Současná politologie POL104 1.11. 2017 O čem je tato přednáška? •Jaké přístupy k myšlení o politice stojí proti/vedle sebe? •Co se řeší v současné politologii •Co se učí v současné politologii •Představení KPOL •Vybrané trendy v současném výzkumu Jak zkoumáme politiku? •Jaké typy otázek si můžeme klást? •Jak si na ně budeme odpovídat? Co je základem? •Epistemologie: Co tvoří platnou znalost a jak ji můžeme získat? •Ontologie: Co tvoří realitu a jak můžeme porozumět světu? •Východiska: Pozitivismus a intrepretativní přístup •Kvantitativní vs. Kvalitativní věda • • • • Pozitivismus •Model přírodních věd •Cíl: objektivní znalost •Testování teorií •Objektivistická/realisitická ontologie: fakta jsou fakta •Vysvětlujeme jak a proč se jevy dějí •Měření, statistika (korelace např.), verifikace hypotéz •Dotazníky, Survey, Experiment, Statistická analýza • Interpretativismus •Kritika modelu přírodních věd •Snaha o subjektivní znalost •Tvorba teorií •Subjektivistická ontologie: lidé vytváří fakta •Porozumění tomu proč a jak se věci dějí: osvětlování významů •Etnografie, Rozhovory atd. • Srovnání Co se řeší? Jakými přístupy? • Impact factor •Metrika k posuzování kvality žurnálu •Citovanost článků z tohoto žurnálu v daném roce •Liší se napříč obory Politologie: žurnály podle IF 2016 •American Journal of Political Science (5.044) •World Politics (4.025) •Review of International Political Economy (3.452) •International Organization (3.406) •Politicyl Analysis (3.361) •American Political Science Review (3.316) •BritishJournal of Political Science (2,962) •Perspectives on Politics (3.234) •Journal of European Public Policy (2.982) •Public Administration (2.959) • Metody Osm předních žurnálů v politologii, poslední čísla v roce 2017 (mimo speciálních čísel) N=62 Zaměření současné politologie (aktuální články, n = 62) •Jedna země, n = 46 •Dvě země, n = 1 •Více zemí, n = 7 •N/A, nestátní aktéři a kontext (vč. EU) = 15 •Experiment, n = 9 •Formální modelování = 5 •Interpretativní výzkum = 7 •Metodologický text = 6 Odborné organizace •Česká společnost pro politologické vědy (1990) •Politologická Revue •ECPR (1970) •European Journal for Political Research •European Political Science Review •European Political Science •IPSA (1964) •International Political Science Review •APSA (1903) •American Political Science Review •Perspectives on Politics •Political Science & Politics •Journal of Political Science Education • • ECPR Standing Groups (výběr) •Analytical politics and Public Choice •Elites and Political Leadership •Gender and Politics •Identity •Kantian Political Thought •Local Government and Politics •Political Representation •Political Sociology •Politics of Higher Education, Reseach, and Innovaition •Public Opinion and Voting •Southe East Europe •Welfare Politics and Social Policy Aktuální výuka politologie v zahraničí • The UK USA Brno Politické myšlení a současná demokracie •Koncepty v politické filosofii •Křesťanství a politika •Základy politické modernity •Česká ústavně právní interpretace •Komunismus v ČR •Současné teorie spravedlnosti •Vývoj politiky lidských práv • Komunikace v politice •Debatování •Základ politického marketingu •Rétorika a prezentační dovednosti v politice •Politická reklama •Politická psychologie •Kampaně v České republice Volební studia •Volební systémy •Mýty a fakta voleb •Teorie her a politické rozhodování •Úvod do volební geografie •Volební inženýrství •Druhořadé volby •Candidate Selection in Political Parties Politika v západních demokraciích •Francouzská republika a politické strany •Populism and political parties •Hlavy státu v Evropě •Slovak Politics •Komunální politika •Comparative Political Economy •Základy komparace politických systémů Současné trendy •Big Data •Konceptualizace populismu •Experiment •„Perestrojka“ Big Data •Digitální stopa •Výpočetní sociální věda, Revoluce měření •Přesnost, Velikost, Hloubka •Ale! •Technicky náročné •Nevztahuje se k teorii. Revoluce měření = revoluce vědění? •Omezený přístup •Jak spojit data s teoretickými koncepty (jak vystihují to, co nás zajímý?) •Deskripce, jak se vztahuje k politice? •Jaký je vztah k realitě offline •Analýza textu, analýza sítí •Přeceňování některých významů •Dynamický rozvoj •Velký příslib do budoucna •Vzniknou nové teorie? (fake-news a spol.?) Konceptualizace populismu •Co to je? Co všechno tam lze zařadit? •Jak se to projevuje? •Je to dobře nebo špatně? •1) od 60. let: spadá tam vše, chybí definice, hledání společného základu •2) Klasický populismus v Latinské Americe •3) Neoliberální populismus •4) Současný populismus: stále chybí definiční kritéria • Konceptualizace populismu •Problémy •Jaký typ jevu analyzujeme? Co porovnáváme na nejvyšší úrovni obecnosti? •Specifičnost kontextu •Esencialismus: zaměření na lid, anti-elitismus, homogenita lidu, přímá demokracie, exkluzionismus, proklamace krize, zjednodušený jazyk, přímá komunikace, polarizace, image outsidera, centralita lídra, volně zprostředkované vztahy s následovateli •Natahování konceptu: co všechno tam zařadíme? •Negativní pól: co je elitismus? •Opomenutí některých případů (PASOK) •Normativní nejednoznačnost: je horožením i korekcí demokracie Konceptualizace populismu •A) Ideologie •Thin-centered ideology that considers society to be ultimately separated into two homogenous and antagonistic groups, ‘the pure people’ versus ‘the corrupt elite,’ and which argues that politics should be an expression of the volonté générale (general will) of the people” (Mudde 2004, 543). •B )Diskurzivní styl •C) Politická strategie • Perestroika v politologii •Skupina „rebelujících politologů“ •Email v roce 2000, Mr. Perestroika •Kritika současných poměrů vědy •Spor o to, co by mělo být podstatou politologie •Volají po větší pluralitě metodologické •Změny jen mírně, některé žurnály dál nepublikují kvalitativní práce •V APSA vznikla Qualtitative a Multi-Method Research sekce •Chtějí, aby se politologie stala „relevantní vědou“ •Do budoucna možný vývoj tímto směrem Perestroika •"Some focus on the overly abstract nature of much of the research done today, some on the lack of nuance in decontextualized, large-sample empirical studies, others on the inhumaneness of thinking about social relations in causal terms, and still others on the ways in which contemporary social science all too often fails to produce the kind of knowledge that can meaningfully inform social life" (Monroe : 103). Tradice experimentální politologie? •První politologický experiment: •Harold F. Gnosell. 1926. An Experiment in the simulation of voting. American Political Science Review, 20(4), 869-874. •Až na výjimky dlouho žádný progres •Výjimka: 1970s Experimental Study of Politics •Průlom v 1980s: Kinder a Iyengar (News that Matter) •Rozvoj od 1990s • Screenshot 2016-09-20 09.26.25.png •V současnosti se stává mainstreamem •2010: Cambridge Handbook of Experimental Political Science •2014: Journal of Experimental Political Science •Každoroční konference NYU •Stále je běžnější v některých oblastech výzkumu • Příčiny rozmachu experimentu •“Rapidní evoluce experimentálního myšlení” •Experiment jako pomůcka/návod pro neexperimentální výzkum (kauzálních vztahů) •Rozvoj technologie •Nevhodnost observačních metod ke zodpovězení kauzálních otázek •Rozvoj témat vhodných k experimentu (např. rozhodování, zpracování informací, strategické hlasování atd.) • • • • Off-topic: citační norma APA •Kniha •Author, A. (Year of Publication). Title of work. Publisher City, State: Publisher. • •Finney, J. (1970). Time and again. New York, NY: Simon and Schuster. • •Článek •Author, A. (Publication Year). Article title. Periodical Title, Volume(Issue), pp.-pp. • •Nevin, A. (1990). The changing of teacher education special education. Teacher Education and Special Education: The Journal of the Teacher Education Division of the Council for Exceptional Children, 13(3-4), 147-148. • •Kapitola •Last, F. M. (Year Published). Title of chapter In F. M. Last Editor (Ed.), Title of book/anthology (pp. Pages). Publisher City, State: Publisher. • •Hemingway, E. (1999). The killers. In J. Updike & K. Kenison (Eds.), The best American short stories of the century (pp.78-80). Boston, MA: Houghton Mifflin. • Odkazy •Vliv třetích osob na individuální rozhodnutí byl zpočátku spojován především s reklamním odvětvím. Řada studií potvrdila, že osobnosti veřejného života mohou významně ovlivnit konzumentovo chování, kognici, postoje i hodnocení produktů (Mowen a kol. 1981; Pease a Brewer 2008). • S rostoucím významem politických kampaní se endorsement stal často využívaným nástrojem přiblížení kandidáta k jednotlivým voličům. Během kampaní se voliči často rozhodují na základě tzv. nízko informační racionality. Místo toho, aby se aktivně věnovali průběhu kampani a jejich obsahové stránce, vystačí si mnohdy pouze s informačními zkratkami (například informace o politice povrchově sbírají od svých přátel). Názory nepolitických osobností na politiku a její kandidáty tak lze mezi tyto zkratky rovněž zařadit (Pease a Brewer 2008). • Podle Grossmanna a kol. (1999) je endorsement jednoduchý jazyk mezi skupinou lídrů a voliči. Zapojení celebrit je pak využíváno ke zvýšení atraktivity značky, protože tyto osobnosti umí přitáhnout pozornost veřejnosti a vytvořit rozsáhlejší povědomí o konkrétní značce (Mishra a Mishra 2014). Hennenberg s Chenem (2008) definují endorsement jako zapojení celebrit do politických kampaní s cílem pozitivně ovlivnit přístup a chování potenciálních voličů, dárců a dobrovolníků. • Přímá citace •… but the low level of the actual information that voters possess works as an instrumentally rational strategy. Since one’s vote is not decisive in an election, if one is well-informed, his expertise will not have any impact on the final benefits he can get from the election. On the other hand, if other people are experts, one does not need to be well-informed since he gets the benefits of their choice no matter how well or badly informed he himself is. Therefore, the “individual is motivated to shrink his share of costs. He refuses to get information to discover his true views. Since all men do this, the election does not reflect the true consent of the governed” (Downs 1957: 246).