Rozvojové banky Vladan Hodulák Tato prezentace je určena výhradně pro studenty kurzu Mezinárodní finanční instituce (HMV425) na FSS MU v akademickém roce 2018/2019. Jakékoliv nakládání s prezentací pro jiné než studijní účely v tomto kurzu je zakázáno Vymezení •Od konce druhé světové války vzniká nový fenomén – mezinárodní veřejné banky založené za účelem financování hospodářské rekonstrukce nebo hospodářského rozvoje •První banka tohoto typu – Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (1944) •Značný rozmach v souvislosti s dekolonizací •Meziamerická rozvojová banka (1959) •Africká rozvojová banka (1964) •Asijská rozvojová banka (1966) •Islámská rozvojová banka (1973) •Dále •Evropská investiční banka (1957) •Evropská banka pro obnovu a rozvoj (1991) •Asijská infrastrukturní investiční banka (2015) Světová banka •Nadregionální finanční instituce investičního typu – v současnosti se soustředí na financování hospodářského rozvoje rozvojových zemí •Pravděpodobně nejdůležitější rozvojová organizace na světě •Skupina světové banky (World Bank – WB) •Světová banka •Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) •Mezinárodní sdružení pro rozvoj (IDA) •Přidružené agentury •Mezinárodní finanční korporace (IFC) •Agentura pro mnohostranné investiční záruky (MIGA) •Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (ICSID) • IBRD •Vznik •dohoda na mezinárodní konferenci 1.-22.července 1944 v Breton-Woods •zahájila činnost 25.června 1946 •sídlo je Washington •Cíle •původní cíl – podílet se na financování poválečné obnovy – první úvěry do západní Evropy (ještě v 50. a 60. letech poskytla úvěry Japonsku, Finsku, Řecku a Španělsku, v 80. letech poslední úvěr jinam a to Portugalsko) •později se těžiště činnosti banky přesunulo do oblasti financování strukturálních a rozvojových programů hlavně v rozvojových zemích •v 21. stol to bylo naplnění Rozvojových cílů tisíciletí (odstranění chudoby a udržitelný rozvoj – spolu s IDA) •V současnosti napomáhá k dosažení Cílů udržitelného rozvoje IBRD §Cíle z Článků dohody: úpřispívat k hospodářskému rozvoji ekonomicky slabších členských zemí podporou produktivních investic úpodpora rozvoje výrobních zdrojů za účelem růstu světového obchodu a životní úrovně nejširší populace úkoordinace poskytování půjček tak aby byla zajištěna priorita nejnaléhavějších projektů •Světová banka má svých cílů dosahovat skrze: •podporu zahraničních investic •podporu mezinárodního obchodu •usnadnění kapitálových investic •Současné cíle •Vymýtit extrémní chudobu •Podporovat sdílenou prosperitu Struktura •Výbor guvernérů •každý stát, pravidelná výroční zasedání spolu s IMF •pravomoci – členství, změny statutu, změny základního kapitálu, užití zisku •Výkonný výbor •jednou týdně, 25 členů (5+3+17) •pravomoci: poskytování půjček, podmínky a využití půjček, způsob a rozsah čerpání finančních prostředků na kapitálových trzích •Administrativa •prezident tradičně USA (Jim Yong Kim), volený na 5 let •odpovědný za celkové řízení banky – formování strategie vůči jiným institucím •několik generálních ředitelů i regionálních viceprezidentů, mají relativně velkou rozhodovací pravomoc •kolem 10 000 zaměstnanců ve více než 100 zemích Členství •Členství: •pouze členové IMF, o členství je však nutné zažádat zvlášť, 189 členů (2017) •členské země jsou zároveň podílníky banky, počet podílů je odvozen od výše členské kvóty v IMF •Hlasování: •vážené, u podstatných