Obchod a rozvoj I.
Strategie nahrazování importů
Politická ekonomie hospodářského rozvoje 2017

Období před industrializací
•Do první světové války:
-Relativně liberální obchodní politiky (vs. vysoké clo);
-Export zemědělských komodit, dovoz průmyslového zboží...
•
•Ekonomická struktura rozvojových zemí a kolonií:
-60.léta: zemědělství cca 50% ekonomické aktivity; průmysl méně než 15%;
-Struktura exportů: zejména primární komodity (50-80%);
-Velmi úzká škála vývozů – někdy i jediná komodita (Brazílie, Ghana, Čile..);
•
•Od konce 50.let do začátku 80.let:
-Protekcionistické politiky;
-Soupeření mezi městem a venkovem jako důsledek logiky komparativní výhody (hojná půda, vzácný
kapitál…).
•
-
-
-
•


TOP
produkt
Procenta
Další
produkt
Procenta
Celkem
Argentina
Kukuřice
22,5
Pšenice
20,7
43,2
Bolívie
Cín
72,3
Stříbro
4,3
76,6
Brazílie
Káva
62,3
Kaučuk
15,9
78,2
Chile
Nitráty
71,3
Měď
7,0
78,3
Kolumbie
Káva
37,2
Zlato
20,4
57,6
Kostarika
Banány
50,9
Káva
35,2
86,1
Kuba
Cukr
72,0
Tabák
19,5
91,5
Domin. rep.
Kakao
39,2
Cukr
34,8
74,0
Ekvádor
Kakao
64,1
Káva
5,4
69,5
Salvador
Káva
79,6
Drahé kovy
15,9
95,5
Guatemala
Káva
84,8
Banány
5,7
90,5
Haiti
Káva
64,0
Kakao
6,8
70,8
Honduras
Banány
50,1
Drahé kovy
25,9
76,0
Mexiko
Stříbro
30,3
Měď
10,3
40,6
Nikaragua
Káva
64,9
Drahé kovy
13,8
78,7
Panama
Banány
65,0
Kokos
7,0
72,0
Paraguay
Yerba maté
32,1
Tabák
15,8
47,9
Peru
Měď
22,0
Cukr
15,4
37,4
Portoriko
Cukr
47,0
Káva
19,0
66,0
Uruguay
Vlna
42,0
Maso
24,0
66,0
Venezuela
Káva
52,0
Kakao
21,4
73,4
•Koncentrace exportních komodit cca 1913 (procenta)


1934-1938
Rank
1946-1951
Rank
1963-1964
Rank
Káva
12,8
2
17,4
1
15,0
2
Ropa
18,2
1
17,3
2
26,4
1
Cukr
6,1
4
10,2
3
8,6
3
Bavlna
4,5
8
4,7
4
4,3
6
Měď
4,7
7
3,4
8
4,9
4
Pšenice a mouka
5,1
6
4,2
6
1,7

Hovězí a dobytek
5,7
5
4,4
5
4,4
5
Vlna
4,3
9
3,7
7
2,0
9
Kukuřice
6,3
3
2,0

2,0
10
Ryby
0

0,1

2,4
8
Kůže
3,5
10
3,2
9
0,5

Železná ruda
0

0,1

2,8
7
Lesní produkty
1,0

2,3
10
1,0

Uvedené a navíc
 kakao, olovo, banány,
cín a nitráty.
80,4

79,3

81,8

•Podíl komodit a pořadí podle významnosti v latinsko-amerických exportech (procenta)

Dominance agrárních skupin
•Logika fungování: agrární skupiny pro liberální politiku vs. průmyslový sektor pro protekcionismus
+ třetí sektor (non-trade sector) ambivalentní;
•
•Do WWI agrární skupiny dominovaly politickému systému + omezená politická participace -> liberální
obchodní politika.
•
•Latinská Amerika  – pozemkové elity ve spojení s armádou -> autoritářské systémy;
•
•Asie a Afrika – agrární skupiny dominují prostřednictvím post-koloniálních struktur;
•Enklávové zemědělství (Asie), transformace na „cash crops“ (Afrika) – export;
•
•Změny od začátku 20. let (důsl. WWI) – gradují ve 40. letech 20st.
•
•

