Peter Spáč 25.10.2018 Příklad z praxe — — —Srovnejte pozici prezidenta v ČR a Německu — — — — Příklad z praxe —Prezident ČR: —Je volen přímo občany —Funkční období – 5 let —Vrchní velitel ozbrojených sil —Uděluje amnestie, … — —Prezident Německa: —Volen na 5 let —Volen nepřímo —Kompetence: … — — — — — Základní bod — — — —Jednoduché srovnání ≠ komparativní metoda — — — — Komparace —Komparace jako přirozená cesta dávání věcí do kontextu a jejich interpretace — —Lepší pochopení charakteristik konkrétního případu přes komparaci s jiným případem — —Úrokové sazby na spořícím účtu banky XY — —Postavení prezidenta v poloprezidentské a parlamentní demokracii — —„What should they know of England —who only England know?“ — —Rudyard Kipling http://thumbs1.ebaystatic.com/d/l225/m/mMDrxsEczsNZB3bZWHHlWWQ.jpg http://thumbs1.ebaystatic.com/d/l225/m/mMDrxsEczsNZB3bZWHHlWWQ.jpg http://thumbs1.ebaystatic.com/d/l225/m/mMDrxsEczsNZB3bZWHHlWWQ.jpg Komparativní metoda —Debata o její podstatě — —KM není pouze zaměření pozornosti na více případů — —Patří mezi základní metody — —Odhaluje empirické vztahy mezi proměnnými Proměnné - druhy —Nezávislé - předpokládaná příčina (x) — —Závislé – předpokládaný následek (y) — —„Třetí“ proměnné (z): —Intervenující —Zdánlivě působící / náhodné — —Jejich odlišování je nevyhnutné pro pochopení (nejen) komparativní metody — — http://www.aquafusionfurniture.co.uk/wp-content/uploads/2013/01/xyz-logo.png KM vs. jiné postupy —Komparativní metoda vs. experiment a statistické metody — —Všechny mají shodné cíle: —Odhalují empirické vztahy mezi proměnnými —Kontrolují vlivy jiných proměnných — —Nejsilnější je experiment, problém je v možnostech jeho reálného využití — — Experiment — —Výzkumník manipuluje s nezávislou proměnnou —Neúčelové rozdělení vzorku na výzkumnou a kontrolní skupinu zajišťuje kontrolu vlivu ostatních proměnných — —Příklad z medicíny: —Výzkumná skupina dostává lék, kontrolní placebo —Porovnání výsledků na konci určí účinek léku — —Silná stránka – silná kontrola třetích proměnných —Problém – limitované využití v politologii — — — — http://johnbarban.com/wp-content/uploads/2010/03/Experiment.jpg Statistické metody —Pracují s velkým počtem případů — —Kontrola vlivu jiných proměnných uskutečňovaná pomocí výpočtů (slabší jako experiment) — —Proti experimentu mnohem rozsáhlejší využití v politologii — —Jaký je efekt vzdělání na volbu krajní pravice? — — — KM vs. jiné postupy —KM a experiment: —Komparativní metoda má slabší kontrolu jiných proměnných než experiment —„Komparativní metoda není ekvivalent experimentu, pouze jeho nedokonalá náhrada“ (Lijphart) — —KM a statistické metody: —Podobná povaha, často je odlišuje pouze počet případů —Kombinace ve výzkumu — Vývoj v politologii —Po druhé světové válce politologie často jako synonymum pro comparative politics — —50. léta a referenční příklady: —Časté výzkumy s použitím tzv. referenčních případů —„Vhodně“ zvolený jiný příklad pro potvrzení vlastní argumentace —Ideová zabarvenost —Tento postup není komparativní metodou Muži neumí vládnout —...argumentace ve prospěch žen ve vrcholových politických funkcích… — —Příklady: Margaret Thatcher, Tarja Halonen, Angela Merkel, Julia Gillard, Nicola Sturgeon — —A nakonec „komparace“ potvrzující ústřední argumentaci — Muži neumí vládnout Výsledek obrázku pro kim čong un Výsledek obrázku pro mugabe Vývoj v politologii —Pozdější vývoj: —Globální analýzy —Analýzy menšího počtu případů — —Blondel: —Sledoval velký počet proměnných (struktura vlády, stranický systém, volební systém, byrokracie, armáda, referendum, média) —Cíl – utřídit státy do 5 specifických typů režimů — —Jiné významné práce – Lipset a Rokkan, Lijphart,... — Interpretace komparativní politologie 1.Případové studie cizích států 2. 