Vymezení pojmů, představení studia a bezpečnostní problematiky MGR. ADAM POTOČŇÁK ADAM.POTOCNAK@MAIL.MUNI.CZ BSS 157 VOJENSKÁ POLITIKA 26. 9. 2018 Obsah přednášky Ø Analýza politiky Ø Ø Bezpečnostní a obranná/vojenská politika Ø Ø Stát, ozbrojené síly, zájmy státu a jejich obrana Ø Ø Bezpečnostní rada státu a Ústřední krizový štáb Studium strategie a vojenské politiky Ø 1948, Henry Morgenthau – Politics among Nations Ø 1949, Bernard Brodie – Strategy as a Science Ø 50. a 60. léta – zlatý věk strategických studií - mezioborový přistup – politologie, historie, právo, ekonomie… vliv na vojenskou a obrannou politiku získávají civilní experti Ø 70. léta – regionální konflikty, politika détenté, mírová studia - ústup strategických studií Ø Po roce 1989 rozšiřování mimo oblast hard security Súvisiaci obrázok Policy Analysis Smyslem analýzy politiky je zjisti/najít/objevit, co političtí aktéři dělají, proč to dělají a jaké to má účinky. Trojdimenzionální pojetí politiky: POLITY - označuje normativní, institucionální (formální) složku politiky POLITICS - vyjadřuje procesuální aspekt politiky POLICY - obsahová a materiální stránka politiky Podrobně: Fiala, P., Schubert, K. 2000. Moderní analýza politiky: Uvedení do teorií a metod policy analysis, Brno: Barrister & Principal, 5 – 23. Súvisiaci obrázok Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt old trafford Súvisiaci obrázok Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt brazil germany 7:1 Policy Analysis Politický řád tvoří rámec (POLITY), v němž na základě strategie politického konfliktu a konsenzu (POLITICS) vzniká materiální politika (POLICY)…….. …….a tedy cílem POLICY ANALYSIS je odpověď na otázku, jaký výsledek (POLICY) se dostaví, jestliže určitá strategie řešení problému (POLITICS) bude použita v určitém politickém systému (POLITY). Klasifikace POLICIES: Ø podle nominálních kategorií Ø podle účinků Ø podle principu řízení Ø podle povahy programu Ø Podrobně: Fiala, P., Schubert, K. 2000. Moderní analýza politiky: Uvedení do teorií a metod policy analysis, Brno: Barrister & Principal, 5 – 23. Bezpečnost a bezpečnostní politika Bezpečnost = absence nebezpečí Subjektivní stav, ve kterém se referenční objekt necítí ohrožený vážnými hrozbami, popř. se cítí být proti nim dostatečně chráněný. Subjektivita pocitu vychází z historických zkušeností, z geografie, vlastního vnímání sebe a okolí, ale také z policy analysis. Bezpečnostní politika: Snaha maximálně eliminovat bezpečnostní rizika pro referenční objekt (zpravidla stát). Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt security policy cartoon Bezpečnostní politika Vrcholný program (zpravidla státu) v oblasti obrany národních zájmů stanoven na základě jejich definice. Reflektuje tak vnitřní jako i vnější bezpečnost a deklaruje ochotu a připravenost použití vybraných prostředků. Definice národních zájmů: analýzy bezpečnostního prostředí, klasifikace hrozeb a rizik, mezinárodní závazky… Obecná východiska bezpečnostní politiky Ø Co je objektem bezpečnostní politiky – referenční objekt - definice a obrana národních zájmů Ø Co národní zájmy ohrožuje – analýza a predikce bezpečnostních hrozeb a rizik Ø Jaké zdroje jsou k dispozici pro obranu – co je referenční objekt schopen/ochoten/připraven použít Ø Jaké jsou limity – morální zásady, mezinárodně-právní dohody/smlouvy/zvyklosti, finanční limity… Ø Jaké metody použít na ochranu národních zájmů – konkrétní nástroje ochrany národních zájmů Súvisiaci obrázok Obranná a Vojenská politika Obranná politika vytváří předpoklady a stanovuje cíle a priority v oblasti obrany státu před vnějším napadením. Je podřazenou a specifickou částí bezpečnostní politiky. Ø nadresortní povaha (absorbuje MO, MZV, částečně MV…) Ø dlouhodobá/trvalá platnost Ø závislost na identifikaci národních zájmů – chráněných hodnot Vojenská politika odkazuje na úzkou a dnes již zastaralou (překonanou) představu čistě vojenské obrany států před vnějším napadením. Je podřazenou a specifickou částí obranné politiky. Ø akcentace pouze hard security Ø jediné možné hrozby jsou hrozby vojenského charakteru Ø týká se výhradně rezortu MO ◦ Stát a jeho zájmy Etapy vývoje státních zájmů Ø Dynastický: zájem panovníka = zájem státu Ø Raison d´état: stát přesahuje panovnické