Etika v sociokulturních
souvislostech
Roman Hytych
Co nás čeká?
• etické hodnoty v sociokulturním kontextu
konkrétní osoby,
• příklady kulturní předpojatosti,
• sociokulturní aspekt etických dilemat,
• kulturní kompetence v poradenství,
• dovednost kulturní konfrontace jako součást
pokročilé kulturní empatie.
Znalost jazykem nesených
kulturních významů
Jaký je vztah etiky a kultury?
• Co je dobré a co je zlé?
• Napadne vás kulturní variace „dobrého a
zlého“?
Antinomie (Marková, 2007)
Kulturní psychologie
Druhy etiky z pohledu kulturní
psychologie (Schweder, 2033, 90n.)
• Ethic of authonomy – aims to protect the zone of
discretionary choice of individuals and to promote the
exercise of individual will in the pursuit of personal
preferences (in society where individualism is an ideal; self as
an individual preference structure),
• Ethic of community – aims to protect the moral integrity
of various stations or roles that constitutes a society or a
community (=corporate entity with an identity, history,
reputation…; self as an office holder),
• Ethic of divinity – aims to protect the soul, the spirit, the
spiritual aspects of the human agent and nature from
degradation (self as an spiritual entity connected to sacred
order).
Kulturně spjaté předpoklady o
duševní nemoci a zdraví
• Egocentrismus self
Kulturně spjaté předpoklady o
duševní nemoci a zdraví
• Egocentrismus self
Většina dosud prezentovaných výzkumů studovala
severoamerické univerzitní studenty v specifických
časových údobích (většinou mezi lety 1975 a 2000).
Ačkoli jsou tyto výzkumy informativní, nezachycují
variace „jáství“ mezi kulturami světa a desetiletími daného
století. Vezmeme-li v potaz, že sebepojetí je z podstaty
sociální konstrukt, lze očekávat jeho značné kulturní a
historické variace.
(Baumeister, Twenge, 2003: 343)
• Srov. nezávisilé a souvztažné jáství (Marcus. Kitayama)
Kulturně spjaté předpoklady o
duševní nemoci a zdraví
• Egocentrismus self
• Dualismus mysli a těla
Dávání - experiment
• Rozdělte se prosím do dvojic a dohodněte se,
kdo z vás bude dárce a kdo obdarovaným.
• Pro dárce je zde malá pozornost; zkuste si udělat
chvilku klidu a pak si užít proces dávání a
zaznamenat své prožívání;
Dávání - experiment
Dárce Obdarovaný
Dávání - experiment
• Jak je to s obdarováním, resp. dáváním a
přijímáním v psychoterapii/ poradenství?
• Kdo dává, kdo je obdarován?
Učinit šťastným (satutu-karanavá),
více Psychoterapie 8, 1, 75-77
Kulturně spjaté předpoklady o
duševní nemoci a zdraví
• Egocentrismus self
• Dualismus mysli a těla
• Antinomie (Marková, 2007)
Kulturně spjaté předpoklady o
duševní nemoci a zdraví
• Egocentrismus self
• Dualismus mysli a těla
• Kultura jako náhodné překrytí jinak
„poznatelné biologické reality“
Kulturně spjaté předpoklady o
duševní nemoci a zdraví
• Egocentrismus self
• Dualismus mysli a těla
• Kultura jako náhodné překrytí jinak
„poznatelné biologické reality“
Psychologie představovala v průběhu většiny své historie
kulturně zakotvenou činnost, která brala v potaz konstitutivní
úlohu kulturních významů a praktik pro lidský vývoj.
Nicméně jak nedávné historické popisy objasňují
(Jahoda 1993), pozornost věnovaná kultuře byla během
dvacátého století umlčena, v psychologii, kterou opanoval
idealizovaný explanační model fyzikálních věd.
(Miller, Schaberg, 2003: 31)
Alternativy euroamerické
psychoterapii
• Znáte psychoterapeutický přístup, který
nevznikl v euro-americké kultuře?
• Např. Morito terapie, Naikan terapie,
Tovil (více Hytych, 2010, Tseng, 1999)
• 33% populace v USA, 50% v Evropě a
80% celosvětové populace pravidelně
užívá nějaký druh alternativní léčby, často
původem z Ne-západní kultury (Micozzi,
1996)
Rysy kulturního zapouzdření
(encapsulation) (Wrenn, 1962)
• Realita je definována z jediné perspektivy kulturních
předpokladů
• Necitlivost ke kulturní odlišnosti, má pravda je jediná
• Předpoklady jsou předmětem víry bez ohledu na
empirickou skutečnost
• Řešení jsou hledána v technicky orientovaných
strategiích
• Každý je posuzován z hledisky mě vlastních kulturních
předpokladů
• Jaký je trend v profesi poradenství ohledně míry
kulturního zapouzdření od 60. let ?