2.Porovnání určitých aspektů 2 a více zemí — —Empirický základ pro komparativní metodu — 3.Používání komparativní metody — — — — — Použití KM —Základní (nepřekvapující) fakt: —Komparativní metoda je metoda — —Při tvorbě výzkumu výběr metody přizpůsobujeme výzkumným otázkám a ne naopak — —Klíčový aspekt KM – výběr případů — Výběr případů - cíle —Maximalizovat výzkumné pokrytí: —Případy mají izolovat zkoumaný vztah mezi proměnnými — —Minimalizovat pokrytí chyb: —Vybírat reprezentativní případy, ne unikátní a nezvyklé — —Kontrolovat vnější vlivy: —Výběr má minimalizovat efekt třetích proměnných John Stuart Mill —Dva případy (A, B) jsou totožné až na to, že: —x bylo přítomné v A, ale ne v B —v A došlo k y, zatímco v B ne — —Interpretace – x způsobuje y — —V praxi takovou shodu není možné najít à optimální stav, jemuž je možné se snažit ve výzkumu přiblížit Výsledek obrázku pro apple fruit Výsledek obrázku pro apple fruit Výsledek obrázku pro apple bite Výsledek obrázku pro ok Výsledek obrázku pro not ok Výsledek obrázku pro apple bite Výsledek obrázku pro poison Výběr případů - pravidla —Případy nevybíráme podle závislé proměnné — — —Proč? Výběr případů – závislá proměnná —Výzkum podmínek, za jakých dochází k vypuknutí války — —Do výzkumu je vybráno 15 případů, jenž vedly k vojenskému konfliktu — —Je tento postup správný? Pokud ne, co je potřebné změnit? Výběr případů – závislá proměnná —Při designu výzkumu je závislá proměnná irelevantní — —Výběr případů na základě hodnoty závislé proměnné jde úplně proti smyslu komparativní metody — —Úmyslný výběr pouze případů se stejnou hodnotou závislé proměnné může zpochybnit samotný výzkum (v závislosti od jeho cílů) — — — — — Výběr případů - pravidla —Případy nevybíráme podle závislé proměnné — — —Výběr případů podle největší shody (Most similar case selection) — — —Výběr případů podle největšího rozdílu (Most different case selection) Proměnné – druhy (2) —Nezávislé - předpokládaná příčina (x) — —Závislé – předpokládaný následek (y) — —„Třetí“ proměnné (z): —Intervenující —Zdánlivě působící / náhodné — —Jejich odlišování je nevyhnutné pro pochopení (nejen) komparativní metody — — http://www.aquafusionfurniture.co.uk/wp-content/uploads/2013/01/xyz-logo.png Výběr případů – most similar CS —Jaké případy: —Odlišují se co možná nejvíc v nezávislých proměnných —Jsou si co nejvíc podobné v intervenujících/nepravých proměnných — —Kontrola třetích proměnných – pokud budou mít na závislou proměnnou vliv, bude v každém z případů stejný — —Jediný rozdílný efekt tak může vyvolat pouze nezávislá proměnná — —Čím víc jsou si případy podobné, tím jistější je výzkum — — — — Příklad – most similar CS —Proměnné: —Nezávislá (x) – volební systém —Závislá (y) – zastoupení žen v parlamentu —Třetí (z) – legislativa o zastoupení genderu, politická kultura, výběr kandidátů ve stranách — —Pro výzkum hledáme