Sociologický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i.
Praha 2015
Role místních komunit
v procesu rozhodování
o hlubinném úložišti
vyhořelého jaderného paliva
a radioaktivních odpadů v ČR
Závěrečná zpráva
z kvantitativní fáze výzkumu
Autoři:
PhDr. Daniel Čermák, Ph.D.
Mgr. Eva Kyselá
Mgr. Martin Ďurďovič, Ph.D.
Mgr. Kateřina Bernardyová
Výzkumná zpráva vznikla v rámci grantu Technologické agentury ČR (č.
TD020170), a s podporou na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace
RVO: 68378025.
1
OBSAH
1. Účel výzkumu ............................................................................... 3
2. Metodologie výzkumu..................................................................... 4
3. Hlavní zjištění ............................................................................... 5
4. Zkoumané lokality ....................................................................... 10
5. Reflexe projektu úložiště a souvisejících aktivit................................ 12
5.1. Postoj k projektu úložiště ........................................................ 12
5.2. Geologický průzkum ............................................................... 22
5.3. Konstrukční a technické aspekty .............................................. 27
6. Přesvědčení o důsledcích realizace stavby úložiště v lokalitě a percepce
rizik ......................................................................................... 31
6.1. Obavy a rizika........................................................................ 31
6.2. Rozvoj lokality ....................................................................... 33
7. Komunikace a participace v rozhodovacím procesu .......................... 44
7.1. Komunikace........................................................................... 44
7.2. Důvěra.................................................................................. 49
7.3. Aktéři ................................................................................... 53
7.4. Participace na rozhodování ...................................................... 58
8. Příloha: číselník ........................................................................... 68
8.1. Obyvatelé a lokality ................................................................ 68
8.2. Postoj k projektu úložiště ........................................................ 73
8.3. Geologický průzkum ............................................................... 76
8.4. Konstrukční a technické aspekty .............................................. 78
8.5. Obavy a rizika........................................................................ 79
8.6. Rozvoj lokality ....................................................................... 81
2
8.7. Komunikace........................................................................... 85
8.8. Důvěra.................................................................................. 87
8.9. Aktéři ................................................................................... 91
8.10. Participace na rozhodování .................................................... 95
8.11. Kódovací klíč k otázce KO.2: .................................................100
3
1. Účel výzkumu
Proces výběru lokality pro výstavbu hlubinného úložiště pro vyhořelé jaderné
palivo a radioaktivní odpady a následná realizace výstavby tohoto úložiště představují
v dějinách ČR po roce 1989 nový, jedinečný a vyvíjející se sociální jev. Z historického
hlediska je záměr výstavby HÚ svým rozsahem a významem srovnatelný s výstavbou
jaderných bloků elektráren Dukovany a Temelín, o nichž se ale rozhodovalo ještě v
době komunistického režimu.
Samotné rozhodnutí o místě výstavby HÚ ale ani zdaleka není jen technickou
záležitostí. Všech sedm lokalit v ČR, které jsou vytipovány jako potenciálně geologicky
vhodné pro výstavbu hlubinného úložiště, se nachází na katastrálním území několika
obcí a v každé této lokalitě mají trvalé bydliště tisíce lidí. Mají-li být respektovány demokratické
principy a účast veřejnosti na rozhodování, jak ji vyžadují právní normy a
politika EU, pak je nutné vést jednání o hlubinném úložišti tak, aby byly zohledněny
názory všech, kdo se daným rozhodnutím cítí být dotčeni. Hlubinné úložiště se musí
stát nejen technicky, ale také sociálně přijatelným řešením.
K tomu se snaží také přispět projekt Sociální komunikace a budování důvěry v
procesu výběru lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních
odpadů (2014-2015; identifikační kód: TD020170) podpořený Technologickou
agenturou ČR. Předložený text je výsledkem jednoho z výzkumů, které byly uskutečněny
v rámci výše zmíněného projektu.
Účelem výzkumu bylo zjistit mezi obyvateli čtyř lokalit (Čertovka, Čihadlo, Hrádek
a Magdaléna) zvažovaných pro výstavbu hlubinného úložiště následující údaje:
 Postoje obyvatel k procesu hledání a vyjednávání o lokalitě určené k výstavbě
hlubinného úložiště;
 informovanost obyvatel a komunikace mezi nimi o otázkách spojených se
zmíněným procesem;
 participace na rozhodování o budoucnosti jejich lokalit;
 jejich znalost aktérů podílejících se na vyjednávání o hlubinném úložišti;
 jejich důvěra k jednotlivým aktérům zmíněných procesů;
 jaké obavy a naopak jaké možnosti si spojují s rozvojem lokality v případě
výstavby hlubinného úložiště.
4
2. Metodologie výzkumu
Otázky byly součástí dotazníku speciálního výběrového šetření ve vybraných
obcích lokalit vytipovaných pro výstavbu hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.
Sběr dat byl realizován na základě standardizovaného dotazníku metodou osobního
rozhovoru tazatele s respondentem.
Získaná data jsou reprezentativní pro populaci daných lokalit starší 15 let. Pro
získání reprezentativního vzorku byla použita metoda kvótního výběru. Jako opora
výběru sloužily údaje ČSÚ ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Kvótními znaky
byly pohlaví, věk a vzdělání. Rovněž bylo přihlíženo k populační velikosti jednotlivých
obcí a jejich částí ve zkoumaných lokalitách.
Velikost výzkumného souboru: 1257 respondentů.
Termín sběru dat: 23. – 31. května 2015.
5
3. Hlavní zjištění
Postoj k projektu úložiště
Mezi obyvateli všech lokalit převládá nesouhlas s obecným záměrem výstavby
úložiště v ČR: s tímto záměrem rozhodně a spíše nesouhlasí polovina (53 %) dotázaných.
Mírně až výrazně souhlasná stanoviska byla zjištěna u 28 % respondentů.
Ve všech sledovaných lokalitách byl od posledního průzkumu veřejného mínění
v roce 2012 zaznamenán pokles podílu všech nesouhlasných odpovědí s výjimkou lokality
Čihadlo, kde se podíl nesouhlasných odpovědí naopak zvýšil. Analogicky
k uvedenému poklesu nesouhlasných odpovědí naopak narostl podíl souhlasných odpovědí,
ale pouze v lokalitách Čertovka a Magdaléna. Nejvýrazněji se zvýšila míra
souhlasu v lokalitě Čertovka, kde narostl podíl souhlasných odpovědí z 22 % v roce
2012 na 34 % v roce 2015. V lokalitě Magdaléna vzrostl souhlas o 2 procentní body a
s výstavbou úložiště zde nyní souhlasí 21 % respondentů. V obou dalších lokalitách se
míra souhlasu pohybuje kolem jedné čtvrtiny dotázaných. V lokalitě Čihadlo poklesl
podíl souhlasících o 12 procentních bodů ve srovnání s rokem 2012 a činí 29 %,
v lokalitě Hrádek činí 23 %, jen o 1 procentní bod méně než v roce 2012.
Přímo v lokalitě svého bydliště souhlasí obyvatelé všech lokalit spíše s realizací
přípravných fází budování úložiště, tj. s provedením geologického průzkumu a zprovozněním
podzemní výzkumné laboratoře, než s vybudováním samotného úložiště.
Geologické průzkumy
Dvě třetiny až tři čtvrtiny respondentů v jednotlivých lokalitách neměly tušení,
nebo se špatně dohadovaly, v jaké fázi jsou přípravy na geologický průzkum.
Více než polovina (57 %) dotázaných věděla před zahájením rozhovoru o dodatečných
příjmech, které by obec od státu dostávala v průběhu geologického průzkumu
(zbytek respondentů, tj. 43 %, o nich nevěděl).
Za rozhodně dostatečnou považovala výši dodatečných obecních příjmů souvisejících
s geologickým průzkumem pouze menšina dotázaných. Naopak celkově více
než třetina (37 %) se domnívá, že je rozhodně nedostatečná.
6
Více než polovina (58 %) respondentů se domnívá, že výsledek geologického
průzkumu slouží v podstatě jako nezvratné rozhodnutí o výstavbě, tj. je-li lokalita
v průzkumu shledána vhodnou, nebude již možné výstavbě zabránit. Třetina (32 %)
respondentů s tím nesouhlasí.
Polovina dotázaných (53 %) pociťovala v době dotazování nedostatek informací
o provedení průzkumu, čtyři z deseti (40 %) naopak souhlasili s tím, že informací je
dostatek.
Konstrukční a technické aspekty
Tři čtvrtiny (76 %) dotázaných se domnívá, že je nutné obyvatele obcí
seznamovat s technickými detaily projektu úložiště. Pětina (20 %) je toho názoru, že
to nutné není.
Zhruba třetina (32 %) respondentů se domnívá, že by výstavba úložiště život
lidí v okolních obcích nezměnila. Na druhé straně necelé dvě třetiny (64 %) jejich
spoluobčanů mají opačný názor a souhlasí s tvrzením, že výstavba úložiště by běžný
život lidí změnila naprosto. Nejistých svou odpovědí si bylo jen málo dotázaných.
Jen malý podíl dotázaných se domnívá, že povrchový areál úložiště bude malý a
nenápadný (27 %). U této otázky je zajímavé, že skoro pětina (18 %) respondentů si
není jistá, jaká bude podoba povrchového areálu úložiště, tj. jestli bude, či nebude
malý a nenápadný. Rovněž každý desátý si není jist, je-li úložiště možné vybudovat
tak, aby bylo bezpečné. Mezi obyvateli všech lokalit převažují ti, kteří se domnívají, že
úložiště takto vybudovat nelze (57 %), přičemž opačný názor zastává třetina (33 %)
dotázaných. Uvedené údaje naznačují, že lidé mají velmi nejasnou představu zejména
o podobě budoucího úložiště.
Obavy a rizika
Nejčastěji uváděnými obavami souvisejícími s výstavbou a provozem úložiště
patří poškození životního prostředí, které zařadilo mezi své tři největší obavy 67 %
dotázaných, a negativní dopady na zdraví obyvatel, jež řadilo mezi tři největší obavy
49 % dotázaných.
Rozvoj lokality
Z hlediska vlivu úložiště na různé aspekty života v lokalitě očekávají občané pozitivní
dopady zejména na materiální a ekonomický rozvoj. Pozitivní efekt je nejčastěji
7
očekáván v oblasti podpory a dotací ze strany státu – pozitivní očekávání vyjádřilo
přes polovinu (53 %) respondentů. Vyjma dopadu na dotace od státu se převaha pozitivních
očekávání nad negativními objevuje již jen ve dvou oblastech – zaměstnání pro
místní obyvatele, 42 % pozitivních oproti 27 % negativních, a zlepšení občanské vybavenosti,
39 % vs. 27 %1
. Ve třech dalších oblastech, na něž byli respondenti tázáni,
tj. zakázky pro místní firmy, příchod investorů a zlepšení dopravní dostupnosti,
jsou podíly respondentů s očekáváním pozitivního a negativního vlivu na dané oblasti
celkem vyrovnané. V posledních třech aspektech (zvýšení prestiže lokality a podmínky
pro mladé rodiny a starší občany) hodnotí většina dotázaných vliv výstavby úložiště
jako spíše nebo rozhodně negativní (52 až 61 %). Více než polovina (61 %) respondentů
si to myslí o dopadu výstavby na prestiž lokality.
Necelá čtvrtina (23 %) dotázaných považuje výstavbu a provoz úložiště za příležitost.
Polovina (53 %) v realizaci projektu vidí omezení a zátěž. Každý pátý (21 %)
považuje množství příležitostí a zátěže za stejné.
Většina dotázaných chápe případné poskytování výhod poskytovaných státem
obcím v okolí úložiště za náhradu za zátěž a rizika, která s sebou umístění hlubinného
úložiště v lokalitě přináší (68 %, z toho 43 % a 25 % spíše). Čtvrtina (25 %) je chápe
spíše nebo rozhodně jako odměnu za převzetí odpovědnosti.
Komunikace
Celkově by jen málo dotazovaných hodnotilo dosavadní průběh jednání mezi
obcemi a státem o hlubinném úložišti známkou výborně (4 %). Naopak nejhorší
známku by udělil přinejmenším každý desátý (14 %). Třetina hodnotí komunikaci jako
dobrou (známka 3). Průměrná známka od těch, kteří na danou otázku odpověděli, je
3,1.
Jako hlavní důvod svého spíše negativního hodnocení dosavadního průběhu
jednání uvedla spontánně téměř jedna pětina (19 %) hodnotících nedostatečnou informovanost
občanů i obcí v průběhu jednání a 15 % dojem, že jednání je bezvýsledné,
zdlouhavé a trvá již příliš dlouho. Zhruba každý desátý (11 %) uvedl, že nejsou
vyslyšeny názory obyvatel či obcí.
1
Dopočet do 100 % tvoří odpovědi nevím a či neutrální odpověď ani pozitivní, ani negativní.
8
Každý pátý respondent (21 %) uvedl, že rozhovor na toto téma vede alespoň
jednou za měsíc, k čemuž lze ještě připočítat menšinu (4 %) těch, kteří téma diskutují
každý týden. Téměř třetina (31 %) se tématem v diskusi s někým dalším zabývá několikrát
za rok a pětina (21 %) sotva jednou ročně. Dalších 23 % dotázaných se
k hovoru o hlubinném úložišti nedostane nikdy.
Podle většiny respondentů v komunikaci převažuje vliv emocí a skrytých zájmů
(63 %). Více než čtvrtina (27 %) dotázaných si naopak myslí, že převažují racionální
argumenty.
Důvěra
Ve vztahu ke státním institucím pojímá nejvíce respondentů důvěru ke svému
obecnímu zastupitelstvu (70 %). Naopak nejméně lidí důvěřuje Poslanecké sněmovně
(15 %) a médiím (17 %).
Mezi účastníky jednání deklarují respondenti nejčastěji důvěru vědcům a odborníkům
(69 %). Mezi důvěryhodné pro nadpoloviční většinu dotázaných patří i celonárodní
sdružení na ochranu životního prostředí (58 %) a místní sdružení angažující se
v otázce úložiště (56 %). Všem dalším aktérům vyjednávání, tedy SÚRAO, SÚJB, ČEZ,
Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu průmyslu a obchodu, již důvěřuje méně
jak polovina dotázaných.
Aktéři
Od roku 2012 se o 14 % zvýšil podíl respondentů ve všech lokalitách, kteří znají
Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Zatímco v roce 2012 byla organizace
známá třetině dotázaných (35 %), v roce 2015 to bylo polovině z nich (49 %).
Více než čtvrtina (28 %) respondentů pokládá informování obyvatel své obce ze
strany SÚRAO za do jisté míry nedostatečné a podobně si více než každý čtvrtý respondent,
který SÚRAO zná, myslí, že podávané informace jsou do jisté míry nepravdivé
(27 %). V porovnání s rokem 2012 se snížil podíl lidí, kteří se domnívají, že
SÚRAO informuje v určité míře dostatečně a že organizací podávané informace jsou
spíše až zcela pravdivé.
Pracovní skupinu pro dialog zná zhruba každý desátý obyvatel obcí ve zkoumaných
lokalitách (11 %).
9
Podle většiny dotázaných (70 %) se zastupitelstvo aktivně zapojuje do jednání,
přičemž necelá pětina (16 %) je opačného názoru a obdobná část dotázaných si není
jistá, nakolik se zastupitelstvo zapojuje. Že zastupitelstvo hájí postoje samotných
obyvatel si spíše či rozhodně myslí více než polovina (55 %) dotázaných. Každý čtvrtý
(26 %) s tím spíše či rozhodně nesouhlasí a 18 % dotázaných neví, zda a nakolik zastupitelstvo
obhajuje postoje obyvatel obce.
Participace na rozhodování
Téměř čtyři z pěti (78 %) dotázaných uvedli, že státní instituce mají na rozhodnutí
velmi silný nebo silný vliv. Podíváme-li se na ostatní aktéry, tedy nezávislé vědce a
odborníky, obecní zastupitelstva a obyvatele v lokalitách, je jejich vliv ve srovnání se
státem vnímán jako zásadně slabší. Žádnému z dalších aktérů nepřisoudilo silný či
velmi silný vliv více jak polovina respondentů; konkrétně přisoudilo tento vliv 49 %
respondentů nezávislým vědcům a odborníkům, 39 % obecním zastupitelstvům
v lokalitách a pouhých 16 % samotným obyvatelům lokalit. Polovina (52 %) dotázaných
si naopak myslí, že obecní zastupitelstva mají na jednání slabý či velmi slabý
vliv. Totéž si 61 % dotázaných myslí o obyvatelích, přičemž další pětina (21 %) se
domnívá, že nemají vliv žádný.
Podle většiny (58 %) respondentů by vliv obcí ve vyjednávání rozhodně nebo
spíše posílilo schválení zákona garantujícího práva obcí při rozhodování. Podle poloviny
by takový posilující účinek měly také protesty (53 %), aktivita místních občanských
sdružení (51 %) nebo celostátních sdružení na ochranu životního prostředí (49 %) a
poskytování volně použitelných finančních prostředků (50 %). Poskytnutí finančních
prostředků vázaných na zaplacení posudků nezávislých odborníků a vědců a organizace
odborného semináře pro zastupitele obcí by postavení obcí ve vyjednávání posílilo
podle dvou z pěti dotázaných (39 % a 38 %).
Zhruba každý desátý dotázaný (11 %) se na jaře roku 2015 zúčastnil protestní
akce Den proti úložišti, z toho se několik podílelo na její organizaci. Téměř třetina
(32 %) respondentů o této akci vůbec nevěděla a další značná část (37 %) o účasti
ani neuvažovala.
Většina dotázaných vnímá postup státu v procesu rozhodování jako direktivní –
70 % respondentů se domnívá, že stát spíše nebo rozhodně prosazuje vlastní plán
řešení. Jen čtvrtina (25 %) si myslí, že spíše nebo rozhodně umožňuje účast veřejnos-
ti.
10
4. Zkoumané lokality
Vzhledem k rozsahu projektu bylo nutné ze sedmi vytipovaných lokalit pro výstavbu
HÚ vybrat čtyři. Jejich výběr proběhl již v předchozí, kvalitativní, fázi výzkumu.
Kvalitativní i kvantitativní fáze výzkumu proběhly kvůli srovnatelnosti a ucelenosti poznatků
ve stejných čtyřech lokalitách (Čertovka, Čihadlo, Hrádek a Magdaléna).
V následujících bodech jsou shrnuty důvody pro výběr zmíněných lokalit:
 Odlišnost lokalit z hlediska převažujícího názoru na přijatelnost úložiště – zde bylo
možné se opřít o data z dotazníkového šetření v 7 lokalitách z roku 2012, zejm. o
tzv. index souhlasu.
 Příslušnost lokality k různým krajům – s přihlédnutím k citlivé situaci v dané lokalitě
byla vyloučena lokalita Kraví hora, která je jednou ze tří lokalit, jejíž obce spadají
do Kraje Vysočina a která byla připojena k souboru vytipovaných obcí teprve
v roce 2012.
 Vyloučení lokality Březový potok, kde podle stejného šetření z roku 2012 je odpor
vůči HÚ nejsilnější.
 Vyloučení lokality Horka, protože v této lokalitě byl na období kvalitativní fáze výzkumu
naplánován výzkum Západomoravské vysoké školy v Třebíči a existovalo
nezanedbatelné riziko, že si obyvatelé a účastníci výzkumu budou obě výzkumné
aktivity zaměňovat a budou se cítit příliš obtěžováni.
S ohledem na zvolenou metodu výběru respondentů byla zajištěna reprezentativita
výběrového souboru z hlediska pohlaví, dosaženého vzdělání a věkových kategorií.
Ve složení obyvatel dle těchto charakteristik nejsou mezi lokalitami žádné statisticky
významné rozdíly. Obdobně se statisticky významně neliší poměry obyvatel ekonomicky
aktivních a neaktivních a osob majících či nemajících nezaopatřené děti.
V tabulkách 1 a 2 jsou uvedeny struktury dotazovaných v jednotlivých lokalitách dle
velikostní skupiny bydliště respondenta a deklarované (tzn. respondentem určené)
životní úrovně. Je patrné, že struktura obyvatelstva se s ohledem na obě zmíněné
charakteristiky liší – v lokalitách Čertovka a Hrádek tvoří více než polovinu dotazovaných
obyvatelé sídel s 500 a více obyvateli. Jedině v lokalitě Čertovka se také nachází
dvě sídla s počtem obyvatel nad 1000; na druhou stranu se tam nenachází sídla s 500
11
až 1000 obyvateli (v tabulce 1 jsou tyto dvě kategorie sloučeny). Naopak v případě
lokalit Čihadlo a Magdaléna tvoří polovinu dotázaných obyvatelé sídel střední velikosti
a v lokalitě Magdaléna jsou výrazně více zastoupeni obyvatelé menších sídel.
Tabulka 1. Zastoupení obyvatel dle velikosti sídla (v %, absolutní četnosti
v závorkách)
LOKALITA
velikostní skupiny sídel dle počtu obyvatel
< 99 100 – 499 500 >
ČERTOVKA 13,7 %
(43)
26,8 %
(84)
69,6 %
(187)
100 %
(312)
ČIHADLO 17,9 %
(56)
50,5 %
(158)
31,6 %
(99)
100 %
(312)
HRÁDEK 8,5 %
(27)
36 %
(114)
55,5 %
(176)
100 %
(314)
MAGDALÉNA 34 %
(106)
47,4 %
(148)
18,6 %
(58)
100 %
(310)
Většina dotazovaných hodnotila svou životní úroveň jako dobrou. V lokalitě
Hrádek a Magdaléna je zastoupení respondentů deklarujících dobrou životní úroveň o
8 až 11 % větší, přičemž tento rozdíl je statisticky významný. Naopak dotazovaní
v lokalitě Čertovka častěji uvádějí svou životní úroveň jako špatnou.
Tabulka 2. Zastoupení obyvatel dle deklarované životní úrovně (v %, absolutní četnosti
v závorkách)
LOKALITA deklarovaná životní úroveň
Dobrá ani dobrá, ani špatná špatná
ČERTOVKA 61,5 %
(192)
26 %
(81)
12,5 %
(39)
100 %
(312)
ČIHADLO 65,1 %
(203)
30,4 %
(95)
4,5 %
(14)
100 %
(312)
HRÁDEK 73,2 %
(230)
23,6 %
(74)
3,2 %
(10)
100 %
(314)
MAGDALÉNA 72,9 %
(226)
26,1 %
(81)
1 %
(3)
100 %
(312)
Uvedené rozdíly jsou zde zmíněny zejména proto, že se mohou odrážet
v souvislostech některých proměnných analyzovaných v této zprávě. Při analýze je
nutné brát v potaz fakt, že sledovaná populace je do značné míry heterogenní, tedy
v každé lokalitě poněkud odlišná, a to jak z hlediska sociodemografických charakteristik,
tak s ohledem na postoje zastávané obyvateli.
12
5. Reflexe projektu úložiště a souvisejících aktivit
V této a následujících sekcích výzkumné zprávy jsou analyzovány odpovědi na
otázky položené v dotazníkovém šetření provedeném v dubnu 2015 ve čtyřech vybraných
lokalitách zvažovaných pro výstavbu hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.
Analýzy jsou na některých místech doplněny i o otázky z dalších relevantních šetření.
Sekce zprávy jsou členěny tematicky do třech stěžejních celků:
 reflexe projektu úložiště a souvisejících aktivit,
 přesvědčení o důsledcích realizace stavby úložiště v lokalitě a vnímání rizik,
 komunikace a participace v rozhodovacím procesu.
Každá ze jmenovaných sekcí je dále členěna do tematických okruhů otázek pokládaných
respondentům tazateli.
Tato sekce se nejprve zaměřuje na postoje obyvatel jednotlivých lokalit
k projektu úložiště obecně (tj. při odhlédnutí od lokality umístění), ale i konkrétně
v jejich lokalitě (představy o výstavbě i výsledné stavbě). Další okruhy se věnují otázkám
reflektujícím znalosti a vnímání geologických průzkumů v lokalitě a vnímání konstrukčních
a technických aspektů výstavby úložiště.
5.1. Postoj k projektu úložiště
Mezi obyvateli všech lokalit převládá nesouhlas s obecným záměrem
výstavby úložiště v ČR (nechávaje stranou lokalitu respondentů). Jak je patrné
z grafu 1, ve všech lokalitách s tímto záměrem rozhodně nesouhlasí třetina (33 %)
dotázaných, k čemuž se přidává ještě pětina (20 %) respondentů, kteří vyjadřují mírnější
nesouhlasný postoj. Naopak mírně až výrazně souhlasná stanoviska byla zjištěna
u 28 % respondentů (součet tří krajních kategorií). Početně velká je i středová kategorie
respondentů, kteří nemají jednoznačný názor. Ve všech zkoumaných lokalitách
převládají nesouhlasná stanoviska nad těmi souhlasnými, přičemž nejpříznivěji jsou
obecnému záměru nakloněni obyvatelé lokality Hrádek, kde souhlasný postoj vyjádřila
třetina dotázaných. Naopak nejméně podpory se záměru dostalo v lokalitě Magdaléna,
kde s ním více či méně souhlasí jen každý pátý. Odpovědi dotazovaných z lokalit Čer-
13
tovka a Čihadlo nevykazují statisticky významné rozdíly. Z grafu 1 je rovněž patrné,
že zatímco souhlasu dominují umírněné kategorie, pro vyjádření nesouhlasu volila
většina takto smýšlejících respondentů krajní možnost.
Graf 1. Souhlas s obecným záměrem budovat úložiště v ČR (v %)2
Respondentky vyjadřují nesouhlas s obecným záměrem vybudovat úložiště v ČR
častěji než muži (57 % oproti 49 % u mužů – součet tří nesouhlasných kategorií).