Rysy kulturního zapouzdření
(encapsulation) (Wrenn, 1962)
• Realita je definována z jediné perspektivy kulturních předpokladů
• Necitlivost ke kulturní odlišnosti, má pravda je jediná
• Předpoklady jsou předmětem víry bez ohledu na empirickou skutečnost
• Řešení jsou hledána v technicky orientovaných strategiích
• Každý je posuzován z hledisky mě vlastních kulturních předpokladů
• Jaký je trend v profesi poradenství ohledně míry kulturního zapouzdření od 60. let ?
• V profesi poradenství se míra kulturního
zapouzdření od 60. let zvýšila (Pedersen, 2008)
Multikulturní kompetence:
tři stádia
• Uvědomění (awareness) kulturně naučených
předpokladů,
• Znalost (knowledge) kulturně relevantních
faktů,
• Dovednost (skill) volby a provedení
kulturně vhodných intervencí.
– Nástroje k měření (viz Pedersen, 2008, 10)
Etické dilema multikulturního
poradce
• Kdy vyvstane?
– Kolize hodnot, např. profesní etiky a kultury klienta
• Čeho se držet?
– Platné principy
– Konvenční pravidla
– Následky
– Záměry
• kvalita shody (goodness of fit) mezi poskytovatelem,
příjemcem a komunitou (Trimble, Fisher, 2006)
Jaké je nebezpeční etických
kodexů?
• Fixování skutečnosti,
• Vnucování morálky skupiny, která má moc
(Optow, 1990),
– např. psychoterapie jen ve zdravotnictví, jen
empiricky podložená, jen manualizovaná atd.
• Ustavení základních morálních principů
(Kitchner, 1984):
– autonomie, prospěšnost, neubližování,
spravedlnost;
– Jsou opravdovým základem?
Příklad – sebeodhalení
práce ve skupinách
• Je sebeodhalení důležitým terapeutickým
faktorem?
• Pokud trénujeme skupinovou práci, je fér
očekávat od všech, že investují do
sebeodhalení, aby dostaly osobní feedback
a mohli se se spolužáky setkat na osobněodhalující
se rovině?
• Napadne vás situace, kdy tomu je jinak?
Příklad – sebeodhalení (Pedersen, 2008, 17)
seminář skupinové dynamiky při přípravě na profesy psychologa
The student complained that she was being required to selfdisclose
more of her personal feelings and activities in class than
was comfortable for her. She felt that she was being pressured
by the teacher and by her peers to talk about herself in a way
she might only disclose to her own family under extreme
conditions. These things were just never discussed in her home
culture. Moreover, she had not been warned ahead of time that
this embarrassing situation was likely to occur in her class. The
class was a required one for her, so withdrawing from the class
would mean sacrificing all the time and money she and her
family had invested in her education. This was not an option for
her. She had talked with her teachers but did not feel her
concerns were being taken seriously enough. Her only choice
was to file a formal complaint with the ethics committee.
Příklad – sebeodhalení (Pedersen, 2008, 17)
seminář skupinové dynamiky při přípravě na profesy psychologa
The student complained that she was being required to self-disclose more of her personal feelings and activities in class than was comfortable
for her. She felt that she was being pressured by the teacher and by her peers to talk about herself in a way she might only disclose to her own
family under extreme conditions. These things were just never discussed in her home culture. Moreover, she had not been warned ahead of
time that this embarrassing situation was likely to occur in her class. The class was a required one for her, so withdrawing from the class would
mean sacrificing all the time and money
she and her family had invested in her education. This was not an option for her. She had talked with her teachers but did not feel her concerns
were being taken seriously enough. Her only choice was to file a formal complaint with the ethics committee.
The teacher's position was that he had been teaching this
required counseling class for many years without any
complaints from other students and that he was not
requiring anything from her that he did not require from
these other students. The ethics guidelines required him to
treat all students alike, regardless of their ethnocultural
background. Favoring this o ne student would not be fair
to the other students and would deprive this student of the
opportunity to learn essential insights about counseling
through self-disclosure and feedback.
Příklad – sebeodhalení (Pedersen, 2008, 17)
Jak případ posoudíte jako členové etické komise?
Příklad – sebeodhalení (Pedersen, 2008, 17)
• Rozhodnutí etické komise:
Committee decided against the teacher for not forewarning
his students that a high degree of self-disclosure might be
required in this course. While self-disclosure would be easy
and natural for students from some cultures, it would be very
painful for students from other cultures. The teacher was
instructed to include a warning in his syllabus for future
courses indicating that a high degree of self· disclosure may
be required.
• Co když půjde o povinný předmět?
