Hospodářský rozvoj orientací na export a neoliberální reforma Politická ekonomie hospodářského rozvoje 2018 Neoliberální obrat •Do konce 70. let – strukturalismus a nahrazování importů (ISI); •Od začátku 80. let – neoliberalismus a rozvoj tažený exportem (ELG); •Neoliberalismus: méně státu více trhu v rámci domácí ekonomiky a export na světový trh (strategie rozvoje); •Změna politik: liberalizace obchodu, deregulace, privatizace, narovnání cen + orientace ven (GATT)… • Vývoj ve světové ekonomice •Nerovnováhy přičítané ISI - reformy; • •Úspěch jihovýchodní Asie <- neoliberální interpretace; • •Ekonomická krize 80 let (strukturální krize, stagflace) – reformy i ve vyspělých zemích; • •Podpora neoliberální varianty reformy ze strany IMF a WB (vyspělých zemí)… Nerovnováhy způsobené ISI •Konec 70.let – vyčerpání ISI (?); •Rozpočtové schodky: neefektivní investice, deficity státních podniků (4% HDP); •Deficit zahraničního obchodu: –Poptávka po importech (kapitálové zboží, spotřeba) + nižší význam exportu (zemědělství, nerosty); –Nadhodnocená měna –> důsledek: posílení importů, oslabení exportů (snížení ceny kapitálového zboží a spotřeby). – •Politická ekonomie domácí politiky jako překážka reforem (urbánní a non-trade skupiny - rent-seeking; oslabení pro-export. skupin); •Dostupné zahraniční půjčky -> růst zadluženosti (cíl pokrýt deficity a přitom se nevzdat industrializace) - ztráta důvěry (poč. 80let)...reforma dle interpretace SEA. 1980 1985 1990 2000 Argentina 133,4 108,9 97,2 108,8 Bolívie 209,4 207,1 114,5 112,0 Brazílie 67,2 56,4 60,3 91,5 Chile 177,9 137,4 84,1 73,6 Kolumbie 131,1 120,0 94,8 115,8 Kostarika 78,2 80,3 71,7 95,8 Domin. rep. 178,3 147,3 97,4 102,0 Ekvádor 264,9 210,3 141,1 123,8 Salvador 77,5 53,6 69,3 82,7 Guatemala 112,6 79,2 97,9 84,7 Haiti 198,5 178,6 116,4 88,1 Honduras 116,5 99,5 80,9 103,8 Mexiko 329,0 185,5 109,2 107,4 Nikaragua 126,2 96,1 119,1 77,3 Panama 115,8 102,7 69,1 99,8 Paraguay 57,0 52,1 86,6 84,2 Peru 200,0 137,6 92,5 80,9 Uruguay 85,3 85,9 100,2 86,2 Venezuela 240,7 227,1 141,6 157,4 Latinská Amerika 161,6 125,5 94,4 103,6 •Čisté barterové směnné relace, 1980-2000 (1995=100) 1985 1990 2000 Argentina 49,3 70,3 136,2 Bolívie 42,6 79,8 119,1 Brazílie 71,3 79,6 137,4 Chile 36,7 63,3 159,6 Kolumbie 39,9 78,3 118,0 Kostarika 36,6 54,7 190,1 Domin. rep. 18,5 21,3 160,4 Ekvádor 42,3 55,9 99,3 Salvador 78,0 66,2 195,0 Guatemala 71,3 73,9 178,4 Haiti 96,0 141,1 220,7 Honduras 60,5 90,5 146,8 Mexiko 27,6 53,1 205,7 Nikaragua 75,1 62,9 166,3 Panama 47,6 79,9 92,3 Paraguay 19,6 39,2 58,8 Peru 64,9 69,7 165,7 Uruguay 51,4 82,2 135,0 Venezuela 52,1 76,2 122,8 LATAM 44,7 65,3 159,8 •Objem exportu zboží 1985-2000; 1995=100 (procenta) 1979-1981 1984-1986 1989-1991 Argentina 5,4 5,2 3,9 Brazílie 6,4 6,6 9,4 Mexiko 10,2 15,3 10,8 Uruguay 6,2 4,8 2,5 LATAM 9,7 10,7 9,7 Afrika 21,3 