Věkové skupiny a internet Sociální skupiny na internetu Věkové skupiny a internet nVelmi odlišné zkušenosti, možnosti a způsoby použití, schopností nNa začátek velmi hrubé rozdělení n Mladá generace – děti, adolescenti n„Digital natives“ (Hargittai, 2010) nRychle a poměrně jednoduše se učí zacházet s internetem („přirozený proces“) nVelká motivace – sociální užití v kolektivu nAle také otázka mediace ze strany dospělých nNemusí mít přístup a možnosti – výchova, rodinná situace nVývojové limity, odlišná zkušenost Střední generace n„Vynořující se dospělí“, střední věk nVětšinou dobré zázemí, možnost přístupu, schopnosti (ale možné rychlé zaostávání) nNejsilnější zastoupení aktivních uživatelů (i s ohledem na pořizovací možnosti) n n Starší generace nNejsou „digital natives“ nVelký problém s motivací, schopnostmi, příležitostmi nChybí potřebné vybavení, není uzpůsobeno k použití, často chybí základní schopnosti nMenší motivace k sociálnímu použití internetu - malé zastoupení jejich okolí n Děti a internet – děti a média nDlouhá tradice zkoumání „působení médií“ na životy dětí qStále nedostatek výzkumů nPotřeba brát v úvahu kontext užívání všech médií – přenášení jednotlivých schopností, návyků nStále velká role TV (v domácnostech obecně) nAle s rozvojem technologií, jejich zlevňováním a kumulací více funkcí do jednoho přístroje lze očekávat také proměny v používání technologií qDnes už použití mobilních zařízení – děti a tablety nZ metodologického hlediska lze částečně vycházet z dřívějších poznatků q jednotlivá média obsahují často podobné aspekty (např. sledování filmu v TV a na počítači) Základní přístup k dítěti jako uživateli internetu/médií nPerspektivy zaměřené na média – vliv médií qdůraz na negativní vliv qděti jako pasivní recipienti qdelší tradice (častá perspektiva dospělého) nPerspektivy zaměřené na dítě – interakce s médii qděti jako aktivní publikum qumí vybírat, mohou být kritické qvýznamy které si na základě mediálních obsahů utváří jsou komplexnější, nejsou fixní, vznikají v konkrétním kontextu, který tvaruje přejímání významů qmédia navíc patří do prostředí dítěte (nová sociologie dětství) Základní přístup k dítěti jako uživateli internetu/médií nV současnosti převládá přístup sociálního konstruktivismu (viz Buckingham, 2000) qsnaha dát „hlas dětem“ qneužívat jen perspektivu dospělého qzohledňovat širší kontextuální podmínky i individuální rozdíly nKritika: přehnaná naivita, dítěti připisuje schopnosti a možnosti, které většina z nich nemá n Malé děti: vývojová perspektiva nPiagetovy stupně vývoje nZpracování informací - kognitivní procesy (nejen stadia) nPředškolní děti – důraz na vzhled, salientní rysy, egocentričnost, fantazijní myšlení n4-5 let – média reprezentují, ale jen pravdivě n7-8 let více kritické myšlení n8-9 let – již dobré kauzální propojení n child-in-front-tv Malé děti: vývojová perspektiva nSociální vývoj nMladší děti: hrají si samy či jen v malých skupinkách nŠkola – vstup do ucelenějšího kolektivu nRanná adolescence – rozšiřování sociálních okruhů n child-in-front-tv První přístup nPoužití již od velmi raného věku (přehled v Holloway et al., 2013) nUK – třetina 3-4letých, 87 % 5-7 let nNěmecko – 21 % 6-7letých, 48 % 8-9 „at least rarely“ nFinsko – 64 % 7letých nRakousko – alespoň polovina 3-6 letých pravidelné použití n Přístup a použití n„Zero to eight“ (Holloway et al., 2013) nVideo sharing sites are popular with children in this age group and are one of the first sites very young children visit. nVidea, hry, postupně hledání informací (škola) nan emerging trend for very young children (toddlers and pre-schoolers) to use internet connected devices, especially touchscreen tablets and smartphones Základní přístup k dítěti