Muži naopak častěji vyjadřují souhlas (35 % oproti 22 % u žen – součet tří souhlasných
kategorií). V lokalitách Čihadlo a Magdaléna rovněž častěji se záměrem souhlasí
respondenti ze sídel s více než 500 obyvateli. Souhlas častěji vyjadřují i obyvatelé,
kteří hodnotí svou životní úroveň jako dobrou – zatímco mezi těmito obyvateli souhlasí
se záměrem téměř třetina (31 %), mezi těmi, kteří svou životní úroveň hodnotí jako
špatnou je podíl souhlasných stanovisek pouze 14 % (ti, kteří hodnotí situaci jako „ani
dobrou, ani špatnou“ zvolili souhlasné stanovisko v 26 % případů). Nesmíme však
opomenout skutečnost, že respondenti v jednotlivých lokalitách hodnotí svou životní
situaci různě. Souvislost lokality a hodnocení životní úrovně je poměrně slabá, což
znamená, že skladba obyvatel z hlediska deklarované životní úrovně se mezi lokalitami
poněkud liší (statisticky významně), avšak rozdíly nejsou příliš výrazné (viz také
sekce 4). Mohou nicméně zprostředkovávat vliv lokality i na postojové proměnné. Jinými
slovy tam, kde vidíme preferenci osob s dobrou životní úrovní pro určitý postoj či
2
Znění otázky: „Hlubinné úložiště představuje způsob, jak řešit problém s radioaktivními odpady.
Zvažovaných lokalit pro vybudování úložiště je v současnosti několik. Necháme-li stranou vaši lokalitu,
souhlasíte nebo nesouhlasíte s obecným záměrem vybudovat v České republice úložiště radioaktivních
odpadů?“ Varianty odpovědí: škála od 1 = rozhodně souhlasí do 7 = rozhodně nesouhlasí.
7
9
9
6
5
11
10
9
17
8
10
9
9
13
8
18
19
19
19
16
9
8
11
8
9
11
10
10
12
11
33
34
31
25
41
1
1
2
1
2
0% 20% 40% 60% 80% 100%
všechny
lokality
Čertovka
Čihadlo
Hrádek
Magdaléna
1 = rozhodně souhlasí 2 3 4 5 6 7 = rozhodně nesouhlasí neví
14
odpověď, může jít ve skutečnosti o preferenci osob z lokality, ve které respondenti
častěji uvádí, že považují svou životní úroveň za dobrou. Konkrétně v lokalitách Hrádek
a Čihadlo neplatí, že lidé deklarující dobrou životní úroveň statisticky významně
častěji volí jednu ze souhlasných kategorií.
Jako hlavní důvod svého nesouhlasu se záměrem vybudovat úložiště na
území ČR vybralo 61 % respondentů s nesouhlasným stanoviskem, že by dali přednost
hledání technologických řešení přepracování odpadů. Pětina (21 %) by upřednostnila
výstavbu mezinárodního úložiště (není však upřesněno, kde by se mělo nacházet).
Jen několik málo (2 %) nesouhlasících by dalo přednost povrchovým úložištím.
Necelou desetinu vede k nesouhlasu jiný důvod, dalších 6 % odpovědělo „Nevím“.
Výrazná převaha jedné ze tří nabízených možností a malé zastoupení jiných než nabízených
důvodů by mohli naznačovat, že respondenti spíše zpětně zdůvodňují svůj nesouhlas,
než že by měli důvody jasně promyšlené předem. V takovém případě bychom
totiž mohli zřejmě očekávat vyšší zastoupení možnosti „jiné“, neboť tři výše uvedené
důvody nejsou rozhodně vyčerpávající. Respondenti zkrátka vybírají tu možnost, o
které se domnívají, že bude výzkumníky či tazatelem nejvíce oceněna či pozitivně při-
jata.
Respondenti s mírně až zcela nesouhlasným postojem vůči úložišti na území ČR
častěji považují tvrzení, že je hlubinné úložiště obecně nejbezpečnějším způsobem
dlouhodobého uložení radioaktivních odpadů za nepravdivé (49 % oproti
22 % z těch, kteří vyjádřili mírný až jasný souhlas s obecným záměrem vybudovat
úložiště v ČR). Celkově označily výrok za nepravdivý téměř dvě pětiny (36 %) respondentů,
o něco více jich ho považuje za pravdivý (42 %) a zhruba jedna pětina
(22 %) si pravdivostí výroku nebyla jistá. Výrok statisticky významně častěji považují
za pravdivý muži a obyvatelé lokality Čihadlo. Naopak za nepravdivý ho častěji považují
obyvatelé lokality Hrádek. Respondenti z lokality Magdaléna častěji pravdivost
výroku neposoudili (označili kategorii „neví“).
Přímo v lokalitě svého bydliště souhlasí obyvatelé všech lokalit spíše
s realizací přípravných fází budování úložiště, tj. s provedením geologického průzkumu
a zprovozněním podzemní výzkumné laboratoře, než s vybudováním samotného úložiště.
Ve všech lokalitách vyjádřila určitou míru nesouhlasu s výstavbou přinejmenším
polovina dotázaných (49 % v případě lokality Čertovka, graf 2), přičemž nejsilněji zastoupenou
kategorií je ve všech lokalitách krajní nesouhlas. S podobně polarizovanými
15
odpověďmi jsme se setkali i v otázce názoru na záměr vybudovat úložiště v ČR bez
přihlédnutí ke konkrétní lokalitě. Při srovnání těchto dvou otázek nacházíme určitou,
ne však úplně jednoznačnou, podporu pro koncept NIMBY („not in my backyard“), na
jehož základě bychom mohli předpokládat, že odpor vůči stavbě v lokalitě respondentova
bydliště bude větší, než nesouhlas s výstavbou někde na území ČR. Ve většině
lokalit data platnost tohoto konceptu podporují – v lokalitě Hrádek je určitá míra nesouhlasu
s obecným záměrem vyjadřována méně než polovinou respondentů (45 %) a
s výstavbou v lokalitě více než třemi pětinami (64 %). Je zde, podobně jako
v lokalitách Magdaléna a Čihadlo, také větší podíl těch, kteří v případě výstavby
v lokalitě zvolili na škále kategorii jasného nesouhlasu. Názory jsou v případě výstavby
v lokalitě všeobecně více polarizované (méně lidí volilo středovou kategorii).
V lokalitě Čertovka jsou podíly nesouhlasných stanovisek vůči oběma záměrům vyrovnané
a podíl souhlasných stanovisek je v případě záměru výstavby v lokalitě dokonce
o něco vyšší. V lokalitách Čihadlo a Magdaléna jsou podíly respondentů se souhlasnými
stanovisky k oběma záměrům celkem vyrovnané – stejný podíl lidí vyjadřuje souhlas
jak s obecným záměrem stavby, tak s projektem v lokalitě. A to i přesto, že
v otázce výstavby v lokalitě je podíl těch, kteří vyjadřují nesouhlas, vyšší. To může
značit, že lidé s váhavým postojem vůči obecnému záměru se spíše přikloní
k nesouhlasu v případě vlastní lokality. NIMBY tedy svou roli hraje, není však univerzálně
platným mechanismem rozhodování o souhlasu či nesouhlasu. Je rovněž zajímavé,
že celkově ve všech lokalitách dohromady čtvrtina (25 %) těch, kteří vyjádřili
souhlas s výstavbou úložiště v lokalitě, zároveň více či méně nesouhlasila s obecným
záměrem vybudování hlubinného úložiště v ČR. Může se jednat o neuvědomovanou
názorovou inkonzistenci nebo váhavost, na druhou stranu to však může odkazovat na
existenci určité formy rozhodnutí z nutnosti. Někteří obyvatelé lokality s obecným záměrem
sice nesouhlasí, považují ale rozhodnutí o výstavbě na území ČR za dané. Protože
úložiště někde vybudováno být musí, souhlasí s vybudováním ve vlastní lokalitě,
např. kvůli potenciálním přínosům, které výstavba může mít.
V postojích obyvatel vůči umístění hlubinného úložiště v lokalitě zaznamenáváme
v průběhu tří let3
několik změn (graf 2). Zatímco v roce 2012 byly odpovědi ve
3
Odkazovaný výzkum byl realizován v 7 lokalitách: Čertovka, Březový potok, Magdaléna, Čihadlo,
Hrádek, Horka a Kraví hora, z nichž analyzovány jsou zde pouze čtyři relevantní. Dotazováni byli
obyvatelé ve věku 15 a více let. Dohromady bylo ve čtyřech vybraných lokalitách nasbíráno 1245 rozhovorů.
Vzorek byl vybrán technikou kvótního výběru s oporou údajů ČSÚ. Pro sběr dat byla použita technika
standardizovaného osobního rozhovoru za použití papírového dotazníku. Sběr probíhal v dubnu 2012.
16
větší míře polarizované, v aktuálním šetření respondenti více využívali středových kategorií
a méně často volili kategorii rezolutního nesouhlasu. Celkově klesl podíl
všech nesouhlasných odpovědí ve všech lokalitách s výjimkou lokality Čihadlo,
kde se naopak zvýšil. V lokalitách Magdaléna a Čertovka dokonce kategorie souhlasných
odpovědí celkově posílily, přičemž v lokalitě Čertovka v roce 2012 vyjadřovala
určitou míru souhlasu s výstavbou pětina (22 %) dotázaných a v aktuálním šetření
třetina (33 %). Změna v této lokalitě je nejmarkantnější ze všech zkoumaných lokalit
– podíl rezolutně nesouhlasných odpovědí se zmenšil o polovinu (z 61 % v roce 2012
na 31 % v roce 2015).
Příčiny těchto změn mohou být velmi různorodé – v potaz je třeba brát nejen
komunikační strategie, aktivity SÚRAO, veřejnou debatu a možný nárůst informovanosti
obyvatel, ale rovněž změny demografické (stěhování obyvatel, stárnutí) a změny
odehrávající se v politické reprezentaci obce. Se změnou obecního zastupitelstva se
může změnit i strategie vyjednávání a tón debaty v obci. Není proto jednoduché určit
s přesností faktory, které k těmto změnám přispěly.
17
Graf 2. Souhlas s výstavbou HÚ v lokalitě (v %)4
Jak již bylo zmíněno, výstavba úložiště přímo v lokalitě je respondenty odmítána
nejčastěji. Odpor vůči provedení geologického průzkumu (graf 3) a zřízení
podzemní laboratoře (graf 4) není zdaleka tak silný, jako v případě stavby úložiště.
Geologický průzkum má určitou podporu přinejmenším pětiny obyvatel v každé lokalitě,
přičemž v lokalitě Čertovka s ním souhlasí polovina (49 %) dotázaných. Smířlivější
postoj vůči průzkumu může být do jisté míry ovlivněn i existencí finanční kompenzace
za provedení těchto příprav dotčeným obcím, což podporuje i skutečnost, že častěji
vyjadřovali souhlas respondenti, kteří o příspěvcích věděli. Zvláštní výjimkou je
v tomto případě lokalita Magdaléna, kde naopak častěji souhlasili ti, kteří o příspěvcích
podle svých slov nevěděli. V dotazníku otázky zjištující názor na tyto dodatečné příjmy,
a upřesňující jejich výši, předcházely otázkám sledujícím souhlas s realizací příprav
a výstavby, je tedy možné, že tato informace ovlivnila odpovědi respondentů.
4
Znění otázky: „Zkuste se nyní celkově zamyslet, do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s
tím, aby ve vaší lokalitě: c) bylo vybudováno hlubinné úložiště, pokud výsledky podzemní laboratoře prokáží
bezpečnost lokality?“ Varianty odpovědí: škála od 1 = rozhodně souhlasí do 7 = rozhodně nesouhla-
sí.
14
10
13
22
10
13
7
11
11
7
11
12
7
7
8
3
9
5
5
7
6
4
6
5
12
4
10
9
10
6
6
2
9
2
9
6
8
6
5
1
9
7
8
6
8
10
7
5
31
61
41
36
48
52
56
71
4
5
4
3
3
3
5
7
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Čertovka
V/2015
IV/2012
Čihadlo
V/2015
IV/2012
Hrádek
V/2015
IV/2012
Magdaléna
V/2015
IV/2012
1 = rozhodně souhlasí 2 3 4 5 6 7 = rozhodně nesouhlasí neví
18
Poloviny dosahuje podíl respondentů s nesouhlasnými postoji v případě zřízení
podzemní laboratoře pouze v lokalitách Hrádek a Magdaléna (48 % a 49 %).
V případě provedení geologického průzkumu potom dle očekávání v lokalitě Magdaléna
(47 %). V ostatních lokalitách jsou nesouhlasící v menšině, byť souhlas převažuje
pouze v lokalitě Čertovka. Celkově je struktura postojů k realizaci přípravných aktivit
velmi podobná struktuře postojů vůči záměru vybudovat úložiště samotné.
Graf 3. Souhlas s provedením geologického průzkumu (v %)5
5
Znění otázky: „Zkuste se nyní celkově zamyslet, do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s
tím, aby ve vaší lokalitě: a) byl proveden geologický průzkum?“ Varianty odpovědí: škála od 1 = rozhodně
souhlasí do 7 = rozhodně nesouhlasí.
28
16
23
39
20
24
17
17
16
12
13
15
12
14
11
7
13
8
8
7
11
6
11
4
6
4
9
8
13
4
7
4
9
6
12
4
9
7
5
4
8
10
6
8
7
11
8
9
18
41
26
18
27
34
34
53
2
3
4
2
2
1
7
3
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Čertovka
V/2015
IV/2012
Čihadlo
V/2015
IV/2012
Hrádek
V/2015
IV/2012
Magdaléna
V/2015
IV/2012
1 = rozhodně souhlasí 2 3 4 5 6 7 = rozhodně nesouhlasí neví
19
17
13
17
26
17
16
14
16
20
9
13
16
12
13
13
4
12
7
12
8
7
5
10
4
12
4
12
10
13
6
8
3
11
5
11
5
7
5
5
3
6
10
6
7
11
11
8
7
22
48
26
27
30
40
36
58
2
5
4
2
3
5
6
4
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Čertovka
V/2015
IV/2012
Čihadlo
V/2015
IV/2012
Hrádek
V/2015
IV/2012
Magdaléna
V/2015
IV/2012
1 = rozhodně souhlasí 2 3 4 5 6 7 = rozhodně nesouhlasí neví
Graf 4. Souhlas se zřízením podzemní laboratoře v lokalitě (v %)6
Ve srovnání s rokem 2012 rovněž došlo k podobným posunům a změnám jako
v případě postojů vůči výstavbě úložiště. Je zajímavé, že ve všech třech otázkách můžeme
vidět značnou změnu v lokalitě Čihadlo, kterou bychom v roce 2012 mohli mezi
čtyřmi zkoumanými lokalitami považovat za tu, jejíž obyvatelé jsou celému projektu
nejpříznivěji nakloněni. V aktuálním šetření však toto neplatí. S přispěním pozitivního
trendu v ostatních lokalitách je situace v lokalitě Čihadlo do jisté míry srovnatelná
s lokalitou Hrádek. Markantní pozitivní obrat v lokalitě Čertovka je rovněž konzistentní
ve všech třech otázkách. Čertovka se tak stala lokalitou, kde má projekt úložiště zřejmě
největší podporu. Lokalita Magdaléna zůstává ze zkoumaných lokalit tou, jejíž
obyvatelé nejčastěji vyjadřují nesouhlas s jakoukoliv aktivitou spojenou s realizací
projektu hlubinného úložiště. Celkově však můžeme hovořit o určitém zklidnění názorové
polarizace. V žádné z lokalit nejsou oproti roku 2012 jak geologický průzkum, tak
podzemní laboratoř naprosto odmítány a, jak se zdá, i v případě výstavby samotného
úložiště se v některých lokalitách otevřel další prostor pro diskusi.
6
Znění otázky: „Zkuste se nyní celkově zamyslet, do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s
tím, aby ve vaší lokalitě: b) byla uvedena do provozu podzemní výzkumná laboratoř, která by zkoumala
možnosti a bezpečnost úložiště?“ Varianty odpovědí: škála od 1 = rozhodně souhlasí do 7 = rozhodně
nesouhlasí.
20
Podobně jako v případě souhlasných stanovisek s vybudováním úložiště někde
na území ČR častěji s uvedenými záměry (tj. s výstavbou i přípravnými aktivitami)
souhlasí muži a lidé deklarující dobrou životní úroveň. Z hlediska životní úrovně jsou
rozdíly patrné i zkoumáme-li je v každé lokalitě zvlášť, s výjimkou lokality Čihadlo a
v případě souhlasu s výstavbou úložiště i lokality Magdaléna (v těchto případech deklarovaná
úroveň nehraje roli).7
Ve všech třech otázkách rovněž roste s rostoucím věkem
podíl respondentů s nesouhlasným stanoviskem, přičemž nejvyšší bývá ve věkové
kategorii 45 až 59 let (to platí zejména pro nesouhlasné stanovisko s výstavbou
úložiště). Mladí lidé ve věku do 24 let rovněž častěji vyjadřují stanovisko váhavé (tj.
středovou kategorii). Ačkoliv se v lokalitách Hrádek a Čihadlo zvyšuje podíl respondentů
se souhlasným stanoviskem společně s velikostí jejich bydliště, nemůžeme
s jistotou říci, že se jedná o obvyklou souvislost – v lokalitě Čertovka je naopak
v některých případech podíl souhlasných odpovědí respondentů z největších sídel (nad
500 obyvatel) nižší a v lokalitě Magdaléna je tento podíl nejnižší nikoliv v sídlech
s nejméně obyvateli, ale v sídlech střední velikosti (100 až 500 obyvatel). Vzhledem
k omezenému počtu sídel a obcí v jednotlivých lokalitách (např. sídla s více než 1000
obyvateli jsou pouze dvě) lze proto předpokládat, že některé z pozorovaných rozdílů
nejsou nutně způsobeny velikostí těchto sídel, ale např. tím, že obyvatelé konkrétní
obce či její části zastávají extrémnější názor.
Přesto, že se během posledních tří let proměnila struktura postojů k projektu
úložiště, zájem o toto téma se v podstatě nezvýšil (s výjimkou lokality Magdaléna).
Přesněji se zmenšila část obyvatel, kteří se podle svých slov o problematiku vůbec
nezajímají, a zvýšil se podíl těch, kteří deklarují vlažný zájem, tj. těch, jež zvolili středové
kategorie (viz graf 5). V aktuálním výzkumu celkově deklaruje určitý stupeň nezájmu
o problematiku úložiště pětina až třetina dotázaných, oproti třetině až polovině
těch, kteří deklarují zájem.8
Méně se zajímají lidé velmi mladí (10 % z kategorie 15 –
24 zvolilo jednu ze dvou krajních kategorií vyjadřujících zájem, 41 % zvolilo dvě kategorie
z opačného konce škály), naopak nejvyšší deklarovaný zájem lze vysledovat u
respondentů ve věku mezi 45 a 59 lety (40 %). Častěji se o téma zajímají lidé
s vyšším vzděláním a dle očekávání i lidé, kteří prezentují krajnější názor, tj. např.
7
V lokalitě Hrádek se zmíněné rozdíly objevují, ale v otázce souhlasu se zřízením výzkumné laboratoře
nejsou statisticky významné.
8
V případě sedmibodové škály deklarovaného zájmu nelze středovou kategorii vnímat stejně jako
na škálách souhlasu (tj. ani souhlas, ani nesouhlas), proto jsou tři středové kategorie společně považovány
za výraz váhavého zájmu a jako vyjádření zájmu či nezájmu jsou prezentovány krajní dvě katego-
rie.
21
v otázce záměru výstavby úložiště v ČR volili krajní kategorii na sedmi bodové škále,
přičemž je jedno, zda souhlasnou, či nesouhlasnou. Tito respondenti deklarují zájem
přinejmenším ve dvou pětinách případů (40 % z těch, kteří rozhodně nesouhlasí a
53 % z těch, kteří rozhodně souhlasí se záměrem výstavby). Naopak ti s váhavějšími
a méně přesvědčenými postoji (kategorie 2 až 6 na dané škále) vyjadřují zájem zhruba
v pětině až necelé třetině případů. Podobná souvislost se zájmem o téma je patrná
i u souhlasu s jednotlivými fázemi budování úložiště v lokalitě.
Graf 5. Zájem o problematiku HÚ (v %)9
Mezi lokalitami nejsou z hlediska deklarovaného zájmu o projekt úložiště zásadní
rozdíly, s výjimkou lokality Magdaléna, kde zájem projevuje o něco větší část obyvatel.
V této lokalitě je také silná skupina lidí, kteří mají jasně odmítavé stanovisko a
o téma se velmi zajímají (zvolili jednu ze dvou krajních kategorií silného zájmu). Ve
všech lokalitách se více či méně projevuje vztah zájmu a polarizace názoru zmíněný
výše, přičemž v lokalitě Čertovka se jako výraznější jeví skupina těch, kteří mají rozhodně
souhlasný postoj a o téma se zajímají. Tyto skupiny s vyhraněným názorem a
vysokým zájmem o téma mohou mít na diskusi o umístění úložiště v lokalitě poměrně
9
Znění otázky: „V České republice probíhá proces výběru lokality pro výstavbu hlubinného úložiště
radioaktivních odpadů. Jednou z vytipovaných lokalit je lokalita [název dané lokality], do níž spadá
vaše obec. Zajímáte nebo nezajímáte se Vy osobně o problematiku hlubinného úložiště radioaktivních
odpadů?“ Varianty odpovědí: škála od 1 = ano, velmi se zajímá do 7 = ne, vůbec se nezajímá.
17
20
19
18
13
15
17
16
18
14
12
20
14
18
17
13
12
17
18
13
17
17
22
13
12
13
22
13
13
10
18
13
15
9
11
11
19
12
13
10
12
12
9
13
15
12
6
15
14
17
9
12
8
17
8
19
0
0
1
1
0
0
0
0
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Čertovka
V/2015
IV/2012
Čihadlo
V/2015
IV/2012
Hrádek
V/2015
IV/2012
Magdaléna
V/2015
IV/2012
1 = ano, velmi se zajímá 2 3 4 5 6 7 = ne, vůbec se nezajímá neví
22
silný vliv – jak silný, záleží především na jejich osobní angažovanosti a pozici
v komunitě. Jsou-li názorovými vůdci, mohou snadno ovlivňovat postoje značné části
komunity. Nepřímou podporu takovým závěrům poskytuje i fakt, že lokality Magdaléna
a Čertovka jsou co do rozložení názorů na úložiště opačnými případy – v prvé dominují
odmítavá stanoviska a druhá je lokalitou s nejvyšší mírou podpory projektu
(byť i zde převládá nesouhlas).
5.2. Geologický průzkum
V době dotazování byla již ve třech zkoumaných lokalitách (Čertovka, Čihadlo,
Magdaléna) schválena žádost o provedení geologického průzkumu. V poslední lokalitě,
Hrádku, žádost byla podána, ale nebyla zatím schválena. Z grafu 6 lze vyčíst, nakolik
jsou obyvatelé lokalit obeznámeni s průběhem příprav na geologický průzkum.
V případě prvních třech zobrazených lokalit je nejblíže realitě, a tedy
v podstatě správně, možnost zobrazená modře, tedy odpověď, že žádost byla již
schválena. V případě lokality Hrádek čeká podaná žádost na schválení úřady a tato
možnost je v grafu modrou barvou zvýrazněna. Oproti jiným lokalitám ji zde zvolilo
více lidí (téměř třetina). Lze tudíž soudit, že část komunity dění sleduje. Podobně i
v lokalitě Čihadlo je zastoupení „správných“ odpovědí větší než v lokalitách Magdaléna
a Čertovka. Je zde rovněž nižší podíl těch, kteří uvedli, že neví, v jaké fázi se přípravy
na průzkum v době dotazování nacházely. V podstatě však většina dotazovaných ve
všech lokalitách nevěděla, v jaké fázi přípravy jsou – sečteme-li kategorie „nevím“ i
kategorie všech odpovědí, které neodpovídaly realitě v době dotazování, dvě třetiny
až tři čtvrtiny respondentů v jednotlivých lokalitách neměly tušení, nebo se špatně
dohadovaly, jaká je aktuální situace.
V lokalitách Magdaléna a Čertovka je mezi těmi, kteří zvolili z nabídky možnost
odpovídající aktuální situaci, statisticky významně větší podíl těch, kteří uvádí, že se o
problematiku úložiště velmi zajímají. To však neplatí v obou dalších lokalitách. To by
mohlo nasvědčovat tomu, že v těchto lokalitách o něco lépe fungují informační kanály,
které šíří aktuální informace v celé komunitě, tedy i mezi těmi, kteří se zajímají méně,
a nevyžadují větší vlastní aktivitu ze strany občanů.
23
Graf 6. Povědomí o stavu příprav na geologický průzkum (v %)10
Více než polovina (57 %) dotázaných věděla před zahájením rozhovoru o dodatečných
příjmech, které by obec od státu dostávala v průběhu geologického
průzkumu (zbytek respondentů, tj. 43 %, o nich nevěděl). V jednotlivých lokalitách
se poměry poněkud lišily (viz tabulka 3), přičemž nejvíce informovaní byli dotazovaní
v lokalitě Čihadlo, ve které měl také největší podíl respondentů informace o aktuálním
stavu geologického průzkumu. Respondenti byli o existenci příspěvků a jejich konkrétní
výši pro obce v dané lokalitě informováni v průběhu výzkumného rozhovoru.
Následně tuto výši hodnotili z hlediska její dostatečnosti.