23,0 20,4 Asie 13,0 15,1 14,0 •Podíl státem vlastněných podniků na HDP mimo zemědělskou produkci •(procenta) 1950 – 73 1973 - 98 Argentina 3,78 2,06 Brazílie 6,75 3,40 Mexiko 6,38 3,47 Taiwan 6,87 6,59 Malajsie 4,88 6,61 Singapur 7,93 7,45 J.Korea 8,13 7,31 Thajsko 6,87 6,59 •Růst HDP – roční průměr v období (%) Roční růst HDP 1980-1990 Roční růst HDP 1990-2002 Argentina -0,7 2,7 Brazílie 2,7 2,7 Bolívie -0,2 3,6 Peru -0,1 4,1 Čile 4,2 5,9 Mexiko 1,1 3,0 LATAM 1,7 2,9 1981-1990 1991-2001 Argentina -2,1 2,1 Bolívie -1,9 1,0 Brazílie -0,4 1,1 Chile 1,4 4,2 Kolumbie 1,6 0,6 Kostarika -0,7 1,8 Kuba 2,8 -1,6 Domin. rep. 0,2 3,8 Ekvádor -0,9 -0,1 Salvador -1,5 2,0 Guatemala -1,6 1,2 Haiti -2,9 -2,8 Honduras -0,8 0,3 Mexiko -0,2 1,5 Nikaragua -4,1 0,5 Panama -0,7 2,4 Paraguay 0 -0,9 Peru -3,3 1,8 Uruguay -0,6 1,8 Venezuela -3,2 0,3 Latinská Amerika -0,9 1,2 •Růst HDP na obyvatele •(USD v cenách 1995) Asijský model hospodářského rozvoje •Asijský model (Japonsko, J.Korea, Sing., Taiwan, H-K): –HDP (1965-90): růst 2x LATAM a 25x SubSah. Afrika; –Průmysl 10% ročně (LATAM se držela do konce 70.let); –Export 8,5% ročně... v 90.letech 80% exportu průmyslové výrobky (LATAM 50%). • •Základní rozdíly: –Důraz na světový trh (?) vs. důraz na trh domácí; –Důraz na volný trh (??) vs. důraz na klíčovou roli státu. – •Stejně jako LATAM první etapa ISI – ale místo druhé etapy zaměřené na domácí trh následuje export jednoduchého průmyslového zboží na světové trhy… • •Růst náročnosti výrob jako důsledek reinvestic zisků – nikoliv pokračující ochrany a subvencí... – – •Etapy industrializace –Brazílie 1880-1970 Export komodit 1880-1930 Primární ISI 1930-1955 Sekundární ISI 1955-1968 Hlavní odvětví ekonomiky Káva, guma, kakao, bavlna Textil, potraviny, cement, železo a ocel, papír, chemikálie, stroje Automobily, stroje, petrochemické výrobky, farmaka Hlavní ekonomičtí aktéři Domácí soukromé firmy Domácí soukromé firmy Státní podniky, MNC a domácí soukromé firmy Orientace ekonomiky Mezinárodní trhy Domácí trh Domácí trh •Etapy industrializace – Jižní Korea 1880-1970 Export komodit 1880-1930 Primární ISI 1930-1955 Sekundární ISI 1955-1968 Hlavní odvětví ekonomiky Rýže, fazole Potraviny, nápoje, tabák, textil, cement, průmyslové výrobky (ze dřeva, kůže, gumy a papíru) Textil, elektronika, ocel, překližka, chemikálie, petrolej Hlavní ekonomičtí aktéři Lokální producenti (Japonci) Domácí soukromé firmy Soukromé domácí firmy, MNC, státní podniky Orientace ekonomiky Mezinárodní trhy Domácí trh Mezinárodní trhy Neoliberální interpretace •Stabilní makroekonomické prostředí: –vyrovnané rozpočty (+ půjčky od domácích subjektů); –nízká inflace (7,5%); –vysoké úspory a investice (20% HDP - 2x více než AICs; o 7% HDP vyšší investice než ostatní DCs); –omezené vládní intervence (předvídatelnost a stabilita)... – •Proexportní zahraničně-obchodní