Kompetence multikulturního
poradenství
Ridley (2005) definuje kompetenci
multikulturního poradenství jako prospěšné
zahrnutí kulturních skutečností do
poradenského procesu tak, aby podporovali
terapeutickou změnu.
Kulturní konfrontace je tak mikrodovedností,
která je nutná abychom dosáhli
kompetence multikulturního poradenství.
Příklad z poradenskopsychoterapeutické
praxe
• Studentka VŠ humanitního směru; narozena v ČR; rodiče
rozvedeni, původem z předního východu; český přítel;
• Své potíže prezentuje jako neschopnost zvládat návaly
vzteku;
• Historie potíží: od puberty, dlouhodobá podpora od
profesionálů;
• Explorace potíží: zuřivost se vyskytuje v situacích, kdy má
potřebu se chránit, kdy okolí neslyší či nerespektuje její
vymezení se;
– Při práci s tělem vnímá prožitky vzteku i jejich významy vázané na
konkrétní situaci, je pro ni nepříjemné vtek projevit před svědkem;
pomáhá, když se otočím tak, aby nebyla vidět
• Kontrakt: lépe se poznat, najít způsob, jak se chránit i jinak
než zuřivostí; výhled na dlouhodobou práci;
Objely se témata, která mohou
vyvolávat etické dilema?
• Práce s tělem?
• Sebeodhalení?
• Projevení vzteku?
Příklad z poradenskopsychoterapeutické
praxe (II. Setkání)
• Klientka se více chrání, český přítel je jí v tom podporou
• Přítel lépe zvládá situace, kdy se projevuje jako „slabá“ než
když se cítí „silná“
• Oceňuji jejího partnera, že je jí podporou, klientka sdílí, že
tak velkou oporou není, jelikož s ním do budoucnosti
nepočítá
• Proč?
• Protože mého manžela mi zvolí matka
• Co to ve vás vyvolá?
• Konflikt kulturních hodnot
– hodnota partnerství, výběr partnera, kulturní kontext a rodinná
historie
– sdílí poprvé jak je pro ni těžké, že otec chtěl syna a nepřijal ji
Příklad z poradenskopsychoterapeutické
praxe (III. Setkání)
• Přichází pozdě, prožívá návaly smutku z toho,
že její blízké osoby (matka, sestra, přítel)
nerespektují hranice, které se snaží vytyčit
• Hlavou mi běží témata identity ženy, role kultury
a kulturního konfliktu
• Na další setkání nedorazí, spolupráci ukončuje
přes sms
• Na supervizi terapeut dostává podporu; je
tematizován tlak introjektů na prožívání
Kulturní konfrontace:
proč je důležitá
Ačkoli imperativ zní: identifikovat,
porozumět a respektovat klientovi kulturní
hodnoty (APA: 2033), nesmíme
zapomenout, že stejně důležité pro praktika
je kriticky prozkoumat kulturní slepé uličky
a hodnoty klientovi kultury, aby šlo
rozhodnout, zda a ev. jak se podílejí na
klientových potížích
Konfrontace
• Ivey and Ivey (2007, 261), definují konfrontaci jako
schopnost identifikovat inkongruenci, diskrepanci nebo
smíchaná sdělení (mixed messages) v jednání, myšlení,
pocitech nebo významech.
• Konfrontace není agrese vůči klientovi ale jde o asertivní
intervenci podporující změnu;
• Konfrontace není „jít proti" klientovi; jde o „kráčení s"
klientem, hledání objasnění a možností nových řešení
klientových potíží. O konfrontaci můžeme přemýšlet
jako o podpůrném testování (supportive challenge), Ivey,
Ivey (2007, 263).
Kulturní konfrontace
je pak identifikací a objasněním diskrepance mezi
klientovým lpěním nebo nadsazování kulturních
hodnot, jejichž výsledkem jsou sebe-poškozující
následky pro klienta.
Kulturní konfrontace - fáze
• Kritické prozkoumání (examination):
účelem je rozhodnout, zda je nutné
konfrontovat klientovi kulturní hodnoty;
• Podpůrné testování (challenge):
• (a) objasnit klientovi spojení mezi jeho kulturními
hodnotami a sebe-poškozujícími následky,
• (b) hledání řešení klientových diskrepancí a
slepých uliček.
Kulturní empatie
• Kulturně empatické porozumění je procesem, v němž
terapeut vnímá klientovo sebe-prožívání –
celkový obraz klientova psychologického světa.
• Kulturně empatická vstřícnost (responsiveness) je
procesem skrze nějž terapeut sděluje klientovi
své porozumění jeho prožitkovému světu.
Klíčem je, aby nejenom sdílel přesné
porozumění jeho světu, ale aby též vyjadřoval
postoj zájmu a respektu.
Jak na to?