jako uživateli internetu/médií nDěti obecně specifická skupina –tendence k ochraně, vymezování, restrikcím, regulaci nInternet – celkově komplikovaná regulace, určen pro široké spektrum uživatelů nPřevládá souhlas s tím, že je potřebná regulace – mediace – ze strany státu, institucí, rodiny a především rodičů (či signifikantních druhých) n ComputerMonitor250 Digital citizenship nNormy korektního a zodpovědného užívání technologií nOblasti: participace, komerce, komunikace… nOtázky – práva, ochrany (privacy a security) n Mediace nMédia mohou být jednou z významných „autorit“ v životě dítěte nVíra dětí v pravdivost, akurátnost mediálních sdělení nNení důležitá jen „existence“ mediace či regulace, ale důraz na obsah, zaměření, chápání pro možnosti dítěte… ParentCartoon Typy rodičovské mediace (jedna z možných klasifikací) nRestriktivní mediace – pravidla a kontrola toho, jaká media a jak často, kde a se zaměřením na jaký obsah dítě používá n„coviewing“ – společné užití médií nInstruktivní mediace – rozhovory, komentování obsahu qPozitivní mediace – zaměřený na pozitivní aspekty (morální, zábavní) qNegativní mediace – zaměřena na upozornění na nerealističnost, nepravdivost nU počítačů - užití blokovacího softwaru, monitoringu – ne moc časté internet_rodina Rodičovská mediace nVětšina se týká restrikce frekvence užívání a obsahu sdělení nDůležité i další typy mediace! nU „coviewing“ – problém – při absenci komentáře může být bráno jako souhlasný postoj ke sledovanému obsahu nInstruktivní mediace – je třeba uzpůsobit věku dítěte qU menších dětí třeba jasně vyjádřit vlastní postoj (rodič jako nezpochybnitelná autorita) qPozději již více zaměřit na podporu reflexe dítěte, brát v potaz jeho vlastní názor (otázky – „Co ty si o tom myslíš? Proč?“ příp. navádějící“…nemyslíš že pro to lze brát i takhle?“) qZaměřit se nejen na prezentovaný obsah, ale na to, co např. chybí (stereotypy) qTaké učit rozlišovat obsah od reklamy, identifikovat perzuazivní techniky Širší regulace n nU komplexnějších a obecně rozšířených problémů vliv vyšších jednotek – organizací na ochranu dětí, institucí (školy), státních orgánů a nařízení nOpět přesvědčení – dítě je třeba chránit nProgramy zaměřené na bezpečnost dětí v souvislosti s užíváním médií n nDříve hlavně v souvislosti s TV – MPAA q– většina rodičů s cenzurou souhlasí qnemožnost naprosté kontroly –sledování TV v pokojích dítěte nV USA - The Children’s Internet Protection Act – mj. podpora instalace a užívání blokovacího softwaru ve školách nTaké ale ochrana práv na užití technologií qU nás program Internet do škol, tablety do škol nIniciativy dalších institucí: Safer internet project Proč regulace? 1) Děti a reklama nDnes děti velmi významná skupina konzumentů (Calvert et al., 2002) nV dětství se formují určité návyky, které později definují dospělé konzumenty nMorální otázky – nakolik lze povolit reklamu cílenou na děti? nProblém – není vyvinutá schopnost rozpoznat propagační charakter sdělení (to kolem 7-8 let), problém s odkládáním uspokojení, dětský egocentrismus nPreference log, značek – bez další reflexe nObtížnější na internetu – v TV nutné vymezování rozlišného obsahu (reklamní znělka), na internetu toto často chybí nNa druhou stranu i pozitivní kampaně zaměřené na děti Působení reklamy – jídlo a výživa nJedním z diskutovaných problémů je působené médií za stravovací návyky dětí. qJaké jídlo je – a jaké není – propagováno? qJaké jídelní návyky jsou propagovány? qNepravdivé či zavádějící informace o produktech. qUžívání specifických strategií na prodej jídla (hračky v balení atd.) nDnešním problémem jednak dětská obezita, nevyvážená strava. nTaké ale klesá věk, kdy děti začínají držet dietu. nStarost o „tloušťku“ již u 6-letých dětí. svTOON_wideweb__470x467,0 ad Proč regulace? 