politika: –důraz na export; –tlak na konkurenceschopnost; –selektivní liberalizace importů (ceny kritických vstupů); –nízké ceny vstupů + levná pracovní síla; –vyrovnaná bilance zahraničního obchodu; –minimální výše zahraničního dluhu; –neutrální či podhodnocené měnové kurzy (láká FDI); –možnost objevit své „underlaying“ CA…(?) • •Korejská válka: japonský export; Vietnamská válka – podpora JAP vývozů do SEA –> SEA sama realizuje zakázky USA; •Válečná expanze USA –> dovozy z JAP; KOR do VIET 95% ocel produktů, 50% dopravních prostř. + chemie; podobně TAIW a SING (doprava); •JAP model: posun k produkci náročné na práci s možností exportu až v druhé fázi – 1970s: LATAM se pokouší také o revizi ISI; •ASIE – export INDU nutnost protože nejsou primární exportní komodity (kde ano – nižší tempo rozvoje!); •KOR a TAW: následují JAP – ochrana trhu systémem kurzů, povolovací procedura dovozů, vysoká cla, kvóty; veřejná kontrola bank, strategická odvětví (energetika, chemie); TAIW – kontrola půdy – agri i stavební; •Pomoc USA: KOR 1955-1967 asi 3,2 hosp. + 2,5mld voj. pomoci; dalších 8mld do 1980 (8-9% HDP); TAIW – 3 mld. 1953-1961 (10% HDP); (vs. BRA do 1961 jen 573mil a MEX 138mil. USD – tj. 0,21 a 0,04% HDP); •Válečná expanze US, Japonský model •G4: není diskriminace proti AGRI – není migrace z venkova; •KOR – vojenský převrat gen. Park 1961 – doplnění ISI o exportní dimenzi; osvobození od cla pro exportéry při dovozu vstupů; od konce 60. subvence pro exportéry; •Silná ochrana výrobců pro vlastní trh (stroje); –V 1970s v KOR vzrostla ochrana IC průmyslu – budování těžkého INDU; •Selektivní liberalizace dovozů… – pokročilé produkty naráží na nižší překážky než produkce náročná na pracovní sílu; •Vývozy na prac. náročné (stále 50% v 1981) – rostoucí bariéry; klesá podíl USA na těchto vývozech z NICs; •Prosadit se trhu JAP problém pro US, EHS ale ještě více NIC; JAP – regionální dělba práce – dovoz vstupů; • •Korektnější je srovnání LATAM s druhou vlnou NICs SEA (mají suroviny a netěží z pozice frontových států nebo entrepots); •Do konce 1960s liberální politiky – deficit obchodu (dovoz INDU) – pak ISI; pokračování tradičních exportů a růst cen komodit v 1970s – reforma dílčí; tendence k pasivní OB a zásahům státu; • •Politiky SEA Paliva, minerály, kovy Ostatní primární komodity Textil a oděvy Stroje a dopravní prostředky Ostatní zpracované zboží 1955 1965 1982 1955 1965 1982 1955 1965 1982 1955 1965 1982 1955 1965 1982 Singapur - 21 30 - 44 13 - 6 4 - 10 26 - 18 28 Hongkong 4 2 2 23 11 6 50 43 34 - 6 19 23 37 39 Tchaj-wan 2 5 - 87 56 6 6 15 30 - 4 31 4 20 33 Korea J. 21 15 1 50 25 7 15 27 21 - 3 28 2 29 43 Malajsie 23 35 39 72 59 42 - - 3 1 2 15 1 4 5 Thajsko 15 11 7 83 84 64 - - 3 1 2 15 1 4 5 Filipíny 10 11 12 80 84 38 8 1 7 - - 3 2 5 39 Indonésie 36 43 85 63 53 11 1 - 1 - 3 1 - 1 2 AICs 11 9 12 23 