10
Znění otázky: „Je v plánu provést geologický průzkum, který prověří vhodnost lokality pro výstavbu
hlubinného úložiště. Co myslíte, jak daleko jsou přípravy na tento průzkum?“ Varianty odpovědí:
zatím nebyla podána žádost o povolení geologického průzkumu; žádost byla podána, čeká se na rozhodnutí
úřadů; žádost byla schválena, geologický průzkum brzy začne; geologický průzkum už probíhá; ne-
vím.
7
3
8
5
23
23
31
23
26
37
16
22
15
15
8
12
30
22
38
38
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Čertovka
Čihadlo
Hrádek
Magdaléna
zatím nebyla podána žádost žádost byla podána
žádost byla schválena průzkum již probíhá
neví
24
Tabulka 3. Povědomí o existenci finančních příspěvků obci (v %, absolutní
četnosti v závorkách)11
LOKALITA o finančních příspěvcích:
věděl/a nevěděl/a
ČERTOVKA 58 %
(183)
42 %
(131)
100 %
(314)
ČIHADLO 64 %
(201)
36 %
(112)
100 %
(313)
HRÁDEK 52 %
(165)
48 %
(152)
100 %
(317)
MAGDALÉNA 54 %
(170)
46 %
(143)
100 %
(313)
CELKEM 57 %
(719)
43 %
(538)
100 %
(1257)
Za rozhodně dostatečnou výši dodatečných příjmů považovala pouze menšina
dotázaných (viz graf 7). Naopak celkově více než třetina (37 %) se domnívá, že
je rozhodně nedostatečná. Názory na dostatečnost příspěvků se příliš neliší mezi lidmi
s odlišnými sociodemografickými charakteristikami. Častěji je však za rozhodně a spíše
dostatečné považují respondenti z lokalit Čihadlo (35 %) a Čertovka (33 %). Významně
méně často potom dotazovaní v lokalitě Magdaléna (18 %). V lokalitě Hrádek
považuje příjmy za rozhodně a spíše dostatečné necelá čtvrtina (24 %) dotázaných.
Není překvapením, že hodnocení dostatečnosti výše příspěvku souvisí s postojem ke
stavbě úložiště. Ve všech lokalitách považují příspěvky za rozhodně i spíše nedostatečné
zhruba tři čtvrtiny z těch, kteří více či méně nesouhlasí s umístěním úložiště
v lokalitě.
11
Znění otázky: „Povolení geologického průzkumu ze zákona přinese každé obci dodatečný finanční
příjem, a to každý rok po celou dobu průzkumu, který bude trvat přibližně 5 let. Pro vaši obec by
to konkrétně znamenalo [oficiální výše příspěvku pro obec, ve které dotazovaný bydlí] Kč ročně. Věděl
jste o této skutečnosti?“ Varianty odpovědí: ano, věděl; ne, nevěděl, je to pro něj nová informace.
25
Graf 7. Hodnocení výše příspěvku pro obec (v %)12
Hodnocení výše příspěvku hraje roli i v názoru na význam geologického
průzkumu. Necelé dvě třetiny (64 % – součet dvou souhlasných kategorií, viz graf 8)
respondentů se domnívají, že je důležité provést geologický průzkum, protože
jinak není možné posoudit, zda je lokalita vhodná pro výstavbu úložiště.
Oproti tomu každý pátý (32 %) se domnívá, že průzkum není z hlediska posouzení
vhodnosti lokality důležitý. Obě skupiny se statisticky významně liší v posouzení výše
příspěvku: zatímco z většiny, která průzkum považuje za důležitý, shledává odměnu
jako spíše či rozhodně nedostatečnou 56 %, ve skupině s opačným názorem je to
80 %. Za důležité považují provedení výzkumu zejména obyvatelé lokality Čertovka
(71 %), nejméně často pak obyvatelé lokality Hrádek (58 %). Poněkud překvapivé
může být vzhledem k silnému zastoupení respondentů s více či méně odmítavým
stanoviskem fakt, že 63 % dotazovaných považuje za důležité provést geologický
průzkum i v lokalitě Magdaléna.
Více než polovina (58 %) respondentů se domnívá, že výsledek
geologického průzkumu slouží v podstatě jako nezvratné rozhodnutí o
výstavbě, tj. je-li lokalita v průzkumu shledána vhodnou, nebude již možné výstavbě
zabránit. Třetina (32 %) respondentů s tím nesouhlasí. Podobně (tj. bez statisticky
12
Znění otázky: „Domníváte se, že pro vaši obec je tato výše příspěvku za geologické průzkumy
dostatečná nebo nedostatečná?“ Varianty odpovědí: rozhodně dostatečná; spíše dostatečná; spíše nedostatečná;
rozhodně nedostatečná; nevím.
8
10
3
2
25
25
21
16
25
26
27
27
34
32
41
42
8
6
8
13
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Čertovka
Čihadlo
Hrádek
Magdaléna
rozhodně dostatečná spíše dostatečná spíše nedostatečná
rozhodně nedostatečná neví
26
významných rozdílů) jsou odpovědi rozloženy ve všech zkoumaných lokalitách. Častěji
s tvrzením souhlasí respondenti, kteří rovněž souhlasili s tím, že je důležité geologický
průzkum provést a s výjimkou lokality Magdaléna i ti, kteří projevili souhlas
s umístěním úložiště v lokalitě (v lokalitě Magdaléna v tomto ohledu není statisticky
významná souvislost).
Graf 8. Názor na průběh a roli geologického průzkumu v lokalitě (v %)13
Polovina dotázaných (53 %) pociťovala v době dotazování nedostatek
informací o provedení průzkumu, čtyři z deseti (40 %) naopak souhlasili s tím, že
informací je dostatek. Největší podíl těch, kteří rozhodně či spíše souhlasili s tvrzením,
že poskytovaných informací je dostatek, nalezneme v lokalitách Čertovka (48 %) a
Čihadlo (44 %), nejnižší v lokalitě Magdaléna (32 %). Hodnocení dostatečnosti
informování v lokalitách Čertovka a Čihadlo je v souladu s vyšším podílem
dotazovaných v těchto lokalitách, kteří věděli o finančních příspěvcích obcím za
geologický průzkum, a rovněž s vyšším podílem dotazovaných v lokalitě Čihadlo, kteří
měli přehled o aktuálním stavu příprav na tento průzkum. Zdá se tedy, že v těchto
dvou lokalitách je komunikace z hlediska informovanosti obyvatel relativně úspěšnější
než v ostatních lokalitách. Na druhou stranu špatné hodnocení informování občanů
může být ovlivněno i jejich celkově negativním postojem, což podporuje podrobnější
analýza: častěji s výrokem o dostatku informací rozhodně nebo spíše nesouhlasí lidé,
13
Znění otázky: „Řekněte, nakolik souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky ohledně
realizace geologického průzkumu: a) Je důležité provést geologický průzkum, protože jinak nevíme, zda
je lokalita vhodná pro výstavbu úložiště, b) O rozsahu geologického průzkumu a způsobu jeho provedení
je dostatek informací, c) Pokud geologický průzkum prokáže vhodnost lokality, výstavbě úložiště v lokalitě
nebude možné zabránit.“ Varianty odpovědí: rozhodně souhlasí; spíše souhlasí; spíše nesouhlasí; rozhodně
nesouhlasí; neví.
37
30
13
27
28
27
12
16
27
19
16
26
4
9
6
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Je důležité průzkum provést.
Bude-li lokalita vhodná, nebude
možné výstavbě zabránit.
O provedení průzkumu je dostatek
informací.
rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví
27
kteří zastávají více či méně odmítavé stanovisko vůči záměru vybudovat v lokalitě
hlubinné úložiště.
5.3. Konstrukční a technické aspekty
Jak je patrné z grafu 9, jenž zachycuje odpovědi na otázky spojené s výstavbou
a podobou úložiště, tři čtvrtiny (76 % – součet dvou souhlasných kategorií)
dotázaných se domnívá, že je nutné obyvatele obcí seznamovat s technickými
detaily projektu úložiště. Pětina (20 %) je toho názoru, že to nutné není a pouze
malá část (5 %) si v této otázce nebyla jista. Oproti jiným lokalitám, zejména pak
lokalitě Hrádek, je v lokalitě Čihadlo nejmenší podíl těch, kteří se domnívají, že je
nutné seznamovat obyvatele s technickými detaily projektu úložiště (rozdíl mezi
těmito dvěma lokalitami je 10 %). I tato skutečnost podporuje výše formulovaný
závěr, že zejména v lokalitě Čihadlo je komunikace efektivnější – obyvatelé méně
často pociťují nedostatek informací i potřebu informovat o technických aspektech
projektu.
V otázce zjištující názor na informovanost obyvatel o umístění vstupu do
areálu úložiště se projevuje výrazně větší nejistota (16 % dotazovaných uvedlo, že
neví, zda obyvatelé o případném umístění vstupu ví). Přes polovinu (55 % – součet
dvou nesouhlasných kategorií) respondentů je skeptických ohledně informovanosti
svých spoluobčanů o umístění vstupu. Něco přes čtvrtinu (28 %) sdílí názor, že
občané tuto informaci mají. Velmi skeptičtí jsou v tomto ohledu obyvatelé lokality
Magdaléna: podíl dotazovaných, kteří se domnívají, že obyvatelé ví o umístění vstupu,
je zde o více než polovinu menší, než v jiných lokalitách (13 % oproti 32 % – 35 %).
Značná míra nejistoty se objevuje i v další otázce baterie zobrazené v grafu 9.
Skoro pětina (18 %) respondentů si není jistá, jaká bude podoba povrchového
areálu úložiště, tj. jestli bude, či nebude malý a nenápadný. Rovněž každý desátý si
není jist, je-li úložiště možné vybudovat tak, aby bylo bezpečné. Mezi obyvateli všech
lokalit převažují ti, kteří se domnívají, že úložiště takto vybudovat nelze (57 % –
součet dvou nesouhlasných kategorií), přičemž opačný názor zastává třetina (33 %)
dotázaných. Ještě méně lidí se domnívá, že povrchový areál úložiště bude malý a
nenápadný (27 %), ovšem podíl těch, kteří s tímto tvrzením nesouhlasí, je podobný
jako v případě bezpečnosti (56 %). Vyšší než v ostatních lokalitách jsou podíly
respondentů s názorem, že úložiště nebude malé a nenápadné, v lokalitách Magdaléna
28
a Hrádek, což je způsobeno silnějším odporem vůči umístění úložiště v těchto
lokalitách. V hodnocení bezpečnosti jsou mezi lokalitami statisticky významné rozdíly,
kterým je více pozornosti věnováno v části 6 této zprávy.
Zhruba třetina (32 % – součet dvou souhlasných kategorií) respondentů se
domnívá, že by výstavba úložiště život lidí v okolních obcích nezměnila. Na druhé
straně necelé dvě třetiny (64 %) jejich spoluobčanů mají opačný názor a souhlasí
s tvrzením, že výstavba úložiště by běžný život lidí změnila naprosto. Nejistých
svou odpovědí si v tomto případě bylo jen málo dotázaných. Že by výstavba změnila
život lidí v okolních obcích se častěji domnívají obyvatelé lokality Magdaléna a méně
často obyvatelé lokality Čertovka. I zde však tyto rozdíly můžeme přisoudit především
souvislosti s postojem k výstavbě úložiště v lokalitě (viz níže).
V prvních čtyřech položkách zobrazených v grafu 9 existují dílčí rozdíly
v odpovědích respondentů s různými sociodemografickými charakteristikami (např.
muži častěji souhlasí s tvrzeními, že povrchový areál bude malý a nenápadný a že lze
úložiště vybudovat tak, aby bylo bezpečné). V případě posledního tvrzení se ale
respondenti z různých skupin shodnou.
29
Graf 9. Představy o výstavbě a výsledné stavbě HÚ (v %)14
Z analýzy položek baterie je zřejmé, že většinu zmíněných rozdílů mezi lokalitami
lze přisoudit rozdílům v postojích k výstavbě úložiště. S výjimkou tvrzení, že
obyvatele obcí je nutné seznámit s technickými detaily souvisí odpovědi respondentů
na všechny položky baterie do značné míry s jejich postoji k záměru vybudovat
úložiště. Lidé, kteří se záměrem výstavby v lokalitě do nějaké míry souhlasí, hodnotí
tyto aspekty vesměs pozitivněji, tj. častěji souhlasí s tvrzeními, že povrchový areál
bude malý a nenápadný, že úložiště lze vybudovat tak, aby bylo bezpečné a že jsou
obyvatelé obcí seznámeni s tím, kde bude vchod do areálu. Naopak častěji nesouhlasí
s výrokem, že výstavba úložiště změní běžný život lidí v okolí. Pro ty, kteří
s umístěním úložiště v lokalitě nesouhlasí, je situace opačná. Souvislost je patrná
zejména s ohledem na tvrzení o možnosti vybudovat úložiště tak, aby bylo naprosto
bezpečné. Tomuto a souvisejícím přesvědčením se tato zpráva věnuje v následující
části. Existence zmíněných souvislotí ovšem nepoukazuje na jednoznačnou závislost.
Jinými slovy nemůžeme s jistotou říci, zda lidé svůj příklon k souhlasu či nesouhlasu
s výstavbou úložiště založili na hodnocení uvedených aspektů stavby, nebo zda tyto
aspekty zhodnotili na základě svého již existujícího příklonu. Celkově můžeme říci, že
14
Znění otázky: „Přečtu Vám teď několik výroků týkajících se hlubinného úložiště a Vy mi prosím
řekněte, nakolik s daným výrokem souhlasíte nebo nesouhlasíte: a) Výstavba hlubinného úložiště by naprosto
změnila běžný život lidí v okolních obcích, b) Povrchový areál hlubinného úložiště bude malý a
nenápadný, c) Obyvatelé obcí přesně vědí, kde by se v naší lokalitě v budoucnosti nacházel vstup do
úložiště, d) Hlubinné úložiště je možné vybudovat tak, aby bylo naprosto bezpečné, e) Obyvatele obcí je
nutné seznamovat s technickými detaily projektu úložiště.“ Varianty odpovědí: rozhodně souhlasí; spíše
souhlasí; spíše nesouhlasí; rozhodně nesouhlasí; neví.
35
12
10
11
44
29
21
17
17
32
22
26
26
22
12
10
31
30
33
8
4
10
18
16
5
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Výstavba HÚ by změnila život lidí v
obcích.
HÚ je možné vybudovat bezpečně.
Povrchový areál HÚ bude malý a
nenápadný.
Obyvatelé obcí vědí, kde by byl vstup
do úložiště.
Obyvatele obcí je nutné seznámit s
technickými detaily.
rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví
30
lidé, jež s umístěním v lokalitě svého bydliště více či méně souhlasí, mají rozdílnou
představu o podobě i fungování úložiště v regionu a vnímají ho spíše jako neinvazivní
objekt, který na běžném chodu regionu a jejich životů příliš nezmění.
31
6. Přesvědčení o důsledcích realizace stavby úložiště v lokalitě a
percepce rizik
Lidmi vnímané riziko a požadavky na minimální či adekvátní bezpečnost jsou
často velmi různorodé a rovněž mnohdy neodpovídají mírám určeným na základě
pravděpodobnosti vědeckými postupy či odborníky, neboť se často zakládají na
hodnocení jiných aspektů než pravděpodobnosti (např. závažnosti, novosti či dobrovolnosti
podstoupení rizika apod.). Je proto nezbytné věnovat patřičnou pozornost
tomu, jaká rizika spojená s hlubinným úložištěm obyvatelé okolních obcí identifikují a
jakou váhu jim přikládají. V rozhodovacím procesu jednotlivců, tedy při utváření jejich
názorů, stojí často tato subjektivně vnímaná rizika proti subjektivně vnímaným
benefitům a příležitostem, které by realizace projektu úložiště v lokalitě podle
jedincova názoru přinesla. V této části zprávy se proto zabýváme jak riziky, tak
vnímáním dalších možných dopadů realizace projektu, a to včetně příležitostí k rozvoji
a dalších očekávaných přínosů.
6.1. Obavy a rizika
Jak je uvedeno výše (viz také graf 9), ani ne každý třetí z dotázaných (33 %)
do jisté míry souhlasí s tvrzením, že je možné úložiště vybudovat tak, aby bylo
naprosto bezpečné. Častěji s výrokem spíše a rozhodně souhlasili muži (39 % oproti
17 %) a lidé, kteří svou životní situaci označují za dobrou (36 % oproti 12 % mezi
těmi, kdo ji označili za špatnou), což by bylo v souladu s poznatky výzkumu vnímání
rizika – příslušníci sociálních skupin, které mohou mít horší sociální, kulturní či
ekonomické postavení (ženy, sociálně slabí, menšiny) vnímají rizika jako závažnější a
mají větší obavy. Zajímavé však je, že souvislost s pohlavím je statisticky významná
pouze v některých lokalitách: zatímco v lokalitě Magdaléna a Hrádek souhlasí
s výrokem o možnosti vybudovat úložiště bezpečně mnohem častěji muži (o 19 % až
21 % více mužů než žen), v lokalitách Čertovka a Čihadlo jsou poměry v tomto ohledu
vyrovnané.
V jednotlivých lokalitách se celková míra obav z vybudování úložiště rovněž liší,
což do určité míry souvisí s odlišným zastoupením souhlasných a nesouhlasných
stanovisek v jednotlivých lokalitách. Přesněji mezi dotazovanými v lokalitách Hrádek a
32
Magdaléna do značné míry převládal názor, že nelze úložiště vybudovat tak, aby bylo
naprosto bezpečné (viz graf 10), přičemž v lokalitě Magdaléna je poněkud větší podíl
těch, kteří neví, zda je to možné (13 % oproti 4% v lokalitě Hrádek). Naopak největší
podíl souhlasících bychom nalezli v lokalitě Čihadlo (40 %). Vzhledem k souvislosti
hodnocení bezpečnosti a postoje k vybudování úložiště v lokalitě a k rozdílům mezi
lokalitami z hlediska těchto postojů, je odlišnost mezi lokalitami v hodnocení
bezpečnosti především projevem zmíněné souvislosti s postojem vůči úložišti.
Graf 10. Vnímání možnosti vybudovat HÚ tak, aby bylo bezpečné (v %)15
Mezi tři nejčastěji uváděné obavy související s výstavbou a provozem úložiště
(viz graf 11) patří poškození životního prostředí a negativní dopady na zdraví obyvatel.
Zdravotní dopady byly nejčastěji jmenovány jako první (ze tří nejdůležitějších
obav), a to ve třetině (33 %) případů, jako druhá nejčastější obava byly jmenovány
jen v 10 % případů. Obava z poškození životního prostředí byla jmenována na prvním
místě jen o něco méně často, ve 32 % případů, a zároveň byla nejčastěji jmenována
na místě druhém - v 29 % případů). Vyrovnaně se objevují obavy z ruchu během výstavby
a nebezpečí při přepravě radioaktivních odpadů. Zatímco první z těchto dvou
obav se poměrně často objevuje jako první nejdůležitější (11 %), druhá je dominantní
volbou ve třetí otázce (tedy třetí nejdůležitější obava; 18 %). Bližší analýza ukazuje,
že nebezpečí při přepravě velmi často doplňuje v odpovědích respondentů jiné dvě
15
Znění otázky: „Přečtu Vám teď několik výroků týkajících se hlubinného úložiště a Vy mi prosím
řekněte, nakolik s daným výrokem souhlasíte nebo nesouhlasíte: d) Hlubinné úložiště je možné vybudovat
tak, aby bylo naprosto bezpečné.“ Varianty odpovědí: rozhodně souhlasí; spíše souhlasí; spíše nesouhlasí;
rozhodně nesouhlasí; neví.
13
19
9
7
24
21
22
18
21
23
31
30
34
24
34
31
9
12
4
13
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Čertovka
Čihadlo
Hrádek
Magdaléna
rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví
33
obavy – poškození životního prostředí a negativní dopady na zdraví obyvatel. Již méně
často se objevuje poškození prestiže regionu (v součtu 25 % bez ohledu na to, zda
byla obava uváděna na prvním, druhém či třetím místě) a porucha zařízení úložiště (v
součtu 18 %). To se může zdát být v rozporu s převládající nedůvěrou v možnost vybudovat
úložiště tak, aby bylo naprosto bezpečné, musíme ale vzít v úvahu, že respondenti
mohli vybrat pouze tři nejdůležitější obavy a je pravděpodobné, že „negativní
dopady na zdraví obyvatel“ byly vnímány jako obecnější kategorie zahrnující i
případnou havárii a její následky. Jen málo respondentů se obává narušení sociálních
vztahů (9 %) a negativních ekonomických dopadů na region (7 %).
Graf 11. Největší obavy související s výstavbou a provozem HÚ (podíl respondentů,
kteří alespoň jednou zvolili danou možnost; v %)16
6.2. Rozvoj lokality
Z hlediska vlivu úložiště na různé aspekty života v lokalitě očekávají občané
pozitivní dopady zejména na materiální a ekonomický rozvoj lokality. Dle výsledků
zobrazených v grafu 12 je pozitivní efekt nejčastěji očekáván v oblasti podpory a do-
16
Znění otázky: „Čeho se v souvislosti s výstavbou a provozem hlubinného úložiště nejvíce obáváte?
Vyberte nejvýše tři nejdůležitější důvody obav.“ Varianty odpovědí: Negativní dopady na zdraví
obyvatel; Poškození životního prostředí; Narušení sociálních vztahů; Ruch během výstavby; Nebezpečí při
přepravě radioaktivních odpadů; Porucha zařízení úložiště; Poškození prestiže regionu; Negativní ekonomické
dopady; Žádný; Neví.
67%
49%
36%
35%
25%
18%
9%
7%
7%
poškození životního prostředí
negativní dopady na zdraví obyvatel
ruch během výstavby
nebezpečí při přepravě
radioaktivních odpadů
poškození prestiže regionu
porucha zařízení úložiště
narušení sociálních vztahů
negativní ekonomické dopady
žádný
34
tací ze strany státu – pozitivní očekávání vyjádřilo přes polovinu (53 %) respondentů
(součet dvou krajních kategorií). Pětina (21 %) respondentů označila vliv úložiště
v této oblasti za „ani pozitivní, ani negativní“ a další pětina (20 %) za rozhodně či spíše
negativní. Z pohledu dotazovaných se jasně jedná o nejsilnější očekávaný benefit
z uvedených. Vyjma dopadu v oblasti dotací se převaha pozitivních očekávání objevuje
již jen ve dvou oblastech – zaměstnání pro místní obyvatele a zlepšení občanské
vybavenosti. V prvně jmenované očekává rozhodně či spíše pozitivní dopad 42 % respondentů
a rozhodně či spíše negativní něco málo přes čtvrtinu (27 %). V případě
zlepšení občanské vybavenosti je podíl pozitivních očekávání o 10 % vyšší než podíl
negativních (39 % oproti 27 % v součtech dvou krajních kategorií). Čtvrtina respondentů
v obou případech neočekává dopad pozitivní ani negativní. Je logické předpokládat,
že spolu hodnocení ve všech oblastech do jisté míry souvisí. Odpovědi v otázce
občanské vybavenosti jsou například do značné míry provázané s odpověďmi v otázce
dotací a podpory ze strany státu, což je v souladu s úvahou, že lidé předpokládají investice
do obecní infrastruktury financované pomocí státních příspěvků či výhod.
Ve třech dalších oblastech, tj. zakázky pro místní firmy, příchod investorů a
zlepšení dopravní dostupnosti, jsou očekávání z hlediska dopadů provozu úložiště poměrně
vyrovnaná, příp. váhavá. Jinými slovy jsou podíly respondentů s očekáváním
pozitivního a negativního vlivu na dané oblasti celkem vyrovnané. Silnou skupinu
i v těchto případech tvoří ti, kteří vliv provozu úložiště nepředpokládají ani pozitivní,
ani negativní. Je pravděpodobné, že do této skupiny patří nejen ti, kteří případnou
změnu nemohou jednoznačně hodnotit jako pozitivní či negativní, ale i ti, kteří žádnou
změnu neočekávají – nepředpokládají tedy, že by úložiště mělo na danou oblast jakýkoliv
vliv.
V posledních třech oblastech (zvýšení prestiže lokality a podmínky pro mladé
rodiny a starší občany) hodnotí většina dotázaných vliv výstavby úložiště jako spíše
nebo rozhodně negativní. Více než polovina (61 %) respondentů si to myslí o dopadu
výstavby na prestiž lokality. Na druhou stranu 17 % si myslí opak a pouze 16 % dopad
hodnotí neutrálně. Z hlediska očekávaných dopadů se jednoznačně jedná o oblast
s nejhorším hodnocením a očekáváním.
35
Graf 12. Očekávaný vliv HÚ v oblastech života v lokalitě (v %)17
Přestože podstatná část obyvatel zřejmě očekává pozitivní vývoj v materiálních
podmínkách obce (zlepšení občanské vybavenosti a finanční podpory od státu), jen
malá část očekává zlepšení podmínek mladým rodinám a starším spoluobčanům, tj. v
sociální sféře života v obci a přímo v životě některých skupin občanů (s výjimkou investorů,
příp. podnikatelů). Naopak, polovina respondentů očekává spíše až rozhodně
negativní vliv úložiště v těchto sociálních oblastech (52 % v obou případech). Toto
17
Znění otázky: „Podle Vašeho názoru, měla by výstavba hlubinného úložiště na vaši lokalitu pozitivní
nebo negativní vliv v těchto oblastech?: a) Zaměstnání pro místní obyvatele, b) Zakázky pro místní
firmy a podnikatele, c) Podpora nebo dotace ze strany státu, d) Příchod investorů, e) Podmínky pro mladé
rodiny v lokalitě, f) Zlepšení občanské vybavenosti obcí, g) Zvýšení prestiže a významu lokality, h)
Zlepšení dopravní dostupnosti, i) Podmínky pro starší obyvatele lokality. Varianty odpovědí: rozhodně
pozitivní; spíše pozitivní; ani pozitivní, ani negativní; spíše negativní; rozhodně negativní; neví.