záležitostí nad 85%, reálně většinou všeobecná dohoda •Základní hlasy (5,55% celkových hlasů) plus 1 hlas za každých 100 tis. USD • Současné rozdělení hlasů mezi vybrané členy IBRD (%) Spojené státy 15,98 Japonsko 6,89 Německo 4,03 Francie 3,78 Velká Británie 3,78 Čína 4,45 Indie 2,93 Rusko 2,79 Belgická konstituencie (z toho ČR) 4,93 (0,38) Zdroj: World Bank Současné rozdělení hlasů mezi vybrané členy IDA (%) Spojené státy 10,20 Japonsko 8,33 Německo 5,37 Francie 3,79 Velká Británie 6,48 Čína 2,21 Saudská Arábie 3,27 Rusko 0,32 Belgická konstituencie (z toho ČR) 4,67 (0,44) Zdroj: World Bank Finanční struktura •Vlastní zdroje - základní kapitál a rezervy •podíly jednotlivých členských zemí - jsou závislé na ekonomické úrovni, objemu exportu a devizových rezervách (dle IMF) •při založení banky 10 mld. USD rozdělených na 100 tis. akcií po 100 tis.USD •členské země musely původně splatit 20% (část zlato nebo USD) 80% se nesplácelo a tvořilo rezervu •od 1963 se reálně splácí pouze 1% v USD a 9% v národní měně. 90% se nesplácí a musí být připraveny pro případ, že by banka potřebovala tyto prostředky k úhradě splatných závazků – slouží jako záruka •k poskytování úvěrů z vlastních zdrojů může být použita pouze reálně zaplacená část základního kapitálu •zvyšování •v rámci přehodnocování kvót (nový člen) •všeobecné 1959, 1979, 1988 a 2010 – zvýšení o 10, 40, 74,8, a 86 mld. USD nové podíly se přerozdělí (snižování váhy hlasů malých států, proto od roku 1979 250 doplňkových podílů) • Finanční struktura •Rezervy: •vytvářené ze zisku •rozdíl mezi úrokovou sazbou z poskytnutých úvěrů a vlastních výpůjček - zvyšuje se tak úvěrová kapacita banky (celkový objem úvěrů nesmí překročit upsaný kapitál+rezervy - na tom důsledně trvají vyspělé země) •Cizí zdroje: •kvantitativně nejdůležitější – příjmy z prodeje vlastních dluhopisů na mezinárodních finančních trzích. •původně hlavně do USA, dnes SRN, JAP, Švýc., zadlužení mimo USA dosáhlo 80% (75% od soukromých investorů) •banka vystupuje jako zprostředkovatel půjček mezi soukromými investory a ekonomicky slabšími zeměmi (transformace rizika) •nejbezpečnější dluhopisy AAA rating •+ ostatní zdroje (odprodej části půjček, spolufinancování) a finanční investice banky (udržování likvidity na horší časy) Úvěrová politika •IBRD (189 členů) •lhůta splatnosti je 15-20 let s 5 letým odkladem splátek. •úvěry jsou poskytovány pouze s vládními zárukami •variabilní úroky, o 0,5% vyšší než úrok, který platí SB •Sankce: pokud není banka spokojena s využíváním prostředků, může čerpání úvěru omezit, nebo zastavit •IDA, od 1960 (173 členů) •Cíl: úvěry vládám nejchudších rozvojových zemí, pro které je i SB drahá. •může financovat každý projekt o němž se domnívá, že přispívá k hosp. rozvoji bez ohledu na návratnost + nevyžaduje státní záruky •zdroje tvoří nevratné příspěvky vlád (každé 3 roky) + 20% ze zisku SB, úvěry jsou silně zvýhodněné a na 35-40 let, 10 let odkladu splátek •Rozdělení zemí dle SB •Low-income (995 USD méně) - IDA •Low-middle income (996-3 895 USD) – IDA i IBRD •Upper-middle income (3 896-12 055 USD) – IBRD •High-income (12 056 USD a více) Úvěrová politika •Podmínky poskytnutí úvěru: •žádost ze strany země, jindy pracovníci banky vytipují projekt sami •předchází důkladná analytická činnost, SB vysílá skupinu expertů, vyhodnocují hosp. pol. země, vybírají projekty •vláda musí poskytnout vyžádané informace -> komplexní analýza