21 14 7 7 4 30 31 37 29 32 32 •Komoditní struktura exportu (podíl v procentech) Zboží dlouhodobé spotřeby Stroje Dopravní prostředky Nominální Efektivní Nominální Efektivní Nominální Efektivní Singapur (1967) 7 10 5 6 1 -1 Tchaj-wan (1969) 14 29 9 1 27 55 Korea J. (1968) 31 51 28 43 54 164 Korea J. (1978) 40 131 18 47 31 135 Malajsie (1978) 55 173 22 39 - -5 Thajsko (1978) 57 495 21 58 80 417 Filipíny (1965) 70 86 16 34 - 75 Filipíny (1980) - 115 - 24 - - Indonésie (1975) - 224 - 15 - 715 •Nominální a efektivní celní sazby (procenta) Roční tempo růstu exportů (procenta) Zpracované zboží jako podíl všech exportů Kapitálové zboží – podíl na dovozech (procenta) Bilance na běžném účtu (mil. USD) Čisté přímé investice (USD mil.) 1960- 1970 1970- 1982 1960- 1970 1970- 1982 1960- 1970 1970- 1982 1960- 1970 1970- 1982 1960- 1970 1970- 1982 Hongkong 12,7 9,4 80,0 97,0 10 23 - - - - Korea J. 34,7 20,2 14,2 90,1 12 23 -623 -2 679 66 -77 Singapur 4,2 - 26,0 44,7 7 28 -572 -1 279 93 2 093 Tchaj-wan - - 29,3 90,8 - - -10 2 357 - - Indonésie 3,5 4,4 0,8 4,2 17 36 -310 -5 458 83 133 Malajsie 6,1 3,8 6,0 27,8 14 37 8 -3 445 94 1 230 Filipíny 2,3 7,9 3,2 23,6 36 23 -48 -3 356 -29 253 Thajsko 5,2 9,1 1,4 35,3 25 26 -250 -1 144 43 185 Japonsko 17,2 8,5 79,0 97,0 9 7 1 980 6 977 -260 -4 085 •Mezinárodní obchod, investice a obchodní bilance •Japonska a zemí východní Asie Zemědělství Průmysl Služby 1960 1983 1960 1983 1960 1983 Singapur 8 2 23 39 69 58 Hongkong 8 3 52 57 40 40 Tchaj-wan 51 19 21 41 29 41 Korea J. 66 34 9 29 25 37 Malajsie 63 50 12 16 25 43 Thajsko 84 76 4 9 12 15 Filipíny 61 46 15 17 24 37 Indonésie 75 58 8 12 17 30 Vyspělé země 17 6 38 38 45 56 •Distribuce zaměstnanosti podle sektorů (procenta) Zemědělství Ostatní průmysl Zpracovatelský průmysl Služby 1960 1983 1960 1983 1960 1983 1960 1983 Singapur 4 1 6 13 12 24 79 62 Hongkong 4 1 13 8 26 22 57 69 Tchaj-wan 33 9 8 10 17 34 42 47 Korea J. 37 14 6 12 14 27 43 47 Malajsie 36 21 9 16 9 19 46 44 Thajsko 40 23 6 8 13 19 41 50 Filipíny 26 22 8 11 20 25 46 42 Indonésie 54 26 6 26 8 13 32 35 Vyspělé země 6 3 10 11 30 24 54 62 •Distribuce HDP podle sektorů (procenta) Exporty z G4 Exporty z ASEAN Exporty do: 1970 1983 1970 1983 G4 7,8 7,9 18,9 21,0 ASEAN 10,2 12,2 5,2 3,9 Jižní Asie 0,8 3,1 0,6 1,7 Střední východ 1,5 6,2 1,2 2,0 Japonsko 11,7 9,1 28,4 30,3 USA 31,8 31,5 19,6 18,7 Austrálie 2,3 2,2 1,8 1,2 ECC 15,0 10,9 15,4 11,0 Celkem rozvojové 30,3 39,0 27,7 33,4 Celkem vyspělé 67,8 58,4 68,4 63,7 •Směřování exportů z JVA Exporty Importy 1970-71 1982-83 1970-71 1982-83 Hongkong 68,9 76,1 80,5 84,1 Singapur 79,9 138,3 127,8 182,7 Korea J. 15,0 42,0 25,3 45,8 Tchaj-wan 32,6 48,9 31,3 40,5 Indonésie 13,9 34,5 16,5 26,4 Malajsie 41,7 49,8 35,7 48,8 Filipíny 19,0 18,2 19,5 24,9 Thajsko 17,0 17,8 21,0 25,2 Bangladéš 4,9 4,7 8,2 12,7 Barma 5,9 6,8 8,4 13,0 Indie 4,3 