PSY107 Sociální psychologie I
SYLABUS PŘEDMĚTU
PRACOVIŠTĚ Katedra psychologie, Fakulta sociálních
studií
PŘEDMĚT PSY107 Sociální psychologie (SP)
FORMA STUDIA denní studium
AKADEMICKÝ ROK Podzimní semestr (PS) 2017
VYUČUJÍCÍ A PARTICIPUJÍCÍ NA VÝUCE
prof. PhDr. Petr Macek, CSc. - garant předmětu, přednášky, závěrečná zkouška, průběžné testy
Katedra psychologie a IVDMR, FSS MU
e-mail: macek@fss.muni.cz; ; 2270@mail.muni.cz
Mgr. et Mgr. Jan Šerek, Ph.D. - přednášky, semináře
Katedra psychologie a IVDMR, FSS MU
e-mail: serek@fss.muni.cz
PhDr. Pavel Řezáč, Ph.D. - semináře, hodnocení seminárních úkolů
Katedra psychologie, FSS MU
e-mail: pavel.rezac@cdv.cz
Mgr. Ondřej Bouša - semináře, hodnocení seminárních úkolů
Katedra psychologie a IVDMR , FSS MU
e-mail: bousa@fss.muni.cz
Mgr. Lucie Lomičová - semináře, hodnocení seminárních úkolů, průběžné testy
lucka.lomicova@mail.muni.cz
Mgr. Zuzana Vokřálová - semináře, hodnocení seminárních úkolů, průběžné testy
206486@mail.muni.cz
CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU
Kurs PSY107 je první částí dvousemestrového programu základní výuky sociální psychologie (dále SP)
v bakalářském studiu. Je primárně určen studentům bakalářského studia psychologie na FSS. Obsahově je zaměřen
na kognitivní sociální psychologii, problematiku intra- a interpersonálního poznávání a hodnocení, včetně teorií
atribuce, sociální identity a postojů.
CÍL PŘEDMĚTU
Osvojení základních pojmů, poznatků a některých teorií SP. Dále také osvojení základů sociálně psychologického
myšlení. Studenti by se měli naučit vnímat osobnostní chování a prožívání v sociálním kontextu a vzájemné interakci.
Kromě nezbytné eklektičnosti půjde o výklad převážně z pozic kognitivní sociální psychologie (poznávací procesy,
vědomí sebe, propojení kognitivních a sociálních procesů). Důraz je tedy v tomto předmětu položen více na oblast
interpersonálního poznávání než na skupinové a makrosociální procesy.
ORGANIZACE PŘEDMĚTU
Počet kreditů: 5
Ukončení předmětu: Zkouška
Přednášky: 2 hodiny 1x 14 dní
Semináře: 2 hodiny 1x 14 dní
Seminární skupiny: PSY107/01 (koná se ve stejný den jako přednáška)
PSY107/02 ( koná se týden následující po přednášce)
PSY107/03 (koná se týden následující po přednášce)
Předmět tvoří v podzimním semestru 2017 celkem 6 přednášek a 6 navazujících seminářů po přednášce. Přednášky i
semináře se konají zpravidla jednou za 14 dní (není-li oznámeno jinak). Do seminárních skupin se studenti zapisují
prostřednictvím informačního systému. Jsou vypsány celkem tři seminární skupiny. Konkrétní časový harmonogram
výuky je upřesněn ve speciálním souboru umístěném ve studijních materiálech předmětu v IS MU.
POŽADAVKY NA UKONČENÍ PŘEDMĚTU
ÚČAST NA PŘEDNÁŠKÁCH
I když podle stávajícího Studijního řádu MU není účast na přednáškách povinná, pro zdárné zvládnutí všech témat
SP a pro dobrou přípravu na zkoušku je účast na přednáškách velmi důležitá. Kromě představení základních
konceptů a tezí u jednotlivých tématických okruhů budou přednášky rozšiřovat některé "klasické" poznatky o
výsledky současných výzkumů v dané oblasti. Přednášková sdělení se na rámec učebnicových poznatků se budou
promítat do otázek průběžných testů a závěrečné písemné zkoušky. Za plnou účast na všech šesti přednáškách je
možné získat 4 bonusové body, za účast na pěti přednáškách 3 a za účast na čtyřech přednáškách 2 bonusové body.