silných a slabých stránek •podkladem pro rozhodnutí je „zpráva o ekonomice státu“ •o vhodném projektu jsou vedená jednání mezi SB a zemí -> dohoda, prezident banky předloží zprávu úředníkům a doporučí •základní podmínkou financování je vysoká efektivnost projektu, banka kontroluje celý proces realizace projektu (zprávy o realizaci, dohlížecí mise) • Úvěrová politika •Investiční úvěry •Úvěry na konkrétní projekty – SB vybírá a dohlíží na realizaci (elektrárny, přehrady...) •Úvěry na rozvoj jednotlivých sektorů – vybírají národní vlády dle kritérií SB (zemědělství, energetika, doprava); úvěry finančním zprostředkovatelům (NB) dále půjčují dle kritérií SB; úvěry vázané na změnu koncepce rozvoje konkrétního sektoru. •Úvěry na strukturální adaptaci – podpora reforem jako celku, poskytnutí vyžaduje spolupráci s IMF a podřízení se kritériím banky. Zdroje jsou vázány na splnění systémových a strukturálních podmínek rozvoje dané ekonomiky. Porušení zásady účelovosti – jde o úvěry na zlepšení platební bilance. •Ostatní: úvěry na technickou pomoc; nouzové..(1%) • Úvěrová politika •Struktura úvěrů •Do roku 1970 2/3 na infrastrukturu s cílem vytvořit podmínky pro zahraniční investice – odmítání průmyslových projektů (15%) – krédo: pokud existují zajímavé příležitosti ať do nich jde domácí+zahraniční kapitál. •Od 70 let za R. McNamary změna pod tlakem vlád RZ, základní životní potřeby. •Dále se v čase zvýšila pozornost věnovaná zemědělství a rozvoji venkovských oblastí •od 70 let úvěry některým zemím střední a východní Evropy – celkem asi 10% z celkové úvěrové aktivity banky •V 80 letech vytýkána angažovanost SB ve státním sektoru - směrování k podpoře liberalizace a k rozvoji soukromého sektoru •Banka získala v období hospodářských těžkostí rozvoj. zemí větší vliv na domácí ekon. pol. -> více prostředků jde do strukturálních změn – náklady spojené s privatizací, cenovou deregulací (porušení přísné účelovosti) • Zdroj: World Bank Zdroj: World Bank Zdroj: World Bank Zdroj: World Bank Vývoj §poválečná obnova, Marshallův plán §do 1968 – infrastruktura, ziskové projekty §1968-81 – boj proti chudobě, výrazný nárůst aktivit §80. a 90. léta – dluh, strukturální reformy, HIPC iniciativa §21. století úRozvojové cíle tisíciletí (odstranění chudoby, udržitelný rozvoj), diversifikace úvěrů ú2005 – Multilaterální iniciativa za odpuštění dluhů (MDRI), 23 zemí 21 mld. USD úGood governance (kapacita, infrastruktura, finanční systém, korupce) úCíle udržitelného rozvoje úKonkurence v podobě AIIB ú § Přidružené agencie •Mezinárodní finanční korporace (ICF) 1956 (184členů) •Cíl je podpora rozvoje soukromého sektoru v rozvojových zemích •Zákl. kap. vklady členů odvozeny od SB (24,5mld USD) splácí se celý a v USD. •Hlavními zdroji jsou cizí zdroje získané emisí vlastních dluhopisů + úvěr SB (4x základní kapitál). •Úvěry jsou poskytovány komerčně a bez vládních záruk, úroky vyšší než u SB, pouze část investice. • Přidružené agencie •Agentura pro mnohostranné investiční záruky (MIGA) •1988 (181členů) •Cíl: podpora přílivu zahr. kapitálu (ve formě přímých zahr. investic) do rozvojových zemí poskytováním záruk na neobchodní rizika (zestátnění, válka.. až na 15 let) •Záruky za investice za 9,1 mld. USD (2011). •Sazby za poskytnuté záruky 0,3-1,5%. •Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (ICSID) •arbitráž pro investiční spory, 159 členů, rozhodnutí závazná pro členy. Zdroj: World Bank