Mezinárodní politika ochrany klimatu
Klára Sutlovičová, Glopolis, o.p.s.
S. Arrhenius (1859-1927): efekt vlivu CO2 na
teplotu Země
1979 první Světová koference o klimatu (WCC)
1988 založen Mezivládní panel pro změnu
klimatu (IPCC)
1990 První hodnotící zpráva IPCC:
příspěvky cca 400 vědců
hlavní sdělení: změna klimatu je reálná a něco
musíme udělat
Historie # 1
1992 Summit Země (Rio de Janiero):
Rámcová úmluva OSN (UNFCCC) o změně klimatu
připravena k ratifikaci společně
s úmluvami o biodiverzitě a dezertifikaci
Je třeba v zájmu bezpečnosti lidí jednat - a to
i přes vědeckou nejistotu
Vznešený cíl, ale co to znamená?
„at a level that would prevent dangerous
anthropogenic (human induced) interference with
the climate system“
Vyspělé země nesou hlavní zodpovědnost ve:
snižování emisí, poskytování financí, transferu
technologií a budování kapacit
UNFCCC – hlavní body
Emise oxidu uhličitého, 1995
1995 První jednání smluvních stran UNFCCC
v Berlíně
Požadavky na snížení emisí dané Úmluvou nestačí –
zahájení jednání o silnější dohodě
(= Berlínský mandát).
1997 přijat Kjótský protokol
Historie # 2
Fakticky zmrazil emise skleníkových plynů v Evropě a
několika dalších velkých ekonomikách (celkem 36 zemí)
Ale USA a Kanada odstoupily (a jejich emise dál rostly)
Vznikl v době, kdy země jako Čína nebo Indie měly ještě
poměrně malé emise
Různé cíle pro snížení emisí: - 8 % až + 10 %
Výsledek: účastnící se země snížily emise celkem o 24 %
(požadavek byl 5 %)
10 zemí vypouštělo více emisí - nákup emisních kreditů
Kjótský protokol – hlavní body
2005 Kjótský protokol
vstupuje v platnost
(díky Rusku!)
2007 začíná vyjednávání
nové dohody
(s platností po roce 2012)
2009 Kodaň
Historie # 3
Konference v Kodani 2009: velká očekávání
119 vrcholných politiků a političek
45 000 lidí
2009: Kodaň
Shoda na cíli: udržet růst průměrné teploty na + 2oC
Bohaté státy budou dávat cca 100 miliard USD ročně na:
pomoc nejchudším zemím s adaptacemi na nevyhnutelné
změny klimatu…
… a s investicemi do čistých technologií
(Světová banka: změna klimatu ohrožuje 1.3 miliardy lidí )
Rozsah finančních potřeb: stovky miliard USD ročně)
2010: Cancún (Mexiko) – Zelený klimatický fond (GCF)
2011: Durban – nová dohoda v 2015, s platností pro všechny
od 2020
Dohoda z Kodaně – hlavní body
http://www.climateactiontracker.org/
A zatímco se jedná, emise…
Jednotlivé země, nezávisle na mezinárodních
jednáních, přijímají vlastní opatření
Podobně také města, regiony, byznys, jednotlivci
…nicméně
Země s opatřeními na ochranu klimatu
2007 vs. 2012
Graf: Dubash et al., 2013
Hledáme řešení
Emise
CO2
1995
Emise
CO2
2014
Dohoda USA-Čína o snižování emisí (pokles spotřeby
uhlí v Číně, 1 uhelná elektrárna zavřená každých 10
dní v USA)
Čína s Japonskem staví více solárních elektráren než
zbytek světa
Velcí investoři, města, univerzity přestávají podporovat
fosilní paliva
Encyklika papeže Františka
Historie # 4
• Transparentní proces, bezpočet doprovodných akcí
V Paříži (2015)
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
Vystoupení hlav států na začátku konference (přes 150 vrcholných
politiků a političek, solidarita, důvěra v multilaterální jednání)
Transparentní proces, bezpočet doprovodných akcí
Dohoda je právně závazná (a má silnou politickou podporu)
Všechny státy se budou podílet na naplňování dohody
Obsahuje závazný systém pro monitorování a reportování
Zpřísnění cíle: udržet růst globální teploty mezi
+ 2 oC a + 1,5 oC
Závazky lze pouze zpřísňovat, nikoli opačně
Veškeré antropogenní emise po 2050 by měly být
kompenzovány ukládáním uhlíku
Adaptace a resilience stejně důležité jako
snižování emisí
• Revize postupu každých 5 let
Výsledky summitu v Paříži
Přístup „zdola nahoru“ – národní příspěvky
ke globální smlouvě
Hlavní bod, drtivá většina vznikla před Paříží
(187 zemí)
USA i Evropa snižují emise
Čína omezí růst emisí
Rozvojové země přicházejí s řadou vlastních iniciativ
(rozvoj OZE, omezení odlesňování apod.)