6,8 4,8 10,4 Pákistán 7,6 9,8 10,4 20,3 Srí-lanka 20,9 30,4 22,9 48,4 USA 5,3 8,1 5,6 9,4 Japonsko 11,8 16,3 10,0 14,9 •Exporty a importy zboží a služeb asijských rozvojových zemí, •USA a Japonska jako procento HNP Interpretace s důrazem na roli státu •Úspěšná ELG strategie je důsledek správných státních průmyslových politik; •Vládní intervence: identifikace a podpora vybraných odvětví… •Etapy: nejprve výroby náročné na prac. sílu (textil) pak těžký průmysl (ocel, lodě, syntetická vlákna) pak výroby náročné na kvalifikaci prac. síly (obráběcí stroje, polovodiče, počítače, robotika); inovativní stádium(?); • •Průmyslové politiky: –Snížení cen investičních zdrojů (nízké úrokové sazby - podmínka prioritních odvětví); –Podpora exportu (odklad splatnosti, levný kapitál, „export procesing zones“); –Ochrana vznikajících odvětví; –Podpora zvyšování kvalifikace (Korea:1965-1987 z 35% na 88% SŠ); – •Neutrální či podhodnocené měnové kurzy. – – – • Reformy – strukturální přizpůsobení •Úspěch Východní Asie je vodítkem pro typ reforem (LA)… •80 léta: krize jako důsledek krytí schodků zahraničními půjčkami a jejich nevhodného využití; •Šoky ve světové ekonomice: ropný šok, zhoršení směnných relací, zvýšení úrokových měr; •Dlužnická krize – žádost o pomoc IMF a WB… • •Pomoc vázána na implementaci reformního balíčku – strukturální přizpůsobení: –Stabilizace a narovnání makroekonomického prostředí (snížení deficitu, omezení poptávky, privatizace); –Liberalizace zahraničního obchodu (zrušení bariér a monopolů). – •Politická ekonomie domácí politiky – překážka reforem, dílčí implementace… •Hodnocení reforem: prvotní zpomalení, následný růst… Rozvojové země a režim mezinárodního obchodu •Úspěch reforem závisí na schopnosti DCs vyvinout konkurenceschopné výroby stejně jako na zajištění přístupu na trhy AIC… • •Politická ekonomie obchodu v AIC (exporty DCs čelí 4x vyšším clům než exporty AIC!): –Bariéry na to co DCs vyváží; –Zemědělské podpory; –Eskalace tarifů – přidaná hodnota, penetrace trhu… – •DCs konkurují import-competing odvětvím v AICs; exportní odvětví AICs konkurují exportním odvětvím v jiných AICs; •Potenciální zisky z liberalizace by výrazně převýšily ODA; •Aktuální výzvy: labor standards, sociální dumping, životní prostředí… HDP/obyv.: 1960 HDP/obyv.: 1990 Změna v % Jižní Korea 904 6,673 638 Singapur 1,658 11,710 606 Hong-Kong 2,247 14,849 561 Tajwan 1,256 8,063 542 Thajsko 943 3,580 280 Indonésie 638 1,974 211 Indie 766 1,264 65 Brazílie 1,784 4,042 127 Mexiko 2,836 5,827 105 Čile 2,885 4,338 50 Argentina 4,462 4,706 5 Zair/Kongo 489 2,211 352 Nigérie 567 995 75 Keňa 659 911 38 Zambie 965 689 -29 Seminář II. •Teze: Je liberální recept hospodářského rozvoje receptem univerzálním? • •Recept: •makroekonomická stabilizace; •exportní orientace; •liberální světová ekonomika. • •Univerzalita: •pro všechny