1. Přijmout kulturní konfrontaci do repertoáru
2. Vytvořit pevné pracovní spojenectví s klientem
3. Nechat uzrát čas
4. Předpokládat klientův odpor
5. Potvrzovat hodnotu klientovi kultury
6. Podpořit klientovo porozumění propojení jeho
jednání a důsledků, která přináší
7. Změna jednání a vytvoření prostoru pro nové
volby
Příklad latinsko-americké
terapeutky
The most difficult piece of this work has been in
challenging some clients; I had to push myself to be more
vocal, direct, and at times confrontational-communication
styles that are not practical to my culture. Challenging
clients is in stark contrast to my cultural values of
personalismo (personalism) and respeto (respect). These
values are at the core of my culture and ones that I take
pride in; thus, questioning these values, I feel as though I
am being disloyal. Nonetheless, through my counseling
work, I recognize that pride and inflexibility in these values
may hinder positive change for my clients if I am not
flexible in balancing my cultural values with counseling
values.
Alicia
Alicia was a 20-year-old Latina college student that presented
with depressive symptoms. Through further exploration, Alicia
confided that she felt a tremendous amount of guilt in going to
college, far from family.
This was especially difficult because of the Latino cultural value
of familismo (familism), which explained her distress in pursuing
a college education away from her family. Her family history
compounded her feelings of guilt as her family continually called
her to come home because of difficult times. Alicia felt guilty in
not being able to go home because she would fall behind in her
schoolwork, but was also not able to concentrate on her studies if
she would stay because of the importance of family.
It became clear that in our work, we would have to address her
cultural value of familismo and examine its fit with her to
decrease her distress.
APA (2003). Guidelines on multicultural education, training, research, practice, and organizational change for
psychologists. American Psychologist, 58(5), 377-402.
Baumeister, R. F., Twenge, J. M. (2003). The Social Self. In B. Weiner, T. Millon, M. J. Lerner (Eds.). Hanbook of
Psychology: Personality and Social Psychology (Vol. V.). (pp. 327–352). Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons Inc.
Hytych, R. (2010). Východní vlivy v současné euro-americké psychoterapii. In Vybíral, Z., Roubal, J. (Eds.) Současná
psychoterapie. (pp. 584-598). Praha: Portál.
Ivey, A. E., & Ivey, B. I. (2007). Intentional interviewing and counseling: Facilitating client development in a multicultural society
(6th ed.). Pacific Grove, CA: Brooks/Cole.
Kitchner, K. S. ( 1984). Intuition, critical evaluation and ethical princip les: The foundation for ethical decisions in
counseling psychology. The Counseling Psychologist, 12, 43-55.
Micozzi,M. S. ( 1996).Fundamentals oJ complementary and alternative medicine. New York: Churchill Livingstone.
Miller, J. G., Schaberg, L. (2003). Cultural Perspectives on Personality and Social Psychology. In B. Weiner, T.
Millon, M. J. Lerner (Eds.) Hanbook of Psychology: Personality and Social Psychology (Vol. V.). (pp. 31–56). Hoboken,
New Jersey: John Wiley & Sons Inc.
Opotow, S. ( 1990 ). Moral exclusion and in justice: An introduction. fo urna/ oJ Social Issues, 46, 1-20.
Pedersen, P. B. (2008). Ethic, Competence, and professional Issues in Cross-Cultural Counseling. In. Pedersen, P. B.,
Draguns, J. G., Lonner, W. J., Trimble, J. E. (Eds.) Counseling across Cultures. (pp. 5-20). London, Sage Publication.
Ridley, C. R. (2005). Overcoming unintentional racism in counseling and therapy: A practitioner's guide to intentional intervention
(2nd ed.). Thousand Oaks, CA: Sage.
Ridley, C. R., Ethington, L. L., Heppner, P. P. (2008). Cultural Confrontation: A Skill of Advanced Cultural Empathy.
In. Pedersen, P. B., Draguns, J. G., Lonner, W. J., Trimble, J. E. (Eds.) Counseling across Cultures. (pp. 345-362).
London, Sage Publication.
Schweder, R. A. (2003). Why do man barbecue?: Recipes for cultural psychology. London, Harvard University Press.
Trimble, J. E., & Fisher, C. B. {2006). lntroduction: Our shared journey: Lessons from the past to the future. In J. E.
Trimble & C. B. Fisher (Eds.), The handbook oJ ethical research with ethnocultural populations and communities (pp. xv-xxix).
Thousand Oaks, CA: Sage.
Tseng, W. S. (1999). Culture and psychotherapy: Review and practical guidelines. Transcultural psychiatry, 36(2), 131-
179.
Wrenn, C. G. {1962). The culturally encapsulated counselor. Harvard Educational Review, 32, 444-449.