Kritické zhodnocení literatury (Literature Review) POL 181 seminář, 11/12.10. 2017 Kritické zhodnocení literatury •Shrnuje a hodnotí to, co bylo napsáno o tom, co nás zajímá. • •To, „co nás zajímá“, není oblast politologie (KZL by bylo hrozně dlouhé), ale nějaká konkrétní otázka • •Tvoří obvykle součást širšího textu, ale musí být napsané tak, aby mohlo existovat i jako samostatný text • Jaký má tedy kritické zhodnocení literatury cíle? • •Shrnout co nejpřesněji a nejvýstižněji, co se v dané oblasti vyzkoumalo • • •Posoudit, jak přesné a úplné jsou výsledky tohoto zkoumání KZL-Konvence vědy • • •Ukazujeme, odkud vycházíme a co k tomu přidáváme (protože jedině tak po nás něco zůstane). Jaké má kritické zhodnocení literatury výhody? • •Získáte přehled o výzkumu, který jste neznali •Objevíte, co už je dobře udělané •Porovnáte to, co napadlo vás, s tím, co se udělalo, výsledkem může být vylepšený nápad •Posoudíte, jaká jsou slabší místa dosavadního výzkumu •Uvědomíte si kontext vašeho výzkumu, snáz jste schopni formulovat, proč je relavantní, „k čemu je“. Co všechno do něj zahrnout? •Bývá dobré se zamyslet i nad tím, jak dobře koresponduje akademická literatura s reálným světem, někdy je i proto dobré zahrnout neakademické zdroje (aplikovaný výzkum) • •Nehodnotíme ani tak literaturu jako stav poznání. Jaký je náš úkol, když KZL děláme? • •Studium dosavadního výzkumu zvyšuje naše porozumění problému • •Shrneme ho tak, aby, abychom vybrali relevantní věci pro náš vlastní návazný výzkum Jak ho dělat? • • •Selektivně- nečtete často celé články/knihy, hledáte jen pasáže, vztahující se k vaší výzkumné otázce/tomu, co vás zajímá. Začínejte anotacemi a abstrakty. Jak ho dělat prakticky •Knihy /někdy dobrý, někdy horší zdroj, moc učebnicové, obecné) • •Články: elektronické databáze, google (souvisí s autorskými právy) • •Ostatní zdroje: Vláda, Nevládní organizace (pozor na hodnoty autorů!) Elektronické databáze- přístup Zdroje- kolekce Vyhledávání Výsledky hledání Jak by mělo být dlouhé? • •Určitě kratší, než náš vlastní výzkum • •Podle žánru zhruba ¼ celého textu (článku, bakalářské/diplomové práce) Cíl dobrého zhodnocení výzkumu • • • •Ukažte, že váš výzkum/problém/otázka spočívá na ramenou obrů Příklad: •V šedesátých letech vznikly dvě klíčové práce o stranické soutěži ( o tom, na základě čeho voliči volí strany): •Downs 1956 (klíčová v soutěži blízkost a vzdálenost) x Stokes 1963 (reaguje na Downse, říká, že to je jinak a klíčová je kompetence). •Nejcitovanější práce v politologii, množství následovníků •Moje monografie (2015): na ramenou obrů říká, že je to jinak a že blízkost a vzdálenost a kompetence není buď/anebo, ale navzájem se podporuje. Úkoly kritického zhodnocení literatury •UDĚLEJTE V TÉMATU POŘÁDEK •1. Jaké názory/přístupy se vyslovují k výzkumné otázce? Jakou má tradici? •2. Jaké jsou zatím odpovědi na naši otázku? •3. Jaké mají tyto odpovědi silné a slabé stránky? •4. Budeme nějakou z nich pro náš vlastní výzkum využívat víc (a proč)? Přístupy k výzkumné otázce •Někdy jsou etablované, jindy je musíte sami kriticky interpretovat •Někdy je toho málo na „přístup“, zvlášť u nových věcí jde o izolované články