dynastie i prostý lid, proto jsou zájmy státu nadřazené zájmům koruny či lidu Ø Národní zájem: stát přebírá odpovědnost za obyvatele na svém území a zodpovídá se jim Národní zájem = státní zájem Ø anglosaské (konstruktivistické) pojetí národa, nikoliv národní v etnickém smyslu Súvisiaci obrázok Národní zájem ◦Národní zájem je v určitém časovém intervalu stále zaměření státu vzniklé na pozadí jeho vnitropolitické a zahraničněpolitické situace, která podněcuje jeho politické elity, aby na základě charakteru režimu, potřeb a hodnotové orientace obyvatelstva, historických zkušeností a bezpečnostní analýzy stanovovaly po stát důležité cíle a usilovaly o jejich dosažení. ◦ ◦Obhajoba národních zájmů je primárním důvodem a zároveň prostředkem existence a fungování státu. ØKlíčový (životní) národní zájem každého státu = politické i fyzické přežití (zachování teritoria, fungujících institucí…) + v současnosti zabezpečení sociálních standardů, udržení členstva v mezinárodní organizaci… ØZajištění nejen vojenské, ale také politické, ekonomické, ekologické a společenské bezpečnosti Národní zájmy - členění Ø dle Bezpečnostní strategie ČR z roku 2015: Životní zájmy Ø relativně stálé, obecné a neměnné, na jejich obranu je stát ochoten a připraven vynaložit veškeré dostupné prostředky a zdroje Ø jejich zajištění je nevyhnutným předpokladem pro zajišťování dalších zájmů Ø zachování suverenity, územní integrity, politického systému, ochrana obyvatelstva Strategické a další významné zájmy Ø časové a sektorové omezená podpora pro naplňování životních zájmů Ø nestojí však na nich existence státu Ø procházejí neustálou modifikací, reagují na měnící se bezpečnostní prostředí a potřeby zajištění bezpečnosti státu Ø proměnlivé, krátkodobé, specifické Ø Životní zájmy ČR dle Bezpečnostní strategie ČR ◦Životním zájmem je zajištění suverenity, územní celistvosti a politické nezávislosti ČR, zachování všech náležitostí demokratického právního státu včetně záruky a ochrany základních lidských práv a svobod obyvatel. Ochrana životních zájmů státu a jeho občanů je základní povinností vlády i všech orgánů veřejné správy. Pro jejich zajištění a obranu je ČR připravena využít všech legitimních přístupů a použít všechny dostupné prostředky. Ø Ø Ø Ø Strategické zájmy ČR dle Bezpečnostní strategie ČR Øbezpečnost a stabilita, především v euroatlantickém prostoru Øprevence a zvládání místních a regionálních konfliktů a zmírňování jejich následků Øzachování globální stabilizační role a zvýšení efektivnosti OSN Øposilování soudržnosti a efektivnosti NATO a EU a zachování funkční a věrohodné transatlantické vazby Ønaplňování strategického partnerství mezi NATO a EU, včetně posilování jejich spolupráce při komplementárním rozvíjení obranných a bezpečnostních schopností Ørozvíjení role OBSE v oblasti prevence ozbrojených konfliktů, demokratizace a posilování vzájemné důvěry a bezpečnosti Øudržení funkčního a transparentního režimu kontroly konvenčního zbrojení v Evropě Mapové schéma znázorňuje postavení československé armády uvnitř hranic republiky. Jestliže z taktického hlediska mohla naše branná moc klást účinný odpor většině uskupení armád nepřátelských států soustřeďujících se v blízkosti státního území, z hlediska strategického byla v bezvýchodném obklíčení. Právě toto poznání přimělo československou politickou reprezentaci podřídit se rozhodnutí všech nepřátelských mocností a postoupit značnou část území německému, polskému a maďarskému nepříteli, přestože záruky existence zbytku republiky byly vyloženě nejasné. Mapové schéma znázorňuje postavení československé armády uvnitř hranic republiky. Jestliže z taktického hlediska mohla naše branná moc klást účinný odpor většině uskupení armád nepřátelských států soustřeďujících se v blízkosti státního území, z hlediska strategického byla v bezvýchodném obklíčení. Právě toto poznání přimělo československou politickou reprezentaci podřídit se rozhodnutí všech nepřátelských mocností a postoupit značnou část území německému, polskému a maďarskému nepříteli, přestože záruky existence zbytku republiky byly vyloženě nejasné. Mapové schéma znázorňuje postavení československé armády uvnitř hranic republiky. Jestliže z taktického hlediska mohla naše branná moc klást účinný odpor většině