s kýmkoliv a nemá s ničím problém. Jenže ty zvyky a kmenové tradice prostě z toho udělaly to, co z toho udělaly a vzdělání tam de facto není na tak vysoké úrovni, takže tam když se najde nějaký demagog, který je naučí Korán nazpaměť, nevysvětlí jim to, což je ten největší problém. Protože Korán je plný částí, které se musí vysvětlit a je tam vlastně k tomu psané to vysvětlení… Tak prostě to dokáže obrátit úplně jakkoliv. To je prostě, jak každý fanatik, i Bible se dá obrátit a co… Takže prostě, jako fakt takto s Muslimy problém nemám, problém mám prostě s těmi lidmi, kteří si k tomu nabalili kdeco a všechno hážou pod Islám a chovají se s prominutím jak hovada. Takže máš s Muslimy i negativní zkušenost…? Mám no, jakože prostě co si nabalili ty kmenové zvyky a eště mi tvrdí, že je to Islám… protože si myslí, že Evropanka o tom asi nic vědět nebude, tak mi to vadí. Korán jsem přečetla několikrát i s tím vysvětlením, takže prostě… Mám s nima jak dobré zkušenosti, tak… Stalo se mi, že jsem letěla kamarádce do Egypta na svatbu, letěla jsem tehdy sama do Káhiry, normálním letadlem, s žádnou cestovkou a nešel mi nahodit rouming a jelikož káhirské letiště má šest terminálů, tak ten její nastávající mě tam nemohl najít a prostě normálně jeden Egypťan se mě tam ujal, že klidně bych přespala prostě u nich doma. Telefonoval, obvolal tam snad půlku známých, estli náhodou někdo toho dotyčnýho nezná, což nevím, když v Káhiře je deset milionů obyvatel, tak jak by ho mohl znat… Ale jako prostě se pokusil a byl tam se mnou do té doby, dokud jsem se nesetkala s tím, s kým jsem měla. Takže jako mám s nimi fakt dobré zkušenosti. Kamarádka tady studovala medicínu, z Bahrajnu, taky úžasná osoba, bylo na ni spolehnutí…[A64] Jako jsou to taky dobří lidé, ale pak jsem se potkala… Nebo pracovala jsem v Mariánských lázních se Saudy a to byli jako opravdu hovada, co si mysleli, že žena je jenom služka a na rození děti a nazdar. Nepotřebuje ani umět číst a psát, to není potřeba.[A65] Jo, tys zmiňovala, žes studovala Islám…? No, blízkovýchodní studia, ale to jsem nedokončila… Dobře, tak teď k těm uprchlíkům ještě. S nimi máš taky osobní zkušenost… Ještě než jsem šla studovat do Plzně, právě na ty blízkovýchodní studia, tak jsem chodila na arabštinu tady do brněnské mešity a už tehdy tam byli sbírky pro tehdejší uprchlíky z Kosova a Palestiny do Zastávky u Brna, do uprchlického tábora. A vlastně někteří ti uprchlíci, když získali ten azyl, tak do té mešity chodili. Byla tam holka z Palestiny ve stejném věku, jako jsem byla já a prostě jako pohoda[A66] … toto bylo prostě. Nebyla jich tu taková kvanta a ona opravdu utíkali, protože ona přišla o maminku při jednom sebevražedném atentátu… To sice byl Palestinec, ale tam mu to bylo jedno, že bere i vlastní, byl to terorista. O dům je obrali Židi, že tam postavili osadu, takže prostě přišli o veškerý majetek a jenom tam živořili a prostě se dostali ani nevím, jak se dostala právě do České republiky, ale dostala se sem a byla strašně chytrá, chtěla studovat stření zdrávku dodatečně, protože tam nemohla