a musíte v nich udělat pořádek sami (porozumět podstatě střetu a rozdílným odpovědím) •Základní otázka: v čem se shodují, v čem liší a o čem třeba vůbec nemluví („gaps“- mezery v poznání)? Příklad kritické interpretace přístupů k výzkumné otázce: Strmiska-Chytilek 2012 •Otázka: lze uplatňovat stejné konceptuální rámce pro výzkum politických stran ve vyspělých i rozvíjejících se zemích? • •2 základní odpovědi: •Sartori- v žádném případě ne (+ argumentace) •Mainwaring- ano, všechny stranické systémy tvoří kontinuum „institucionalizovanosti“ (+ argumentace) Jaké jsou odpovědi na naši otázku? •Pokud vůbec, tak v 99% 1.špatně studujeme nebo 2. máme špatně formulovanou otázku • •Pokud nějak, pak je potřeba vysvětlit, v čem se shodují a v čem odlišují (nejlepší situace). • •Pokud všichni odpovídají stejně, je slušná šance, že otázka je banální • Jaké mohou být problémy dosavadních odpovědí? • •Zastaralost věcná • •Zastaralost konceptuální • •Etnocentrismus, Kontext (nesmíme zanedbat) Jak dobré jsou odpovědi? • •Těžká část- dívejte se na problém očima těch přístupů, ne svýma! • • •Posuzujte empirickou využitelnost a logickou konzistenci Kterou z nich si vybereme? •Výjimečně posuzujeme v celé práci problém z více perspektiv • •Obvykleme vybereme jeden, jasně vysvětlíme kritéria (menší prozkoumanost, sociální relevance) • •Někdy je naše práce testem těchto odpovědí Jak psát kritické zhodnocení •Výstižné názvy kapitol • •„Jak probíhají volební reformy: tři přístupy“ = správně • •„Průběh volebních reforem“ = špatně (implikuje popis, není jasné, že jde o konfliktní věc) Jak psát kritické zhodnocení •Držte se úkolů 1-4, nejde o to, řadit za sebe argumenty z toho, co si přečtete, je nutné je strukturovat, konstantně mezi nimi posuzovat= syntéza • •Argumenty přístupů prezentujete nezaujatě • •Váš zkoumaný případ/případy prozatím příliš do argumentace věcně nezapojujte Příliš málo vs. příliš moc literatury •Pokud příliš málo, obvyklá postupujete koncentricky- máte jak nadřazenou literaturu vašemu problému, tak i tu, která se ho dotýká přímo • •Pokud příliš moc, snažte se přehled literatury co nejvíc zaměřit/zacílit na věc, která vás zajímá. Př.: Diplomka o využívání sportovních metafor (David Vokál, https://is.muni.cz/auth/th/385840/fss_m/ ) •Experimentálně chce zkoumat využívání sportovních metafor v politických textech •Level 1: chvíli píše o metaforách (co jsou, jaká je jejich funkce) •Level 2: píše o sportovních metaforách (jejich funkci, využívání, dosavadním výzkumu) •Level 3: píše o experimentálním výzkumu sportovních metafor (je ho málo, ale přinesl zajímavé výsledky). Příklad- zadaný text • •Otázka: Jak ovlivňuje vzhled kandidáta jeho podporu v prostředí, kde hrají významnou roli (i) politická témata? •Odpovědi (je jich málo, zkoumat to v takovém prostředí je mezera v poznání): •- Je rozhodně slabší, než v prostředí, kde moc témata nejsou přítomna -ztrácí vliv obecně (u všech kandidátů) -ztrácí vliv u kandidátů, kteří jsou nám názorově blízko • •Následující výzkum/článek testem, jak to tedy je. • Příklad: Svačinová 2012 (DP, studujte v Isu, https://is.muni.cz/auth/th/220004/fss_m/ ) •Co je dobré/výborné: •Rozsah •Zaměřenost •Kompletnost zpracování •Řazení problémů •Konstantní posuzování přístupů proti sobě •Stálá diskuse o výhodách a slabinách, zdůvodnění toho, co se použije v práci •Co by se mohlo vylepšit: •Názvy kapitol • •PŘÍKLAD, KDY JE PREZENTOVÁN POSTUPNĚ SE ROZVÍJEJÍCÍ VÝZKUM, MĚNÍCÍ SE V ČASE. Příklad Svačinová 2012: Ekonomické hlasování v CE Evropě? •Existuje v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku ekonomické hlasování? V jaké míře? •Je ekonomické hlasování pro jednotlivé vládní strany v zemích střední Evropy odlišné? •Změnilo se ekonomické hlasování v zemích střední Evropy po vstupu zemí do Evropské unie a vypuknutí ekonomické krize? Př. Svačinová 2012- Teorie „Ekonomického hlasování“ •Základní myšlenka (shodují se): existuje vztah mezi stavem ekonomiky a volebním chováním (volič maximalizuje skrze volbu svůj zisk) • •Co volič hodnotí: ekonomiku země vs. ekonomiku svou (v politologii obvyklejší první přístup, tzv. sociotropický) Svačinová 2012- Jak se vyvíjel sociotropický přístup •První sporná otázka- jak volič hodnotí ekonomiku: • •Skrze makroekonomické ukazatele (starší) •Skrze vlastní percepci o stavu ekonomiky (novější) Svačinová 2012- Jak se vyvíjel sociotropický přístup • •Druhá sporná otázka: Proč voliči nevolí čistě ekonomicky? • •Kognitivní překážky •Institucionální omezení Svačinová 2012- Co má volič dělat, aby použil ekonomické hlasování? • •Model trestu (retrospektivní hlasování) • •Selekční model (retrospektivní a prospektivní model) Svačinová 2012- modely westminsterské provenience, jak je adjustovat na Evropu? •Koaliční vlády (ekonomické hlasování empiricky slabší) • •Kterou stranu v koalici trestat? • •Jak do výzkumu zahrnout, že vlády kontrolují ekonomiku stále méně (globalizace)? CE Evropa •Na základě představené teorie by mělo být slabé • •Proměnlivé stranické systémy, nejasné responzibilita •Komunistické dědictví •Může se měnit cca od roku 2000 (oba předchozí faktory ztrácí na významu), málo empirických studií. Přehled literatury se může výjimečně týkat i metod, příklad: Chytilek-Eibl 2011 • •Jak nejlépe zkoumat politický prostor v ČR a pozici parlamentních stran v něm? • •zde se nezabýváme teorií (jak ho definovat), ale metodou (jak ho nejlépe měřit). Chytilek-Eibl: přístupy (a jejich podstata, silné a slabé stránky, přihlášení se k jedné z nich) •Skrze voliče •Legislativní hlasování •Strojové zpracování programů •Manuální analýza programů •Výzkum stranických elit •Výzkum expertů • •PŘÍKLAD, KDY VEDLE SEBE STOJÍ NĚKOLIK VÍCEMÉNĚ NEZÁVISLÝCH PŘÍSTUPŮ, NEPROPOJENÝCH HISTORICKY ANI VÝVOJEM, JE POTŘEBA JE POSOUDIT A VYBRAT Z NICH. • •(může existovat i jako esej: Havlík: Jak je měřit? Postoje stran k evropské integraci.) Co se bude hodnotit v seminárním úkolu •Kompletnost- ukažte, kde se zadaná otázka vzala a jaké jsou na ni (všechny) odpovědi •Strukturace argumentu- ukažte, v čem existuje mezi odpověďmi na otázku soulad, v čem nesoulad- porovnávejte argumenty •Hodnocení stavu poznání- měla by nějaká odpověď dostat přednost? Proč? •Chybí něco dosavadnímu výzkumu?- jak zpřesnit odpověď na zadanou otázku? •Formální aspekty (korektní odkazování, vedení seznamu literatury). •