Postavení České republiky ve světovém hospodářství Vladan Hodulák Tato prezentace je určena výhradně pro studenty kurzu Mezinárodní ekonomické vztahy MVZ141 na FSS MU v akademickém roce 2018/2019. Jakékoliv nakládání s prezentací pro jiné než studijní účely v tomto kurzu je zakázáno Obecná charakteristika ČR •10,56 mil. obyvatel, 78 tis. Km2, střední Evropa, mírné pásmo •Parlamentní demokracie, národnostně homogenní stát •Makroekonomické ukazatele 2016 (WB, ČSÚ): •HDP 369 mld. USD (49. místo) •HDP/os 30 445USD (35. místo) •Růst HPD 2,3 % cr První republika •Výchozí situace •25% obyvatel, 21% území R-U, ale 60% průmyslu (export) •Silná integrace do evropského hospodářství •Etnicky smíšený stát (Češi a Slováci dohromady pouze 65,5 %) •Obrovské rozdíly ve vyspělosti ve směru západ-východ (zaměstnanost ČR 40% v I a 30% v A, SR 17% v I a 61% v A) •Potřeba vybudovat nový stát •sjednotit zákony •nahradit Vídeň jako centrum •měnová reforma •snížit rozdíly Z-V •restrukturalizovat hospodářství – vznik celních bariér První republika •Vývoj do 1929 •Uklidnění poválečné situace – návrat k tržnímu systému, zavedení sociálního zákonodárství, pozemková reforma •Stabilita a silný růst až do roku 1929 (výjimka v regionu) •Rašínova deflační politika •Vývoj po 1929 •Krize o něco později, ale velmi těžká (40% propad výroby do 1933) – silné zapojení do SE •Růst státních zásahů – podpora exportu, devalvace (pozdě), vojenské výdaje •Až do války se nepodařilo obnovit úroveň před krizí •Zhodnocení – ČSR vyspělý, technologicky poměrně pokročilý, demokratický stát • Protektorát •Obsazení české části Německem plně od března 1939 •Přechod k válečnému hospodářství, snaha o maximální exploataci území •převody majetku do Německa •konfiskace •nucené pracovní nasazení •arizace židovského majetku •nevýhodný kurz koruna/marka •Tvrdá politická represe •Značné válečné škody – 360 000 mrtvých, materiální škody 347 mld. předválečných korun ú Období komunismu •Celková poválečná nálada nahrávala levici (Košický vládní program, vítězství komunistů ve volbách), odsun německé menšiny •Hospodářství •Konfiskace majetku zrádců a kolaborantů •Postupné znárodňování (podniky s více než 150-500 zaměstnanci) •Pozemková reforma (první republika + zrádci) •Dvouletka 1947-48 (ale pouze indikativní plánování) Období komunismu •Politická situace •Zavedení diktatury jedné strany podle sovětského vzoru •Zvláště z počátku tvrdá represe (justiční vraždy, pracovní tábory) •Hospodářská politika •Centrální řízení ekonomiky a plánování (pětiletky) •Dokončení znárodňování •Změna orientace na trhy RVHP •Kolektivizace zemědělství •Tlak na rozvoj těžkého průmyslu ú Období komunismu •Hospodářství •V 50. letech silný růst (1960 socialistická ústava – vznik ČSSR) •60. léta problémy – potřeba reforem •Šikova reforma – oslabení direktivního řízení, určité vpuštění prvku konkurence do hospodářství (nejodvážnější z CPE) •Vývoj po 1968 •Potlačení pražského jara armádami Varšavské smlouvy •Návrat k direktivnímu řízení (Poučení z krizového vývoje) •Masivní industrializace (především Slovenska) •Postupný pokles výkonu, stagnace, zaostávání ú Transformace •Výchozí situace - pozitiva •ČSSR stále poměrně vyspělý průmyslový stát •Kvalifikovaná pracovní síla •Makroekonomická rovnováha •Geografická poloha •Negativa •Technologické zaostávání, nízká kvalita produkce •Nevhodná struktura hospodářství, orientace na východní trhy •Naprostá neznalost fungování tržní ekonomiky, nevhodné institucionální prostředí •Velmi špatná úroveň podniků – zastaralé výroby, nezkušený management •Špatný morální stav společnosti? • Transformace •Politický vývoj – sametová revoluce 1989 •Změna politického systému – svobodné volby 1990, vznik parlamentní demokracie •Neshody mezi politickými reprezentacemi po volbách roku 1992 vedl k rozpadu státu, ČR od 1993 •Spor o hospodářskou reformu •Gradualisté (Zeman, Komárek) •Šoková terapie (Klaus, Ježek) Transformace •Hospodářská politika (Klausovy vlády) •Do 1993 - liberalizace cen a zahraničního obchodu, směnitelnost koruny (fix), devalvace, malá privatizace •Do 1996 – masová privatizace, restituce, daňová reforma •Přes liberální rétoriku – „liberálně-sociální“ praxe •Výsledky •Do roku 1992 velký propad výkonu •Od 1993 poměrně robustní růst – ČR středoevropský tygr •Od 1997 krize ú Vývoj měnové politiky •Po revoluci nastaven fixní kurz (koš pěti měn, posléze pouze USD a DM) •Několikerá devalvace (transformační polštář) – posílení exportu (strach z vykoupení rodinného stříbra), zhodnocování reálného kurzu díky vyšší inflaci •Udržován fix až do krize 1997 (Maďarsko a Polsko crawling peg) •Krize 1997 – (viz. spekulace na korunu), opuštění fixu, od té doby plovoucí kurz Obrat československého zahraničního obchodu podle hlavních oblastí, v %, 1989-1992 •Rozpad trhů RVHP – změna orientace zahraničního obchodu •Založení CEFTA od 1992 •Ale od počátku hlavní cíl – členství v EU Skupina zemí 1989 1992 Celkem 100 100 RTE 31,1 63,1 ES 18 45,7 RE 7,3 8 Bývalé CPE (bez SSSR) 17,7 10,1 SSSR 30,1 18 Zdroj: Cihelková: Světová ekonomika – základní rysy a tendence vývoje Zahraničně-obchodní politika Pokračování transformace •Od 1998 nástup sociálně demokratických vlád •Hospodářská politika •Fiskální expanze (deficitní rozpočty) •Aktivní průmyslová politika •Investiční pobídky •Pokračování v privatizaci •Výsledky •Postupná pomalá obnova •Od 2003 silný růst (podpořen i vstupem do EU) •Rostoucí závislost na zahraničním obchodě •Dominance zahraničního vlastnictví Vývoj po roce 2008 •Stav ekonomiky těsně před krizí •Hospodářská krize •Reakce vlády – politika úsporných opatření •Role zahraničních vlastníků •V roce 2015 vytvořili 42 % přidané hodnoty •Odliv zisků (extrémně záporná bilance výnosů ČR) •Otázka vnitropodnikových cen a daňových úniků •ČR a past středního příjmu •Současná čistá mezinárodní investiční pozice (2016) •Celková zahraniční investiční pozice -1,176 bilionu Kč, což bylo 24,9 % HDP • Růst HDP ČR mezi léty 1993-2016 Zdroj: World Bank Poměr exportu k HDP (ČR) Zdroj: World Bank Objem exportu k HDP Zdroj: OECD, WB 1990 2016 1990 2016 Australia 16,3 18,9 Korea 28,5 42,2 Austria 37,3 52,2 Luxembourg 94,9 227,9 Belgium 68,5 84,5 Mexico 19,2 38,2 Canada 25,7 31 Netherlands 54,5 80,8 Czech Republic 41,5 80,3 New Zealand 26,7 27,9 Denmark 34,9 53,1 Norway 37 33,8 Finland 23,2 35,4 Poland 22,9 52,3 France 21,9 29,4 Portugal 34,5 40,3 Germany 24,8 46 Slovak Republic 25 93,8 Greece 23,6 30,2 Spain 17,8 33,1 Hungary 28,8 92,5 Sweden 30,2 44,4 Iceland 33 49,1 Switzerland 35,5 62,9 Ireland 54,3 119,9 Turkey 15,4 23,3 Italy 19,1 30 United Kingdom 25,2 27,6 Japan 10 17,6 United States 10,3 12,6 China 14 19,6 Zdroj: ČSÚ Zdroj: ČNB Postavení ČR v SE •ČR poměrně malý, vyspělý průmyslový stát, silně integrovaný do SE – autarkie je velmi nákladná, odtud cíle •Usilovat o integraci do větších ekonomických struktur •Udržovat otevřenou SE •Získat větší kontrolu nad domácím hospodářstvím •Usilovat o přechod na produkci s vyšší přidanou hodnotou •Otázka přijetí eura • Flag%20Czech%20Waving