OD TRADIČNÍHO K POSTMODERNÍMU… Tato tabulka* zobrazuje posun od tradičních přístupů k pomáhající profesi k tzv. postmoderním přístupům. Jde o určitou změnu vnímání společnosti, pozici jednotlivce a rodiny v ní, příčiny problému a zdroje jeho řešení, mluví se o filosofickém posunu. Změna filozofie pomáhajícího pracovníka je definovaná posunem: Tradiční přístupy Postmoderní přístupy Od sociálního systému, který je definovaný rolemi a strukturou… … k systému, který je založený na kontexte a je produktem sociální komunikace. Od systému složeného z páru, jedince a rodiny… … k systému složenému z jedinců, jejichž vztahy jsou propojeny jazykem. Od hierarchické organizace a procesu řízeného pomáhajícím profesionálem… … k filozofickému postoji zastávanému pomáhajícím profesionálem, který navozuje spolupracující vztah a proces. Od dualistického vztahu mezi expertem a ne-expertem… … k spolupracujícímu vztahu mezi lidmi s různými perspektivami a odbornostmi Od pomáhajícího profesionála, který odhaluje a shromažďuje informace a data… … k pomáhajícímu profesionálovi jako ne-vědoucímu, který je v pozici dozvídajícího se. Od pomáhajícího profesionála jako experta na to, jak by ostatní měli žít své životy… … k pomáhajícímu profesionálovi jako expertovi na vytváření dialogického prostoru a facilitaci dialogického procesu. Od zaměření pomáhajícího pracovníka na vědění shora-dolů a na pátraní po příčinách… … k zaměření pomáhajícího profesionála/ku zaměřeného na vytváření možností, spoléhajícímu se na kreativitu a přínos všech zúčastněných. Od pomáhajícího pracovníka, který si je jistý tým, co ví (nebo tím, co si myslí, že ví) … … k pomáhajícímu profesionálovi ne-vědoucímu, který si není nikdy jistý a považuje vědění za postupně rozvíjející se. Od pomáhajícího pracovníka, který pracuje na základě vlastních a výsadních znalostí, předpokladů a myšlenek… … k pomáhajícímu profesionálovi, který je otevřený, dělí se o své vědění, předpoklady, myšlenky, otázky a názory a reflektuje je. Od pomáhajícího pracovníka jako autora intervencí se zásobou strategických cvičení, dovedností a Technik hodící se pro všechny… … k společnému zkoumání, které vychází z odbornosti všech osob zapojených do konverzace. Od pomáhajícího pracovníka, jeho záměrem je udělat změnu v jiné osobě nebo členovi systému… … k změně, nebo spíše transformaci, která se rodí z tvůrčího dialogu a spolupracujícího vztahu a je jejich přirozeným důsledkem. Od práce s lidmi jako uzavřenými osobnostmi s ohraničeným jádrem… … k pomáhajícímu procesu s lidmi jako s mnohočetnými identitami, které je možné podpořit nebo oslabit způsobem, jakým se o nich mluví. Od práce s lidmi jako aktivity, kterou výzkumník zkoumá jiné subjekty… … k pomáhajícímu profesionálovi a klientovi jako spolupracujícím výzkumníkům, kteří se podílejí na utváření toho, co nakonec „zjistí“. *tabulka je přebraná z knížky „Konverzace, jazyk a jejich možnosti“ (s. 25) od autorky Harlene Anderson – zakladatelky tzv. kolaborativního přístupu k pomáhajícím profesím Otázky: 1. S čím souhlasím? Co se mi líbí? 2. S čím nesouhlasím? Co se mi nelíbí? 3. S čím mám zkušenost? 4. Co mě překvapilo? 5. Čemu nerozumím?