ÚČAST NA SEMINÁŘÍCH
Účast na seminářích je povinná a přítomnost na semináři je kontrolována. Možná je jedna neúčast na semináři,
z vážných zdravotních důvodů je možné omluvit ještě jednu neúčast. Jakákoliv další neúčast na semináři
automaticky znamená ukončení studia v předmětu. Druhou neúčast na seminářích je možné omluvit jen zcela
mimořádně (nemoc potvrzená lékařem), náhrada seminárních úkolů v tomto případě bude probíhat individuální
domluvou s příslušným vyučujícím semináře.
PÍSEMNÉ ÚKOLY
 V průběhu semestru budou studenti pracovat na níže uvedených písemných úkolech. Jejich splnění je
předpokladem k tomu, aby se student mohl přihlásit ke zkoušce.
 Písemné úkoly jsou bodově hodnoceny. Body za písemné úkoly jsou součástí výsledného hodnocení.
 U každého písemného úkolu musí student získat minimální počet bodů. V případě, že nedosáhne minimálního
počtu, může písemný úkol jednou přepracovat. Při přepracování úkolu tvoří výsledné bodové hodnocení průměr
z obou hodnocení písemného úkolu.
 V případě, že ani po přepracování student nezíská za úkol minimální počet bodů, musí předmět opakovat.
Bodové hodnocení písemných úkolů a zkoušky
Úkol maximální počet bodů minimální počet bodů
Seminární práce 15 8
Průběžný test 1 12 7
Průběžný test 2 12 7
Zkouška - písemný test 36 20
Σ 75 42
Seminární práce - komparace pojmů ze sociální psychologie
Obsahem tohoto úkolu je posoudit sociálně psychologický pojem (např. pojem percepce, sebepojetí, postoj, malá
sociální skupina, konformita atd.) v historickém srovnání. Pro historický pohled bude využita odborná literatura
(učebnici, přehledovou monografii – handbook) která byla vydaná před rokem 1950. Konkrétní
pojem/koncept/teorie bude komparován/komparována se současným přístupem k tomuto tématu (učebnice,
monografie, kapitola či přehledová studie vydaná v r. 2000 a později).
Hlavními kritérii pro hodnocení úkolu je preciznost při nalezení podobných či rozdílných výkladů pojmu a
konkrétnost jejich popisu. Současně je hodnocen počet použitých zdrojů (zda student pro srovnání teorie využil
pouze 2 prameny, či zda čerpá z více pramenů. Alespoň jeden z pramenů musí být cizojazyčný. V rámci práce je také
nutné pojem adekvátně zadefinovat a současně zařadit do oblasti sociální psychologie. Hodnoceno bude také to, do
jaké hloubky bude srovnání provedeno.
Rozsah práce1: minimálně 2 normostrany (3600 znaků včetně mezer)
maximálně 3 normostrany (5400 znaků včetně mezer)
Termín odevzdání2: 15. 11. 2017
Forma odevzdání: elektronická verze, soubor pojmenovaný příjmením autora ve formátu dokumentu Word
Místo odevzdání: studijní materiály předmětu PSY107, složka s názvem Seminární práce
Průběžné testy
 Na začátku třetího a pátého semináře se bude konat krátký průběžný test ověřující znalosti doposud probraných
témat (obsah přednášek, seminářů a příslušné povinné literatury). První test bude pokrývat problémové okruhy
č. 1 a 2, druhý test problémové okruhy č. 3 a 4.
 V případě neúspěchu je možné test jednou opakovat. V případě druhého neúspěchu, musí student předmět
opakovat.
 Jsou vypsány dva oficiální termíny – řádný (ve dni semináře) a opravný (opravný termín bude upřesněn
dodatečně). Další možnosti, jak test absolvovat, nejsou.
ZKOUŠKA
 Zkoušky se může zúčastnit pouze student, který splnil všechny požadavky pro ukončení předmětu PSY107 (viz
Požadavky na ukončení předmětu).
