Vojenství v období druhé světové války •BSS 102 Dějiny vojenství Základní charakteristika druhé světové války •Doposud největší ozbrojený konflikt, rozsahem i počet obětí (přes 60 000 000); •Zapojilo se do ní 70 států (přesné číslo odvislé od toho, co je uznáváno jako stát), probíhala na území 40 států. •Hlavní operace v Evropě, severní Africe, v severním Atlantiku, v Pacifiku a ve východní Asii. •Výrazný posun vojenské strategie, techniky i vojenských technologií; •Druhá světová válka byla válka manévrovací. •Význam strategického vojenského vůdcovství politických lídrů (Churchill a Roosevelt řídí národní stratégy a šéfy generálních štábů, Stalin, Hitler a Čankajšek přímo nejvyšší velitelé vojsk). •I ve druhé světové válce dominovala zásada „národa ve válce“. • Základní fáze vývoje druhé světové války 1. 9. 1939 – 9. 5. 1940 (Počáteční vítězství Německa a SSSR ve spojenectví) Útok Německa a SSSR na Polsko, obsazení Pobaltí, sovětsko-finská válka, „podivná válka“, útok na Dánsko a Norsko. 10. 5. 1940 – 21. 6. 1941 (Británie osamocena) Bitva o Francii, bitva o Británii, balkánské tažení, boje v severní Africe 22. 6. 1941 – polovina roku 1942 (Zapojení SSSR a USA do války na straně Spojenců a jejich problémy) Napadení SSSR operací Barbarossa a německý postup k Moskvě a poté ke Kavkazu, napadení USA v Pearl Harboru, japonské tažení v jihovýchodní Asii a v Pacifiku Polovina roku 1942 – polovina roku 1943 (Období zlomu – rozhodujících vítězství Spojenců) Bitva u Stalingradu a bitva u Kurska Bitva u Midway a bitva o Guadalcanal, Bitva u el-Alameinu a vítězství v severní Africe Bitva o Atlantik (rozhodující fáze), Polovina roku 1943 – 8. květen 1945 (Vítězné tažení Spojenců) Postup Rudé armády k Berlínu, vylodění na Sicílii, Itálii a ve Francii, postup Spojenců do Německa 9. 5. 1945 – 1. 9. 1945 (Ukončení války na Dálném Východě) Porážka Japonska po konvenčním i atomovém bombardování a útoku SSSR Hlavní operace a bitvy II. světové války (polská, severní, západní a balkánská fronta 1939-1941) Polské tažení Bitva na Bzuře (o Kutno), 9. – 19. 9. 1939 Sovětsko-finská válka Bitva u Suomussalmi (prosinec 1939-leden 1940) Skandinávské tažení Bitva o Narvik (24. 4. – 9. 6. 1940) „Blesková válka“ na západě Boj o Eben Emael (10. 5. 1940) Průlom v Ardenách a výpad k La Manche (květen-červen 1940) Evakuace z Dunkerque (Operace Dynamo) Bitva o Británii Battle of Britain Day (15. 9. 1940) Balkánské tažení Bitva o Krétu (20. 5. – 31. 5. 1941) Hlavní bitvy a operace II. světové války (východní fronta 1941-1945) •Zahájení operace Barbarossa (22. 6. 1941); •Bitva u Smolenska (10. – 19. 7. 1941); •Kyjevský kotel (21. 8. – 26. 9. 1941); •Bitva o Moskvu (listopad – prosinec 1941); •Bitva u Stalingradu (srpen 1942 – 2. 2. 1943); •Bitva u Kurska (červenec 1943); •Bitva o Dněpr a Kyjevská operace (srpen 1943 – listopad 1943) •Operace Bagration (léto 1944); •Jasko-Kišiněvská a Bělehradská operace (srpen – říjen 1944); •Viselsko-oderská operace (leden – únor 1945); •Bitva o Budapešť (leden – únor 1945); •Bratislavsko-brněnská a vídeňská operace (březen – květen 1945) •Ostravská operace (březen – květen 1945) •Východopruská a východopomořanská operace (leden – květen 1945) •Berlínská operace (duben – květen 1945). •Pražská operace (květen 1945) Hlavní bitvy a operace II. světové války (fronta v severní Africe a Itálii 1941-1945) Lybijská a egyptská fronta Tobruk (1941) El-Alamejn (1942) Fronty ve francouzské severní Africe Operace Torch (Pochodeň) , listopad 1942 Bitva v Kasserinském průsmyku, únor-březen 1943 Dobytí Tunisu (květen 1943) Italské tažení Boj o Sicílii (Operace Husky, červenec – srpen 1943) Bitva u Anzia (leden – červen 1944) Bitva o Monte Cassino (leden – květen 1944) Boje na Gótské linii (operace Olive – podzim 1944) Ofenzíva v Pádské nížině (duben – květen 1945) Hlavní bitvy a operace II. světové války (Západní fronta 1944-1945) •Invaze v Normandii (6. června 1944); •Falaiská kapsa (srpen 1944); •Operace Dragoon (15. srpen 1944); •Pařížské povstání a osvobození Paříže (25. srpen 1944); •Operace Market Garden (září 1944); •Bitva v Ardenách (prosinec 1944 – leden 1945); •Bitva o Porýní (únor – duben 1945); • • • Hlavní bitvy a operace II. světové války (Námořní bitvy a operace v Atlantiku, v Severním ledovém Oceánu a ve Středomoří ) •Útok na Tarent (11.-12. 11. 1940) •Bitva u mysu Matapan (28. 3. 1941); •Operace proti Bismarcku (18. – 26. 