Prozatím nepostačují ani na 2 oC, ale klíčové jako první
krok
Revize každých 5 let
Výsledky: kdo a o kolik bude snižovat emise
Uznání, že klimatické škody budou větší než náklady na řešení posunulo
tradiční vnímání role bohatých a chudých států v ochraně klimatu
Důvěra, že pokud udělá někdo něco navíc, sníží se rizika pro všechny
Jasná odpověď na argument, že „ostatní nedělají nic“
Nové druhy spojenectví mezi státy, regiony, městy, investory, byznysem
a nevládními organizacemi
Výsledky: nová spojenectví
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
Jak to vidí byznys
V roce 2016 vláda zastavila výstavbu nových uhelných elektráren
v 15 regionech po celé Číně,
uhlí je stále více
nahrazováno
OZE, zemním plynem
a jadernými zdroji.
Spotřeba uhlí ve třech po
sobě jdoucích letech klesla
(2013 až 2016).
Jak to vidí Čína
https://videacesky.cz/video/last-week-tonight-parizska-
dohoda
Jak to vidí D. Trump
769 000 pracovních
míst v čisté
energetice (OZE)
187 000 pracovních
míst ve fosilní
energetice
Climate Deregulation
Tracker na webu Columbia
Law School
Jak to vidí V. Klaus
„I spor o takzvané globální oteplování patří minulosti. Navzdory evidentní a dobře
dokumentované „klimatické pauze“ (18 let nedošlo k žádnému zvýšení globálních
teplot) vyhráli klimatičtí alarmisté tento spor - se všemi dobře známými negativními
důsledky pro svobodu a prosperitu.“ (září 2017, mítink AfD v Norimberku)
2007 schválen Klimaticko-energetický balíček 2020:
20 % snížení emisí
20 % energie z OZE
20% zlepšení energetické účinnosti
2009 přijata legislativa k implementaci cílů
2014 schválen rámec pro klima a energetiku do roku 2030:
alespoň 40 % snížení emisí
alespoň 27 % podíl OZE na konečné spotřebě
alespoň 27 % zlepšení energetické účinnosti
2016 legislativní návrhy, reforma EU ETS
Klimapolitika EU
Celá řada jiných výzev: migrační vlna, Brexit,
finanční krize eurozóny, radikalizace interních
„potížistů“
Máme dost kapacit se ekologickými problémy vůbec
zabývat?
Klimapolitika EU v době mnoha jiných výzev
USA odstupují od Pařížské dohody a potenciálně obstruují
mezinárodní jednání
Brazílie? Rusko?
Další významné země potvrzují své závazky – Čína, Kanada,...
Čína v roli globálního hráče v ochraně klimatu
Rostoucí role nestátních aktérů: investoři, města, byznys
Brexit dominuje politickému dění a bere spoustu sil
Životní prostředí a změna klimatu vesměs v debatách o budoucnosti
EU chybějí (řeší se více či méně Evropy, společná měna,
bezpečnost, migrace).