 Zkouší se v rozsahu témat, který je dán obsahem předmětu PSY107. Je nezbytné, aby student při přípravě na
zkoušku využíval několik informačních zdrojů a neopíral se pouze o jeden studijní text či pouze o prezentace
z přednášek.
 Zkouška má písemnou nebo ústní formu. Student si může zvolit, jakou formu zkoušky si vybere, musí však
počítat s kapacitním omezením počtu studentů u ústní zkoušky.
 Písemná forma zkoušky (písemný test) obsahuje zpravidla 10 – 15 otázek. Otázky jsou otevřené i s možností
volby. Každá otázka je hodnocena 1 - 3 body. Minimální počet bodů, které musí student získat, aby u zkoušky
uspěl, je 20.
 Ústní forma zkoušky obsahuje dvě otázky. První otázka je vědomostní ověřující základní poznatky, termíny,
pravidla, teorie, včetně jejich autorů, v rozsahu témat, který je dán obsahem předmětu PSY107. Je nezbytné, aby
student při přípravě na zkoušku využíval několik informačních zdrojů a neopíral se pouze o jeden studijní text či
pouze o prezentace z přednášek.
1 Nedodržení stanovených limitů je důvodem k nepřijetí práce.
2 Práce odevzdané po uvedeném termínu nebudou přijaty.
 Druhá otázka směřuje k dovednosti aplikace tohoto poznání na interpretaci reálné sociální situace či konkrétního
problému. Zkoušející rozhodne, zda student u zkoušky uspěl, pokud ano ohodnotí ho body v intervalu 20 - 36
bodů.
Celkové hodnocení předmětu
Celkové hodnocení studenta v předmětu je dáno výsledky za písemné úkoly a výkonem při zkoušce. Bodové
hodnocení je převedeno na známky podle následujícího klíče:
známka bodové hodnocení
A 69 - 79
B 62 - 68
C 55 - 61
D 48 - 54
E 42 - 47
F 41 - méně
DŮLEŽITÉ BODY, KTERÉ JE DOBRÉ MÍT NA PAMĚTI
1. Na přednáškách budou detailněji prezentována a diskutována některá vybraná témata, nezazní zde však všechny
informace, které jsou nutné pro osvojení požadovaných znalostí. Proto je nezbytné kombinovat znalost
odpřednášeného s četbou textů uvedených u jednotlivých témat.
2. Realizace a odevzdání všech úkolů v určených termínech je předpokladem k tomu, aby se student mohl přihlásit
ke zkoušce.
3. K tomu, aby mohl být písemný úkol přijat, je nutné získat alespoň minimální počet bodů. Při nedosažení
minimálního počtu bodů je možné úkol přepracovat. Všechny písemné úkoly je možné přepracovat pouze
jednou. Při opakování úkolu tvoří výsledné bodové hodnocení průměr z obou hodnocení písemného úkolu.
Nebudou-li texty splňovat požadavky ani po přepracování, musí student předmět opakovat.
4. Náhradní termíny konání průběžných testů budou v průběhu semestru, mimo semináře. V případě druhého
neúspěchu, musí student předmět opakovat.
5. Respektování všech pravidel uvedených v sylabu je zárukou toho, že se neobjeví žádné organizačně - technické
nejasnosti.
MATERIÁLY K PŘEDMĚTU PSY107
Literatura
Za základní učebnice považujeme níže uvedené texty, které pokrývají většinu témat, jež jsou součástí předmětu
PSY107. Znalost témat ze základní literatury považujeme za znalostní minimum předmětu PSY107. Znalosti
z oblasti sociální psychologie, které jsou obsahem předmětu PSY107 doporučujeme získávat kombinací základní a
doporučené literatury.
Základní literatura
 Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M (2014). Social Psychology (International Edition). Harlow:
Pearson. [Popřípadě odpovídající kapitoly v 8. vydání z roku 2012 – čísla stánek se trochu liší, ale obsah je
téměř stejný.]
 Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.) (2008). Sociální psychologie. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha:
Grada Publishing.