17
12
12
10
10
7
5
4
3
36
30
27
24
21
22
12
13
7
21
26
27
27
29
32
16
24
28
12
17
14
20
18
16
27
26
21
8
10
13
12
14
16
34
26
31
6
5
7
8
10
6
7
7
9
0% 20% 40% 60% 80% 100%
dotace od státu
práce pro místní obyvatele
zlepšení občanské vybavenosti
zakázky pro místní firmy
příchod investorů
zlepšení dopravní dostupnosti
zvýšení prestiže lokality
podmínky pro mladé rodiny
podmínky pro starší obyvatele
rozhodně pozitivní spíše pozitivní
ani pozitivní, ani negativní spíše negativní
rozhodně negativní neví
36
hodnocení může odrážet předpoklad snížení kvality života v lokalitě – jak uvádíme výše,
nejčastějšími obavami občanů jsou negativní dopad na zdraví obyvatel a poškození
životního prostředí, tedy zhoršení dvou oblastí, které přímo určují kvalitu života obyvatel
(64 % těch, kteří jako první nejdůležitější obavu uvedli negativní dopady na
zdraví obyvatel, hodnotí vliv výstavby úložiště na podmínky pro mladé rodiny jako
spíše a rozhodně negativní, v případě podmínek pro starší obyvatele se jedná o
70 %).
Ve všech hodnoceních vlivu úložiště znázorněných v grafu 11 bychom překvapivě
nalezli jen málo rozdílů s ohledem na pohlaví, vzdělání a ekonomickou aktivitu respondentů
a na to, zda s nimi v domácnosti (ne)žijí nezaopatřené děti. V některých
případech (zlepšení občanské vybavenosti a dopravní dostupnosti, prestiž lokality)
častěji hodnotí dopad úložiště v lokalitě jako pozitivní muži. Rozdíly jsou však patrné,
zaměříme-li se na deklarovanou životní úroveň. Téměř ve všech oblastech vidí jako
negativní vliv úložiště častěji lidé, kteří svou životní úroveň označují jako špatnou.
Ovšem podobně jako v některých předchozích případech, i zde je souvislost často dána
rozdíly mezi lokalitami a v jednotlivých lokalitách již vztah hodnocení respondentů
a jejich životní úrovně nebývá, až na výjimky, statisticky významný. V některých případech
můžeme však sledovat neprůkaznou tendenci. Názor respondentů majících
špatnou životní úroveň bývá také v mnoha případech více polarizovaný, volí tedy častěji
krajní hodnotu „rozhodně negativní“. Oproti tomu lidé, kteří svou úroveň hodnotí
jako dobrou, se častěji přiklánějí k jedné ze středových kategorií (tj. od spíše pozitivní
po spíše negativní). Určité rozdíly bychom našli i z hlediska věku respondentů. Přestože
v žádné z oblastí hodnocení vlivu se neprojevují rozdíly mezi věkovými skupinami
poukazující na jasný průběh souvislosti (např. že s věkem hodnotí lidé některé oblasti
více negativně), některé věkové skupiny se poněkud odlišují. Mladí lidé ve věku od 15
do 24 let volí ve většině oblastí častěji kategorii „spíše pozitivní“, lidé ve věku 45 až
59 let naopak volí častěji kategorie negativní. Ostatní věkové kategorie ve většině případů
nevynikají zásadními rozdíly.
Mezi jednotlivými lokalitami bychom až na drobné výjimky nenašli příliš výrazné
odlišnosti co do celkové struktury hodnocení (grafy 13 až 16) – pořadí oblastí dle podílu
respondentů, kteří dopad v dané oblasti hodnotí jako pozitivní, se proměňuje jen
málo. V souladu s celkovým postojem k výstavbě úložiště v jednotlivých lokalitách
jsou dopady jako rozhodně pozitivní častěji hodnoceny v lokalitě Čertovka, na druhou
stranu i v lokalitě Magdaléna není podíl respondentů hodnotících dopady spíše či roz-
37
hodně pozitivně výrazně nižší, než v lokalitách Hrádek a Čihadlo. Zajímavý rozdíl se
však objevuje v polarizaci odpovědí – respondenti v lokalitě Čertovka volili častěji
krajní kategorie škály a méně často středové. Jejich názory se tedy zdají být více polarizované.
Naopak v lokalitě Hrádek vidíme větší zastoupení váhavých odpovědí.
Graf 13. Očekávaný vliv HÚ v oblastech života v lokalitě: Čertovka (v %)
26
16
18
14
15
13
9
7
6
30
26
25
21
22
22
16
15
10
20
22
21
19
18
22
13
23
23
10
18
13
21
15
19
23
22
18
9
13
16
16
18
20
32
27
34
5
6
7
9
12
6
7
6
9
0% 20% 40% 60% 80% 100%
dotace od státu
práce pro místní obyvatele
zlepšení občanské vybavenosti
zakázky pro místní firmy
příchod investorů
zlepšení dopravní dostupnosti
zvýšení prestiže lokality
podmínky pro mladé rodiny
podmínky pro starší obyvatele
rozhodně pozitivní spíše pozitivní
ani pozitivní, ani negativní spíše negativní
rozhodně negativní neví
38
Graf 14. Očekávaný vliv HÚ v oblastech života v lokalitě: Čihadlo (v %)
Graf 15. Očekávaný vliv HÚ v oblastech života v lokalitě: Hrádek (v %)
19
13
17
11
8
9
6
6
4
37
31
28
21
21
17
13
15
5
17
26
22
28
29
34
20
25
28
11
16
15
22
17
14
27
23
23
8
8
12
9
12
16
25
20
27
8
7
6
11
13
10
10
11
13
0% 20% 40% 60% 80% 100%
dotace od státu
práce pro místní obyvatele
zlepšení občanské vybavenosti
zakázky pro místní firmy
příchod investorů
zlepšení dopravní dostupnosti
zvýšení prestiže lokality
podmínky pro mladé rodiny
podmínky pro starší obyvatele
rozhodně pozitivní spíše pozitivní
ani pozitivní, ani negativní spíše negativní
rozhodně negativní neví
10
8
6
8
8
4
3
3
2
43
31
26
27
19
22
10
12
7
25
33
39
33
36
42
15
24
35
11
17
12
19
19
15
29
29
20
6
9
13
10
11
15
42
28
32
4
2
4
4
6
2
3
3
4
0% 20% 40% 60% 80% 100%
dotace od státu
práce pro místní obyvatele
zlepšení občanské vybavenosti
zakázky pro místní firmy
příchod investorů
zlepšení dopravní dostupnosti
zvýšení prestiže lokality
podmínky pro mladé rodiny
podmínky pro starší obyvatele
rozhodně pozitivní spíše pozitivní
ani pozitivní, ani negativní spíše negativní
rozhodně negativní neví
39
Graf 16. Očekávaný vliv HÚ v oblastech života v lokalitě: Magdaléna (v %)
Celkové hodnocení výstavby a provozu úložiště z hlediska příležitostí či
zátěže a omezení (graf 17, první řádek) odpovídá hodnocením v dílčích oblastech.
Necelá čtvrtina (23 %) dotázaných považuje výstavbu a provoz úložiště rozhodně či
spíše za příležitost. Polovina (53 %) však v realizaci projektu vidí spíše či rozhodně
omezení a zátěž. Každý pátý (21 %) považuje množství příležitostí za stejné jako
množství zátěže. Častěji považují umístění úložiště v lokalitě za přínosné muži (26 %
oproti 19 % u žen – součet dvou krajních kategorií) a v souladu s výše uvedenými
poznatky i lidé deklarující dobrou životní úroveň. Jako zátěž a omezení jej častěji vnímají
obyvatelé v lokalitách Hrádek a Magdaléna.
V porovnání s názory v celkové populaci České republiky (graf 17, druhý řádek)
jsou postoje obyvatel lokalit více polarizované – více dotázaných zvolilo krajní kategorie
a méně se přiklonilo ke středové volbě či názor nevyjádřilo. Polarizace je logickým
důsledkem toho, že se řešená problematika dotýká respondentů osobně a že s ní byli
pravděpodobně již konfrontováni a názor si utvořili již před výzkumným rozhovorem.
V běžné populaci lze očekávat vyšší podíl těch, kteří si názor utváří až v okamžiku položení
otázky, neboť neměli důvod si jej utvořit dříve. V poměru k respondentům, kteří
14
11
6
6
7
4
3
2
1
35
34
29
28
20
26
11
10
7
20
23
26
29
31
31
15
25
26
14
15
17
19
19
17
29
28
22
8
11
13
12
13
14
36
27
33
8
6
9
7
10
7
7
9
11
0% 20% 40% 60% 80% 100%
dotace od státu
práce pro místní obyvatele
zlepšení občanské vybavenosti
zakázky pro místní firmy
příchod investorů
zlepšení dopravní dostupnosti
zvýšení prestiže lokality
podmínky pro mladé rodiny
podmínky pro starší obyvatele
rozhodně pozitivní spíše pozitivní
ani pozitivní, ani negativní spíše negativní
rozhodně negativní neví
40
vidí v umístění úložiště v lokalitě spíše příležitosti (součet dvou krajních kategorií) je
v běžné populaci o něco méně těch, kteří v ní vidí spíše zátěž (součet dvou krajních
kategorií). Jinými slovy jsou v lokalitách názory nejen více polarizovány, ale skupina
vnímající úložiště jako zátěž je v poměru k pozitivně smýšlející skupině ještě silnější
než v celkové populaci ČR.
Graf 17. Srovnání přínosu a zátěže způsobených výstavbou úložiště (v %)18
S ohledem na to, že více než polovina dotázaných vnímala vliv vybudování úložiště
pozitivně právě v oblasti dotací a podpory ze strany státu, lze očekávat, že respondenti
upřednostní finanční příspěvky před právními zárukami, přijde-li na volbu
formy výhod pro obce. Z dat zobrazených v grafu 18 jasně vyplývá, že tento předpoklad
je správný, nicméně převaha preference pro finanční příspěvky není tak jasná.
Rozhodně je preferuje téměř třetina dotázaných (29 %) a další pětina (21 %) se
k nim přiklání mírně. Na druhé straně dvě pětiny (21 % spíše a 18 % rozhodně) by
upřednostnily státem dané právní záruky, že se obyvatelé obcí budou moci podílet na
rozhodnutí o stavbě úložiště. Každý desátý respondent v tomto případě uvedl, že neví,
které z možností by dal přednost. Finanční příspěvky častěji upřednostňují muži a
ekonomicky neaktivní respondenti. Častěji by jim také dali přednost ti, kteří
s výstavbou úložiště v lokalitě vyjádřili nějakou míru souhlasu (70 % oproti 40 %
z těch, kteří vyjádřili nesouhlas). Respondenti s jakkoliv nesouhlasným postojem
18
Znění otázky: „Uvážíte-li to celkově, znamenaly by výstavba a provoz hlubinného úložiště pro
obec v jeho blízkosti příležitosti k rozvoji, nebo zátěž a omezení?“ Varianty odpovědí: rozhodně příležitosti
k rozvoji; spíše příležitosti k rozvoji; množství příležitostí k rozvoji by bylo stejné jako množství zátěže
a omezení; spíše zátěž a omezení; rozhodně zátěž a omezení; neví.
Zdroj dat za populaci ČR: dotazníkové šetření CVVM z února 2014, kvótní výběr populace starší
18 let, rozhovory s tazateli, N=1081.
9
3
14
13
21
31
26
25
27
21
4
8
0% 20% 40% 60% 80% 100%
lokality
(V/2015)
populace ČR
(II/2014)
rozhodně příležitosti k rozvoji spíše příležitosti k rozvoji
množství příležitostí a zátěže stejné spíše zátěž a omezení
rozhodně zátěž a omezení neví
41
v kontrastu s tím téměř v polovině (47 %) případů preferují právní záruky obcím. To
je logické vzhledem k tomu, že poskytnutím záruk se zvýší šance obcí výstavbu odmítnout
či zarazit. Na druhou stranu finanční příspěvky jsou často spatřovanou výhodou
výstavby (viz výše). Právní záruky by častěji volily rovněž ženy a osoby, které
mají v domácnosti nezaopatřené děti.
Graf 18. Preference pro formy výhod obcím ze strany státu (v %)19
Pokud by obce v důsledku umístění úložiště ve své blízkosti obdržely finanční
příspěvky, upřednostnily by dvě pětiny (42 %) respondentů jejich výplatu přímo do
rozpočtu obce. Výplatě formou příspěvků na konkrétní projekty by dala přednost více
než čtvrtina dotázaných (27 %) a necelé čtvrtině (23 %) je to jedno (viz graf 19). Jak
je patrné z grafu, preference pro formu výplaty se mezi respondenty z jednotlivých
lokalit liší. Mezi obyvateli lokality Čihadlo převládá preference pro výplatu do rozpočtů
obcí a jen menšině je jedno, kterou formou obec finanční příspěvky obdrží. Na druhé
straně v lokalitě Hrádek jsou odpovědi mnohem více vyrovnané a je zde také poměrně
velká skupina lidí, kteří nemají jasnou preferenci. Častěji by paušálním příspěvkům
dali přednost ti, kteří s výstavbou více či méně souhlasí, než ti, kteří s ní nějakým
způsobem nesouhlasí (56 % oproti 36 %).
19
Znění otázky: „Aby stát motivoval lokality k účasti na projektu hlubinného úložiště, poskytuje
jim výhody. Tyto výhody mohou mít formu finančních příspěvků, jako jsou např. platby do rozpočtu obce.
Nebo výhody mohou mít formu právních záruk, např. záruky obyvatel spolurozhodovat o projektu úložiště.
Jaká forma poskytování výhod ze strany státu Vám osobně více vyhovuje?“ Varianty odpovědí: rozhodně
finanční příspěvky; spíše finanční příspěvky; spíše právní záruky; rozhodně právní záruky; neví.
rozhodně
finanční
příspěvky
29%
spíše
finanční
příspěvky
21%
spíše právní
záruky
21%
rozhodně
právní
záruky
18%
neví
11%
42
Graf 19. Preference pro formy výplaty finančních příspěvků obcím (v %)20
Téměř dvě třetiny dotázaných považuje poskytování výhod za náhradu za
zátěž a rizika, která s sebou umístění hlubinného úložiště v lokalitě přináší
(68 % – součet dvou krajních kategorií, viz graf 20). Čtvrtina (25 %) je chápe spíše
nebo rozhodně jako odměnu za převzetí odpovědnosti. Postoje se neliší v souvislosti
se sociodemografickými charakteristikami respondentů či mezi respondenty
z jednotlivých lokalit, statisticky významně však souvisí s postojem k záměru výstavby
úložiště v lokalitě. Respondenti vyjadřující nesouhlas s výstavbou obecně častěji
vnímali případné příspěvky jako kompenzaci za vzniklou zátěž (72 % oproti 59 %
z těch, kteří vyjádřili souhlas). Při bližším pohledu však zjistíme, že tomu tak není
v lokalitách Čertovka a Magdaléna. Svou roli tu může hrát příklon obou lokalit
k souhlasným či nesouhlasným stanoviskům.
20
Znění otázky: „Pokud stát obcím vyplácí finanční příspěvky za účast na projektu úložiště, jaká
forma výplaty je podle Vás správnější?“ Varianty odpovědí: výplata formou paušálních příspěvků do rozpočtu
obce; výplata formou příspěvků na konkrétní projekty; je to jedno; neví.
42
38
54
33
45
27
25
27
34
25
23
29
17
26
22
7
9
3
7
9
Všechny lokality
Čertovka
Čihadlo
Hrádek
Magdaléna
0% 50% 100%
výplata formou paušálních příspěvků do rozpočtu obce
výplata formou příspěvků na konkrétní projekty
je to jedno
neví
43
Graf 20. Chápání výhod ze strany státu (v %)21
21
Znění otázky: „Lokalitě vybrané pro výstavbu hlubinného úložiště bude stát poskytovat výhody.
Chápete poskytování těchto výhod jako náhradu za vzniklou zátěž a rizika, nebo jako odměnu za převzetí
celospolečenské odpovědnosti?“ Varianty odpovědí: rozhodně jako náhradu za zátěž a rizika; spíše jako
náhradu za zátěž a rizika; spíše jako odměnu za převzetí odpovědnosti; rozhodně jako odměnu za převzetí
odpovědnosti; neví.
rozhodně jako
náhradu za
zátěž a rizika
43%
spíše jako
náhradu za
zátěž a rizika
25%
spíše jako
odměnu za
převzetí
odpovědnosti
16%
rozhodně jako
odměnu za
převzetí
odpovědnosti
9%
neví
7%
44
7. Komunikace a participace v rozhodovacím procesu
Samotný rozhodovací proces proběhne v nejméně třech krocích. Prvním z nich
je ve vytipovaných lokalitách provést geologický průzkum a výzkum, jehož cílem je
posoudit vhodnost geologického podloží pro výstavbu hlubinného úložiště. V dalším
kroku bude vybrána lokalita pro výstavbu podzemní laboratoře, kde budou prováděny
in-situ experimenty. Pokud budou úspěšné, bude se moci přistoupit k výstavbě hlubinného
úložiště. To vše, samozřejmě, za předpokladu dosažení konsensu mezi zainteresovanými
aktéry. Více a podrobnější informace lze nalézt na stránkách Správy
úložišť radioaktivních odpadů.22
7.1. Komunikace
Stěžejní část tohoto výzkumu tvoří otázky zaměřené na komunikaci o záměru
vybudovat úložiště v lokalitě a na rozhodovací proces, který tento záměr doprovází.
V předcházejících částech této zprávy jsme se již setkali s některými otázkami, které
se tématu dotýkaly: řada respondentů například v době dotazování pociťovala nedostatek
informací o geologickém průzkumu, který má rozhodnout o vhodnosti lokality.
Celkově jen velmi málo (4 %)23
dotazovaných by dosavadní průběh jednání mezi
obcemi a státem o hlubinném úložišti hodnotilo známkou výborně. Naopak nejhorší
známku by udělil přinejmenším každý desátý (13 %). Více než čtvrtina (27 %)
nevěděla, jakou známku udělit. Může se jednat o skupinu lidí, která se o jednání příliš
nezajímá nebo postrádala aktuální informace o jeho průběhu. Oproti těm, kteří věděli,
či správně odhadli, v jaké fázi se v době dotazování nacházely přípravy na geologický
průzkum, častěji průběh vyjednávání nehodnotili ti, kteří informace o geologickém
průzkumu neměli (31 % oproti 18 %). O něco častěji také nehodnotili ti, kteří pociťovali
nedostatek informací o rozsahu a způsobu geologického průzkumu. To podporuje
22
Např. na: http://www.surao.cz/cze/Uloziste-radioaktivnich-odpadu/Budouci-hlubinne-
uloziste/Vyber-lokality
23
Jen 21 (2 %) respondentů v této otázce neuvedlo hodnoty celé (tj. 1, 2 atd.), ale známky „s
mínusem“, tj. 1–, 2– atd. Pro účely přehlednější prezentace byly odpovědi těchto respondentů přiřazeny
k odpovědím respondentů udávajících příslušné celé číslo (tj. 1– k 1, 2– k 2 atd.). Průměrná známka od
těch, co na danou otázku odpověděli, je 3,1.
45
výše zmíněnou domněnku. Respondenti rovněž dosavadní průběh jednání hodnotili
konzistentně s tím, zda se domnívali, že je dostatek informací o geologickém průzkumu.
Tedy ti, kteří vnímali nedostatek, častěji hodnotili průběh jednání horšími známkami.
Častěji volili horší známky lidé, kteří považují svou životní úroveň za špatnou,
lidé ve věku 45 až 59 let a obyvatelé lokality Magdaléna, tedy v podstatě ti, kteří rovněž
častěji nesouhlasí s výstavbou (jak kdekoliv v ČR, tak v lokalitě). Míra souhlasu
také s hodnocením průběhu jednání souvisí (častěji hůře hodnotí lidé s nesouhlasným
stanoviskem).
V jednotlivých lokalitách se hodnocení v mnoha ohledech liší. Není překvapením,
že nejhorší známky jsou nejčetnější v lokalitě Magdaléna (graf 21). Takové hodnocení
je v souladu s převahou obyvatel zastávajících nesouhlasná stanoviska a s převládajícím
skepticismem projevujícím se v mnoha výše analyzovaných otázkách. Nejvíce
respondentů průběh jednání nehodnotí pozitivně v lokalitě Čertovka, kde jsou
obyvatelé nejvíce nakloněni výstavbě úložiště, ale v lokalitě Čihadlo. Rovněž je zde
méně negativních hodnocení (podobně jako v lokalitě Hrádek). Lokalita Čertovka se
vyznačuje nejmenším podílem dotázaných, kteří nevěděli, jak průběh jednání hodnotit.
Naopak největší podíl takových respondentů bychom našli v lokalitě Hrádek. Oproti
jiným lokalitám tvoří zde tuto skupinu respondentů významně častěji lidé s váhavým
postojem k záměru výstavby úložiště v lokalitě. Zmíněná skupina zahrnuje ve všech
lokalitách častěji ty obyvatele, kteří se o úložiště nezajímají a kteří o tématu podle
svých slov nikdy s nikým nehovoří. Není bez zajímavosti, že lidé, kteří se o téma více
zajímají, častěji hodnotili průběh jednání známkami 4 a 5 (dvě pětiny z nich zvolily
jednu z těchto známek, oproti jedné pětině z lidí, kteří uvedli vlažný zájem a 17 %
z těch, kteří deklarovali nezájem).
46
Graf 21. Hodnocení dosavadního průběhu jednání mezi obcemi a státem (v %)24
Jako hlavní důvod svého spíše negativního hodnocení dosavadního průběhu
jednání uvedla spontánně téměř jedna pětina (18 %) takto hodnotících nedostatečnou
informovanost občanů i obcí v průběhu jednání a 14 %, že jednání je bezvýsledné,
zdlouhavé a trvá již příliš dlouho. Téměř každý pátý (19 %) nebyl spokojen
s přístupem státu, který část respondentů vnímala jako nekorektní, včetně tohol, že
nejsou vyslyšeny názory obyvatel či obcí. Mezi dalšími, již méně často uváděnými důvody,
můžeme zmínit nedostatečnou komunikaci a laxní přístup k jednání („jednají
málo“ apod.) poskytování neúplných, nepravdivých nebo nesprávných informací, rozporuplné,
protiřečící si a zmatečné informace i celkově proměnlivý charakter jednání a
postojů v něm prezentovaných, různorodost obhajovaných zájmů, stanovisek a
„pravd“, nedůvěru mezi aktéry a odpor občanů vůči záměru výstavby úložiště
v lokalitě. Dotazovaní často uváděli důvody spíše v obecných pojmech, např.: „zatím
nic konkrétního nerozhodli“; „zbytečně se to protahuje“; „vleče se to moc dlouho“;
„laxní přístup“; „bez efektu“; „lžou“. Jen velmi málo respondentů poukazovalo na konkrétní
aktéry, např.: „SÚRAO – neříká lidem pravdu“; „SÚRAO všechno protahuje“;
„ze strany SÚRAO měli by se více snažit“; „starosta nekontaktuje lidi“; „stát nebere
ohledy na lidi“; „státu je jedno, co si obce myslí“; „obec se nemůže bránit“; „rozpor
mezi oú a státními institucemi“ apod.
24
Znění otázky: „Jednání mezi obcemi a státními institucemi o výběru lokality pro hlubinné úložiště
trvají již řadu let. Kdybyste měl ohodnotit dosavadní průběh těchto jednání jako ve škole známkou 1
až 5, jakou známku byste dal?“
4
5
5
0
24
23
24
19
23
26
18
17
13
11
10
15
15
9
10
20
22
26
33
30
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Čertovka
Čihadlo
Hrádek
Magdaléna
1 2 3 4 5 neví
47
Z výsledků uvedených v grafu 22 lze usoudit, že úložiště nepředstavuje
v okolních obcích příliš časté téma hovoru. Každý pátý respondent (21 %) uvedl, že
rozhovor na toto téma vede alespoň jednou za měsíc, k čemuž lze ještě připočítat
menšinu (4 %) těch, kteří ho diskutují každý týden. Téměř třetina (31 %) se tématem
v diskusi s někým dalším zabývá několikrát za rok a pětina (21 %) sotva jednou ročně.
Každý pátý respondent (23 %) se k hovoru o hlubinném úložišti nedostane nikdy.
O něco častěji o úložišti diskutují muži a lidé ekonomicky aktivní, méně často pak
mladí lidé ve věku 15 až 24 let. Je třeba zmínit, že tyto rozdíly, ačkoliv statisticky významné,
nejsou zvláště výrazné. V žádné z lokalit není významně početnější skupina
obyvatel, kteří by se úložištěm zabývali každý týden. Alespoň jednou za měsíc se však
věnují úložišti spíše obyvatelé lokality Magdaléna. Naopak nikdy se mu nevěnují především
obyvatelé lokality Čertovka. To je zajímavé zejména vzhledem k rozdílnému
podílu souhlasných a nesouhlasných stanovisek k výstavbě úložiště v lokalitě. Čertovka
je lokalita s největším podílem obyvatel se souhlasnými postoji, oproti tomu
v lokalitě Magdaléna je převaha nesouhlasných odpovědí nejvýraznější. Přesto není
vztah těchto dvou proměnných zcela jednoznačný. Projevuje se spíše s ohledem na
skupiny váhajících (tj. těch, kteří zvolili středovou kategorii na škále souhlasu a nesouhlasu
se záměrem výstavby v lokalitě). Ti totiž méně často uvádějí, že by rozhovor
na téma hlubinného úložiště vedli častěji než několikrát za rok. Ostatně se podobná
souvislost objevuje i u zájmu o téma (viz výše), což je z povahy věci přirozené.
