NEGATIVITA V KAMPANI OTTO EIBL | eibl@fss.muni. NEGATIVNÍ KAMPAŇ • Sdělení se nesoustředí na komunikaci silných stránek kandidáta • Naopak je zaměřeno na oponenta, nedostatky a slabiny v jeho programu, kvalifikaci, charakteru, nekonzistentnosti hlasování, porušené sliby atd. • Nemělo by jít o lživé ani manipulativní informace • issue vs. image (osobnostní kvality) • (negative political issue appeal vs. negative political issue appeal) NEGATIVNÍ KAMPAŇ • Přímá útočná reklama • Přímá srovnávací reklama • Odvozená srovnávací reklama (Johnson-Cartee - Copeland 1991) PROČ BÝT NEGATIVNÍ? STRATEGIE. • informování o negativních stránkách konkurentů • cíl: • oslabení/podpoření volební podpory • nastolení vlastních témat/budování pozic • vysílení protivníka • negativita vzrůstá, pokud je rozdíl mezi stranami velký nebo naopak malý a v případě, že se volby blíží • negativita závisí i na kampani protivníka (akce - reakce) ANATOMIE NEGATIVNÍHO SDĚLENÍ • nemělo by být lživé • sdělení by mělo být ověřené (vyvarování se negativních efektů) • pokud dochází k „živé” komunikaci, měl by komunikovat sám kandidát (a ne se schovávat za někoho z týmu) • mělo by přijít v „pravou chvíli” JAK SE BRÁNIT (jde to vůbec?) • předcházet útočníka (všechno přiznat) • okamžitá obrana (v pozitivním smyslu) • (opakování) • zpochybňování protivníkovy důvěryhodnosti • provést protiútok SPÁČSKÝ EFEKT (sleeper effect) • zdá se, že po čase dochází k rozpojení vlastního sdělení a nositele • sdělení tak může být v průběhu času posíleno • (negativní reklama po čase funguje i v případě, že je poškozena reputace útočníka) FUD • STRACH (fear) • NEJISTOTA (uncertainty) • POCHYBY (doubts) EFEKTY • nejasné • nechuť voličů účastnit se voleb (všichni jsou špatní) • podpora volební účasti (informují o důležitých otázkách)