Další texty vhodně doplňují všechna témata, která jsou součástí předmětu PSY107. Prostudování alespoň některých
z nich velmi doporučujeme. U anglických zdrojů se jedná o texty obsahující řadu informací ze sociální psychologie,
které se neobjevují v českých zdrojích.
Doplňující literatura
 Hewstone, M., Stroebe, W., Jonas, K. (2015). An Introduction to Social Psychology (Sixth Edition).
Chichester: The British Psychological Society, Wiley.
 Hewstone, M., Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Praha: Portál.
 Myers, D. (2012). Social Psychology (11th Edition). New York: McGraw-Hill.
 Brehm, S. S., Kassin, S., Fein, S. (2005). Social Psychology (Sixth Edition). Boston: Houghton Mifflin.
Studijní materiály předmětu PSY107
Ve studijních materiálech předmětu PSY107 najdou studenti podklady k vybraným tématům. Půjde o interní studijní
texty, které slouží pouze pro studenty kursu. Nesmí být dále rozmnožovány a distribuovány jiným osobám. Zde také
budou pokyny nezbytné k plnění písemných úkolů.
PROBLÉMOVÉ OKRUHY3 (A PŘEDNÁŠENÁ TÉMATA4)
1. Vymezení a základní trendy sociální psychologie (SP) (Petr Macek, 26. 9. 2017)
a) Mýtus a realita sociální psychologie, předmět jejího studia, souvislosti v rámci psychologie a mimo ni.
Co je sociálně psychologické uvažování, jaké cíle a úkoly si může SP klást a jaké ne. Předmět vědeckého studia SP.
SP v kontextu základních psychologických disciplín - zejména obecné psychologie, vývojové psychologie,
psychologie osobnosti. Vazba na další příbuzné vědy o člověku - sociologie, kulturní antropologie a další. SP
v kontextu interdisciplinárního přístupu. Rámcová představa o aplikačních oblastech SP.
Základní literatura
autor strany
Výrost, J. , Slaměník, I. (2008). Předmět a místo sociální psychologie v systému věd. In: Výrost, J.,
Slaměník, I. (Eds.), Sociální psychologie (2. přepracované vydání).
17 – 32
Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M. (2014). Introducing Social Psychology. In: Aronson, E.,
Wilson, T. D., Akert, R. M (Eds.), Social Psychology (International Edition).
1 – 22
b) Základní trendy v sociálně psychologickém myšlení (období do 70. let 20. století)
Počátky systematického studia sociálně psychologických procesů. První texty (učebnice) SP (W. McDougall, E. A.
Ross). Sociální behaviorismus a symbolický interakcionismus (G. H. Mead). Individuálně orientovaná SP ( F. H.
Allport), vliv kulturní psychoanalýzy (K. Horneyová, H. S. Sullivan). SP 50. a 60. let: tzv. velké teorie (L. Festinger,
F. Heider, S. Milgram, Thibaut & Kelley a další ). Experimentální SP.
Základní literatura
autor strany
Zelová, A. (2008). Historie sociální psychologie. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální
psychologie (2. přepracované vydání).
33 – 48
Doplňující literatura
autor strany
Stroebe, W., Hewstone, M., Jonas, K. (2015). Introducing Social Psychology. In: Hewstone, M.,
Stroebe, W., Jonas, K. (Eds.), An Introduction to Social Psychology (Sixth Edition).
1 – 24
3 To, co je vymezeno uvedenými problémovými okruhy, bude předmětem znalostních písemných testů a závěrečné zkoušky
4 Přednáška nemusí svým obsahem pokrývat všechna uvedená témata v daném okruhu
c) Současná sociální psychologie a vlivná paradigmata
70. léta 20. stol.: Krize sociální psychologie a hledání nových cest (K. J. Gergen). Sociálně kognitivní přístup (A.
Bandura, T. E. Higgins). Rolové paradigma a interakcionistický přístup (E. Gofmann, S. Stryker). Teorie sociálních
reprezentací (S. Moscovici, I. Marková). Evoluční SP a vývojová sociální psychologie (D. Buss, K. Durkin). Sociálně
psychologický konstrukcionismus (K. J. Gergen). Kritická sociální psychologie. Teorie středního dosahu - význam a
jejich vztah k tzv. velkým teoriím.