Nástup urbánních zájmů
•Latinská Amerika: ekonomické šoky ze světových válek (válka: nedostatek průmyslového zboží a
pokles cen komodit -> nárůst protekcionismu);
•Vznik domácího průmyslu – urbánní sektor (průmyslníci, dělníci, asociace, odbory);
•Tendence udržet protekcionistické politiky po válce…
•Po válce vlády méně napojeny na agrární skupiny – nové koalice (průmysl, dělníci, města, státní
zaměstnanci + armáda)...(Peron, Vargas).
•
•Asie: pokles vlivu agrárních zájmů v důsledku dekolonizace – národní rozvojový projekt – alliance
capitalism…
•
•Afrika: tendence spíše zdědit než změnit systém (prům. menší role než non-trade...klientelismus a
boj o moc).
•

Strukturalistická kritika
domácího trhu
•Zásadní překážkou industrializace jsou tržní selhání:
–Zdroje zaseknuty – trh je nedokáže převést (generuje rozhodnutí o současných produktivních
aktivitách);
–Předvídání budoucí alokace: problém komunikace a koordinace (stát);
–
–Problém komplementární poptávky (monetizace ekonomiky);
–Problém interdependence mezi subjekty tržních procesů (dodavatelsko-odběratelské vztahy);
–
•Řešení: státem vedený „big-push“ – plánování, koordinace, investice, protekce…
•
–

Strukturalistická kritika mezinárodní ekonomiky
•Mezinárodní obchod (GATT) poskytuje minimum prospěchu rozvojovým zemím (tj. exportérům primárních
komodit)...
•
•Rozvojové země trpí zhoršováním směnných relací:
–V jádru a periferii se projevuje zvyšování produktivity (rozvoj techniky) různě: růst mezd v AIC
vs. pokles cen v DCs;
–Rozdílná je elasticita poptávky po primárních komoditách a průmyslovém zboží (v závislosti na
rostoucích příjmech roste poptávka po průmyslových výrobcích spíše než po komoditách);
–
•Zhoršování směnných relací snižuje potenciál rozvojových zemí získat kapitál k industrializaci;
•Dochází ke zhoršování směnných relací (jak měřit)?
–
–

•1960 Protekcionismus v LATAM (clo %)
Spotřební zboží (kr.s.)
Spotřební zboží (dl.s.)
Polotovary
Suroviny pro průmysl
Kapitálové zboží
Argentina
176
266
95
55
98
Brazílie
260
328
80
106
84
Čile
328
90
98
111
45
Kolumbie
247
108
28
57
18
Mexiko
114
147
28
38
14
Uruguay
23
24
23
14
27
EHS
17
19
7
1
13

Strategie industrializace nahrazením importů (ISI)
•Stát hraje klíčovou roli – země dosáhne industrializace díky nahrazení importů průmyslového zboží
domácí výrobou…
•
•Fáze „snadné“ ISI: - imitace vyzkoušených postupů, jednoduché spotřební zboží (nízká kvalifikace,
nízká ochrana „severu“, dostupné technologie: nábytek, obuv, oděvy, cement, pivo, soda...);
•
•Fáze „komplexní průmyslové výroby“:
–„Export-led growth strategy“ (Asie) – světový trh...
–„Sekundární“ ISI (Latinská Amerika) – stále domácí trh…

•Přechod k produkci zboží dlouhodobé spotřeby…
•
•Argentina, Brazílie, Čile – produkce automobilů (růst podílu doma produkovaných komponent) +
„backward linkages“;
•Vládní nástroje: obchodní bariéry (infant-industry argument), plánování, investiční politiky:
–Zákaz dovozu zboží, které má substitut;
–5 leté plány – výběr cílových odvětví;
–Znárodnění/striktní kontrola finančního sektoru;
–Vytvoření státních podniků (Brazílie, Indie).
–
•Velkou část nákladů nese na export orientované zemědělství (zdanění exportů);
•Ceny průmyslového zboží pro spotřebitele jsou vysoko nad světovou cenou - ISI redistribuuje
příjmy…
•
•Rychlý hospodářský růst v 60. a 70. letech: 6%-7,6% ročně (průmysl 5-10%)!