2) Nevhodné obsahy nDětská pornografie, publikování informací, agresivní obsahy – vše také spojeno s online vztahy nPornografie online dostupná v mnoha formách, šíření prostřednictvím chatů, newsgroups… qI v „jemnějších formách“ – reklamní fotografie s nahotou nU dětí obava z publikování vlastních fotografií, materiálů nPublikování identifikujících informací nLimitovaná reflexe možných důsledků nAgresivní obsahy – často nejsou označeny, součást mnoha jiných kanálů (hry, youtube…) nObava z navazování kontaktů (ústící až v osobní setkání) qstranger danger n Proč regulace? 3) Násilí nMéda učí děti určité chování – často diskutováno právě násilné chování nHlavně otázka u vystavení podobného obsahu u malých dětí qotázka kognitivního zpracování – preference vnějších aspektů, ne moc reflexe obsahu a důsledků nU malých dětí primární aktivita sledování videí a hry nVliv mohou mít násilné počítačové hry qspecifické vlastnosti jako užití vlastního hlediska a realistické prostředí (identifikace) nU TV – podobné faktory zvyšují agresivitu krátce po vystavení qotázka dlouhodobého vývoje nU interaktivních her navíc aktivní role, rozhodování – může upevňovat volbu agresivních odpovědí nOvšem výzkumu toto spíše nepotvrzují qPotřeba longitudinálních studií n internet-addiction_dite Edukační potenciál – televize, narativní formy nU malých dětí celkově efektivnější učení v real-timu, v opravdovém prostředí nJiž cca od 2 let pozornost přitahují aspekty sdělení signalizující, že sdělení je určeno pro děti nPříklady z TV qTV show Sesame Street – pro předškolní děti, založená na výzkumech, názorech expertů – edukační cíle qTV show Mister Rogers’ Neighborhood –na rozvoj sociálních a emočních kompetencí qU obou prokázán pozitivní efekt u diváků nSeriály i na internetu – zde navíc možnost manipulace, interaktivita – ale opět i menší kontrola Sesamecast Edukační potenciál – počítače, internet nCAL (computer-aided learning), E-learning nInternet ve školách – informace i komunikace (např. konzultace s učiteli) nInternet – ke skupinovému řešení školních úkolů; jako zdroj informací - podporováno i rodiči n int_deti Pozitivní vliv médií nVětšinou zdůrazňována edukace qUčení se opakováním qJazykový rozvoj qPočítání nAle média podporují také socializaci qProstřednictvím hrdinů v médiích qU počítačů hl. hraní her – ale rozdíly podle frekvence a délce užívání qJeště před první peer-skupinou qUmožněním sociální interakce, i v bezpečném online prostředí Negativní vliv nVystavení nevhodnému obsahu (především TV v pozadí – zde nejen programy pro děti) qDesenzibilace – hlavně u násilí qOvšem, samotná desenzibilace vůči násilí neznamená nárůst samotného aktivního jednání n„Displacement Effect“ – média nahrazují a vytlačují dřívější aktivity (např. trávení času venku, s přáteli, hrou) nHodně diskutováno s ohledem na rodinnou interakci qOtázka „idealizace“ a nostalgie dětství; média dnes již tvoří přirozenou součást prostředí, v němž dítě vyrůstá qDříve také důraz pouze na objem času stráveného vystavením či interakcí médii – taková konceptualizace je však nedostatečná Adolescenti a internet nV pubescenci velký nárůst významu vrstevnických vztahů nDnes realizovány z významné části přes internet či komunikační technologie nInternet jako příležitost: rozvoj vztahů rozvoj a explorace identity, také rozvoj občanského života, jako významný zdroj informací (viz Subrahmanyam & Smahel, 2011) nAle také jako potřeba – neužívání může vést k vyloučení, zhoršení prospěchu atd. Adolescenti a internet nMohou být velké výhody pro well-being nRich get richer a social compensation qVíce faktorů qSNS: role postoje (vlastní i okolí), způsobu užití, sebehodnocení, zpětné