chodit do školy pořádně. Takže tady se dostala na zdrávku, dostala se na křesťanskou zdravotní školu, protože chtěla někam, kde ji prostě budou tolerovat, že… … že je Muslimka? Přesně tak, protože právě v té Palestině jsou Židi, Křesťané a Muslimové pospolu a dokud tam nešlo o politiku, tak prostě žili tam x-století v klidu a pospolu. Takže prostě chodila pěkně tam na Cyrilometodějskou zdravotní školu a byla úplně v pohodě. A to vlastně bylo moje první setkání s uprchlíky. Celá ta její rodina tu byla, měla tu myslím eště dva mladší bratry, tak oni byli úplně v pohodě, vážili si všeho. I když chodila v šátku a dodržovala svoje zvyky, nikomu nic nenutila… To, že měla kamarády, se kterýma šla do hospody, tak si tam dala kofolu a neřešila, že sedí v hospodě. Fakt prostě fajn holka. No a potom když začala tady ta krize, tak ta Anglie mě teda dostala… A to bylo kdy? To bylo teďka na podzim, to bylo v půlce října a to bylo hrozný, opravdu. My jsme jeli a teď to byla vlastně evropská dotace, aby měly děti prostě jazykové pobyty pro děti v Anglii zdarma, takže tam jelo plno škol, od naší cestovky jsme jeli dva autobusy zároveň, potkali jsme tam eště hradecký autobus. My jsme chytli zpoždění, takže jeden autobus projel hladce kolem Calais. Tam jsou obrovské ploty kolem dálnice a už takových dvacet kilometrů od Calais tam postávají, tam okoukávají ty kamiony a odpočívadla a nikde tam není ani jeden policajt, nic… Nebo nebyl, teď nevím, jak to tam je. Prostě nebyla tam žádná kontrola, žádný hlídka, nic. (naštvaně) To, že tam po tobě prostě házeli šutry, tak nikoho nezajímalo, takže jako… Oni si sem přijdou nelegálně a eště si tady dělají, co chcou a nikdo nechrání ani vlastní občany, nebo prostě ty, co tady jsou legálně. No, tak to bylo první, co prostě… tě namíchne, když jedeš. A jak jsme se přibližovali, tak ty skupinky houstly, plot byl jako někde rozedraný a podobně a to eště říkali, že ten plot tam dlouho není… že ho postavili dva týdny zpátky a už byl v dezolátním stavu, jak kdyby prostě to vzali útokem. No a pak prostě najednou šrumec, plot protrženej, všude masa lidí, nikde nebyla vidět žádná žena, žádný dítě… Prostě všechno mladí kluci, osmnáct, max. třicet let, nikdo starší. Hole, klacky, prostě šutry, boty, nože a normálně suverénně, že se chcou dostat do autobusu, teď tam naskakovali na ty auta, do kamionů. Prostě se snažili dostat dovnitř, co byly ty pevné kamiony, tak se snažili vrumplovat dovnitř, co byly ty plachtové, tak normálně rozřízli plachtu a lezli dovnitř. Byl to mazec. Tak pak dojeli policajti, ti těžkooděnci, tak to začali jako rozhánět. Do toho nám právě že ti uprchlíci mlátili do toho autobusu a… To byly tři hodiny ráno a děcka se samozřejmě probraly, tak všichni koukaly vyděšeně a ti uprchlíci fakt vytahovali nože a ukazovali, že ti prostě jako podřežou krk, estli je nepustíš dovnitř do autobusu. No, hrozný. Tak je rozehnali, tak jsme dojeli do přístavu, teďka samozřejmě přístav kvůli tomu byl zavřený, takže jsme tam čekali v přístavu, nemohli jsme pořádně nic, ani vylézt z autobusu, autobus opravdu