Mezinárodní obchod Vladan Hodulák Tato prezentace je určena výhradně pro studenty kurzu Mezinárodní ekonomické vztahy MVZ141 na FSS MU v akademickém roce 2018/2019. Jakékoliv nakládání s prezentací pro jiné než studijní účely v tomto kurzu je zakázáno Teorie mezinárodního obchodu •Merkantilismus •Protekcionismus, podpora vývozu, obchod jako hra s nulovým součtem •Absolutní výhoda (A. Smith 1776) •Stát se má specializovat na produkci statků, ve kterých má absolutní výhodu •Intuitivní závěr •Komparativní výhoda (D. Ricardo 1819) •Stát se má specializovat na produkci statků, které produkuje relativně levněji •Náklady obětované příležitosti •Díky využití komparativní výhody mohou v systému volného obchodu získat všechny země •Pro většinu lidí na první pohled matoucí závěr • Modelování v ekonomii •Ekonomický model •Teoretický konstrukt znázorňující ekonomické procesy pomocí několika proměnných a souboru logických či kvantitativních vztahů mezi nimi •Obvykle matematický •Znaky •Předpoklady modelu •Ceteris paribus •Endogenní a exogenní proměnná •Jednoduchý model komparativní výhody •Jeden zdroj, dvě země, dva produkty, konstantní výnosy, stejná vybavenost zdroji • Hranice výrobních možností Autarkie - maximální výroba při specializaci (tuny) Maso Brambory Farmářov 20 40 Pastýřov 400 50 Autarkie - možná výroba a spotřeba (tuny) Maso Brambory Farmářov 10 20 Pastýřov 200 25 Obchod - možné rozdělení spotřeby (tuny) Spotřeba Maso Brambory Farmářov 30 30 Pastýřov 210 30 Obchod - specializace ve výrobě (tuny) Výroba Maso Brambory Farmářov 0 40 Pastýřov 240 20 Teorie mezinárodního obchodu •Původní komparativní výhoda – specializace na základě produktivity •Současný (Heckscher-Ohlinův) model pracuje se specializací na základě různé vybavenosti země výrobními faktory •Dopravní náklady •Problematika výnosů z rozsahu •Volný obchod a hospodářský rozvoj •Prorůstové aspekty mezinárodního obchodu •Argument nedospělého odvětví •Směnné relace Zahraničně obchodní politika •Vymezení - soubor aktivit státu, kterými cílevědomě působí na zahraniční obchod své země. •Liberalismus – přístup usilující o odstranění obchodních bariér a zdůrazňující přínos volného obchodu •Protekcionismus – přístup upozorňující na rizika volného obchodu, existují v podstatě tři důvody protekcionismu •Ochrana zaměstnanosti •Zisky ohrožených odvětví •Národní zájem (relativní zisky, soběstačnost, strategická odvětví) • Nástroje zahraničně-obchodní politiky •Clo •Forma nepřímé daně, která se vyměřuje na dovoz a vybírá se při vstupu zboží do země •Má tendenci zvýšit cenu, snížit spotřebované množství, snížit dovážené množství a zvýšit domácí výrobu •Kvóta •Množstevní omezení dovozu •Má podobné dopady jako clo, ale nevytváří příjem státu •Netarifní překážky dovozu •Zákaz dovozu z neekonomických důvodů (standardizace, kultura, životní prostředí) •Otázka zneužití •Subvence •Podpora určitého typu produkce, mnoho podob (výzkum a vývoj, daně, záruky aj.) •Snižuje tržní cenu a zvyšuje objem výroby Dopady mezinárodního obchodu •Autarkie a její dopady •Dopady otevření se obchodu •Krátkodobě ovlivňuje ceny, příjmy, zaměstnanost a úroveň spotřeby •Dlouhodobě vytváří tlak na realokaci zdrojů a potenciálně podporuje hospodářský růst díky specializaci •Politické dopady liberální obchodní politiky •Vnitrostátní – vytváří vítěze a poražené, otázka kompenzace znevýhodněných skupin •Mezinárodní – růst vzájemné závislosti, potenciál tlumit mezinárodní spory •Politické dopady protekcionistické politiky •Vnitrostátní – zisky zájmových skupin a ztráty celkové populace •Mezinárodní – celní války, izolace a zvyšování mezinárodního napětí Mezinárodní obchodní režim •Mezinárodní režim •Soubor implicitních a explicitních zásad, norem, pravidel a rozhodovacích procedur, kolem nichž se vytvářejí očekávání aktérů v určité oblasti. •Jednostranná liberalizace •Bilaterální × multilaterální jednání •Prvky současného režimu •WTO (GATT) jako hlavní pilíř, multilaterální jednání •Zásada nediskriminace (doložka nejvyšších výhod) •Národní zacházení •Mechanismus urovnání sporů •Výjimky z pravidel (FTAs, RZ) • Vývoj mezinárodního obchodu •Do 16. století •Různé způsoby organizace mezinárodního obchodu •Silné státy mají tendence k monopolizaci zahraničního obchodu •Postavení obchodníků •Merkantilismus •Zahraničně-obchodní politika jako nástroj k prosazování národního zájmu •Snaha o přebytkovou obchodní bilanci a podpora produkce s vysokou přidanou hodnotou •19. století •Cobden-Chevalierova smlouva (1860), doložka nejvyšších výhod •Boom volného obchodu do roku 1873, pak relativně umírněný protekcionismus •Rozpad systému s první světovou válkou • Vývoj mezinárodního obchodu •Mezi válkami •Neúspěšné snahy o opětovnou liberalizaci •Velká hospodářská krize – úplný rozpad systému, propad obchodu na 1/3 předkrizové úrovně! •Politika ožebrač svého souseda (Smooth-Hawley tarif) •Vytvoření regionálních bloků (imperiální preference, velkoprostorové hospodářství velká východoasijská sféra společného blahobytu) •Vznik nového režimu po druhé světové válce •Položení základů současného multilaterálního systému, GATT, ITO •Postupné snižování překážek obchodu • Cla.jpg Vývoj mezinárodního obchodu •70. a 80. léta •Zpomalení dynamiky růstu mezinárodního obchodu •Mírný nárůst protekcionismu, netarifní překážky, dobrovolná vývozní omezení •90. léta – 2008 •Opětovný nárůst dynamiky po roce 1989 •Dokončení Uruguayského kola jednání GATT, vznik WTO •Vnesení nových témat (duševní vlastnictví – TRIP, služby, investiční opatření TRIM, standardy) •Masivní rozmach mezinárodního obchodu, globalizace •Po roce 2008 •krach posledního kola jednání WTO •Upevňování regionálních obchodních bloků (TTP, TTIP) •Pokles dynamiky mezinárodního obchodu • Growth Trade to GDP World.jpg Světový obchod k HDP (%) Zdroj: Světová banka Trade agreements world.jpg