vazby (Valkenburg, 2006; Baker et al., 2006) nTaké nebezpečí: SEM, pornografie, meeting strangers, kyberšikana, excesivní používání internetu q EUKO EUKO n EUKO EUKO „Střední generace“ nPoměrně frekventované použití qRozdíly – viz minulá hodina qPoužití - podrobnější diferenciace kohort nSpousta early adopters qFinanční možnosti nVývojové hledisko qStabilní názory - civic engagement qPráce a rodina nRozdílné vzorce použití platforem a aplikací qNávaznost na sociální okruhy, vlastní zkušenost n„Střet“ s mladšími věkovými skupinami qOdlišný účel aplikací qOdlišný diskurz Starší generace nJen velmi málo poznatků nVýzkum teprve v počátcích – ale obrovsky sílí jeho význam Factors which may encourage future use of the Internet (Morris et al., 2007) Zickuhr, K., & Madden, M. (2012). Older adults and internet use. Pew Internet & American Life Project, 6. n Výřez obrazovky Zickuhr, K., & Madden, M. (2012). Older adults and internet use. Pew Internet & American Life Project, 6. Výřez obrazovky Výřez obrazovky Výřez obrazovky Zickuhr, K., & Madden, M. (2012). Older adults and internet use. Pew Internet & American Life Project, 6. Výřez obrazovky Zickuhr, K., & Madden, M. (2012). Older adults and internet use. Pew Internet & American Life Project, 6. Výřez obrazovky Zickuhr, K., & Madden, M. (2012). Older adults and internet use. Pew Internet & American Life Project, 6. Výřez obrazovky •Macek, J., Macková, A., Škařupová, K., & Waschková Císařová, L. (2015). Old and new media in everyday life of Czech audiences.(Research report.). Macek, J., Macková, A., Škařupová, K., & Waschková Císařová, L. (2015). Old and new media in everyday life of Czech audiences.(Research report.). Výřez obrazovky n„Problémy“ s použitím internetu stoupají s věkem n nProblém i se samotným konceptem internetu – nemožno využívat jeho výhod nMorris, A., Goodman, J., & Brading, H. (2007) nPtali se, jestli vědí, co je to internet (“an international network of computers that are linked up to exchange information“) a k čemu se používá? nVšichni respondenti v letech 55 - 64 znali termín, definici, funkcionalitu nJen třetina v letech 85–94 n nProblém s postojem: nIyer & Eastman (2006) - Senioři s pozitivním postojem k internetu: více jej používají, více nakupují online n Starší generace Starší 50 let (Morris et al., 2007) Reasons for interest in using a computer Reasons for lack of interest in using a computer Reasons for not using the Internet Word processor; e-mail; internet Getting too old to bother. Can’t be bothered Not a technology of our age group, but something for younger people To send e-mails to relations abroad Wouldn’t be good—takes brains “No need for Internet access”, since family and friends live close by Recreation and knowledge No use to me Incredible amount of info and avoiding being a ‘dinosaur’ Should be (interested) but not really. Don’t have one. Too complicated Reasons for interest in using a computer % Reasons for lack of interest in using a computer % Reasons for not using the Internet % Word-processing and letters 35 Age/ feeling “too old” 46 Lack of interest 60 E-mail and communication 33 Not interested/don’t want to 20 Lack of access to a computer 29 Internet 32 Can’t be bothered/too much effort 17 Lack of access to the Internet 18 Information and research 19 Too difficult/too complicated 14 Feeling “too old” 12 Leisure 11 Don’t think computers are useful 14 Lack of computer skills 7 Learning 10 No computer 11 Cost of buying a computer 6 Keeping up with the times 10 Physical discomfort or accessibility problems 11 Cost of Internet access 4 Finance 10 Take advantage of other people’s skills (rather than using a computer themselves) 6 Fear of modern technology 5 Work 6 