špinavý, poškrábaný, všechno od nich, trošku domlácenej… Takže docela mazec. A když jsme jeli nazpátek, tak jsme akorát vychytali útoky v Paříži, takže prostě jsme si to užili se vším všudy… [A67] To jste měli eště přísnější kontroly a šecko, že? No my jsme byli na moři, když se staly útoky a zavřeli hranice, takže jako my jsme tam stáli tři hodiny na trajektu a houpaly nás vlnky a nevěděli jsme, co dál. Do toho byl vlastně požár uprchlického tábora v Calais, že někdo si prostě šel vyřídit účty s uprchlíky. (důrazně) Což třeba v médiích bylo až o tři dny později. Nebo aj ty útoky, co byly na nás, tak o tři dny později se letmo zmínili, že už byly útok náhodou z neděle na pondělí. [A68] Takže jako rychlost některých médií a podsouvání, že jsou tam chudáci[A69] … (už klidně) Takže si myslím, jako kdyby raději řekli, jak se tam zachovali k našim dětem a podobně, co jim tam ukazovali, tak… tak to by bylo jako možná lepší, že… Já jako jim neberu, že chtějí za lepším životem… Ale my když jsme tady byli, druhá světová… prostě, všechno… Tak my jsme si tady všechno vydobyli, když oni z tama odejdou všichni, tak kdo jim tam vydobude tu svobodu? To jim to máme zařídit my, nebo jak? Tak jako prostě to nechápu, že oni jak jsou národně hrdí a podobně, ale jdou tu hrdost si vybíjet semka. A tak nemáš to podobné, jak když u nás byl komunismus, tak od nás lidi taky utíkali… To ano, ale všude se asimilovali, všude pracovali, nikde po nikom nechtěli dávky ani nic… a nechodily takové davy. A rozhodně naši kulturu jsme nikde nikomu nenutili a ani nám nikdo nedělal ústupky jako my tady. [A70] Takže si myslíš, že všechny ty ústupky, které Evropská unie - (skočila mi do řeči) Ne, prostě, to je stejné jako politika appeasementu před druhou světovou a k čemu to vedlo… Stejně se pak musel objevit někdo, kdo to pořádně stmelil a řekl dost a nazdar. Takže já si myslím, že to k tomuto stejně dospěje. Že buď se objeví novodobý Hitler, nebo novodobý Churchill. No a nemyslíš si, že někteří ti uprchlíci na tom můžou být stejně jako ta slečna z té mešity? Že opravdu nemají nic… Já si myslím, že zrovna tito uprchlíci nemají ty prostředky se sem dostat… Jako když zveřejnili, kolik stojí sazba těch pašeráků. Jako že právě ti chudáci se z tama nedostávají…? Ne, rozhodně. Ti tam trpí dál. To prostě jen ti nejbohatší, nebo jako… Když pošlou jenom samotného chlapa, tak co je to za chlapa, když tam nechá právě tu ženu s těmi dětmi nebo ty staré rodiče a podobně. To je prostě charakter člověka, který já neuznávám. Tak dycky to bylo aj na topící se lodi, první ženy a děti a ne že jako teďka, že první mladí chlapi. Prostě tento pořádek se mi nelíbí a nesouhlasím s tím. Mají lidé z tvého okolí podobné názory na tuto krizi? Shodneš se s nima? Bavíte se o tom vůbec? Bavíme a kupodivu se se všema shodnu. Takže k tomu mají stejný postoj jako ty? No a někteří eště aj tvrdší. Jako někteří nemají vůbec tu zkušenost, že by potkali nějakého hodného uprchlíka a podobně[A71] . Prostě to hážou všechno do jednoho pytle. A tak oni většinou nemají ani tu negativní