Graf 22. Frekvence hovorů o HÚ (v %)25
25
Znění otázky: „Hovoříte Vy osobně někdy s někým o hlubinném úložišti? Pokud ano, jak často?“
Varianty odpovědí: každý týden; alespoň jednou za měsíc; několikrát za rok; sotva jednou za rok; nikdy;
neví.
každý týden
4%
alespoň
jednou za
měsíc
21%
několikrát za
rok
31%
sotva jednou
za rok
21%
nikdy
23%
48
Z grafu 23 je zřetelné, že podle většiny respondentů v komunikaci převažuje
vliv emocí a skrytých zájmů (63 % – součet kategorií spíše a rozhodně), což se
odrazilo i v negativním hodnocení průběhu jednání (např.: „odlišné zájmy“; „peníze“;
„podivně neprůhledné“; „stát se zajímá pouze o sebe“; „zastávají hlavně své zájmy“;
„každý říká svou pravdu“). Více než čtvrtina (27 %) dotázaných si naopak myslí, že
převažují racionální argumenty. Každý desátý nezvolil žádnou z nabízených možností
(kategorie „neví“). Že v jednání rozhodně převládá vliv emocí a skrytých zájmů si častěji
myslí lidé ekonomicky aktivní, lidé deklarující špatnou životní úroveň a ti, kteří
s výstavbou úložiště nesouhlasí. Statisticky významně častěji si to rovněž myslí obyvatelé
lokality Hrádek; v ostatních lokalitách se významné rozdíly neobjevují. Rozdíl
v lokalitě Hrádek může do jisté míry souviset i s tím, nakolik obyvatelé jednotlivých
lokalit důvěřují různým aktérům jednání. Těmito souvislostmi se zabýváme
v následující části zprávy.
Graf 23. Názor na povahu komunikace (v %)26
26
Znění otázky: „Převažují podle Vás v komunikaci o hlubinném úložišti racionální argumenty,
nebo vliv emocí a skrytých zájmů?“ Varianty odpovědí: rozhodně převažují racionální argumenty; spíše
převažují racionální argumenty; spíše převažuje vliv emocí a skrytých zájmů; rozhodně převažuje vliv
emocí a skrytých zájmů; neví.
rozhodně
převažují
racionální
argumenty
8% spíše
převažují
racionální
argumenty
19%
spíše
převažuje
vliv emocí a
skrytých
zájmů
40%
rozhodně
převažuje
vliv emocí a
skrytých
zájmů
23%
neví
10%
49
7.2. Důvěra
Hodnocení komunikace je do značné míry spojeno s hodnocením důvěry
v jednotlivé aktéry. Lidé, kteří projevují větší důvěru k aktérům jednání, v souladu
s tím hodnotí průběh jednání lepšími známkami. To poukazuje na klíčovou roli důvěry
v komunikaci s obyvateli lokalit. Převážná většina (81 %) dotázaných je toho názoru,
že opatrnosti v jednání s druhými lidmi není nikdy nazbyt a jen každý desátý (12 %)
si myslí, že lidem je obecně možné důvěřovat. Přestože tento výsledek ukazuje na
jistý obecný skepticismus, nelze říci, že by respondenti byli velmi nedůvěřiví či snad
podezřívaví (to není předmětem otázky). Ve vztahu ke státním institucím pojímá
nejvíce respondentů důvěru ke svému obecnímu zastupitelstvu (70 % – součet dvou
krajních kategorií, viz graf 24). Naopak nejméně lidí důvěřuje Poslanecké sněmovně
(16 %) a médiím (17 %). Ze správních institucí státu se obecně v současnosti větší
důvěře těší ty, které jsou občanům nejblíže, tedy zejména lokální a regionální instituce
a jejich představitelé. V případě krajských zastupitelstev nemusí někteří občané
vědět, jaká je náplň jejich činnosti a zodpovědnost, neboť s nimi nepřichází příliš často
do přímého kontaktu (i v tomto výzkumu je u krajských zastupitelstev vyšší podíl odpovědí
„neví“).
Mezi účastníky jednání deklarují respondenti nejčastěji důvěru vědcům a odborníkům
(69 % – součet dvou krajních kategorií). Obecní zastupitelstva sice figurovala
až v následující otázce (tedy nebyla představena jako účastníci jednání), ale fakticky
účastníky jsou. I ony se těší značné důvěře. Mezi důvěryhodné pro nadpoloviční
většinu dotázaných patří i celonárodní sdružení za ochranu životního prostředí (58 %)
a místní sdružení angažující se v otázce úložiště (56 %). Všem dalším aktérům vyjednávání
již důvěřuje méně jak polovina dotázaných.
50
Graf 24. Důvěra institucím a účastníkům jednání (v %)27
27
Znění otázky: „A pokud jde o jiné instituce, řekněte prosím, důvěřujete: a) prezidentovi republiky,
b) vládě ČR, c) Poslanecké sněmovně ČR, d) Senátu ČR, e) svému krajskému zastupitelstvu, f) svému
obecnímu zastupitelstvu, g) systému sociálního zabezpečení, h) policii, i) médiím.“
Znění otázky: „Budu Vám nyní číst účastníky jednání o výběru lokality pro výstavbu hlubinného
úložiště a Vy mi řekněte, nakolik jim důvěřujete nebo nedůvěřujete: a) Ministerstvo životního prostředí,
b) Ministerstvo průmyslu a obchodu, c) Správa úložišť radioaktivních odpadů, d) Státní úřad pro jadernou
bezpečnost, e) energetická společnost ČEZ, f) místní sdružení angažující se v otázce úložiště, g) celonárodní
sdružení za ochranu životního prostředí, h) vědci a odborníci.“
Varianty odpovědí: rozhodně důvěřuje, spíše důvěřuje, spíše nedůvěřuje, rozhodně nedůvěřuje,
neví.
25
6
10
3
2
2
26
14
17
15
8
8
7
4
45
36
25
21
15
14
43
44
39
30
36
23
22
22
18
31
30
35
33
37
15
19
20
25
31
32
31
38
12
21
34
39
47
46
10
13
14
23
20
32
34
31
1
7
2
2
2
2
6
10
10
7
4
7
6
6
0% 20% 40% 60% 80% 100%
obecní zastupitelstvo
krajské zastupitelstvo
prezident republiky
vláda ČR
média
Poslanecká sněmovna ČR
vědci a odborníci
celonárodní sdružení za ochranu
životního prostředí
místní sdružení angažující se v otázce
úložiště
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Ministerstvo životního prostředí
Správa úložišť radioaktivních odpadů
energetická společnost ČEZ
Ministerstvo průmyslu a obchodu
rozhodně důvěřuje spíše důvěřuje spíše nedůvěřuje
rozhodně nedůvěřuje neví
Důvěra účastníkům jednání:
Důvěra institucím:
51
Zajímavé jsou z hlediska důvěry vůči účastníkům vyjednávání některé statisticky
významné rozdíly mezi různými skupinami obyvatel. Téměř ve všech případech,
s výjimkou energetické společnosti ČEZ, aktérům méně důvěřují respondenti označující
svou životní úroveň jako špatnou (častěji také v některých případech, např. MPO a
SÚRAO, volí krajní kategorii „rozhodně nedůvěřuji“). V případě ČEZu naopak častěji
vyjadřují důvěru. Podobně i respondenti ve věku 15 až 24 let častěji důvěřují společnosti
ČEZ. Ti také častěji věří celonárodním sdružením na ochranu životního prostředí.
Naopak nedůvěru těmto sdružením častěji vyjadřují dotazovaní starší 60 let. Místním
sdružením angažujícím se v otázce úložiště častěji důvěřují ženy, SÚJB naproti tomu
muži. Absence výraznějších statisticky významných rozdílů také není bez zajímavosti
– takové rozdíly bychom očekávali např. u vzdělání, při provádění analýz se však ne-
objevily.
I mezi zkoumanými lokalitami jsou z hlediska důvěry projevované některým aktérům
statisticky významné rozdíly (viz grafy 25 až 29). Podíly těch, kteří nedůvěřují
SÚRAO a SÚJB jsou statisticky významně větší v lokalitě Hrádek. Podobně se tato lokalita
od ostatních liší v hodnocení Ministerstva životního prostředí a společně
s lokalitou Magdaléna i z hlediska nedůvěry vůči energetické společnosti ČEZ (naopak
obyvatelé lokalit Čertovka a Čihadlo častěji vyjadřují vůči ČEZ důvěru, i když i tak
převažují ti, kteří podniku spíše nebo rozhodně nedůvěřují). V obou lokalitách, tedy
Hrádku i Magdaléně, je naopak statisticky významně větší zastoupení osob, které důvěřují
místním občanským sdružením věnujícím se problematice úložiště. Pouze
v lokalitě Hrádek je přitom jasně patrná souvislost důvěry místním sdružením a postoje
k výstavbě úložiště – ti, kteří nesouhlasí, častěji sdružení důvěřují, což odráží zaměření
těchto sdružení. V lokalitě Čihadlo se přitom situace jeví opačně, byť souvislost
není tak jasně patrná. Častěji zde důvěru místním sdružením projevovali dotazovaní,
kteří vyjádřili více či méně souhlasné stanovisko k výstavbě. Tyto souvislosti poukazují
na různorodou povahu jednotlivých lokalit, a to zejména vzhledem k občanské angažovanosti
a rolím a odlišné významnosti různých skupin a aktérů.
52
Graf 25. Důvěra účastníkům jednání: SÚRAO (v %)
Graf 26. Důvěra účastníkům jednání: SÚJB (v %)
Graf 27. Důvěra účastníkům jednání: ČEZ (v %)
9
8
4
8
23
26
21
20
30
31
33
31
29
27
37
34
9
8
4
6
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Čertovka
Čihadlo
Hrádek
Magdaléna
rozhodně důvěřuje spíše důvěřuje spíše nedůvěřuje
rozhodně nedůvěřuje neví
16
17
12
14
32
32
27
29
20
21
30
29
24
21
26
22
8
10
4
6
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Čertovka
Čihadlo
Hrádek
Magdaléna
rozhodně důvěřuje spíše důvěřuje spíše nedůvěřuje
rozhodně nedůvěřuje neví
11
8
5
3
32
28
16
15
24
30
40
28
27
29
37
45
7
5
3
9
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Čertovka
Čihadlo
Hrádek
Magdaléna
rozhodně důvěřuje spíše důvěřuje spíše nedůvěřuje
rozhodně nedůvěřuje neví
53
Graf 28. Důvěra účastníkům jednání: celonárodní sdružení (v %)
Graf 29. Důvěra účastníkům jednání: místní sdružení (v %)
7.3. Aktéři
Ve všech lokalitách se od roku 2012 o 14 % zvýšil podíl respondentů, kteří znají
Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Zatímco v roce 2012 byla organizace
známá třetině dotázaných (35 %), v roce 2015 to bylo polovině z nich (49 %,
viz graf 30). Druhá polovina dotázaných tuto organizaci podle svých slov nezná
(51 %). Ti, kteří SÚRAO neznají, jí méně často důvěřují (26 % oproti 34 % z těch,
kteří SÚRAO znají). Protože nedůvěru vůči SÚRAO vyjádřily jak v případě organizace
znalých, tak neznalých téměř dvě třetiny respondentů (63 % a 64 %) takřka bez roz-
20
10
22
16
28
37
44
47
20
21
19
18
18
16
12
10
14
16
3
10
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Čertovka
Čihadlo
Hrádek
Magdaléna
rozhodně důvěřuje spíše důvěřuje spíše nedůvěřuje
rozhodně nedůvěřuje neví
20
13
14
11
34
42
47
54
19
20
21
15
14
12
14
12
12
14
5
9
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Čertovka
Čihadlo
Hrádek
Magdaléna
rozhodně důvěřuje spíše důvěřuje spíše nedůvěřuje
rozhodně nedůvěřuje neví
54
dílu, mohli bychom očekávat, že při zvýšení povědomí o SÚRAO by se o něco zvýšil
podíl těch, kteří organizaci důvěřují, ale pravděpodobně by se příliš nesnížil podíl lidí
vůči ní nedůvěřivých.
SÚRAO znají spíše lidé ve středních letech (35 až 59), s vyšším vzděláním, ekonomicky
aktivní a deklarující dobrou životní úroveň, tedy vesměs lidé, kteří rovněž
deklarují větší zájem o celou problematiku (viz sekce 5.1). Z těch, kteří se o téma silně
zajímají (součet dvou krajních kategorií zájmu), znají SÚRAO dvě třetiny (68 %),
avšak jen necelá pětina (23 %) z těch, kteří se příliš nezajímají (opět součet dvou
krajních kategorií). Mezi těmi, kteří se o hlubinné úložiště v lokalitě zajímají a těmi,
kteří ne, je v tomto ohledu ještě jeden zajímavý rozdíl. Ve druhé skupině důvěra projevená
SÚRAO s jeho znalostí nesouvisí (tedy podíly dotazovaných, kteří organizaci
důvěřují, jsou velmi podobné mezi těmi, kteří ji znají i těmi, kteří ji neznají). Na druhou
stranu mezi těmi, kteří se o problematiku zajímají a SÚRAO znají, je vyšší podíl
respondentů, kteří organizaci důvěřují a menší podíl nedůvěřivých. Naopak ti, kteří se
zajímají, ale organizaci přesto neznají, častěji vyjadřují nedůvěru. To je pravděpodobně
logickým důsledkem právě zájmu, který lidé projevují – pakliže i přesto, že tématu
věnují čas, neznají jednoho z aktérů jednání, budí u nich tento aktér nedůvěru svou
nízkou viditelností, možná až „skrytostí“, či „neprůhledností“ (z pohledu respondentů),
užijeme-li termíny, které respondenti použili při zdůvodňování svého negativního hodnocení
dosavadního průběhu jednání.
SÚRAO je o něco známější v lokalitě Čertovka, kde také ti, kteří ho znají, častěji
souhlasí se záměrem vybudovat úložiště v lokalitě (podobnou, avšak pouze naznačenou,
souvislost bychom nalezli i v lokalitě Čihadlo). Rozdíly mezi lokalitami, ačkoliv
statisticky významné, nejsou příliš velké (necelých 10 % oproti lokalitě Magdaléna,
kde je znalost nejnižší). Že je SÚRAO v lokalitě Čertovka známější však může naznačovat,
že komunikace je v této lokalitě ze strany SÚRAO úspěšnější.
55
Graf 30. Znalost vybraných účastníků jednání a komunikace (v %)28
Z grafu 31 můžeme vyčíst, jak lidé hodnotí informační činnosti SÚRAO. Více
než čtvrtina (28 % – součet kategorií 5 až 7) dotázaných pokládá informování obyvatel
své obce ze strany SÚRAO za do jisté míry nedostatečné a podobně si více než
každý čtvrtý respondent, který SÚRAO zná, myslí, že podávané informace jsou do jisté
míry nepravdivé (27 % – součet kategorií 5 až 7). Největší podíly takto smýšlejících
respondentů bychom dle očekávání nalezli v lokalitě Magdaléna, naopak nejmenší
v lokalitě Čihadlo (rozdíl mezi těmito lokalitami je v obou případech 15 – 16 %). Početnější
je v obou případech skupina hodnotící komunikaci SÚRAO spíše nebo rozhodně
kladně: necelá polovina (45 % – součet kategorií 1 až 3) je toho názoru, že informace
jsou spíše nebo zcela dostatečné a dvě pětiny (39 %) se domnívají, že informace
jsou víceméně pravdivé. Jedině v lokalitě Magdaléna jsou síly vyrovnané – stejné
množství dotázaných (přibližně třetiny) se domnívá, že SÚRAO informuje víceméně
dostatečně či nedostatečně. Podobně je tomu i v případě hodnocení pravdivosti poskytovaných
informací.
V porovnání s rokem 2012 se snížil podíl lidí, kteří se domnívají, že SÚRAO informuje
dostatečně a že organizací podávané informace jsou spíše až zcela pravdivé
(součty tří krajních kategorií). Významně poklesly zejména podíly odpovědí v krajních
kategoriích 1 a 2, tedy podíly lidí, kteří byli přesvědčeni o tom, že informace jsou zcela
pravdivé a je jich zcela dostatečné množství a lidí, kteří jsou tomuto přesvědčení velmi
blízko. Zajímavé však je, že nedošlo k významnému nárůstu radikálně negativních
odpovědí – posílily středové kategorie, což by nasvědčovalo spíše nárůstu opatrnosti
než zásadní nedůvěry. Při sledování tohoto vývoje je rovněž nutné vzít v potaz, že
28
Znění otázky: „Činnost související s plánem výstavby hlubinného úložiště zajišťuje Správa úložišť
radioaktivních odpadů, zkráceně SÚRAO. Znáte tuto organizaci?“
Znění otázky: „V roce 2010 vznikla tzv. Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti. Znáte
tuto skupinu?“
Varianty odpovědí: ano, zná; ne, nezná.
49
11
51
89
0% 20% 40% 60% 80% 100%
SÚRAO
Pracovní skupina pro dialog
zná nezná
56
otázku nyní zodpovídalo zhruba o 14 % respondentů více (je podmíněna znalostí
SÚRAO, která mezi jednotlivými šetřeními vzrostla), což znamená, že jsou v novějším
měření zohledněny názory větší části populace ve srovnání s rokem 2012.
Graf 31. Hodnocení informování obyvatel ze strany SÚRAO (v %, N=636)29
Kromě znalosti SÚRAO byli respondenti v roce 2015 tázáni i na znalost Pracovní
skupiny pro dialog. Jak je zřejmé z grafu 30, tuto skupinu zná zhruba každý desátý
obyvatel obcí ve zkoumaných lokalitách (11 %), přičemž nejvíce dotázaných ji zná
v lokalitě Čertovka (16 %) a nejméně v lokalitě Hrádek (7 %). Ze 116 lidí, kteří skupinu
znají, jich nejvíce (36 %) uvedlo, že jejím hlavním úkolem je informovat obyvatele.
Další třetina (35 %) se domnívala, že hlavním úkolem je vést dialog či jednání,
diskusi, komunikovat, navázat spolupráci či dojít v tomto ohledu k nějakému řešení,
dohodě, či kompromisu. Menšina (17 %) dotazovaných vnímala úlohu skupiny spíše
negativně – přemluvit, či dokonce lživě přesvědčovat nebo uplácet. Ještě méně lidí se
29
Odpovídali pouze ti, kteří v otázce SU.1 odpověděli, že SÚRAO znají.
Znění otázky: „Domníváte se, že SÚRAO informuje obyvatele vaší obce o problematice hlubinného
úložiště dostatečně nebo nedostatečně?“ Varianty odpovědí: 1 = zcela dostatečně – 7 = zcela nedosta-
tečně.
Znění otázky: „Jsou podle Vás informace, které SÚRAO poskytuje obyvatelům vaší obce o problematice
hlubinného úložiště, pravdivé nebo nepravdivé?“ Varianty odpovědí: 1 = zcela pravdivé – 7 =
zcela nepravdivé.
V roce 2012 na otázky odpovídalo 439, resp. 436 respondentů. V roce 2015 na obě otázky odpovědělo
615 dotázaných.
10
15
17
23
18
15
22
15
13
8
8
12
7
9
3
5
0% 20% 40% 60% 80% 100%
IV/2015
V/2012
1 = zcela dostatečně 2 3 4 5 6 7 = zcela nedostatečně neví
7
14
16
19
16
12
26
20
12
7
8
8
7
8
9
12
0% 20% 40% 60% 80% 100%
IV/2015
V/2012
1 = zcela pravdivé 2 3 4 5 6 7 = zcela nepravdivé neví
informuje dostatečně či nedostatečně:
informace jsou pravdivé či nepravdivé:
57
domnívalo, že skupina má hájit zájmy obyvatel, posílit postavení obcí (5 lidí) či dokonce
zamezit stavbě či organizovat protesty (4 osoby).
Graf 32. Názor na činnost obecního zastupitelstva v jednání o HÚ (v %)30
Důvěra, projevená obecním zastupitelstvům v otázce analyzované v předchozí
části, se odráží i v převážně kladném hodnocení činnosti příslušeného obecního zastupitelstva
v jednání o úložišti (graf 32). Podle většiny dotázaných (70 % – součet dvou
souhlasných kategorií) se zastupitelstvo aktivně zapojuje do jednání, přičemž necelá
pětina (16 % – součet dvou nesouhlasných kategorií) je opačného názoru a obdobná
část dotázaných si není jistá, nakolik se zastupitelstvo zapojuje. Že zastupitelstvo hájí
postoje samotných obyvatel si spíše či rozhodně myslí již méně dotázaných, stále však
více než polovina (55 %). Každý čtvrtý (26 %) s tím spíše či rozhodně nesouhlasí a
18 % dotázaných neví, zda a nakolik zastupitelstvo obhajuje postoje obyvatel obce (v
této kategorii se mohli pravděpodobně ocitnout i lidé, kteří si nejsou jisti, jaké postoje
zaujímají jejich spoluobčané a logicky pak nemohou ani posoudit, zda jim odpovídají
postoje hájené zastupitelstvem). Je důležité vzít v potaz, že každý jednotlivec má určitou
představu o mínění svých spoluobčanů, založenou především na vzorku lidí, se
kterými přichází do kontaktu. Častěji tento vzorek zahrnuje osoby s obdobným statusem,
založením a tedy i názorem, vždy je ale nějakým způsobem odlišný od celkové
populace lokality či obce. Ve výsledku mohou být tedy představy jedinců o většinových
postojích v jejich obci velmi různorodé a mohou zahrnovat jak radikální odmítnutí
či přijetí, tak nejistotu o názorech ostatních. Hodnocení činnosti obecního zastupitel-
30
Znění otázky: „„Když se podíváte na činnost Vašeho obecního zastupitelstva v posledních třech
letech, do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s tvrzením, že se Vaše zastupitelstvo: a) aktivně zapojuje
do jednání o hlubinném úložišti, b) obhajuje postoje k úložišti, které odrážejí mínění obyvatel obce?“
Varianty odpovědí: rozhodně souhlasí; spíše souhlasí; spíše nesouhlasí; rozhodně nesouhlasí; neví.
27
20
43
35
13
19
3
7
15
18
0% 20% 40% 60% 80% 100%
aktivně se zapojuje
do jednání o HÚ
obhajuje postoje,
které odrážejí
mínění obyvatel
rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví
58
stva v tomto směru je tudíž odvislé mimo jiné od toho, k jakému závěru o názorech
svých spoluobčanů respondent došel.
Obyvatelé jednotlivých lokalit hodnotí činnost svých zastupitelstev poněkud odlišně,
ale tyto rozdíly, sice statisticky významné, nejsou nijak markantní. Zajímavý je
vyšší podíl respondentů z lokality Magdaléna, kteří nevědí, jak činnost zastupitelů
z hlediska jejich aktivního zapojení ve vyjednávání hodnotit (21 % oproti 12–14 %
v jiných lokalitách). Dotazování v lokalitě Čihadlo sice hodnotí své zastupitelstvo častěji
jako aktivní (75 % – součet dvou souhlasných kategorií), zároveň ale nejméně
často (51 %) rozhodně či spíše souhlasí s tvrzením, že zastupitelstvo hájí postoje zastávané
obyvateli.
7.4. Participace na rozhodování
Jak je zřejmé z grafu 33, podle dotazovaných ve všech lokalitách je nevlivnějším
aktérem v procesu rozhodování o umístění hlubinného úložiště stát a jeho instituce.
Téměř čtyři z pěti dotázaných (78 %) uvedli, že státní instituce mají na rozhodnutí
velmi silný nebo silný vliv. Podíváme-li se na ostatní aktéry, tedy nezávislé vědce a
odborníky, obecní zastupitelstva a obyvatele v lokalitách, je vliv státu vnímán jako
zásadně silnější. Pouze 14 % dotázaných by ho označilo za slabý a jen 2 % si myslí,
že nemá žádný. Žádnému z dalších aktérů nepřisoudila silný či velmi silný vliv více jak
polovina (49 %) dotázaných. Tak tomu je u nezávislých vědců a odborníků, jejichž
úlohu lze ale spatřovat v rozhodnutí o vhodnosti lokality z hlediska bezpečnosti a geologického
podloží. Obecní zastupitelstva ani obyvatelé nerozhodují tolik o vhodnosti,
jako spíše o přijatelnosti či přínosu umístění úložiště v lokalitě. Těmto účastníkům
jednání však nadpoloviční většina dotázaných připisuje pouze slabý nebo velmi slabý
vliv – 52 % si to myslí o obecních zastupitelstvech a 61 % o obyvatelích. O těch si
také každý pátý (21 %) myslí, že nemají vliv žádný.
59
Graf 33. Názory na vliv aktérů na rozhodnutí o umístění HÚ (v %)31
Názory obyvatel na jejich vlastní vliv na rozhodování o úložišti se neliší, porovnáme-li
skupiny s odlišnými sociodemografickými charakteristikami. Jedinou výjimkou
je deklarovaná životní úroveň, kde se názory respondentů s dobrou a špatnou úrovní
rozchází zejména v případě vlivu obyvatel – zatímco dotazovaní udávající špatnou životní
úroveň si ve 41 % případů myslí, že obyvatelé nemají žádný vliv, mezi lidmi
s dobrou životní úrovní je tento podíl pouze 17 %. Tato souvislost je však statisticky
významná pouze v lokalitách Čertovka a Hrádek. S výjimkou vlivu státních institucí,
kde se obyvatelé všech kategorií do značné míry shodnou, je situace podobná i u
zhodnocení vlivu ostatních aktérů – rozdíly bychom našli pouze s ohledem na životní
úroveň a příp. i ekonomickou aktivitu. Lidé udávající dobrou životní úroveň a lidé ekonomicky
aktivní (což spolu často souvisí) přisuzují častěji silný či velmi silný vliv všem
zmíněným aktérům.