uskupení armád nepřátelských států soustřeďujících se v blízkosti státního území, z hlediska strategického byla v bezvýchodném obklíčení. Právě toto poznání přimělo československou politickou reprezentaci podřídit se rozhodnutí všech nepřátelských mocností a postoupit značnou část území německému, polskému a maďarskému nepříteli, přestože záruky existence zbytku republiky byly vyloženě nejasné. Další významné zájmy ČR dle Bezpečnostní strategie ČR Øsnižování kriminality s důrazem na hospodářskou kriminalitu Øposilování zpravodajské ochrany a obrany ČR Øvytváření podmínek pro tolerantní občanskou společnost, potlačování extremismu a jeho příčin Øzvyšování efektivity a profesionality státních institucí a soudnictví, a v této souvislosti posilování spolupráce veřejné správy s občany a podnikajícími fyzickými a právnickými osobami Ørozvoj občanských sdružení a nevládních organizací působících v oblasti bezpečnosti Øposilování veřejné informovanosti a aktivního podílu občanů na zajištění bezpečnosti Ozbrojené síly – nástroj zajištění národních zájmů Ø Ozbrojené síly umožňují použití síly na obranu národních zájmů – nefungují samoúčelně, ale jako konkrétní nástroj státní moci Ø Za účelem zajištění vnitřního řádu je část OS (policie) využívána také (především) uvnitř státu Ø Struktura ozbrojených sil se v každém státě liší v závislosti na národních zájmech a také na vnitřních a vnějších bezpečnostních hrozbách (preference policie, armády, zpravodajských služeb…) Ø Cílem státu je vybudovat ozbrojené síly dostačující ke schopnosti hájit národní zájmy, ne však na úkor jiných sfér života (SSSR, KLDR) Výsledek obrázku pro ačr Strategie posilování pozice státu Stát usiluje o maximální ochranu svých životních zájmů a posílení své pozice v systému mezinárodních vztahů. Využívá k tomu: ØAlianční chování – volí ti aktéři, kteří nemají šanci samostatně se prosadit proti mocnějším konkurentům ØPosilování mocenského potenciálu – paradoxně může vést ke vzniku tzv. bezpečnostního dilematu Ø Súvisiaci obrázok Bezpečnostní systém ČR Systém státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků, ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb a dalších právnických a fyzických osob, jejich vazeb a činností zabezpečujících koordinovaný postup při zajišťování bezpečnosti státu a jeho obyvatel. Je vytvářen v souladu s ústavním pořádkem. Jeho základními prvky jsou instituce a činitelé: Ø Prezident republiky Ø Parlament Ø Vláda Ø Bezpečnostní rada státu Bezpečnostní rada státu Ø Poradní orgán vlády, schází se 10 – 11x ročně Ø Historicky různé názvy (1933 – Nejvyšší rada obrany státu, 1945 – Vojenská rada, 1969 – Rada obrany státu, 1998 – Bezpečnostní rada státu) Ø Ústavní zákon č. 110/1998 o bezpečnosti ČR Ø Bezpečnostní rady krajů Ø Ø Předseda: premiér ČR Ø Členové: ministři (obrany, vnitra, dopravy, financií, zemědělství, zdravotnictví, průmyslu a obchodu) Ø Členství na základě rozhodnutí vlády, právo účastnit se zasedání má i prezident ČR, policejní prezident, náčelník GŠ AČR, vedoucí úřadu vlády ČR, guvernér Národní banky ČR... Ø Ø Související obrázek Stálé výbory Bezpečnostní rady státu Ø Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky (MZV) Ø Výbor pro obranné plánování (MO) Ø Výbor pro vnitřní bezpečnost (MV) Ø Výbor pro civiní nouzové plánování (MV) Ø Výbor pro zpravodajskou činnost (v gesci premiéra) Ø Výbor pro kybernetickou bezpečnost (v gesci premiéra) Ø Ústřední krizový štáb Zabezpečuje operativní koordinaci, sledování a vyhodnocování stavu realizace opatření přijímaných vládou, ministerstvy (…) k řešení vzniklé krizové situace, nebo jiné závažné situace. Poskytuje podporu činnosti orgánům krizového řízení územních správních úřadů a orgánům územních samosprávných celků. Ø Pracovní orgán Bezpečnostní rady státu pro krizové situace Ø O aktivaci štábu rozhoduje vláda (září 2001, 2002 – povodně, summit NATO v Praze…) Ø V gesci ministra vnitra nebo ministra obrany Členové Ø Náměstci ministrů Ø Předseda Správy státních hmotných rezerv, předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ředitel sekretariátu Bezpečnostní rady státu Ø Policejní prezident ČR, generální ředitel HAZS ČR, náčelník GŠ AČR, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Děkuji Vám za pozornost. Otázky?