5. 1941); •Útoky na Tirpitz (1942-1944); •Likvidace německých lodí v Baltském moři (1945) •Konvojové a protikonvojové operace; •Permanentní ponorkové a protiponorkové operace ve „válce o Atlantik“. Hlavní bitvy a operace II. světové války (Bitvy a operace v Pacifiku a ve východní Asii) Pacifik Napadení Pearl Harboru (7. 12. 1941); Bitva v Jávském moři (26. – 28. 2. 1942); Bitva v Korálovém moři (květen 1942); Bitva u Midway (červen 1942); Bitva o Guadalcanal (srpen 1942-únor 1943) „Žabí skoky“ (1943-1945) Bitva v Leytském zálivu (říjen 1944) Bitva o Manilu (únor – březen 1945) Bitva o Iwodžimu (únor – březen 1945) Bitva o Okinawu (duben – červen 1945) Jaderné bombardování Hirošimy (6. 8. 1945) a Nagasaki (9. 8.) Jihovýchodní Asie Bitva o Singapur (únor 1942) Válka v Barmě (1942-1945) Válka v Číně (1937-1945) Severovýchodní Asie Mandžuská útočná operace (srpen – září 1945) Jihosachalinská operace (srpen 1945) Kurilská výsadková operace (srpen – září 1945) Hlavní trendy armádním vývoji •Obrovské operace kladou mimořádný nárok na logistiku; •Vytváření ohromných svazků (skupiny armád, „fronty“); •Propojení námořních a pozemních operací; •Výrazná role speciálních jednotek; •V Německu specifická role SS; •Výrazná role dobrovolnictví a exilových vojsk; •Výrazná role hnutí odporu a partyzánského hnutí; Fortifikace •Velké předválečné pevnostní linie byly překonány; •Dílčí úspěch Mannerheimova linie v roce 1939; •Výsadkové operace k překonání ochrany velkých pevnostních komplexů (Eben Emael); •Neuspěla sovětská nově vybudovaná Molotovova linie (1940) ani německé linie opevnění; •Dílčí efektivita masivních bunkrů za účelem ochrany před leteckým bombardováním (Bordeaux) – to již ale není fortifikace pro pozemní boj. Pěchotní zbraně •Ve druhé světové válce výrazné užití a rozvoj samopalů; •Stále užití kulometů, snaha o vývoj univerzálního kulometu; •Další rozvoj poloautomatických a zavádění automatických pušek; •Snaha vyzbrojit pěchotu účinnými zbraněmi pro boj s tanky. Dělostřelectvo •Výrazný rozvoj protitankového dělostřelectva (německé dělo ráže 88mm, původně protiletadlové); •Samohybná děla. •Nevelký rozvoj polních děl. •V průběhu války příchod bezzákluzových děl. •Podkaliberní střely, kumulativní střely, přibližovací zapalovače. •Význam protiletadlového dělostřelectva; • • • Raketová technika •Výrazný rozvoj raketového dělostřelectva; •Nasazení německých balistických raket proti Spojenému království a Francii, Belgii a Nizozemí v letech 1944-1945; •Plány na mezikontinentální balistické rakety a raketoplány; •Německá řízená letecká puma s raketovým pohonem a řízená raketa; •Nerealizované britské projekty na antiraketovou obranu proti V-2. Tanky •Tank se stává rozhodující zbraní při velkých průlomových a obkličovacích manévrech; •Význam vzájemných masových tankových bitev; •Výrazné zdokonalování tanků; •Pásová vozidla užívána i pro logistické zajištění tankových vojsk. •Pokusy o výrobu „supertěžkých“ tanků; •Vyloďovací tanky pro výsadkové operace; •Rozvoj protitankových překážek. Chemické, bakteriologické a jaderné zbraně •Chemické zbraně prakticky nepoužity, i když je měly připravené všechny strany; •Využití chemických prostředků k likvidaci civilních obětí; •Bakteriologické zbraně využity Japonci v Číně; •Jaderný program USA „Manhattan“ (za pomoci UK), výsledkem atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki, (další státy jaderné zbraně nedokázaly vyvinout, spekulace o Německu) Letectvo •Výrazný rozvoj stíhacích letadel (koncem války rychlost až 800 km/h); •Stíhací letouny schopné díky přídavným nádržím doprovodu strategických bombardérů; •Masové strategické bombardování, nicméně nepotvrdila se Douhetova teorie; •Význam bitevního letectva; •Význam transportního letectva a výsadkových kluzáků; •Taktické využití letadel k sebevražedným útokům; •Relativně neúspěšná raketová letadla •Na konci války nástup proudových letadel. •První užití vrtulníků v bojovém prostředí. •Výrazný vliv radaru na leteckou válku. Námořnictvo •Prokázal se mimořádný vliv letadlových lodí a jejich palubního letectva; •Na počátku války „klasické“ souboje válečných lodí, včetně střetů bitevních lodí; postupně jejich „soumrak“; •Strategický význam ponorkové války a konvojového systému; •Pokusy s miniponorkami nepříliš úspěšné. •I v námořním prostředí výrazný vliv radaru; •V protiponorkovém boji význam sonaru.