Respondenti v jednotlivých lokalitách se liší zejména v názorech na vliv obyvatel
a obecních zastupitelstev – zatímco dotazovaní v lokalitě Čertovka častěji uváděli,
že obyvatelé i obce mají silný nebo velmi silný vliv, dotazovaní v lokalitě Magdaléna
častěji volili opačné možnosti a odpověď, že obce ani obyvatelé mají jen slabý, nebo
zcela žádný vliv. Podobně, byť s menším rozdílem, hodnotili dotazovaní vliv obyvatel i
zastupitelstev v lokalitě Hrádek.
31
Znění otázky: „Podle Vašeho názoru, jaký vliv mají na rozhodnutí o místě výstavby hlubinného
úložiště: a) obyvatelé v lokalitách, b) obecní zastupitelstva v lokalitách, c) nezávislí vědci a odborníci, d)
státní instituce?“ Varianty odpovědí: velmi silný; silný; slabý; velmi slabý; žádný; neví.
47
12
7
3
31
37
32
13
10
28
39
36
4
8
13
25
2
6
6
21
6
10
3
2
0% 20% 40% 60% 80% 100%
státní instituce
nezávislí vědci a odborníci
obecní zastupitelstva v lokalitách
obyvatelé v lokalitách
velmi silný silný slabý vemi slabý žádný neví
60
Vnímaný omezený vliv obecních zastupitelstev v rozhodovacím procesu o umístění
hlubinného úložiště, by podle většiny (58 %) respondentů (viz graf 34) rozhodně
nebo spíše posílilo schválení zákona garantujícího práva obcí při rozhodování. Podle
poloviny by takový účinek měly protesty (53 %), aktivita místních občanských sdružení
(51 %) nebo celostátních sdružení na ochranu životního prostředí (49 %) a poskytování
volně použitelných finančních prostředků (50 %). Poskytnutí finančních prostředků
vázaných na zaplacení posudků nezávislých odborníků a vědců a organizace
odborného semináře pro zastupitele obcí by postavení obcí ve vyjednávání posílilo
podle dvou z pěti dotázaných (39 % a 38 %). Organizace odborného semináře může
být pro některé respondenty hůře srozumitelnou aktivitou, na což by poukazoval i
fakt, že téměř pětina (19 %) si není jistá, jaký účinek by mohla mít na postavení obcí.
61
Graf 34. Názory na posílení postavení obcí vůči státu v jednání o HÚ (v %)32
Není bez zajímavosti, že jsou to právě aktivity samotných občanů, jimž přinejmenším
polovina respondentů přisuzuje vliv na posílení postavení obcí, zároveň však
každý čtvrtý dotázaný vidí vliv občanů na samotné rozhodnutí jako slabý či žádný. Na
druhou stranu vidí tyto aktivity jako posilující častěji ti, kteří vliv občanů považují za
silný.
Zhruba každý desátý dotázaný (11 %) se na jaře roku 2015 zúčastnil či se aktivně
podílel na organizaci protestní akce Den proti úložišti. Téměř třetina (32 %) respondentů
o této akci vůbec nevěděla a další značná část (37 %) o účasti neuvažovala.
Více než polovina (69 %) obyvatel zkoumaných lokalit tedy protestní akci nevěnovala
velkou, nebo žádnou, pozornost. Každý pátý (20 %) o účasti uvažoval. Není překvapením,
že z těch, kteří považují protestní akce za aktivitu posilující postavení obcí
32
Znění otázky: „Někdy se v souvislosti s jednáním o hlubinném úložišti hovoří o tom, že postavení
obcí vůči státu je slabé. Posílí nebo neposílí některý z následujících postupů postavení obcí vůči státu?:
a) aktivita občanských sdružení v lokalitách, b) aktivita celostátních sdružení na ochranu životního
prostředí, c) organizace protestních akcí, d) poskytování volně použitelných finančních příspěvků obcím,
e) poskytování finančních příspěvkům obcím na zaplacení vlastních nezávislých odborníků, f) organizace
odborného semináře v Parlamentu České republiky za účasti zastupitelů obcí, g) schválení zákona, který
bude garantovat práva obcí při rozhodování o úložišti. Varianty odpovědí: rozhodně posílí; spíše posílí;
spíše neposílí; rozhodně neposílí.
25
20
13
13
11
11
11
32
33
39
37
38
29
27
16
25
30
24
30
27
24
13
15
11
15
12
19
19
13
7
8
10
9
14
19
0% 20% 40% 60% 80% 100%
schválení zákona garantujícího práva
obcí při rozhodování o úložiští
organizace protestních akcí
aktivita občanských sdružení v
lokalitách
poskytování volně použitelných
finančních příspěvků obcím
aktivita celostátních sdružení na
ochranu životního prostředí
poskytování finančních příspěvků
obcím na zaplacení nezávislých
odborníků
organizace odborného semináře
Parlamentu ČR za účasti zastupitelů
obcí
rozhodně posílí spíše posílí spíše neposílí rozhodně neposílí neví
62
v rozhodovacím procesu, se Dne proti úložišti zúčastnil každý desátý (12 %) a téměř
každý čtvrtý (24 %) o účasti uvažoval. Na druhou stranu třetina (34 %) této skupiny
o účasti neuvažovala a více než čtvrtina (27 %) o akci nevěděla. Častěji se akce
účastnili, a o účasti uvažovali, dotazovaní z lokality Magdaléna, naopak respondenti
v lokalitě Čertovka o protestu častěji nevěděli.
Graf 35. Účast na protestní akci Den proti úložišti (v %)33
Mezi aktivity, které za rozhodně nebo spíše posilující vliv obcí častěji považují
lidé s dobrou životní úrovní, patří aktivita místních i celostátních sdružení, organizace
protestních akcí a odborného semináře pro zastupitele a schválení zákona garantujícího
práva obcí v rozhodovacím procesu. Podobně častěji považují za posilující aktivity
sdružení a schválení zákona lidé s vysokoškolským a vyšším vzděláním. Mladí lidé ve
věku 15 až 24 let vidí páky především v aktivitě celostátních sdružení a organizaci
protestních akcí (zde významně méně často zvolili možnosti rozhodně a spíše posílí
dotazovaní nad 60 let). Generace mladých ve věku vhodném pro založení rodiny, tj.
25 až 34 let, by naopak očekávala posílení od poskytnutí volně použitelných finančních
příspěvků obcím a schválení zákona garantujícího rozhodovací práva obcí. S ohledem
na postoj respondentů k záměru vybudovat v lokalitě hlubinné úložiště nejsou
v názorech na většinu aktivit a jejich vliv na postavení obcí zásadní rozdíly. Není však
33
Znění otázky: „Letos 18. dubna proběhla ve Vaší lokalitě protestní akce nazvaná Den proti úložišti,
zúčastnil jste se jí?“ Varianty odpovědí: ano, zúčastnil se; ano, pomáhal akci zorganizovat; ne, ale o
účasti uvažoval; ne, ani o účasti neuvažoval; ne, ani o akci nevěděl; odmítl odpovědět.
ano, zúčastnil
se
9%
ano, pomáhal
akci
zorganizovat
2%
ne, ale o
účasti
uvažoval
20%
ne, ani o
účastni
neuvažoval
36%
ne, ani o akci
nevěděl
32%
odmítl
odpovědět
1%
63
zcela bez zajímavosti, že ve všech lokalitách se projevuje tendence dotazovaných,
kteří mají souhlasné stanovisko s výstavbou úložiště, častěji vnímat jako posilujících
postavení obce poskytnutí finančních prostředků, a to volných i vázaných na konzultace
s odborníky.
Dotazovaní v jednotlivých lokalitách vesměs očekávají posílení role obcí od různých
aktivit (grafy 36 až 39). Obyvatelé lokality Hrádek častěji vidí jako rozhodně nebo
spíše posilující aktivitu místních sdružení a společně s respondenty z lokality Magdaléna
i celostátních občanských sdružení a organizaci protestních akcí. Respondenti
z lokality Magdaléna významně častěji dvě kategorie „posílení“ volili i pro organizaci
odborného semináře, méně často však pro schválení zákona garantujícího práva obcí
v rozhodovacím procesu a pro poskytování jak volných finančních prostředků, tak těch
vázaných na konzultaci odborníků. V lokalitách Čertovka a Čihadlo je pro změnu významně
méně těch, kteří jako posilující vidí aktivitu místních i celostátních sdružení a
organizaci protestních akcí. Z tohoto krátkého přehledu, který nutně opomněl jemnější
rozdíly a preference respondentů, je jasně patrné, že v jednotlivých lokalitách, a potažmo
i v jednotlivých obcích, se představy obyvatel o způsobu a průběhu komunikace,
vlastního zapojení a žádoucích aktivit mohou značně odlišovat a mohou být dokonce
i protichůdné. Bez hlubší analýzy samozřejmě nelze formulovat jasná doporučení,
je však nabíledni, že bez znalosti preferencí a názorů obyvatel v jednotlivých lokalitách
a obcích nelze garantovat formulaci úspěšné komunikační strategie.
64
Graf 36. Názory na posílení postavení obcí v jednání o HÚ: Čertovka (v %)
Graf 37. Názory na posílení postavení obcí v jednání o HÚ: Čihadlo (v %)
25
18
13
16
11
13
11
31
27
32
35
29
26
22
16
26
29
25
31
27
26
15
20
14
15
15
20
24
13
9
11
10
13
14
18
0% 20% 40% 60% 80% 100%
schválení zákona garantujícího práva
obcí při rozhodování o úložiští
organizace protestních akcí
aktivita občanských sdružení v
lokalitách
poskytování volně použitelných
finančních příspěvků obcím
aktivita celostátních sdružení na
ochranu životního prostředí
poskytování finančních příspěvků
obcím na zaplacení nezávislých…
organizace odborného semináře
Parlamentu ČR za účasti zastupitelů…
rozhodně posílí spíše posílí spíše neposílí rozhodně neposílí neví
22
9
6
13
7
8
11
38
30
41
41
38
29
27
16
29
29
22
30
27
26
13
20
13
13
11
17
15
11
11
10
11
14
18
21
0% 20% 40% 60% 80% 100%
schválení zákona garantujícího práva
obcí při rozhodování o úložiští
organizace protestních akcí
aktivita občanských sdružení v
lokalitách
poskytování volně použitelných
finančních příspěvků obcím
aktivita celostátních sdružení na
ochranu životního prostředí
poskytování finančních příspěvků
obcím na zaplacení nezávislých…
organizace odborného semináře
Parlamentu ČR za účasti zastupitelů…
rozhodně posílí spíše posílí spíše neposílí rozhodně neposílí neví
65
Graf 38. Názory na posílení postavení obcí v jednání o HÚ: Hrádek (v %)
Graf 39. Názory na posílení postavení obcí v jednání o HÚ: Magdaléna (v %)
29
28
17
17
14
15
11
35
35
42
38
41
32
32
14
23
31
26
29
28
24
13
12
8
15
13
19
21
9
2
2
5
3
6
12
0% 20% 40% 60% 80% 100%
schválení zákona garantujícího práva
obcí při rozhodování o úložiští
organizace protestních akcí
aktivita občanských sdružení v
lokalitách
poskytování volně použitelných
finančních příspěvků obcím
aktivita celostátních sdružení na
ochranu životního prostředí
poskytování finančních příspěvků
obcím na zaplacení nezávislých…
organizace odborného semináře
Parlamentu ČR za účasti zastupitelů…
rozhodně posílí spíše posílí spíše neposílí rozhodně neposílí neví
26
24
13
8
13
8
10
23
41
39
36
43
27
26
19
23
31
23
30
27
22
12
6
9
17
7
21
15
20
6
8
15
7
17
27
0% 20% 40% 60% 80% 100%
schválení zákona garantujícího práva
obcí při rozhodování o úložiští
organizace protestních akcí
aktivita občanských sdružení v
lokalitách
poskytování volně použitelných
finančních příspěvků obcím
aktivita celostátních sdružení na
ochranu životního prostředí
poskytování finančních příspěvků
obcím na zaplacení nezávislých…
organizace odborného semináře
Parlamentu ČR za účasti zastupitelů…
rozhodně posílí spíše posílí spíše neposílí rozhodně neposílí neví
66
V souladu s důvody negativního hodnocení dosavadního průběhu jednání mezi
státem a obcemi (např.: „stát si dělá, co chce“), vnímá většina dotázaných postup
státu v procesu rozhodování jako direktivní – 70 % respondentů se domnívá, že
stát spíše nebo rozhodně prosazuje vlastní plán řešení (viz graf 40). Jen čtvrtina
(25 %) si myslí, že spíše nebo rozhodně umožnuje účast veřejnosti. Dle očekávání a
v souladu s předchozími závěry je podíl dotázaných s kritickým pohledem na postup
státu největší v lokalitách Magdaléna (78 %) a Hrádek (74 %). Naopak v lokalitě Čihadlo
je největší podíl těch, kteří postup státu vůči obcím hodnotí jako více či méně
otevřený – oproti lokalitě Magdaléna je tento podíl dokonce dvakrát větší (32 % oproti
16 %).
Graf 40. Hodnocení postupu státu při rozhodování o HÚ (v %)34
V hodnocení postupu státu nejsou, s dílčí výjimkou souvislosti s životní úrovní
v lokalitách Čertovka a Hrádek, patrné výrazné či podstatné rozdíly mezi různými skupinami
obyvatel (v případě věku je například rozdíl v hodnocení nejmladších a nejstarších
respondentů – zatímco mladí do věku 24 let se častěji přiklánějí k názoru, že stát
„spíše prosazuje vlastní plán řešení“, starší 60 let častěji volili kategorii „rozhodně“).
Přirozeně také hodnocení souvisí s postojem respondentů k záměru výstavby úložiště
v lokalitě (ti, kteří s ním nesouhlasí, se častěji domnívají, že stát rozhodně sleduje
34
Znění otázky: „Jak hodnotíte postup státu při rozhodování o hlubinném úložišti? Řekl byste, že
stát umožňuje účast veřejnosti na rozhodování, nebo prosazuje vlastní plán řešení?“ Varianty odpovědí:
rozhodně umožňuje účast veřejnosti; spíše umožňuje účast veřejnosti; spíše prosazuje vlastní plán řešení;
rozhodně prosazuje vlastní plán; neví.
5
8
7
3
2
20
20
26
21
14
39
39
33
39
44
31
27
28
35
34
6
6
7
3
6
0% 20% 40% 60% 80% 100%
všechny
lokality
Čertovka
Čihadlo
Hrádek
Magdaléna
rozhodně umožňuje účast veřejnosti spíše umožňuje účast veřejnosti
spíše prosazuje vlastní plán řešení rozhodně prosazuje vlastní plán řešení
neví
67
vlastní řešení) a s hodnocením dosavadního průběhu komunikace. Dotazovaní zastávající
názor, že stát umožňuje účast veřejnosti, také častěji hodnotí vliv aktérů jednání
jako silný či velmi silný, a to všech aktérů, tedy obyvatel, obecních zastupitelstev,
nezávislých vědců i státních institucí.
68
8. Příloha: číselník
8.1. Obyvatelé a lokality
ID.1 Věk
„Kolik je Vám let?“
[otevřená otázka] N %
Celkem platných 1257 100
Histogram absolutních četností platných odpovědí:
Kategorizace věku:
N %
15-24 171 13,6
25-34 232 18,5
35-44 202 16,1
45-59 339 27,0
60 a více 313 24,9
Celkem platných 1257 100
14
19
16
27
25
0 10 20 30
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
15 25 35 45 55 65 75 85
69
ID.2 Zaměstnání – pozice
„Pokuste se zařadit do některé skupiny.“
N %
Student, učeň 120 9,5
Nepracující důchodce 299 23,8
Nezaměstnaný 66 5,3
V domácnosti, na rodičovské dovolené 96 7,6
Podnikatel se 3 a více zaměstnanci 22 1,8
Samostatně činný s 1 - 2 zaměstnanci 24 1,9
Samostatně činný bez zaměstnanců 105 8,4
Vyšší odborný zaměstnanec (věd.) 42 3,3
Nižší odborný zaměstnanec 85 6,8
Řadový úředník (nižší admin. prac.) 63 5,0
Provozní pracovník ve službách a obchodě 82 6,5
Řemeslník, opravář, dělník vyučený v oboru 119 9,5
Obsluha strojů, zařízení a dopr. prostředků, montážní dělník,
dělník nevyučený 49 3,9
Pomocný a nekvalifikovaný pracovník 30 2,4
Fyzicky pracující člen zeměd. družstva, zemědělský dělník 11 0,9
Vedoucí, řídící pracovník s 1 až 9 podřízenými 26 2,1
Vedoucí, řídící pracovník s 10 a více podřízenými 5 0,4
Celkem platných 1244 99,0
Bez odpovědi 13 1,0
ID.3 Životní úroveň domácnosti
„Považujete životní úroveň Vaší domácnosti:“
N %
Velmi dobrou 164 13,0
Spíše dobrou 687 54,7
Ani dobrou, ani špatnou 331 26,3
Spíše špatnou 58 4,6
Velmi špatnou 8 0,6
Neví 4 0,3
Celkem platných 1252 99,6
Bez odpovědi 5 0,4
ID.4 Vzdělání
„Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání?“
N %
Nedokončené základní 15 1,2
Dokončené základní 262 20,8
Vyučení 331 26,3
Střední bez maturity 190 15,1
Střední odborné s maturitou 230 18,3
Střední všeobecné s maturitou 113 9,0
Vyšší odborné 12 1,0
Vysokoškolské bakalářské 33 2,6
Vysokoškolské magisterské, inženýrské 58 4,6
Postgraduální, vědecká příprava 5 0,4
Celkem platných 1249 99,4
Bez odpovědi 8 0,5
10
24
5
8
2
2
8
3
7
5
7
10
4
2
1
2
0
0 10 20 30
13
55
26
5
1
0
0 10 20 30 40 50 60
1
21
26
15
18
9
1
3
5
0
0 10 20 30
70
ID.5 Rodinný stav
„Jste:“
N %
Svobodný, svobodná 315 25,1
Ženatý, vdaná 713 56,7
Rozvedený, rozvedená 125 9,9
Vdovec, vdova 101 8,0
Celkem platných 1254 99,8
Bez odpovědi 3 0,2
ID.6 Počet nezaopatřených dětí
„Máte nezaopatřené děti? Pokud ano, kolik?“
N %
1 193 15,4
2 178 14,2
3 36 2,9
4 6 0,5
Žádné nezaopatřené děti 838 66,7
Celkem platných 1251 99,5
Bez odpovědi 6 0,5
ID.7 Pohlaví
N %
muž 637 50,7
žena 620 49,3
Celkem platných 1257 100
LOK: Lokalita
Sloučeno dle příslušnosti části obcí z otázky ID.12: „Můžete mi prosím říci, ve které obci či
části obce bydlíte?“
N %
Čertovka 314 25,0
Čihadlo 313 24,9
Hrádek 317 25,2
Magdaléna 313 24,9
Celkem platných 1257 100
25
57
10
8
0 10 20 30 40 50 60
15
14
3
1
67
0 10 20 30 40 50 60 70 80
51
49
0 10 20 30 40 50 60
25
25
25
25
0 10 20 30
71
VSS: Velikostní skupina sídla
Sloučeno dle příslušnosti části obcí z otázky ID.12: „Můžete mi prosím říci, ve které obci či
části obce bydlíte?“
N %
Do 39 obyvatel 118 9,4
40 až 99 obyvatel 114 9,1
100 až 199 obyvatel 184 14,6
200 až 499 obyvatel 320 25,5
500 až 999 obyvatel 333 26,5
1.000 a více obyvatel 187 14,9
Celkem platných 1256 99,9
Bez odpovědi 1 0,1
ID.9 Obec – místo provedení rozhovoru
N %
Blatno 58 4,6
Malměřice 21 1,7
Drahonice 13 1,0
Ležky 12 1,0
Přibenice 1 0,1
Tis u Blatna 1 0,1
Libkovice 4 0,3
Libyně 8 0,6
Lubenec a Jelení 87 6,9
Vítkovice 5 0,4
Hluboká 4 0,3
Žihle 100 8,0
Deštná 99 7,9
Lipovka 5 0,4
Lodhéřov 70 5,6
Najdek 1 0,1
Studnice 17 1,4
Světce 17 1,4
Červená Lhota 7 0,6
Jižná 9 0,7
Klenov 24 1,9
Mostečný 13 1,0
Plasná 13 1,0
Pluhův Žďár 21 1,7
Pohoří 6 0,5
Samosoly 12 1,0
Cejle a Kostelecký Dvůr 37 2,9
Hutě a Horní Hutě 3 0,2
Hatlíkov 4 0,3
Hojkov 9 0,7
Nový Hojkov 9 0,7
Rohozná 32 2,5
Milíčov 13 1,0
Dolní Cerekev 109 8,7
Nový Svět 1 0,1
Nový Rychnov 67 5,3
Řeženčice 1 0,1
Sázava 32 2,5
9
9
15
25
26
15
0 10 20 30
72
Božejovice 23 1,8
Drahnětice 1 0,1
Hůrka 8 0,6
Padařov 1 0,1
Svoříž 14 1,1
Vlásenice 2 0,2
Božetice 55 4,4
Radihošť 9 0,7
Brtec 9 0,7
Kaliště 6 0,5
Křenovy Dvory 1 0,1
Modlíkov 8 0,6
Nadějkov 67 5,3
Petříkovice 5 0,4
Starcova Lhota 6 0,5
Větrov 4 0,3
Chlum 2 0,2
Jistebnice 58 4,6
Křivošín 8 0,6
Orlov 5 0,4
Podol 5 0,4
Smrkov a Palouky 14 1,1
Celkem platných 1256 99,9
Bez odpovědi 1 0,1
RE.1 Spokojenost se životem v místě bydliště
"Jak jste celkově spokojen se životem v místě Vašeho bydliště?"
N %
Velmi spokojen 715 56,9
Spíše spokojen 427 34,0
Ani spokojen, ani nespokojen 79 6,3
Spíše nespokojen 29 2,3
Velmi nespokojen 4 0,3
Neví 3 0,2
Celkem platných 1257 100
RE.2 Chce zůstat v místě bydliště natrvalo
„Chtěl byste zůstat v místě Vašeho nynějšího bydliště natrvalo?“
N %
Rozhodně ano 884 70,3
Spíše ano 259 20,6
Spíše ne 73 5,8
Rozhodně ne 25 2,0
Neví 16 1,3
Celkem platných 1257 100
70
21
6
2
1
0 10 20 30 40 50 60 70 80
57
34
6
2
0
0
0 10 20 30 40 50 60
73
8.2. Postoj k projektu úložiště
PO.1 Souhlas s obecným záměrem budovat úložiště v ČR
„Hlubinné úložiště představuje způsob, jak řešit problém s radioaktivními odpady. Zvažovaných
lokalit pro vybudování úložiště je v současnosti několik. Necháme-li stranou vaši
lokalitu, souhlasíte nebo nesouhlasíte s obecným záměrem vybudovat v České republice
úložiště radioaktivních odpadů?“
N %
1 = rozhodně souhlasí 93 7,4
2 138 11,0
3 122 9,7
4 228 18,1
5 112 8,9
6 133 10,6
7 = rozhodně nesouhlasí 411 32,7
Neví 17 1,4
Celkem platných 1254 99,8
Bez odpovědi 3 0,2
PO.2 Důvod nesouhlasu s úložištěm v ČR
„Jaký je hlavní důvod toho, že nesouhlasíte s vybudováním hlubinného úložiště v České
republice? Myslíte si, že:
FILTR: následující otázka položena těm, kteří v otázce PO.1 odpověděli variantami 5, 6
nebo 7 (tzn. v určité míře nesouhlasí se záměrem vybudovat úložiště v české republice).
N %
je lepší radioaktivní odpady zatím skladovat
v povrchových úložištích.
16 1,3
je lepší postavit mezinárodní hlubinné úlo-
žiště.
136 10,8
je lepší vyvíjet technologie na přepracování
odpadů.
398 31,7
Jiný důvod. 60 4,8
Neví 41 3,3
Celkem platných 651 51,8
Bez odpovědi 5 0,4
PO.3 Pravdivost výroku – úložiště je nejbezpečnější způsob uložení r. odpadu
„Je podle Vás následující výrok o hlubinném úložišti pravdivý, nebo nepravdivý?