zkušenost, ne? Nebo kdo se tady setkal s nějakým uprchlíkem? To zas není tolik lidí… No, není, ale jako… Když už ty zprávy pořád omílaj prostě ty chudáčky a ukazujou tam ty ženy a děti, které tam prostě nejsou a pak… [A72] Takto, oni tam daj fotky těch žen a dětí a pak když ukážou záběry, tak ukážou tu hordu mladých chlapů, když už náhodou… A tak jsou tam takové malé nepoměry, které potom se vyvrací navzájem. Takže spíš ty lidi jsou skeptičtí a pak když se tady objeví, že se posílají peníze tam, tamhle pomoc s uprchlíky, uprchlickému táboru, ale že tady prostě máme plno bezdomovců, ženy samoživitelky jsou na tom špatně, na děti nemocné musíme tady sbírat víčka… Tak prostě my nejsme schopní postarat se o vlastní lidi, ale tam posíláme půl miliardy, teďka posíláme půl miliardy do Turecka. Tak jako co… Takže si myslíš, že v tom hrají roli i média? V tom, jak se k tomu staví? Že to tak pořád omílají dokola? Určitě. A jak si myslíš, že by se k tomu teda měly stavět? Tak jako… spíš by se k tomu mohly stavět víc objektivně[A73] . Když už ukážou ženy a děti, tak ať ukážou i ty mladé a normálně se… Ne že se jich budou ptát, odkaď ste přišli a podobně, ale rovnou se zeptat, za čím dete. Co vás k tomu vedlo, co chcete a co očekáváte. Na toto bych se zeptala. [A74] Protože málokterý tam… když už se někdo nějaký odvážný novinář, třeba ten maďarský, takle zeptal, tak to bylo, že si de pro dávky, že ví, že tam bude zajištěnej. Nikdo neřekl, že by si tam chtěl najít práci, nebo když se jich zeptali, že neumí německy, tak oni, že já se německy učit nebudu… tam odpověděl, tak jako prostě… Brala bych prostě ty informace od více lidí a ukázat… a zeptat se jich i na ty poměry, z jakých odchází a podobně a spíš ukázat ty uprchlické tábory tam a ne jako prostě… A myslíš si, že jsou některá média, která se ohledně té krize chovají důvěryhodněji než jiná? Nebo že by je šlo považovat, že to ukazují objektivněji než jiná? Nevím. To nevím, v poslední době opravdu nevím, protože nevím, co si o těch médiích takto myslet. S touto situací jako zrovna. Protože většinou, tak jak jde názor společnosti, tak aby byly prodávaný, tak… Jako občas si tam rýpnou nějaký článek, který vypadá jako důvěryhodněji, ale nemůžu říct, že by byl nějaký deník, nějaké noviny, které by byly jako víc objektivnější než ti ostatní. Spíš jim de o to, že kvůli prodejnosti se objeví dycky nějaký článek, který jako je jiný… A pak zase ale pokračují v tom svém zajetém kole… [A75] Když takto říkáš, že média vycházejí vstříc lidem, aby si je nahnali, tak jaký si myslíš, že mají lidi k té uprchlické krizi postoj? No, spíš negativní, odmítavý. Nikdo je tu nechce, protože nikdo se nechce přizpůsobovat někomu jinému. Nebo když oni jsou tady menšina, tak proč my se máme přizpůsobovat? Jako prostě tak to nefunguje, dycky se menšina přizpůsobovala většině. A to je ten problém. A Češi dycky byli dost xenofobové a mají strach z cizinců a tady toto… je to prostě jiná kultura [A76] a už tady bylo dost o Islámu a podobně a teroristech a jsou rádi, že tady mají klid. Nechcou tady mít ty nepokoje, co