Základní literatura
autor strany
Zelová, A. (2008). Historie sociální psychologie. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální
psychologie (2. přepracované vydání).
33 – 48
Výrost, J., Slaměník, I. (2008). Předmět a místo sociální psychologie v systému věd. In: Výrost, J.,
Slaměník, I. (Eds.), Sociální psychologie (2. přepracované vydání).
17 - 32
2. Vztah k sobě samému: Sebepojetí, sebehodnocení a seberegulace (Petr Macek, 10. 10. 2017)
Vztah sobě samému jako produkt sociální interakce. Základní pojmy: já jako subjekt, já jako objekt, vztah k sobě
samému - kognitivní (self - concept, self - schema) , emocionální (self - esteem, self - worth) a behaviorální (self presentation)
hledisko. Sebepercepční teorie D. J. Bema, sebediskrepanční teorie (T. E. Higgins). Sebeuvědomění,
sebevědomí, sebeobranné a sebepodporující mechanismy. Sebeprezentačni strategie, sebemonitorování, veřejné a
soukromé já. Já v jednání (self - eficcacy, A. Bandura). Potřeba obhájit vlastní jednání (self - justification).
Základní literatura
autor strany
Macek, P. (2008). Sebesystém, vztah k vlastnímu já. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální
psychologie (2. přepracované vydání).
89 - 108
Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M. (2014). The Self: Understanding Ourselves in a Social
Context. In: Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M (Eds.), Social Psychology (International
Edition).
125 - 163
Doplňující literatura
autor strany
Blatný, M. (2003): Sebepojetí z pohledu sociálně-kognitivní teorie. In: Blatný, M., Plháková, A. (Eds.),
Temperament, inteligence, sebepojetí. Brno: Psychologický ústav AV ČR
87 – 141
3. Identita v sociální psychologii (Jan Šerek, 24. 10. 2017)
Identita v sociálně psychologickém pojetí: teorie sebekategorizace (J. Turner), teorie sociální identity (H. Tajfel);
sociálně-kognitivní pojetí identity; vývojová pojetí identity; identita v pojetí sociálního konstruktivismu; diskurzivní
přístup k identitě.
Základní literatura
autor strany
Bačová, V. (2008). Identita v sociální psychologii. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální
psychologie (2. přepracované vydání).
109-126
Jones, J. M., Dovidio, J. F., Vietze, D. L. (2014). Feeling Good about Us: Social Identity. In: Jones, J.
M., Dovidio, J. F., Vietze, D. L., The Psychology of Diveristy. Chichester: Wiley
148-154
Doplňující literatura
autor
Augoustinos, M., Walker, I., Donaghue, N. (2014). Self and Identity. In: Augoustinos, M., Walker, I.,
Donaghue, N., Social Cognition: An Integrated Introduction (Third Edition). London: SAGE.
185-218
4. Konstrukce sociálního světa a interpersonální poznávání (Jan Šerek, 7. 11. 2017)
Základní charakteristika sociální kognice - širší a užší vymezení. Proces zpracovávání informací o sociálním světě,
vliv sociální zkušenosti na poznávání. Pojmy, schémata, kategorie, organizace našeho vnímání. Vlivy paměti (primacy
effect, recency effect, prime effect). Vliv stereotypů. Sociální reprezentace.
Schéma procesů sociální percepce - první dojem vs. komplexní posouzení. Utváření dojmů o druhých lidech, spjatost
percepce s motivací. Zkreslení a chyby v sociální percepci. Vliv pozitivního a negativního hodnocení na přesnost
percepce. Osobnostní a situační vlivy, vliv metakomunikace na sociální percepci.
Základní literatura
autor strany
Baumgartner , F. (2008). Sociální poznávání. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální psychologie
(2. přepracované vydání)
181-194
Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M (2014). Social Cognition: How We Think About the Social
World. In: Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M (Eds.), Social Psychology (International Edition).
55 – 88
Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M (2014). Social Perception: How We Come to Understand
Other People. In: Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M (Eds.), Social Psychology (International
Edition).