Kontext
Pozice Polska k ochraně klimatu se nemění, ale je více
konfrontační
Zastánci progresivní klimatické politiky jsou onálepkováni
jako zrádci národa
“Our strategy rejects the dogma of decarbonization. Poland is a
very special case when it comes to the role that coal plays in its economy. We
want to maintain it. It is relevant for our security…” , Piotr Naimski, State
Secretary in the PM’s Chancellery, in charge of strategic energy infrastructure
Přístup Polska: výjimky, úlevy a „speciální podmínky“ při plnění společných cílů
ALE:
Špinavý vzduch: zákon proti smogu z roku 2015 umožňuje místním úřadům
zakázat spalování uhlí v domácnostech, 2016 – zákaz uhlí schválen
v Krakově (s platností od 2019)
Zlepšení energetické účinnosti
Interní potížisté
Škody související se
změnou klimatu
v Polsku mezi lety
2001-2010
dosáhly výše
54 miliard PLN
(13 miliard Eur)
Poslanec J. Zahradník:
„Podle podporovatelů Pařížské dohody se zdá, že existuje pouze jeden a
jenom jeden důvod, proč k té změně klimatu dochází. ... Tedy vlastně dogma,
že důvodem změny klimatu je člověk“...
Klimatolog R. Tolasz:
„Pařížská dohoda chce
dosáhnout toho, aby bylo
klima svobodné, bez
zbytečných regulací emisemi.
Proč se to nelíbí zrovna
ODS, která jindy tak horuje
za svobodu, nechápu.“
http://blog.aktualne.cz/
blogy/radim-tolasz
Zatímco u nás...ratifikace Pařížské dohody
Omezení nárůstu teploty na 1,5oC má mnoho výhod pro lidi
i přírodu
Vyžaduje to ale:
rychlou a důkladnou transformaci všech sektorů (využití
území, energetika, průmysl, doprava, budovy, města)
globální emise oxidu uhličitého musí v příští dekádě
klesnout o 45 % oproti úrovni v roce 2010
a dosáhnout „čisté nuly“ do roku 2050 (tj. veškeré zbývající
emise, které vyprodukujeme, budou z atmosféry odčerpány
pomocí přírodních či technických opatření)
Nová zpráva IPCC k oteplení o 1,5oC
• Ratifikace – 22. duben 2016, New York
Konference OSN, Katowice, PL – pravidla, revize závazků
Revize klimatické politiky EU do roku 2030?
Integrovaný energeticko-klimatický plán (draft do 12/2018)
Politika ochrany klimatu ČR – implementace
Adaptační strategie a akční plán – realizace opatření
Znečištění ovzduší, lokální topeniště
Pokračovat v úspěšné a populární Zelené úsporám
Pomoci domácnostem s vlastní výrobou energie
Osvěta
Další kroky
Pařížská dohoda:
Nejméně 100 miliard USD ročně od roku 2020
na klimatická opatření
Povinně rozvinuté země, rozvojové země dobrovolně
Každé 2 roky rozvinuté země zveřejní finanční plány
Vyvážené investice do snižování emisí a adaptací
(50 % na 50 %)
Podstatná část peněz bude rozdělována
přes Zelený klimatický fond (GCF)
Financování klimatické politiky
GCF, stav k 24. 10. 2018
Celkem přislíbeno: 10,3 miliard USD, k dispozici: 4,6 miliard USD
Podpořeno 93 projektů, které ušetří 1,6 miliard tun CO2
(Afrika: 36 projektů, Asie: 40, J. Amerika: 20, Vých. Evropa: 6)
Příspěvky do GCF (USD/obyv.), vybrané země:
Lucembursko: 93,6
Norsko: 50,6
Polsko: 0,001
USA: 9,3
Finance – současný stav
Příspěvky ČR
110 milionů Kč do GCF do roku 2018
40 milionů Kč na přípravu projektů v rámci GIZ
(Program CF-Ready)
(tj. asi 4 promile českého HDP, podobně v ostatních zemích
V4)
Politika ochrany klimatu (MŽP, 2017) navrhuje růst
příspěvků na úroveň cca 1,8 miliard Kč ročně v roce 2030
(tj. na současný průměr zemí EU)
Klimatické finance jsou součástí zahraniční rozvojové
spolupráce
Děkuji za pozornost
Mgr. Klára Sutlovičová
Glopolis, o.p.s.
sutlovicova@glopolis.org