Hlubinné úložiště představuje dosud nejbezpečnější způsob dlouhodobého uložení vysoce
radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva.“
N %
Pravdivý 532 42,3
Nepravdivý 450 35,8
Neví 273 21,7
Celkem platných 1255 99,8
Bez odpovědi 2 0,2
7
11
10
18
9
11
33
1
0 10 20 30 40
1
11
32
5
3
0 10 20 30 40
42
36
22
0 10 20 30 40 50
74
PO.4a Souhlas – provedení geologického průzkumu
„Případnému vybudování úložiště bude kromě geologických průzkumů předcházet také
provoz podzemní výzkumné laboratoře, která by zkoumala možnosti a bezpečnost úložiš-
tě.“
„Zkuste se nyní celkově zamyslet, do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s tím, aby
ve vaší lokalitě:
a) byl proveden geologický průzkum?“
N %
1 = rozhodně souhlasí 276 22,0
2 163 13,0
3 133 10,6
4 110 8,8
5 108 8,6
6 89 7,1
7 = rozhodně nesouhlasí 328 26,1
Neví 46 3,7
Celkem platných 1253 99,7
Bez odpovědi 4 0,3
PO.4b Souhlas – podzemní laboratoř zkoumající možnosti, bezpečnost
„Případnému vybudování úložiště bude kromě geologických průzkumů předcházet také
provoz podzemní výzkumné laboratoře, která by zkoumala možnosti a bezpečnost úložiš-
tě.“
„Zkuste se nyní celkově zamyslet, do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s tím, aby
ve vaší lokalitě:
b) byla uvedena do provozu podzemní výzkumná laboratoř, která by zkoumala možnosti
a bezpečnost úložiště?“
N %
1 = rozhodně souhlasí 205 16,3
2 178 14,2
3 127 10,1
4 140 11,1
5 104 8,3
6 94 7,5
7 = rozhodně nesouhlasí 358 28,5
Neví 46 3,7
Celkem platných 1252 99,6
Bez odpovědi 5 0,4
22
13
11
9
9
7
26
4
0 10 20 30 40 50
16
14
10
11
8
8
29
4
0 10 20 30 40 50
75
PO.4c Souhlas – vybudování úložiště, pokud laboratoř prokáže bezpečnost
„Případnému vybudování úložiště bude kromě geologických průzkumů předcházet také
provoz podzemní výzkumné laboratoře, která by zkoumala možnosti a bezpečnost úložiš-
tě.“
„Zkuste se nyní celkově zamyslet, do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s tím, aby
ve vaší lokalitě:
c) bylo vybudováno hlubinné úložiště, pokud výsledky podzemní laboratoře prokáží
bezpečnost lokality?“
N %
1 = rozhodně souhlasí 138 11,0
2 117 9,3
3 84 6,7
4 119 9,5
5 95 7,6
6 101 8,0
7 = rozhodně nesouhlasí 551 43,8
Neví 48 3,8
Celkem platných 1253 99,7
Bez odpovědi 4 0,3
PO.5 Zájem o problematiku úložiště
„V České republice probíhá proces výběru lokality pro výstavbu hlubinného úložiště radioaktivních
odpadů. Jednou z vytipovaných lokalit je lokalita [název dané lokality], do níž
spadá vaše obec.“
„Zajímáte nebo nezajímáte se Vy osobně o problematiku hlubinného úložiště radioaktivních
odpadů?“
N %
1 = ano, velmi se zajímá 206 16,4
2 188 15,0
3 216 17,2
4 205 16,3
5 180 14,3
6 132 10,5
7 = ne, vůbec se nezajímá 126 10,0
Neví 3 0,2
Celkem platných 1256 99,9
Bez odpovědi 1 0,1
11
9
7
10
8
8
44
4
0 10 20 30 40 50
16
15
17
16
14
11
10
0
0 10 20
76
8.3. Geologický průzkum
GE.1 Stav příprav na geologický průzkum
„Je v plánu provést geologický průzkum, který prověří vhodnost lokality pro výstavbu hlubinného
úložiště. Co myslíte, jak daleko jsou přípravy na tento průzkum?“
N %
Zatím nebyla podána žádost o povolení
geol. průzkumu.
67 5,3
Žádost byla podána, čeká se na rozhodnutí
úřadů.
312 24,8
Žádost byla schválena, geol. průzkum
brzy začne.
318 25,3
Geol. průzkum už probíhá. 156 12,4
Neví 400 31,8
Celkem platných 1253 99,7
Bez odpovědi 4 0,3
GE.2 Ví o příspěvcích od státu obci za geologický průzkum
„Povolení geologického průzkumu ze zákona přinese každé obci dodatečný finanční příjem,
a to každý rok po celou dobu průzkumu, který bude trvat přibližně 5 let. Pro vaši obec
by to konkrétně znamenalo [oficiální výše příspěvku pro obec, ve které dotazovaný bydlí]
Kč ročně. Věděl jste o této skutečnosti?“
N %
Ano, věděl. 719 57,2
Ne, nevěděl, je to pro něj nová
informace.
538 42,8
Celkem platných 1257 100
GE.3 Je výše příspěvku pro obec dostatečná
„Domníváte se, že pro vaši obec je tato výše příspěvku za geologické průzkumy dostatečná
nebo nedostatečná?“
N %
Rozhodně dostatečná 72 5,7
Spíše dostatečná 273 21,7
Spíše nedostatečná 328 26,1
Rozhodně nedostatečná 467 37,2
Neví 112 8,9
Celkem platných 1253 99,7
Bez odpovědi 4 0,3
5
25
25
12
32
0 10 20 30 40
57
43
0 10 20 30 40 50 60 70
6
22
26
37
9
0 10 20 30 40
77
GE.4a Výroky – důležité provést geol. průzkum, zda je lokalita vhodná
„Řekněte, nakolik souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky ohledně realizace
geologického průzkumu:“
a) Je důležité provést geologický průzkum, protože jinak nevíme, zda je lokalita
vhodná pro výstavbu úložiště.
N %
Rozhodně souhlasí 468 37,2
Spíše souhlasí 335 26,7
Spíše nesouhlasí 154 12,3
Rozhodně nesouhlasí 243 19,3
Neví 50 4,0
Celkem platných 1250 99,4
Bez odpovědi 7 0,6
GE.4b Výroky – o rozsahu a způsobu geol. průzkumu je dost informací
„Řekněte, nakolik souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky ohledně realizace
geologického průzkumu:“
b) O rozsahu geologického průzkumu a způsobu jeho provedení je dostatek infor-
mací.
N %
Rozhodně souhlasí 167 13,3
Spíše souhlasí 339 27,0
Spíše nesouhlasí 344 27,4
Rozhodně nesouhlasí 322 25,6
Neví 79 6,3
Celkem platných 1251 99,5
Bez odpovědi 6 0,5
GE.4c Výroky – bude-li lokalita vhodná, není možné zabránit výstavbě
„Řekněte, nakolik souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky ohledně realizace
geologického průzkumu:“
c) Pokud geologický průzkum prokáže vhodnost lokality, výstavbě úložiště v lokalitě
nebude možné zabránit.
N %
Rozhodně souhlasí 382 30,4
Spíše souhlasí 356 28,3
Spíše nesouhlasí 202 16,1
Rozhodně nesouhlasí 205 16,3
Neví 107 8,5
Celkem platných 1252 99,6
Bez odpovědi 5 0,4
37
27
12
19
4
0 10 20 30 40
13
27
27
26
6
0 10 20 30 40
30
28
16
16
9
0 10 20 30 40
78
8.4. Konstrukční a technické aspekty
KT.1a Výrok – výstavba úložiště změní běžný život lidí v okolí
„Přečtu Vám teď několik výroků týkajících se hlubinného úložiště a Vy mi prosím řekněte,
nakolik s daným výrokem souhlasíte nebo nesouhlasíte.“
a) Výstavba hlubinného úložiště by naprosto změnila běžný život lidí v okolních ob-
cích.
N %
Rozhodně souhlasí 443 35,2
Spíše souhlasí 366 29,1
Spíše nesouhlasí 270 21,5
Rozhodně nesouhlasí 130 10,3
Neví 47 3,7
Celkem platných 1256 99,9
Bez odpovědi 1 0,1
KT.1b Výrok – povrchový areál úložiště bude malý, nenápadný
„Přečtu Vám teď několik výroků týkajících se hlubinného úložiště a Vy mi prosím řekněte,
nakolik s daným výrokem souhlasíte nebo nesouhlasíte.“
b) Povrchový areál hlubinného úložiště bude malý a nenápadný.
N %
Rozhodně souhlasí 119 9,5
Spíše souhlasí 214 17,0
Spíše nesouhlasí 323 25,7
Rozhodně nesouhlasí 374 29,8
Neví 225 17,9
Celkem platných 1255 99,8
Bez odpovědi 2 0,2
KT.1c Výrok – obyvatelé obcí vědí, kde by byl vstup do úložiště
„Přečtu Vám teď několik výroků týkajících se hlubinného úložiště a Vy mi prosím řekněte,
nakolik s daným výrokem souhlasíte nebo nesouhlasíte.“
c) Obyvatelé obcí přesně vědí, kde by se v naší lokalitě v budoucnosti nacházel
vstup do úložiště.
N %
Rozhodně souhlasí 138 11,0
Spíše souhlasí 214 17,0
Spíše nesouhlasí 280 22,3
Rozhodně nesouhlasí 415 33,0
Neví 206 16,4
Celkem platných 1253 99,7
Bez odpovědi 4 0,3
35
29
22
10
4
0 10 20 30 40 50
10
17
26
30
18
0 10 20 30 40 50
11
17
22
33
16
0 10 20 30 40 50
79
KT.1e Výrok – obyvatele obcí je nutné seznámit s technickými detaily
„Přečtu Vám teď několik výroků týkajících se hlubinného úložiště a Vy mi prosím řekněte,
nakolik s daným výrokem souhlasíte nebo nesouhlasíte.“
e) Obyvatele obcí je nutné seznamovat s technickými detaily projektu úložiště.
N %
Rozhodně souhlasí 547 43,5
Spíše souhlasí 403 32,1
Spíše nesouhlasí 144 11,5
Rozhodně nesouhlasí 101 8,0
Neví 58 4,6
Celkem platných 1253 99,7
Bez odpovědi 4 0,3
8.5. Obavy a rizika
KT.1d Výrok – úložiště je možno vybudovat bezpečně
„Přečtu Vám teď několik výroků týkajících se hlubinného úložiště a Vy mi prosím řekněte,
nakolik s daným výrokem souhlasíte nebo nesouhlasíte.“
d) Hlubinné úložiště je možné vybudovat tak, aby bylo naprosto bezpečné.
N %
Rozhodně souhlasí 149 11,9
Spíše souhlasí 269 21,4
Spíše nesouhlasí 332 26,4
Rozhodně nesouhlasí 383 30,5
Neví 121 9,6
Celkem platných 1254 99,8
Bez odpovědi 3 0,2
OB.1a Největší obavy – 1.
„Čeho se v souvislosti s výstavbou a provozem hlubinného úložiště nejvíce obáváte? Vyberte
nejvýše tři nejdůležitější důvody obav.“
První důvod obav:
N %
Negativní dopady na zdraví obyvatel 419 33,3
Poškození životního prostředí 399 31,7
Narušení sociálních vztahů 36 2,9
Ruch během výstavby 137 10,9
Nebezpečí při přepravě radioaktivních
odpadů
59 4,7
Porucha zařízení úložiště 31 2,5
Poškození prestiže regionu 52 4,1
Negativní ekonomické dopady 10 0,8
Žádný 88 7,0
Neví 25 2,0
Celkem platných 1256 99,9
Bez odpovědi 1 0,1
44
32
12
8
5
0 10 20 30 40 50
12
21
26
31
10
0 10 20 30 40 50
33
32
3
11
5
3
4
1
7
2
0 10 20 30 40
80
OB.1b Největší obavy – 2.
„Čeho se v souvislosti s výstavbou a provozem hlubinného úložiště nejvíce obáváte? Vyberte
nejvýše tři nejdůležitější důvody obav.“
Druhý důvod obav:
N %
Negativní dopady na zdraví obyvatel 128 10,2
Poškození životního prostředí 364 29,0
Narušení sociálních vztahů 46 3,7
Ruch během výstavby 172 13,7
Nebezpečí při přepravě radioaktivních
odpadů
152 12,1
Porucha zařízení úložiště 72 5,7
Poškození prestiže regionu 84 6,7
Negativní ekonomické dopady 15 1,2
Celkem platných 1033 82,2
Bez odpovědi 224 17,8
OB.1c Největší obavy – 3.
„Čeho se v souvislosti s výstavbou a provozem hlubinného úložiště nejvíce obáváte? Vyberte
nejvýše tři nejdůležitější důvody obav.“
Třetí důvod obav:
N %
Negativní dopady na zdraví obyvatel 73 5,8
Poškození životního prostředí 84 6,7
Narušení sociálních vztahů 25 2,0
Ruch během výstavby 146 11,6
Nebezpečí při přepravě radioaktivních
odpadů
229 18,2
Porucha zařízení úložiště 123 9,8
Poškození prestiže regionu 174 13,8
Negativní ekonomické dopady 65 5,2
Celkem platných 919 73,1
Bez odpovědi 338 26,9
OB.1 Největší obavy – celkový počet voleb bez ohledu na pořadí
„Čeho se v souvislosti s výstavbou a provozem hlubinného úložiště nejvíce obáváte? Vyberte
nejvýše tři nejdůležitější důvody obav.“
Celkový počet voleb bez ohledu na pořadí:
N %
Negativní dopady na zdraví obyvatel 620 49,3
Poškození životního prostředí 847 67,4
Narušení sociálních vztahů 107 8,5
Ruch během výstavby 455 36,2
Nebezpečí při přepravě radioaktivních
odpadů
440 35,0
Porucha zařízení úložiště 226 18,0
Poškození prestiže regionu 310 24,7
Negativní ekonomické dopady 90 7,2
10
29
4
14
12
6
7
1
0 10 20 30 40
6
7
2
12
18
10
14
5
0 10 20 30 40
49
67
9
36
35
18
25
7
0 10 20 30 40 50 60 70
81
8.6. Rozvoj lokality
RO.1a Vliv úložiště – práce pro místní obyvatele
„Podle Vašeho názoru, měla by výstavba hlubinného úložiště na vaši lokalitu pozitivní nebo
negativní vliv v těchto oblastech?“
a) Zaměstnání pro místní obyvatele.
N %
Rozhodně pozitivní 150 11,9
Spíše pozitivní 380 30,2
Ani pozitivní, ani negativní 324 25,8
Spíše negativní 207 16,5
Rozhodně negativní 128 10,2
Neví 66 5,3
Celkem platných 1255 99,8
Bez odpovědi 2 0,2
RO.1b Vliv úložiště – zakázky pro místní firmy
„Podle Vašeho názoru, měla by výstavba hlubinného úložiště na vaši lokalitu pozitivní nebo
negativní vliv v těchto oblastech?“
b) Zakázky pro místní firmy a podnikatele.
N %
Rozhodně pozitivní 120 9,5
Spíše pozitivní 299 23,8
Ani pozitivní, ani negativní 343 27,3
Spíše negativní 253 20,1
Rozhodně negativní 146 11,6
Neví 94 7,5
Celkem platných 1255 99,8
Bez odpovědi 2 0,2
RO.1c Vliv úložiště – dotace od státu
„Podle Vašeho názoru, měla by výstavba hlubinného úložiště na vaši lokalitu pozitivní nebo
negativní vliv v těchto oblastech?“
c) Podpora nebo dotace ze strany státu.
N %
Rozhodně pozitivní 217 17,3
Spíše pozitivní 453 36,0
Ani pozitivní, ani negativní 260 20,7
Spíše negativní 146 11,6
Rozhodně negativní 99 7,9
Neví 79 6,3
Celkem platných 1254 99,8
Bez odpovědi 3 0,2
12
30
26
17
10
5
0 10 20 30 40
10
24
27
20
12
8
0 10 20 30 40
17
36
21
12
8
6
0 10 20 30 40
82
RO.1d Vliv úložiště – příchod investorů
„Podle Vašeho názoru, měla by výstavba hlubinného úložiště na vaši lokalitu pozitivní nebo
negativní vliv v těchto oblastech?“
d) Příchod investorů.
N %
Rozhodně pozitivní 119 9,5
Spíše pozitivní 257 20,4
Ani pozitivní, ani negativní 358 28,5
Spíše negativní 223 17,7
Rozhodně negativní 169 13,4
Neví 128 10,2
Celkem platných 1255 99,8
Bez odpovědi 2 0,2
RO.1e Vliv úložiště – podmínky pro mladé rodiny
„Podle Vašeho názoru, měla by výstavba hlubinného úložiště na vaši lokalitu pozitivní nebo
negativní vliv v těchto oblastech?“
e) Podmínky pro mladé rodiny v lokalitě.
N %
Rozhodně pozitivní 52 4,1
Spíše pozitivní 162 12,9
Ani pozitivní, ani negativní 303 24,1
Spíše negativní 324 25,8
Rozhodně negativní 320 25,5
Neví 93 7,4
Celkem platných 1254 99,8
Bez odpovědi 3 0,2
RO.1f Vliv úložiště – zlepšení občanské vybavenosti
„Podle Vašeho názoru, měla by výstavba hlubinného úložiště na vaši lokalitu pozitivní nebo
negativní vliv v těchto oblastech?“
f) Zlepšení občanské vybavenosti obcí.
N %
Rozhodně pozitivní 148 11,8
Spíše pozitivní 338 26,9
Ani pozitivní, ani negativní 341 27,1
Spíše negativní 178 14,2
Rozhodně negativní 167 13,3
Neví 81 6,4
Celkem platných 1253 99,7
Bez odpovědi 4 0,3
10
20
29
18
13
10
0 10 20 30 40
4
13
24
26
26
7
0 10 20 30 40
12
27
27
14
13
6
0 10 20 30 40
83
RO.1g Vliv úložiště – prestiž lokality
„Podle Vašeho názoru, měla by výstavba hlubinného úložiště na vaši lokalitu pozitivní nebo
negativní vliv v těchto oblastech?“
g) Zvýšení prestiže a významu lokality.
N %
Rozhodně pozitivní 62 4,9
Spíše pozitivní 155 12,3
Ani pozitivní, ani negativní 196 15,6
Spíše negativní 335 26,7
Rozhodně negativní 421 33,5
Neví 83 6,6
Celkem platných 1252 99,6
Bez odpovědi 5 0,4
RO.1h Vliv úložiště – zlepšení dopravní dostupnosti
„Podle Vašeho názoru, měla by výstavba hlubinného úložiště na vaši lokalitu pozitivní nebo
negativní vliv v těchto oblastech?“
h) Zlepšení dopravní dostupnosti.
N %
Rozhodně pozitivní 92 7,3
Spíše pozitivní 275 21,9
Ani pozitivní, ani negativní 404 32,1
Spíše negativní 203 16,1
Rozhodně negativní 201 16,0
Neví 77 6,1
Celkem platných 1252 99,6
Bez odpovědi 5 0,4
RO.1i Vliv úložiště – podmínky pro starší obyvatele
„Podle Vašeho názoru, měla by výstavba hlubinného úložiště na vaši lokalitu pozitivní nebo
negativní vliv v těchto oblastech?“
i) Podmínky pro starší obyvatele lokality.
N %
Rozhodně pozitivní 39 3,1
Spíše pozitivní 92 7,3
Ani pozitivní, ani negativní 351 27,9
Spíše negativní 263 20,9
Rozhodně negativní 392 31,2
Neví 116 9,2
Celkem platných 1253 99,7
Bez odpovědi 4 0,3
5
12
16
27
34
7
0 10 20 30 40
7
22
32
16
16
6
0 10 20 30 40
3
7
28
21
31
9
0 10 20 30 40
84
RO.2 Výstavba a provoz úložiště – rozvoj či zátěž
„Uvážíte-li to celkově, znamenaly by výstavba a provoz hlubinného úložiště pro obec v
jeho blízkosti příležitosti k rozvoji, nebo zátěž a omezení?“
N %
Rozhodně příležitosti k rozvoji 110 8,8
Spíše příležitosti k rozvoji 172 13,7
Množství příležitostí k rozvoji by bylo
stejné jako množství zátěže a omezení
259 20,6
Spíše zátěž a omezení 329 26,2
Rozhodně zátěž a omezení 340 27,0
Neví 45 3,6
Celkem platných 1255 99,8
Bez odpovědi 2 0,2
RO.3 Motivace obcí – víc vyhovují fin. příspěvky či právní záruky
„Aby stát motivoval lokality k účasti na projektu hlubinného úložiště, poskytuje jim výhody.
Tyto výhody mohou mít formu finančních příspěvků, jako jsou např. platby do rozpočtu
obce. Nebo výhody mohou mít formu právních záruk, např. záruky obyvatel spolurozhodovat
o projektu úložiště. Jaká forma poskytování výhod ze strany státu Vám osobně více
vyhovuje?“
N %
Rozhodně finanční příspěvky 365 29,0
Spíše finanční příspěvky 261 20,8
Spíše právní záruky 262 20,8
Rozhodně právní záruky 226 18,0
Neví 133 10,6
Celkem platných 1247 99,2
Bez odpovědi 10 0,8
RO.4 Fin. příspěvky obcím – paušálně do rozpočtu nebo na projekty
„Pokud stát obcím vyplácí finanční příspěvky za účast na projektu úložiště, jaká forma výplaty
je podle Vás správnější?“
N %
Výplata formou paušálních příspěvků
do rozpočtu obce.
531 42,2
Výplata formou příspěvků na konkrétní
projekty.
345 27,4
Je to jedno. 292 23,2
Neví 85 6,8
Celkem platných 1253 99,7
Bez odpovědi 4 0,3
9
14
21
26
27
4
0 10 20 30
29
21
21
18
11
0 10 20 30 40
42
27
23
7
0 10 20 30 40 50
85
RO.5 Výhody od státu - náhrada za zátěž či odměna za převzetí odpovědnosti
„Lokalitě vybrané pro výstavbu hlubinného úložiště bude stát poskytovat výhody. Chápete
poskytování těchto výhod jako náhradu za vzniklou zátěž a rizika, nebo jako odměnu za
převzetí celospolečenské odpovědnosti?“
N %
Rozhodně jako náhradu za zátěž
a rizika
539 42,9
Spíše jako náhradu za zátěž a
rizika
313 24,9
Spíše jako odměnu za převzetí
odpovědnosti
206 16,4
Rozhodně jako odměnu za převzetí
odpovědnosti
109 8,7
Neví 84 6,7
Celkem platných 1251 99,5
Bez odpovědi 6 0,5
8.7. Komunikace
KO.1 Hodnocení dosavadního průběhu jednání mezi obcemi a státem
„Jednání mezi obcemi a státními institucemi o výběru lokality pro hlubinné úložiště trvají již
řadu let. Kdybyste měl ohodnotit dosavadní průběh těchto jednání jako ve škole známkou
1 až 5, jakou známku byste dal?“
N %
1,0 44 3,5
1,5 1 0,1
2,0 266 21,2
2,5 14 1,1
3,0 261 20,8
3,5 2 0,2
4,0 148 11,8
4,5 5 0,4
5,0 168 13,4
Neví 343 27,3
Celkem platných 1252 99,6
Bez odpovědi 5 0,4
43
25
16
9
7
0 10 20 30 40 50
4
0
21
1
21
0
12
0
13
27
0 10 20 30
86
KO.2 Důvody špatného hodnocení průběhu jednání
„Co je hlavním důvodem toho, že dosavadní průběh jednání mezi obcemi a státními institucemi
hodnotíte touto horší známkou?“
FILTR: otázka položena těm, kteří v otázce KO.1 hodnotili známkou 3 a vyšší.
[otevřená otázka] N %
Kategorie (kódovací klíč přiložen na konci číselníku):
Bezvýsledný/neukončený/protahující se
proces vyjednávání
79 6,1
Špatná komunikace, jednání 110 8,5
Nedostatečná informovanost 105 8,1
Odpor proti úložišti 13 1,0
Nekorektní postoj a přístup ze strany
státu
110 8,5
Nekonkrétní důvod; neví o tom dost 13 1,0
Nesouhlasí s jednáním či s úložištěm,
jednání nepřesvědčilo
14 1,1
Jiné důvody 26 2,0
Neví 95 7,3
Celkem platných 568 43,6
Bez odpovědi
Prázdná
16
673
1,2
55,2
KO.3 Jak často s někým hovoří o úložišti
„Hovoříte Vy osobně někdy s někým o hlubinném úložišti? Pokud ano, jak často?“
N %
Každý týden 47 3,7
Alespoň jednou za měsíc 258 20,5
Několikrát za rok 390 31,0
Sotva jednou za rok 265 21,1
Nikdy 285 22,7
Neví 10 0,8
Celkem platných 1255 99,8
Bez odpovědi 2 0,2
KO.4 Převažuje v komunikaci o úložišti racionalita, nebo emoce, skryté zájmy
„Převažují podle Vás v komunikaci o hlubinném úložišti racionální argumenty, nebo vliv
emocí a skrytých zájmů?“
N %
Rozhodně převažují racionální
argumenty
97 7,7
Spíše převažují racionální
argumenty
238 18,9
Spíše převažuje vliv emocí a
skrytých zájmů
496 39,5
Rozhodně převažuje vliv
emocí a skrytých zájmů
293 23,3
Neví 130 10,3
Celkem platných 1254 99,8
Bez odpovědi 3 0,2
4
21
31
21
23
1
0 10 20 30 40
8
19
40
23
10
0 10 20 30 40 50
6
9
8
1
9
1
1
2
7
0 10
87
8.8. Důvěra
DU.3 Důvěřovat lidem nebo být opatrný
„Myslíte, že druhým lidem je možné důvěřovat nebo opatrnosti nikdy nezbývá?“
N %
Je možné jim důvěřovat. 150 11,9
Opatrnosti nikdy nezbývá. 1022 81,3
Neví, těžko říci. 84 6,7
Celkem platných 1256 99,9
Bez odpovědi 1 0,1
DU.2a Důvěra institucím – prezident ČR
„A pokud jde o jiné instituce, řekněte prosím, důvěřujete:“
a) prezidentovi republiky?
N %
Rozhodně důvěřuje 121 9,6
Spíše důvěřuje 318 25,3
Spíše nedůvěřuje 371 29,5
Rozhodně nedůvěřuje 422 33,6
Neví 24 1,9
Celkem platných 1256 99,9
Bez odpovědi 1 0,1
DU.2b Důvěra institucím – vláda ČR
„A pokud jde o jiné instituce, řekněte prosím, důvěřujete:“
b) vládě ČR?