případy s co nejvíce rozdílným x a nejvíce podobnými z — —V překladu hledáme státy s co nejvíce podobnými charakteristikami s výjimkou volebního systému — Příklad – most similar CS —Možnosti řešení: — —VB (většinový systém) a např. Belgie (poměrný) —Je splněna podmínka podobnosti třetích proměnných? — — Části VB navzájem —Odlišné volební systémy – většinový (Westminister), systém jednoho přenosného hlasu (Sev. Irsko), smíšený (Skotsko, Wales) —Velká podobnost třetích proměnných — Výběr případů – most different CS —Jaké případy: —Podobají se co nejvíc v nezávislých proměnných —Jsou co nejvíc odlišné v intervenujících/nepravých proměnných — —Přesný opak Most similar case selection — —Kontrola třetích proměnných je v tom, že pokud má nezávislá proměnná vliv na závislou, tak efekt tohoto vlivu bude v každém případě stejný — — — Příklad – most different CS —Proměnné: —Nezávislá (x) – volební systém —Závislá (y) – zastoupení žen v parlamentu —Třetí (z) – legislativa o zastoupení genderu, politická kultura, výběr kandidátů ve stranách — —Pro výzkum hledáme případy s co nejvíce podobným x a nejvíce rozdílnými z — —V překladu hledáme státy s co nejvíce odlišnými charakteristikami, které ale mají podobný volební systém — Příklad – most different CS —Možnosti řešení: — —Skotsko a Wales: —Smíšený volební systém —Problém – podobnost ve třetích proměnných — —Odlišné státy s listinným poměrným systémem (výběr „nejméně zlých“): —Švédsko a Portugalsko —Holandsko a Izrael —Česká republika, Belgie a Norsko Most similar nebo most different? (pokud kravata je nezávislá proměnná) http://1.bp.blogspot.com/-ftaYE6ycG8E/TWspaDPvO2I/AAAAAAAACCI/1EyxwVA8oRg/s1600/Barack_Obama.jpg http://static.giantbomb.com/uploads/original/9/93998/2415152-obama.jpg Most similar nebo most different? (pokud kravata je nezávislá proměnná) http://1.bp.blogspot.com/-ftaYE6ycG8E/TWspaDPvO2I/AAAAAAAACCI/1EyxwVA8oRg/s1600/Barack_Obama.jpg http://d.europe.newsweek.com/en/full/15793/putin-valdai-us-iran-syria-speech.jpg Příklad – výběr případů —„Vliv času konání zkoušek na právnické fakultě MU na jejich výsledky“ — —Proměnné: —Nezávislá (x) – čas konání zkoušky —Závislá (y) – průměr známek —Třetí (z) – objem literatury v kurzech, forma zkoušky (písemná/ústní), stupeň (bc./mgr), povinný/volitelný kurz — —Jaké případy si mám vybrat, pokud postupuji technikou most similar case selection? — — — — — Příklad – výběr případů —„Vliv času konání zkoušek na právnické fakultě MU na jejich výsledky“ — —Proměnné: —Nezávislá (x) – čas konání zkoušky —Závislá (y) – průměr známek —Třetí (z) – objem literatury v kurzech, forma zkoušky (písemná/ústní), stupeň (bc./mgr), povinný/volitelný kurz — —Odpověď: —Co nejvíc podobné zkoušky v odlišném čase —Např. všechny písemné zkoušky bc. stupně, volitelné kurzy s nákladem 250 stran textu — — — — — Příklad – výběr případů —„Vliv druhu česneku na úspěšné odplašení blízkých upírů“ — —Proměnné: —Nezávislá (x) – druh česneku (dle země původu) —Závislá (y) – úspěšnost v odplašení upírů (v %) —Třetí (z) – věk upíra, původ upíra (Transylvánie/jinde), žízeň upíra, vlastnosti upíra (uvěřitelné/jako Edward Cullen) — —Jaké případy si mám vybrat, pokud postupuji technikou most different case selection? — — — — — Příklad – výběr případů —„Vliv druhu česneku na úspěšné odplašení blízkých upírů“ — —Proměnné: —Nezávislá (x) – druh česneku (dle země původu) —Závislá (y) – úspěšnost v odplašení upírů (v %) —Třetí (z) – věk upíra, původ upíra (Transylvánie/jinde), žízeň upíra, vlastnosti upíra (uvěřitelné/jako Edward Cullen) — —Odpověď: —Různé typy upírů, proti kterým je použit stejný druh česneku (španělský) —Např. staří i mladí upíři, z Transylvánie i odjinud, žízniví i bez pocitu žízně — — — — — Výběr případů - zásady — —Most similar anebo most different — — —Nevybírat případy podle hodnot závislé proměnné — — —Vždy zdůvodnit svůj výběr — — — — — — Počet případů — —Neexistuje univerzální odpověď, jaký počet případů je optimální — —V praxi nejednou náročné najít dostatek případů à do výzkumu je řazeno všechno, co je k dispozici — —Základ spočívá v tématu výzkumu a výzkumných otázkách à ty určují podmínky a nároky výzkumu — — — — — — — — Výhody komparativní metody —Informace v kontextu — —Zlepšení klasifikací — —Formulace a testování hypotéz — —Predikce — — Informace v kontextu —Komparace je implicitně obsažena v každodenních činnostech i ve výzkumu — —I výzkumu jedné události anebo případu pomáhá zasazení do kontextu anebo komparování — —Kontext potlačuje etnocentrismus a umožňuje pochopit diverzitu politického světa Klasifikace —Nevyhnutně propojené s komparováním — —Komparace vychází z existujících klasifikací a její zjištění mohou přispět k jejich zlepšení — —Příklad – národ a stát: —Původní chápání: národ = stát —Identifikace různých modelů vztahu národa a státu vytvořila pobídku k vytvoření jejich klasifikace Formulace a test hypotéz —Izolace vlivu třetích proměnných umožňuje testovat kauzální vztahy — —Vliv volebních systémů na stranické systémy není možné testovat na jednom případu — —Deviantní případy jako ukázka nesprávných hypotéz a důvod pro jejich úpravu a tvorbu nových Limity komparativní metody — —Mnoho proměnných, málo případů — — —Cestovatelský problém — — —Galtonův problém Mnoho proměnných, málo případů —Rozmanitost politického světa — — —V praxi je těžké najít dostatek případů pro kontrolu všech třetích proměnných — —Problém tak je ve schopnosti izolovat samotný zkoumaný vztah nezávislé a závislé proměnné http://www.nature.com/ncomms/journal/v2/n2/images/ncomms1197-f5.jpg Mnoho proměnných, málo případů —Jak to řešit? (Lijphart) — —Zvýšení počtu případů — —Sloučení více proměnných do jedné — —Soustředění se pouze na klíčové proměnné Cestovatelský problém —Odlišné chápání konceptů v čase a prostoru — —Odlišná operacionalizace totožně chápaných konceptů — —Volba podle stranické identifikace: —USA – měřené názory voličů registrovaných k primárkám —Evropa – data tohoto typu často nedostupná, nutná (nedokonalá) alternativa http://betanews.com/wp-content/uploads/2012/03/map-hiker-lost-e1332288024279.jpg http://www.ceskatelevize.cz/ct24/sites/default/files/styles/scale_1180/public/images/1112566-512786 .jpg?itok=meVspw7U Galtonův problém —Přítomnost externích faktorů majících vliv na zkoumané případy — —Pokud jsou příčiny vztahu externí (mezinárodní, globální), komparace nemusí poskytovat adekvátní zjištění à případy nejsou navzájem nezávislé — —Výběr volebního systému v bývalých koloniích – vliv jejich bývalé mocnosti — —Legislativa států EU http://www.duthie.net.au/wp-content/uploads/2012/04/International-Travel-Agency-262545-262545-1so.j pg