ZUR372b Podcasting (audiožurnalistika) 09. Komplexní využití zpravodajských a publicistických forem (tématicky pořad) – s využitím školního rozhlasového studia Zpravodajská relace – nejobvyklejší zpravodajský pořad. Volba jednotlivých zpráv, jejich kombinace v jedné relaci, prostá repríza, stejná událost v jiné podobě Většina rozhlasových stanic vysílá zpravodajskou relaci (v různé podobě) každou hodinu. I u stejné stanice se podoba zpravodajské relace liší podle konkrétního času vysílání. Obsah u téže stanice je pak dán sledovaností v tu kterou konkrétní hodinu, děním „v reálném světě“ – přetlak, či naopak nedostatek nových zpráv atd. Řada stanic mívá dva hlavní typy zpravodajských relací – průběžné a hlavní zpravodajskou relaci (zpravodajské relace). Průběžná přináší zprávy většinou tak, jak se objevují (či jak jsou připraveny do vysílání co nejdříve), hlavní je jakýmsi shrnutím od poslední předchozí hlavní zpravodajské relace (většinou bývají tři – ranní, polední a podvečerní) – bývá delší (i několikanásobně proti průběžné relaci), takže lze nejen uvést více zpráv, ale i jednotlivým zprávám dát větší prostor (vyjádření více respondentů k téže události v samostatných, ale navzájem souvisejících zprávách, zpravodajské balíčky, minireportáže, krátké rozhovory). Zpravodajská relace mívá většinou ustálenou podobu. * časové znamení * indetifikace stanice+headline * blok hlavních domácích zpráv * blok zahraničních zpráv * blok méně zásadních domácích zpráv (zajímavosti) * sport * počasí * Zelená vlna Podle potřeby mohou být jednotlivá témata posunuta (například úspěch v mezinárodním sportu se stává hlavní zprávou, stejně tak nějaká zásadní událost v zahraničí apod.). Relace (včetně předělů a další zvukové grafiky) by měla vždy tvořit logický celek). Z tématicky souvisejících či podobných zpráv lze vytvářet vzájemně provázané minibloky (aby to nevypadalo, že dvě podobné zprávy se sešly jen náhodou a autor relace si toho ani nevšiml) Kritéria pro sestavení zpravodajské relace: - důležitost - materiální dopad události - reakce publika (jak na lidi zapůsobí) – emotivnost, absurdita apod. - aktuálnost a bezprostřednost Reprízování zpráv – většina důležitějších informací se v průběhu dne objeví v několika zpravodajských relacích. Ne všichni posluchači slyší všechny zprávy, navíc pokud jde o skutečně důležitou zprávu, je k ní obvykle více informací, které by měli lidé slyšet, než kolik se vleze do jedné zpravodajské relace. Navíc se některé události vyvíjejí v čase (buď pokračuje sama událost, nebo se k ní postupně objevují další informace, stanoviska, upřesnění či popření dříve řečeného atd.). Typickým případem je, když se určitá zpráva se dvěma protichůdnými názory objeví v průběžné relaci jako jednoduchá zpráva s jedním respondentem (a názorem protichůdné strany v ohlášení či odhlášení), v další průběžné relaci se role prohodí a nakonec se objeví jako celek – balíček či minireportáž – v hlavní zpravodajské relaci.