Other 17 Not enough time 5 Other 20 Physical disability impeding access 2 Starší 50 let (Morris et al., 2007) Etnicita a národnost nProblematické závěry - metodologické problémy qMěření etnicity qPostavení v rámci státu/kultury – problematická komparace (např. afroameričané v USA a Romové u nás) qConfoundings - SES n Etnicita a národnost nObecně: nižší použití i nižší skills (Mossberger & Tolbert 2003) qSES nSpecifický způsob užití q„giving voice“(Mehra, Merkel & Bishop 2004) nVymezování skupin na internetu qNávaznost na offline vymezení skupiny nZapojování se do širších sociálních procesů? Digital divide - Gender nGender – dochází k vyrovnávání v přístupu, i frekvenci použití nALE - odlišnosti ve způsobu použití qNejmarkantnější – hraní online her qSubtilnější – důvody užití SNS u adolescentů qLenhart &Madden (2007): chlapci více používají SNS k flirtování či nacházení nových přátel qBaker (2009) dívky užívají SNS více, více komunikují se stávajícími přáteli q n Gender a sexualita nSexualita jako jeden z důležitých znaků identity qOvlivňuje sebepojetí i chování nOnline: fyzická distance X necenzurujeme chování nPotenciál pro rozvoj genderu a sexuality – multiplicita identit n„As Reid (1996) argued, the internet is a very non-transparent medium, where gender, sexuality, identity, and corporeality are beyond the plane of certainty“ (in Ross, 2005; p. 345) n Gender a sexualita n„The spectrum of sexual subcultures on the Internet encompasses homosexuality and bisexuality (e.g., Heinz, Gu, Inuzuka, & Zender, 2002; Lev et al., 2005; Nip, 2003), transsexual/transgender/transidentical people (e.g., Gauthier & Chaudoir, 2004; Shapiro, 2004), cross-dressers (Hegland & Nelson, 2002), as well as recreational sadomasochists (e.g., Palandri & Green 2000), practitioners of different kinds of fetishism (e.g., Newman 1997) and polyamory (e.g., Barker 2005) or asexuals (e.g., www.asexual- ity.org). nThe opportunities for empowerment may come with the risk of renewed discrimination, if participation in public Internet forums does not remain anonymous.“ Gender a sexualita nVelký potenciál realizovat vztahy, které by bylo možno offline navázat jen s obtížemi (Ross, 2005) n n„Coming-out“ online nVíce fází: lurking, learning, understanding, acting nBezpečné prostředí (relativně): anonymita, distance, rychlé ukončení vztahů n n Traen, Nilsen, & Stigum, 2006, Norsko nV Norsku, použití pornografických obsahů, 18-49 nV časopisech: qMuži: 96 % qŽeny: 73 % nNa internetu qMuži: 63 % qŽeny: 14 % Gender a sexualita nOnline pornografie u dospělých a adolescentů v USA (Doring, 2009) nDospělí: více u mužů, mladých lidí, homosexuálů a bisexuálů, sexuálně aktivních, bez vyznání, svobodných, s vyšším stupněm vzdělání nAdolescenti: více afroameričané, starší, z rodin s nižším vzděláním a menším SES nUSA,10–17: necílené SEM online 25 %; 6 % velmi rozrušeno (Mitchell, Finkelhor, & Wolak, 2003, p. 9). n Gender a sexualita nSexuální subkultury na internetu (viz Doring, 2009) nMateriály, interakce, kontakty nPro interakci i veřejnou sebe-expresi nI politická aktivita Gender a sexualita nOtázka normální vs. deviantní (velmi kulturně specifické) nLiberalizace vs. morální panika nHate-speeches, hrozba diskriminace Gender a sexualita nAle také rizika (Döring, 2009) nNejčastěji spojována s riziky pro děti qcyberstalking, meeting strangers, nechtěné vystavení SEM, dětská pornografie nV online i offline světě nPosilování negativních – rizikových – subkultur, šíření pornografie (výhody digitální informace), nebezpečné kontakty, normativní působení nZde zas „nevýhoda anonymity“ Literatura n›Dijk, J. Van, & Hacker, K. (2003). The Digital Divide as a Complex and Dynamic Phenomenon, (September 2000), 