země; •v libovolném období. • • •Jaká existuje alternativa? Hongkong Korea J. Singapur Tchaj-wan Tyto země celkem 1970 1981 1970 1981 1970 1981 1970 1981 1970 1981 Primární komodity 7,5 7,9 24,9 18,2 69,0 51,5 27,4 13,1 30,0 22,0 - suroviny 3,6 4,5 15,3 11,3 52,8 44,5 8,8 5,9 19,0 15,8 -zemědělské produkty a potraviny 3,9 3,4 9,6 6,9 16,2 7,0 18,6 7,2 11,0 6,2 Zpracované zboží 92,2 91,4 75,1 81,3 28,0 41,1 72,3 86,7 69,4 75,8 Zpracované suroviny 5,8 3,7 12,5 8,1 3,5 2,7 9,5 7,2 6,9 5,4 Textil 10,9 10,1 10,2 11,6 3,6 1,4 13,8 9,0 9,6 8,1 Oděvy 27,8 24,9 25,6 18,2 1,9 2,1 14,9 12,6 18,3 14,6 Dopravní prostředky 0,7 2,1 1,1 9,7 3,4 4,2 0,9 3,6 1,3 4,9 Chemie 4,0 3,5 1,4 3,0 2,8 3,6 2,3 2,5 3,0 3,1 Elektrické stroje 9,2 13,6 5,2 10,8 4,0 14,6 12,4 16,2 8,1 14,0 Neelektrické stroje 1,5 5,1 1,0 2,3 4,4 7,0 3,4 5,7 2,5 5,0 Přesné přístroje 2,7 9,7 0,4 1,8 9,7 1,6 9,4 2,3 1,4 3,9 Ostatní výrobky 24,6 14,8 13,9 5,5 2,1 2,0 19,6 14,9 14,5 9,5 •Skladba exportu nově industrializovaných zemí JVA (procenta) Indonésie Malajsie Filipíny Thajsko Celkem 1970 1981 1970 1981 1970 1981 1970 1981 1970 1981 Primární komodity 98,6 96,8 92,8 80,0 89,5 55,4 89,5 71,6 91,6 83,8 - suroviny 79,0 91,7 80,2 63,1 49,5 21,2 39,0 17,6 66,2 64,8 -zemědělské produkty a potraviny 19,6 5,1 12,6 16,9 40,0 34,2 50,5 54,0 25,4 19,0 Zpracované zboží 1,2 2,9 6,3 19,5 6,4 22,8 5,2 24,8 4,9 12,8 Zpracované suroviny 1,1 2,6 2,3 4,4 4,3 2,1 5,1 2,3 2,4 Textil 0,2 0,2 0,4 1,2 0,5 1,2 1,2 4,9 0,5 1,3 Oděvy 0,4 0,3 1,4 6,1 0,1 4,9 0,1 2,0 Dopravní prostředky 0,3 0,6 0,3 0,7 0,3 0,2 0,3 0,3 Chemie 0,5 0,3 0,7 0,7 0,5 1,8 0,4 0,8 0,6 0,7 Elektrické stroje 0,3 0,3 10,9 1,9 0,1 4,5 0,1 3,8 Neelektrické stroje 0,3 0,1 0,7 1,0 0,1 0,2 0,2 0,4 0,4 0,4 Přesné přístroje 0,1 0,3 0,5 0,2 0,5 0,2 Ostatní výrobky 0,1 0,3 0,5 0,6 2,9 0,4 1,7 0,3 0,8 Zemědělství Průmysl Zprac. průmysl Služby 1970 1983 1970 1983 1970 1983 1970 1983 Hongkong 2/2 1/1 37/35 30/36 30/35 22/38 61/63 69/63 Singapur 2/3 1/1 30/22 32/29 21/22 20/28 68/74 67/70 Korea J. 31/50 16/30 26/13 41/24 18/13 28/23 43/36 43/47 Tchaj-wan 18/35 7/18 41/22 52/33 33/20 43/35 41/43 41/49 Zemědělství Průmysl Zprac. průmysl Služby 1970 1983 1970 1983 1970 1983 1970 1983 Indonésie 47/75 30/55 22/14 30/11 9/- 15/10 31/17 40/34 Malajsie 29/53 22/36 27/12 30/16 14/9 15/15 44/36 48/47 Filipíny 29/54 25/50 29/12 36/16 23/12 25/- 25/34 39/42 Thajsko 32/72 24/68 24/8 30/8 16/8 21/11 44/20 47/24 Zemědělství Průmysl Zprac. průmysl Služby 1970 1983 1970 1983 1970 1983 1970 1983 Bangladéš 58/75 49/68 6/7 15/8 6/7 10/8 36/19 36/25 Barma 38/67 38/66 15/7 16/8 11/7 11/8 47/26 46/26 Indie 47/74 33/71 22/11 26/13 14/- 16/- 31/15 41/16 Pákistán 39/57 29/53 23/15 27/13 16/15 18/13 38/28 45/34 Srí-lanka 35/50 27/45 18/10 24/11 10/9 17/11 47/40 49/44 •Struktura produkce a pracovní síly v ekonomice •(procenta GDP / zaměstnanosti)