N %
Rozhodně důvěřuje 38 3,0
Spíše důvěřuje 265 21,1
Spíše nedůvěřuje 437 34,8
Rozhodně nedůvěřuje 495 39,4
Neví 22 1,8
Celkem platných 1257 100
DU.2c Důvěra institucím – Poslanecká sněmovna ČR
„A pokud jde o jiné instituce, řekněte prosím, důvěřujete:“
c) Poslanecké sněmovně ČR?
N %
Rozhodně důvěřuje 23 1,8
Spíše důvěřuje 176 14,0
Spíše nedůvěřuje 459 36,5
Rozhodně nedůvěřuje 580 46,1
Neví 19 1,5
Celkem platných 1257 100
12
81
7
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90
10
25
30
34
2
0 10 20 30 40 50
3
21
35
39
2
0 10 20 30 40 50
2
14
37
46
2
0 10 20 30 40 50
88
DU.2d Důvěra institucím – Senát ČR
„A pokud jde o jiné instituce, řekněte prosím, důvěřujete:“
d) Senátu ČR?
N %
Rozhodně důvěřuje 16 1,3
Spíše důvěřuje 168 13,4
Spíše nedůvěřuje 412 32,8
Rozhodně nedůvěřuje 629 50,0
Neví 32 2,5
Celkem platných 1257 100
DU.2e Důvěra institucím – krajské zastupitelstvo
„A pokud jde o jiné instituce, řekněte prosím, důvěřujete:“
e) svému krajskému zastupitelstvu?
N %
Rozhodně důvěřuje 71 5,6
Spíše důvěřuje 447 35,6
Spíše nedůvěřuje 385 30,6
Rozhodně nedůvěřuje 265 21,1
Neví 89 7,1
Celkem platných 1257 100
DU.2f Důvěra institucím – obecní zastupitelstvo
„A pokud jde o jiné instituce, řekněte prosím, důvěřujete:“
f) svému obecnímu zastupitelstvu?
N %
Rozhodně důvěřuje 308 24,5
Spíše důvěřuje 559 44,5
Spíše nedůvěřuje 229 18,2
Rozhodně nedůvěřuje 147 11,7
Neví 14 1,1
Celkem platných 1257 100
DU.2g Důvěra institucím – systém sociálního zabezpečení
„A pokud jde o jiné instituce, řekněte prosím, důvěřujete:“
g) systému sociálního zabezpečení?
N %
Rozhodně důvěřuje 73 5,8
Spíše důvěřuje 349 27,8
Spíše nedůvěřuje 453 36,0
Rozhodně nedůvěřuje 297 23,6
Neví 84 6,7
Celkem platných 1256 99,9
Bez odpovědi 1 0,1
1
13
33
50
3
0 10 20 30 40 50
6
36
31
21
7
0 10 20 30 40 50
25
45
18
12
1
0 10 20 30 40 50
6
28
36
24
7
0 10 20 30 40 50
89
DU.2h Důvěra institucím – policie
„A pokud jde o jiné instituce, řekněte prosím, důvěřujete:“
h) policii?
N %
Rozhodně důvěřuje 169 13,4
Spíše důvěřuje 571 45,4
Spíše nedůvěřuje 271 21,6
Rozhodně nedůvěřuje 221 17,6
Neví 25 2,0
Celkem platných 1257 100
DU.2i Důvěra institucím – média
„A pokud jde o jiné instituce, řekněte prosím, důvěřujete:“
i) médiím?
N %
Rozhodně důvěřuje 30 2,4
Spíše důvěřuje 194 15,4
Spíše nedůvěřuje 416 33,1
Rozhodně nedůvěřuje 591 47,0
Neví 26 2,1
Celkem platných 1257 100
DU.1a Důvěra účastníkům jednání – Min. životního prostředí
„Budu Vám nyní číst účastníky jednání o výběru lokality pro výstavbu hlubinného úložiště a
Vy mi řekněte, nakolik jim důvěřujete nebo nedůvěřujete.“
a) Ministerstvo životního prostředí
N %
Rozhodně důvěřuje 104 8,3
Spíše důvěřuje 457 36,4
Spíše nedůvěřuje 391 31,1
Rozhodně nedůvěřuje 256 20,4
Neví 48 3,8
Celkem platných 1256 99,9
Bez odpovědi 1 0,1
DU.1b Důvěra účastníkům jednání – Min. průmyslu a obchodu
„Budu Vám nyní číst účastníky jednání o výběru lokality pro výstavbu hlubinného úložiště a
Vy mi řekněte, nakolik jim důvěřujete nebo nedůvěřujete.“
b) Ministerstvo průmyslu a obchodu
N %
Rozhodně důvěřuje 53 4,2
Spíše důvěřuje 272 21,6
Spíše nedůvěřuje 473 37,6
Rozhodně nedůvěřuje 387 30,8
Neví 71 5,6
Celkem platných 1256 99,9
Bez odpovědi 1 0,1
13
45
22
18
2
0 10 20 30 40 50
2
15
33
47
2
0 10 20 30 40 50
8
36
31
20
4
0 10 20 30 40 50
4
22
38
31
6
0 10 20 30 40 50
90
DU.1c Důvěra účastníkům jednání – SÚRAO
„Budu Vám nyní číst účastníky jednání o výběru lokality pro výstavbu hlubinného úložiště a
Vy mi řekněte, nakolik jim důvěřujete nebo nedůvěřujete.“
c) Správa úložišť radioaktivních odpadů
N %
Rozhodně důvěřuje 94 7,5
Spíše důvěřuje 284 22,6
Spíše nedůvěřuje 395 31,4
Rozhodně nedůvěřuje 400 31,8
Neví 82 6,5
Celkem platných 1255 99,8
Bez odpovědi 2 0,2
DU.1d Důvěra účastníkům jednání – Stát. úřad pro jader. bezpečnost
„Budu Vám nyní číst účastníky jednání o výběru lokality pro výstavbu hlubinného úložiště a
Vy mi řekněte, nakolik jim důvěřujete nebo nedůvěřujete.“
d) Státní úřad pro jadernou bezpečnost
N %
Rozhodně důvěřuje 182 14,5
Spíše důvěřuje 375 29,8
Spíše nedůvěřuje 317 25,2
Rozhodně nedůvěřuje 294 23,4
Neví 87 6,9
Celkem platných 1255 99,8
Bez odpovědi 2 0,2
DU.1e Důvěra účastníkům jednání - ČEZ
„Budu Vám nyní číst účastníky jednání o výběru lokality pro výstavbu hlubinného úložiště a
Vy mi řekněte, nakolik jim důvěřujete nebo nedůvěřujete.“
e) energetická společnost ČEZ
N %
Rozhodně důvěřuje 86 6,8
Spíše důvěřuje 281 22,4
Spíše nedůvěřuje 383 30,5
Rozhodně nedůvěřuje 432 34,4
Neví 72 5,7
Celkem platných 1254 99,8
Bez odpovědi 3 0,2
DU.1f Důvěra účastníkům jednání – místní sdružení
„Budu Vám nyní číst účastníky jednání o výběru lokality pro výstavbu hlubinného úložiště a
Vy mi řekněte, nakolik jim důvěřujete nebo nedůvěřujete.“
f) místní sdružení angažující se v otázce úložiště
N %
Rozhodně důvěřuje 213 16,9
Spíše důvěřuje 488 38,8
Spíše nedůvěřuje 246 19,6
Rozhodně nedůvěřuje 176 14,0
Neví 131 10,4
Celkem platných 1254 99,8
Bez odpovědi 3 0,3
8
23
31
32
7
0 10 20 30 40 50
15
30
25
23
7
0 10 20 30 40 50
7
22
31
34
6
0 10 20 30 40 50
17
39
20
14
10
0 10 20 30 40 50
91
DU.1g Důvěra účastníkům jednání – celonárodní sdružení na ochranu žp
„Budu Vám nyní číst účastníky jednání o výběru lokality pro výstavbu hlubinného úložiště a
Vy mi řekněte, nakolik jim důvěřujete nebo nedůvěřujete.“
g) celonárodní sdružení za ochranu životního prostředí
N %
Rozhodně důvěřuje 179 14,2
Spíše důvěřuje 552 43,9
Spíše nedůvěřuje 233 18,5
Rozhodně nedůvěřuje 164 13,0
Neví 127 10,1
Celkem platných 1255 99,8
Bez odpovědi 2 0,2
DU.1h Důvěra účastníkům jednání – vědci a odborníci
„Budu Vám nyní číst účastníky jednání o výběru lokality pro výstavbu hlubinného úložiště a
Vy mi řekněte, nakolik jim důvěřujete nebo nedůvěřujete.“
h) vědci a odborníci
N %
Rozhodně důvěřuje 322 25,6
Spíše důvěřuje 540 43,0
Spíše nedůvěřuje 186 14,8
Rozhodně nedůvěřuje 129 10,3
Neví 78 6,2
Celkem platných 1255 99,8
Bez odpovědi 2 0,2
8.9. Aktéři
SU.1 Zná organizaci SÚRAO
„Činnost související s plánem výstavby hlubinného úložiště zajišťuje Správa úložišť radioaktivních
odpadů, zkráceně SÚRAO. Znáte tuto organizaci?“
N %
Ano, znáte. 618 49,2
Ne, neznáte. 638 50,8
Celkem platných 1256 99,9
Bez odpovědi 1 0,1
14
44
19
13
10
0 10 20 30 40 50
26
43
15
10
6
0 10 20 30 40 50
49
51
0 10 20 30 40 50 60
92
SU.2 Informuje SÚRAO o problematice úložiště dostatečně
„Domníváte se, že SÚRAO informuje obyvatele vaší obce o problematice hlubinného úložiště
dostatečně nebo nedostatečně?“
FILTR: otázka položena těm, kteří v otázce SU.1 odpověděli variantou 1 (tzn. že znají
SÚRAO).
N %
1 = zcela dostatečně 64 5,1
2 103 8,2
3 111 8,8
4 138 11,0
5 82 6,5
6 51 4,1
7 = zcela nedostatečně 45 3,6
Neví 21 1,7
Celkem platných 615 48,9
Bez odpovědi 3 0,2
Filtr 639 50,8
SU.3 Informuje SÚRAO o problematice úložiště pravdivě
„Jsou podle Vás informace, které SÚRAO poskytuje obyvatelům vaší obce o problematice
hlubinného úložiště, pravdivé nebo nepravdivé?“
FILTR: otázka položena těm, kteří v otázce SU.1 odpověděli variantou 1 (tzn. že znají
SÚRAO).
N %
1 = zcela pravdivé 44 3,5
2 96 7,6
3 99 7,9
4 157 12,5
5 76 6,0
6 48 3,8
7 = zcela nepravdivé 41 3,3
Neví 54 4,3
Celkem platných 615 48,9
Bez odpovědi 3 0,2
Filtr 639 50,8
PS.1 Zná Pracovní skupinu pro dialog
„V roce 2010 vznikla tzv. Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti. Znáte tuto sku-
pinu?“
N %
Ano, znáte. 140 11,1
Ne, neznáte. 1114 88,6
Celkem platných 1254 99,8
Bez odpovědi 3 0,2
5
8
9
11
7
4
4
2
0 10 20
4
8
8
13
6
4
3
4
0 10 20
11
89
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
93
PS.2 Hlavní úkol Pracovní skupiny pro dialog
„Co je podle vás hlavním úkolem Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti?“
FILTR: otázka položena těm, kteří v otázce PS.1 odpověděli variantou 1 (tzn. že znají pracovní
skupinu pro dialog).
[otevřená otázka] N %
Neví 22 1,8
Celkem platných 112 8,8
Bez odpovědi
Prázdná (filtr)
6
1117
0,5
88,9
Platné odpovědi:
dialog 4 0,3
informovat 10 0,8
přesvědčovat obyvatele/obce 9 0,7
dobré místo
dohlíží na regulace postupů zákonů
důkladně všechny seznámit
hledání kompromisu jak dál
hledání kompromisu v dané problematice
hromadit peníze - podplácení všude
informovat, přesvědčovat
Jak to bude probíhat a informovat
jednání na úrovni vlády
jednání o úložišti
jednání s představiteli - SÚRAO, obce…
komunikace mezi sebou a všem
komunikace mezi SURAO a obcemi
komunikace mezi SURAO a s obcemi
komunikace s obyvateli těchto oblastí - není dobrá
komunikace, informovanost
komunikovat
lživě přesvědčovat lidi
najít dohodu mezi obcemi a státem
najít řešení
Najít řešení pro komunikaci mezi státem a obyvateli
oblbnout lidi
organizace úložiště, informace
osvěta, informace
otázka nastavení parametrů a komunikace - stát x samospráva
podávat informace
pomoc při dialogu mezi občany a státem
pořádá besedy
pořádají protesty
posílit postavení obcí v procesu, naformulovat zákon tak, aby lépe kryl handikap obce - zvýšit příspěvek
pouze jsem slyšel, ale...
pravdivě informovat občany
prosazovat zájmy obyvatel
prosazují názory občanů
provádí rozhovory a jednání s obyveteli
94
prověření
prověření rizik
průzkum lokalit
připravit zákon, možnost právo veta obcím
přípravou novely atomového zákona
rozkládat pro a proti
řešení - rizika apod.
řeší problémy okolo úložiště
řešit legislativní nároky vůči obcím a hlubinném úložišti, informovat dotčené lokality
řešit to úložiště
seznámení a problémy
seznamovat lidi s výstavbou
shromažďovat informace
snaha něco změnit
splnění podmínek EU, že musí vést dialog
spolupráce a informovanost o projektu
spolupráce starostů obcí a řešení problematiky hlubinného úložiště
srovnání a vyhodnocení správného úložiště
srovnání komunikace mezi jednotlivými zúčastněnými
subjekt, kde můžou obce a neziskové org.vyjádřit názor na problematiku
SÚRAO má bod za komunikaci s veřejností - směrem k EU
štvát proti sobě lidi
tipování úložišť
ukecat nás
více diskutovat s lidmi
více informací občanům, pravdivé info
vybrat lokalitu
vybrat správnou lokalitu
vysvětlení o co jde obyčejným lidem
vysvětlit lidem k čemu je to dobré
vysvětlovat a informovat o úložišti
výzkum, jestli lidi souhlasí
zabezpečit korektní jednání mezi obcema, SÚRAem, zajistit informovanost
zabránit výstavbu úložiště
zabývá se diskusí o hlubinném úložišti
zamezit výstavbě
zastavit stavbu úložiště
združovat ty organizace
získat peníze pro obec, na infrastrukturu
zjistit podrobnosti a bezpečnost
zpracovat právní věci, působit na občany
95
OB.2a Obecní zastupitelstvo – aktivně se zapojuje do jednání o úložišti
„Když se podíváte na činnost Vašeho obecního zastupitelstva v posledních třech letech,
do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s tvrzením, že se Vaše zastupitelstvo
a) aktivně zapojuje do jednání o hlubinném úložišti?“
N %
Rozhodně souhlasí 333 26,5
Spíše souhlasí 539 42,9
Spíše nesouhlasí 163 13,0
Rozhodně nesouhlasí 38 3,0
Neví 183 14,6
Celkem platných 1256 99,9
Bez odpovědi 1 0,1
OB.2b Obecní zastupitelstvo – obhajuje postoj místních obyvatel
„Když se podíváte na činnost Vašeho obecního zastupitelstva v posledních třech letech,
do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s tvrzením, že se Vaše zastupitelstvo
b) obhajuje postoje k úložišti, které odrážejí mínění obyvatel obce?“
N %
Rozhodně souhlasí 250 19,9
Spíše souhlasí 445 35,4
Spíše nesouhlasí 242 19,3
Rozhodně nesouhlasí 88 7,0
Neví 231 18,4
Celkem platných 1256 99,9
Bez odpovědi 1 0,1
8.10. Participace na rozhodování
PA.1a Vliv na rozhodnutí – obyvatelé v lokalitách
„Podle Vašeho názoru, jaký vliv mají na rozhodnutí o místě výstavby hlubinného úložiště
a) obyvatelé v lokalitách?“
N %
Velmi silný 41 3,3
Silný 165 13,1
Slabý 452 36,0
Velmi slabý 310 24,7
Žádný 266 21,2
Neví 21 1,7
Celkem platných 1255 99,8
Bez odpovědi 2 0,2
27
43
13
3
15
0 10 20 30 40 50
20
35
19
7
18
0 10 20 30 40 50
3
13
36
25
21
2
0 10 20 30 40 50
96
PA.1b Vliv na rozhodnutí – obecní zastupitelstva v lokalitách
„Podle Vašeho názoru, jaký vliv mají na rozhodnutí o místě výstavby hlubinného úložiště
b) obecní zastupitelstva v lokalitách?“
N %
Velmi silný 84 6,7
Silný 404 32,1
Slabý 488 38,8
Velmi slabý 166 13,2
Žádný 74 5,9
Neví 39 3,1
Celkem platných 1255 99,8
Bez odpovědi 2 0,2
PA.1c Vliv na rozhodnutí – nezávislí vědci a odborníci
„Podle Vašeho názoru, jaký vliv mají na rozhodnutí o místě výstavby hlubinného úložiště
c) nezávislí vědci a odborníci?“
N %
Velmi silný 147 11,7
Silný 466 37,1
Slabý 347 27,6
Velmi slabý 101 8,0
Žádný 72 5,7
Neví 121 9,6
Celkem platných 1254 99,8
Bez odpovědi 3 0,2
PA.1d Vliv na rozhodnutí – státní instituce
„Podle Vašeho názoru, jaký vliv mají na rozhodnutí o místě výstavby hlubinného úložiště
d) státní instituce?“
N %
Velmi silný 586 46,6
Silný 395 31,4
Slabý 120 9,5
Velmi slabý 51 4,1
Žádný 25 2,0
Neví 76 6,0
Celkem platných 1253 99,7
Bez odpovědi 4 0,3
OB.3a Posílení postavení obcí – aktivita obč. sdružení v lokalitách
„Někdy se v souvislosti s jednáním o hlubinném úložišti hovoří o tom, že postavení obcí
vůči státu je slabé. Posílí nebo neposílí některý z následujících postupů postavení obcí
vůči státu?“
a) Aktivita občanských sdružení v lokalitách.
N %
Rozhodně posílí postavení obcí 157 12,5
Spíše posílí postavení obcí 483 38,4
Spíše neposílí postavení obcí 376 29,9
Rozhodně neposílí postavení obcí 137 10,9
Neví 98 7,8
Celkem platných 1251 99,5
Bez odpovědi 6 0,5
7
32
39
13
6
3
0 10 20 30 40 50
12
37
28
8
6
10
0 10 20 30 40 50
47
31
10
4
2
6
0 10 20 30 40 50
13
38
30
11
8
0 10 20 30 40
97
OB.3b Posílení postavení obcí – aktivita celostátních sdružení ochrany ž.p.
„Někdy se v souvislosti s jednáním o hlubinném úložišti hovoří o tom, že postavení obcí
vůči státu je slabé. Posílí nebo neposílí některý z následujících postupů postavení obcí
vůči státu?“
b) Aktivita celostátních sdružení na ochranu životního prostředí.
N %
Rozhodně posílí postavení obcí 142 11,3
Spíše posílí postavení obcí 471 37,5
Spíše neposílí postavení obcí 378 30,1
Rozhodně neposílí postavení obcí 144 11,5
Neví 115 9,1
Celkem platných 1250 99,4
Bez odpovědi 7 0,6
OB.3c Posílení postavení obcí – organizace protestních akcí
„Někdy se v souvislosti s jednáním o hlubinném úložišti hovoří o tom, že postavení obcí
vůči státu je slabé. Posílí nebo neposílí některý z následujících postupů postavení obcí
vůči státu?“
c) Organizace protestních akcí.
N %
Rozhodně posílí postavení obcí 250 19,9
Spíše posílí postavení obcí 415 33,0
Spíše neposílí postavení obcí 316 25,1
Rozhodně neposílí postavení obcí 182 14,5
Neví 87 6,9
Celkem platných 1250 99,4
Bez odpovědi 7 0,6
OB.3d Posílení postavení obcí – volně použitelné fin. příspěvky obcím
„Někdy se v souvislosti s jednáním o hlubinném úložišti hovoří o tom, že postavení obcí
vůči státu je slabé. Posílí nebo neposílí některý z následujících postupů postavení obcí
vůči státu?“
d) Poskytování volně použitelných finančních příspěvků obcím.
N %
Rozhodně posílí postavení obcí 166 13,2
Spíše posílí postavení obcí 466 37,1
Spíše neposílí postavení obcí 298 23,7
Rozhodně neposílí postavení obcí 187 14,9
Neví 129 10,3
Celkem platných 1246 99,1
Bez odpovědi 11 0,9
11
38
30
12
9
0 10 20 30 40
20
33
25
15
7
0 10 20 30 40
13
37
24
15
10
0 10 20 30 40
98
OB.3e Posílení postavení obcí – fin. příspěvky obcím na odborníky
„Někdy se v souvislosti s jednáním o hlubinném úložišti hovoří o tom, že postavení obcí
vůči státu je slabé. Posílí nebo neposílí některý z následujících postupů postavení obcí
vůči státu?“
e) Poskytování finančních příspěvkům obcím na zaplacení vlastních nezávislých
odborníků.
N %
Rozhodně posílí postavení obcí 140 11,1
Spíše posílí postavení obcí 355 28,2
Spíše neposílí postavení obcí 342 27,2
Rozhodně neposílí postavení obcí 239 19,0
Neví 171 13,6
Celkem platných 1247 99,2
Bez odpovědi 10 0,8
OB.3f Posílení postavení obcí – odborný seminář v PČR za účastí obcí
„Někdy se v souvislosti s jednáním o hlubinném úložišti hovoří o tom, že postavení obcí
vůči státu je slabé. Posílí nebo neposílí některý z následujících postupů postavení obcí
vůči státu?“
f) Organizace odborného semináře v Parlamentu České republiky za účasti zastupitelů
obcí.
N %
Rozhodně posílí postavení obcí 133 10,6
Spíše posílí postavení obcí 333 26,5
Spíše neposílí postavení obcí 307 24,4
Rozhodně neposílí postavení obcí 232 18,5
Neví 242 19,3
Celkem platných 1247 99,2
Bez odpovědi 10 0,8
OB.3g Posílení postavení obcí – zákon garantující práva obcí při rozhodování
„Někdy se v souvislosti s jednáním o hlubinném úložišti hovoří o tom, že postavení obcí
vůči státu je slabé. Posílí nebo neposílí některý z následujících postupů postavení obcí
vůči státu?“
g) Schválení zákona, který bude garantovat práva obcí při rozhodování o úložišti.
N %
Rozhodně posílí postavení obcí 316 25,1
Spíše posílí postavení obcí 398 31,7
Spíše neposílí postavení obcí 204 16,2
Rozhodně neposílí postavení obcí 166 13,2
Neví 164 13,0
Celkem platných 1248 99,3
Bez odpovědi 9 0,7
11
28
27
19
14
0 10 20 30 40
11
27
24
19
19
0 10 20 30 40
25
32
16
13
13
0 10 20 30 40
99
KO.5 Účastnil se protestní akce Den proti úložišti
„Letos 18. dubna proběhla ve Vaší lokalitě protestní akce nazvaná Den proti úložišti, zúčastnil
jste se jí?“
N %
Ano, zúčastnil se 112 8,9
Ano, pomáhal akci organizovat 25 2,0
Ne, ale o účasti uvažoval 249 19,8
Ne, ani o účasti neuvažoval 459 36,5
Ne, ani o akci nevěděl 399 31,7
Odmítl odpovědět. 13 1,0
Celkem platných 1257 100
PA.2 Hodnocení postupu státu při rozhodování o úložišti
„Jak hodnotíte postup státu při rozhodování o hlubinném úložišti? Řekl byste, že stát
umožňuje účast veřejnosti na rozhodování, nebo prosazuje vlastní plán řešení?“
N %
Rozhodně umožňuje účast veřejnosti 61 4,9
Spíše umožňuje účast veřejnosti 251 20,0
Spíše prosazuje vlastní plán řešení 485 38,6
Rozhodně prosazuje vlastní plán
řešení
389 30,9
Neví 69 5,5
Celkem platných 1255 99,8
Bez odpovědi 2 0,2
9
2
20
37
32
1
0 10 20 30 40
5
20
39
31
6
0 10 20 30 40 50
100
8.11. Kódovací klíč k otázce KO.2
1. Bezvýsledný/neukončený/protahující se proces vyjednávání:
i. Není to ukončené či vyřešené.
ii. Stále se jedná.
iii. Nikam to nevede.
iv. Je to jenom divadlo pro lidi.
2. Špatná komunikace, jednání:
i. Málo komunikují, málo jednají.
ii. Nedostatečný dialog mezi obcí a státem.
iii. Rozporuplné či proměnlivé informace.
iv. Netransparentní jednání.
v. Hádají se, různorodost zájmů a názorů (např. i obce nejsou zajedno).
vi. Vzájemná nedůvěra.
3. Nedostatečná informovanost:
i. Neinformovanost.
ii. Žádné informace.
iii. Malá informovanost.
4. Odpor proti úložišti:
i. Obce nechtějí úložiště.
ii. Ostatní nechtějí úložiště (Lidé nechtějí pochopit, že to není nebezpečné).
5. Nekorektní postoj a přístup ze strany státu:
i. Mlžení, dezinformace.
ii. Neříkají celou pravdu.
iii. Dotazovaný „jim“ nevěří.
iv. Státu je jedno, co si obce myslí.
v. Udělají si to po svém.
vi. Dělají si, co chtějí.
6. Nic konkrétního; neví o tom dost.
7. Nesouhlasí s jednáním či s úložištěm, jednání nepřesvědčilo
8. Jiné důvody.