jsou všude ve světě… a co všude ve světě, přímo tady za humny. Takže se bojíš nějakého toho narušení naší kultury? Nebo tak, čeho se ty v souvislosti s uprchlickou krizí bojíš? No, prostě to, že oni tady zavlečou cizí kulturu a naše bude na ústupu. My sami moc už moc nepraktikujeme svoje tradice, ale přesto ta evropská tradice tady je, ale není tak aktivní. Zatímco oni jsou ve svých tradicích až moc aktivní, a tím pádem oni budou trvat na tom, že jim v tom budeme ustupovat, ustupovat, až de facto bychom došli k tomu, že tady máme jejich kulturu a ne naši. [A77] Takže nějaké teroristické útoky a takové, to bereš jako spíše v menšině? To spíš v menšině, ale prostě jako… my nejsme schopní se vypořádat a integrovat naše nepřizpůsobivé občany, kteří aspoň uznávají naši kulturu a nebrání naší kultuře nijak, že naše kultury můžou vedle sebe tak nějak existovat úplně v pohodě, když opustíme ty ostatní aspekty, jako že tady ten zbytek neklape… Ale s nima to nepude, to jsou dvě uplně odlišný kultury [A78] a eště jsou nepřizpůsobiví, tak to prostě už nejde… To už nejde, to dřív, nebo později prostě špatně skončí. Tak jo, ode mě to asi bude všechno. Chceš eště něco ty dodat na závěr? Radši ani ne. ________________________________ [A1]CESTOVÁNÍ [A2]CESTOVÁNÍ [A3]ZÁJEM O KULTURU/FOLKLOR [A4]AKTIVNÍ/EXTROVERT [A5]CESTOVÁNÍ [A6]ZÁJEM O KULTURU/FOLKLOR [A7]AKTIVNÍ/EXTROVRT [A8]AKTIVNÍ/EXTROVERT [A9]ZÁJEM O KULTURU/FOLKLOR [A10]AKTIVNÍ/EXTROVERT [A11]CESTOVÁNÍ [A12]CESTOVÁNÍ [A13]AKTIVNÍ/EXTROVERT [A14]ZÁJEM O KULTURU/FOLKLOR [A15]AKTIVNÍ/EXTROVERT [A16]UMÍRNĚNOST [A17]ZÁJEM O POLITIKU/VEŘEJNÉ DĚNÍ [A18]PRÁCE V BANCE [A19]PRÁCE V BANCE [A20]ZÁJEM O POLITIKU/VEŘEJNÉ DĚNÍ [A21]ZÁJEM O KULTURU/FOLKLOR [A22]AKTIVNÍ/EXTROVERT [A23]PRÁCE V BANCE [A24]ZÁJEM O POLITIKU/VEŘEJNÉ DĚNÍ [A25]UMÍRNĚNOST [A26]UMÍRNĚNOST [A27]PRÁCE V BANCE [A28]ZPRAVODAJSTVÍ NA INTERNETU [A29]PRÁCE V BANCE [A30]ZPRAVODAJSTVÍ NA INTERNETU [A31]PRÁCE V BANCE [A32]PRÁCE V BANCE [A33]ZPRAVODAJSTVÍ NA INTERNETU [A34]ZÁJEM O POLITIKU/VEŘEJNÉ DĚNÍ [A35]PRÁCE V BANCE [A36]ODPOR K „NESERIÓZNÍM“ MÉDIÍM [A37]ODPOR K „NESERIÓZNÍM“ MÉDIÍM [A38]DŮRAZ NA FAKTA [A39]PRÁCE V BANCE [A40]DŮRAZ NA FAKTA [A41]ODPOR K „NESERIÓZNÍM“ MÉDIÍM + VNUCOVÁNÍ NÁZORU [A42]DŮRAZ NA FAKTA [A43]VNUCOVÁNÍ NÁZORU [A44]VNUCOVÁNÍ NÁZORU [A45]VNUCOVÁNÍ NÁZORU [A46]VLASTNÍ ZKUŠENOST [A47]VLASTNÍ ZKUENOST [A48]PRÁCE V BANCE [A49]DŮVĚŘIVOST LIDÍ [A50]VNUCOVÁNÍ NÁZORU [A51]UMÍRNĚNOST [A52]DŮVĚŘIVOST LIDÍ [A53]DŮVĚŘIVOST LIDÍ [A54]VNUCOVÁNÍ NÁZORU [A55]DŮRAZ NA FAKTA [A56]VNUCOVÁNÍ NÁZORU [A57]PRÁCE V BANCE [A58]UMÍRNĚNOST [A59]INTERNETOVÉ ZPRAVODAJSTVÍ POUZE V PRÁCI [A60]VNUCOVÁNÍ NÁZORU [A61]VLASTNÍ ZKUŠENOST - NEGATIVNÍ [A62]ROLE MÉDIÍ [A63]VLASTNÍ ZKUŠENOST [A64]VLASTNÍ ZKUŠENOST - POZITIVNÍ [A65]VLASTNÍ ZKUŠENOST - POZITIVNÍ [A66]VLASTNÍ ZKUŠENOST - POZITIVNÍ [A67]VLASTNÍ ZKUŠENOST - NEGATIVNÍ [A68]ROLE MÉDIÍ [A69]VNUCOVÁNÍ NÁZORU [A70]ZÁJEM O KULTURU [A71]VLASTNÍ ZKUŠENOST [A72]ROLE MÉDIÍ [A73]DŮRAZ NA FAKTA [A74]ROLE MÉDIÍ [A75]ROLE MÉDIÍ [A76]ZÁJEM O KULTURU [A77]ZÁJEM O KULTURU [A78]ZÁJEM O KULTURU