89 – 99
Doplňující literatura
autor strany
Pendry, L. (2015). Social Cognition. In: Hewstone, M., Stroebe, W., Jonas, K. (Eds.), An Introduction
to Social Psychology (Sixth Edition).
93 - 122
5. Interpretace sociální reality: atribuční teorie (Petr Macek, 21. 11. 2017)
Interní - externí atribuce (Heider), teorie korespondujících inferencí (Jones, Davis), princip kovariance (Kelley).
Základní atribuční chyba (Ross). Další atribuční tendence - rozdíl mezi aktérem a pozorovatelem, připisování příčin
vlastnímu chování - nerealistický optimismus, defenzivní atribuce. Připisování příčin ne / úspěchu (Weiner), atribuce
chránící naše sebehodnocení - self-serving attributions.
Základní literatura
autor strany
Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M (2014). Social Perception: How We Come to Understand
Other People. In: Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M (Eds.), Social Psychology (International
Edition).
99 - 124
Baumgartner , F. (2008). Sociální poznávání. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální psychologie
(2. přepracované vydání).
181-194
Doplňující literatura
autor strany
Parkinson, B. (2015). Social Perception and Attribution. In: Hewstone, M., Stroebe, W., Jonas, K.
(Eds.), An Introduction to Social Psychology (Sixth Edition).
55 - 92
Myers, D. (2012). Social Beliefs and Judgments. In: Myers, D., Social Psychology (11th Edition). 76 - 117
6. Postoj - základní charakteristiky, postojová změna (Petr Macek 5.12. 2017)
Základní vymezení postoje, některé teoretické přístupy a modely (trojkomponentový, jednokomponentový).
Struktura postoje, kognitivní, emoční a behaviorální komponenta. Další charakteristiky postoje: komplexita,
konzistence, intenzita, stabilita). Záměrná a nezáměrná změna postojů, klasické a novější teorie (L. Festinger, F.
Heider, D. Bem, C. Hovland, S. Chaiken, R. Petty, J. Cacioppo). Souvislost postojů s chováním (M. Fishbejn, I.
Ajzen, R. Fazio).
Základní literatura
autor strany
Výrost, J.: Postoje, jejich utváření a změna (2008). In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální
psychologie (2. přepracované vydání).
127 - 146
Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M. (2014): Attitudes and Attitude Change: Influencing
Thoughts and Feelings. In: Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M (Eds.), Social Psychology
(International Edition).
197 - 234
Doplňující literatura
autor strany
Haddock, G., Maio, G. R. (2015). Attitudes. In: Hewstone, M., Stroebe, W., Jonas, K. (Eds.), An
Introduction to Social Psychology (Sixth Edition).
171-200
Stroebe, W. (2015). Strategies of Attitude and Behaviour Change. In: Hewstone, M., Stroebe, W.,
Jonas, K. (Eds.), An Introduction to Social Psychology (Sixth Edition).
201-232
OBSAH SEMINÁŘŮ
Obsah seminářů bude tvoři kombinace níže uvedených bodů:
 diskuse k přednášeným tématům
 procvičování přednášeného formou vlastního zážitku na sobě - aplikace metod sociální psychologie
 diskuse témat z běžného života se zvláštním zřetelem na uplatňování dovednosti vidět sociálně psychologickou
dimenzi daných jevů a událostí
Seminář
e
Termín Téma/vyučující Průběžný test
1 26.9. a 3. 10. Předmět sociální psychologie, sociální psychologie jako věda a její etika
(Pavel Řezáč)
2 10.10. a 17.10.
Metody sebereflexe
(Pavel ˇˇRezáč, Ondřej Bouša, Petr Macek)
3 24.10. a 31.10.
„Soft“ vs. „hard“ teorie identity
Téma 1 + 2
(Ondřej Bouša & Lucie Lomičová)
4 7.11. a 14.11.
Kognitivní heuristiky
(Jan Šerek)
5 21.11. a 28.11.
Atribuční chyby
Téma 3 + 4
(Jan Šerek)
6 5.12. a 12.12.
Postojová změna a metody měření postojů
(Pavel Řezáč & Lucie Lomičová)