315–326. n›Döring, N. M. (2009). The Internet’s impact on sexuality: A critical review of 15years of research. Computers in Human Behavior, 25(5), 1089–1101. doi:10.1016/j.chb.2009.04.003 n›Döring, N. M. (2009). The Internet’s impact on sexuality: A critical review of 15years of research. Computers in Human Behavior, 25(5), 1089–1101. doi:10.1016/j.chb.2009.04.003 n›Gil de Zúñiga, H., Veenstra, A., Vraga, E., & Shah, D. (2010). Digital Democracy: Reimagining Pathways to Political Participation. Journal of Information Technology & Politics, 7(1), 36–51. doi:10.1080/19331680903316742 n›Lee, E., & Leets, L. (2002). Persuasive Storytelling by Hate Groups Online Examining Its Effects on Adolescents. American Behavioral Scientist, 45, 927–957. doi:10.1177/0002764202045006003 n›Mehra, B., Merkel, C., & Bishop, a. P. (2004). The internet for empowerment of minority and marginalized users. New Media & Society, 6(6), 781–802. doi:10.1177/146144804047513 n›Min, S.-J. (2010). From the Digital Divide to the Democratic Divide: Internet Skills, Political Interest, and the Second-Level Digital Divide in Political Internet Use. Journal of Information Technology & Politics, 7(1), 22–35. n›Mitchell, K. J., Finkelhor, D., & Wolak, J. (2003). The exposure of youth to unwanted sexual material on the internet: A national survey of risk, impact, and prevention. Youth & Society, 34(3), 330–358. n›Mossberger, K., & Tolbert, C. J. (2003). “ Race , Place , and Information Technology ”, (03), 1–32. n›Norris, P. (2003). Digital divide: Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide (Vol. 40). Cambridge, UK: Cambridge University Press. n›Ross, M. W. (2005). Typing, doing, and being: sexuality and the internet. Journal of sex research, 42(4), 342–52. doi:10.1080/00224490509552290 n›Tichenor, P. J., Donohue, G. A., & Olien, C. N. (1970). Mass media flow and differential growth in knowledge. Public opinion quarterly, 34(2), 159-170. n›Traen, B., Nilsen, T. S., & Stigum, H. (2006). Use of pornography in traditional media and on the internet in Norway. Journal of Sex Research, 43(3), 245–254. n›Van Dijk, J. a. G. M. (2006). Digital divide research, achievements and shortcomings. Poetics, 34(4-5), 221–235. n n n n n n Literatura n nBuckingham, D. (2000). After the death of childhood:Growing up in the age of electronic media. London:Polity Press. nPostman, N. (1994). The disappearance of childhood. New York: Vintage Press. nCalvert, S. L., Jordan, A. B., & Cocking, R. R. (2002). Children in the digital age: Influences of electronic media on development. Praeger Publishers/Greenwood Publishing Group.. nHargittai, E. (2010). Digital Na(t)ives? Variation in Internet Skills and Uses among Members of the “Net Generation”. Sociological Inquiry, 80(1), 92–113. doi:10.1111/j.1475-682X.2009.00317.x nSubrahmanyam, K. & Smahel, D. (2011). Digital youth: The role of media in development. Springer. nIyer, R., & Eastman, J. K. (2006). The elderly and their attitudes toward the internet: the impact on internet use, purchase, and comparison shopping. The Journal of Marketing Theory and Practice, 14(1), 57-67. nMorris, A., Goodman, J., & Brading, H. (2007). Internet use and non-use: views of older users. Universal Access in the Information Society, 6(1), 43-57. nZickuhr, K., & Madden, M. (2012). Older adults and internet use. Pew Internet & American Life Project, 6. nMacek, J., Macková, A., Škařupová, K., & Waschková Císařová, L. (2015). Old and new media in everyday life of Czech audiences.(Research report.). nEUKO: reporty dostupné na online stránkách projektu EU Kids Online. nHolloway,D., Green, L. and Livingstone, S. (2013). Zero to eight. Young children and their internet use. LSE, London: EU Kids Online n