•Etapy industrializace – Mexiko (M) a Brazílie (B) 1880-1970
Export komodit 1880-1930
Primární ISI
1930-1955
Sekundární ISI
1955-1968
Hlavní odvětví ekonomiky
M: drahé kovy, horniny, ropa
B: káva, guma, kakao, bavlna
M a B: textil, potraviny, cement, železo a ocel, papír, chemikálie, stroje
M a B: automobily, stroje, petrochemické výrobky, farmaceutické výrobky
Hlavní ekonomičtí aktéři
M: zahraniční investoři
B: domácí soukromé firmy
M a B: domácí soukromé firmy
M a B: státní podniky, MNC a domácí soukromé firmy
Orientace ekonomiky
Světový trh
Domácí trh
Domácí trh


Průmysl
Zemědělství

Podíl na HDP
Roční růst
Podíl na HDP
Roční růst

1950
1974
1980
1950-
1974
1974-
1980
1950
1974
1980
1950-
1974
1974-
1980
Brazílie
21,9
30,6
30,2
8,7
6,7
20,7
9,3
8,6
3,7
5,3
Mexiko
17,2
23,5
23,9
8,0
6,7
18,7
9,9
8,4
3,8
3,5
Argentina
23,8
31,6
27,5
4,9
-0,6
16,0
12,4
11,6
2,6
0,7
Čile
25,6
25,9
22,2
3,4
1,2
9,7
6,8
6,6
1,9
3,2
Uruguay
18,9
22,2
22,4
2,3
4,9
13,8
11,2
10,2
0,7
3,1
Latinská Amerika
19,9
27,2
26,7
7,5
5,4
20,3
11,2
10,4
3,5
4,3
•Podíl průmyslu a zemědělství na HDP a tempo jejich růstu (procenta)


Růst exportu
Podíl exportu na HDP

1945-1957
1957-1967
1967-1974
1974-1980
1945-1957
1957-1967
1967-1974
1974-1980
Brazílie
0,6
4,2
11,3
10,1
6,0
3,6
4,0
4,1
Mexiko
4,4
3,0
6,3
10,6
8,6
6,8
5,9
6,1
Argentina
-0,2
3,0
1,3
7,3
5,0
4,1
3,5
4,5
Čile
-1,0
4,6
3,2
13,6
13,2
11,0
10,3
17,5
Uruguay
-4,3
4,9
1,0
10,5
9,7
8,4
8,2
11,2

1960-1967
1967-1974
1974-1980
1980-1990
1990-1997
1997-2003
2003-2008
2008-2010
Latinská
Amerika
4,6
6,0
8,6
5,5
9,5
6,2
6,5
0,8
•Tempo růstu exportů zboží a služeb (roční nárůst v procentech v USD 2000); podíl exportu na HDP (v
USD 2000).
•




Reforma mezinárodního systému
•Rozvojové země hledají mechanizmus k přesměrování příjmů z jádra na periferii...
•
•GATT systém není zaměřen na problémy rozvojových zemí…
•1964 UNCTAD – G77…
•
•Navrhované mechanizmy: stabilizace cen komodit, přímé transfery, přístup na trhy…
–GSP – preferenční přístup;
–1974 – Nový mezinárodní ekonomický řád (NIEO);
–1973 OPEC – komoditní zbraň.
–
•80-léta – rozvojové země mají vážné nerovnováhy platební bilance, potřebují asistenci IMF a WB...
Postoj OECD odmítavý…

•Latinská
•Amerika
•
Zemědělství
Zpracovatelský
průmysl
Těžební a stavební průmysl
Služby
1960
16
21
10
53
1980
10
25
12
51
1995
10
21
12
55
•Subsaharská
•Afrika
•
Zemědělství
Zpracovatelský
průmysl
Těžební a stavební průmysl
Služby
1960
36
12
18
40
1980
24
12
24
38
1995
10
15
15
48
•Východní Asie
•
Zemědělství
Zpracovatelský
průmysl
Těžební a stavební průmysl
Služby
1960
46
16
12
31
1980
27
27
12
32
1995
18
32
12
38
•
•Ekonomická struktura (HDP %)