Spojené státy americké Vladan Hodulák Tato prezentace je určena výhradně pro studenty kurzu Mezinárodní ekonomické vztahy MVZ141 na FSS MU v akademickém roce 2018/2019. Jakékoliv nakládání s prezentací pro jiné než studijní účely v tomto kurzu je zakázáno Předpoklady hospodářského rozvoje •Od počátku velký jednotný trh bez vnitřních bariér •Poměrně slabá federální vláda •Dlouhodobě příznivé geograficko-ekonomicko-politické podmínky •Od vzniku USA politická a ekonomická svoboda, postupný rozvoj kapitalistických výrobních vztahů •Snadná dostupnost nových výrobních faktorů úRozsáhlé území bohaté na přírodní zdroje úVelký potenciál v lidských zdrojích – přistěhovalectví, vzdělání 19. století •Po celé období charakteristická politika laissez-faire uvnitř a silného protekcionismu navenek (Hamilton – ochrana nedospělého průmyslu) •Izolacionistická politika (vztah k Evropě, expanze) •Americká občanská válka •Role vlády – vláda práva, infrastruktura, cla •Kombinace jak extenzivního tak intenzivního růstu •Role přistěhovalectví, americký sen •Vědecko-technická revoluce – mechanizace a následný růst produktivity práce •Postupný nárůst významu americké ekonomiky ve světě – od konce 19. stol. jsou největší ekonomikou světa • Vývoj do velké hospodářské krize •Koncem 19.stol. změna tržních struktur – monopolizace – změna společenské struktury •Vznik regulačních institucí, antimonopolní zákonodárství •V mezinárodním obchodě postupný ústup od protekcionismu •Pozitivní vliv I. světové války – poválečný boom, změna pozice z dlužníka ve věřitele •Krize 1929 – 1933 (propad HDP o 1/3, nezaměstnanost až 25%) •Problémy finančního systému (Glass-Steagall Act) •Role USA během krize (Smoot-Hawley tarif) •New Deal – nástup Keynesiánské hospodářské politiky • Případová studie 1 – klasická ekonomická krize •1837, 1870, 1929, 2008 •Hluboký propad ekonomického výkonu, nárůst nezaměstnanosti •Často spojena s krizí bankovního sektoru díky nadměrným očekáváním a spekulativním půjčkám (ne vždy příčina krize) •Příklad: půjčím si 10 mil. na spekulační nákup, koupím akcie, krach na burze – hodnota akcií 1 mil., platební neschopnost, banka má nedobytné úvěry, pád banky, panika – run na banky, rozklad bankovního sektoru – credit crunch, deflace, recese •Proto •důležité postavení CB jako věřitele poslední instance •Expanzivní monetární a fiskální politika státu USA po druhé světové válce •Hospodářské oživení během druhé světové války •Na počátku 50. let představují 1/3 HDP, 60% světové průmyslové výroby, 16% světového exportu, bezprecedentní postavení •Cílené budování mezinárodního měnového a obchodního režimu (Marshallův plán, Bretton Woods, GATT) •Politika programu „New Economics“ – cíl dosáhnout „potenciálního růstu“. •Problémy 70. let, slumpflace, relativní zaostávání •Příčiny •deficitní financování a monetární expanze způsobují přehřívání ekonomiky růst inflace •k inflačním tlakům výrazně přispívá první ropná krize (1973) •střety mezi zaměstnavateli a odbory, posílení protestních hnutí •rozpad brettonwoodského měnového systému, ropné šoky • • Případová studie 2 – tržní struktury •Ekonomie rozeznává několik tržních struktur dle množství subjektů a efektivnosti trhů •Dokonalá konkurence – dokonale efektivní, ale řada nereálných předpokladů •Monopol a oligopol (OPEC) dovolují nadměrný zisk díky tržní síle subjektu •Příklad: Poptávka ve světě je 100 mil. barelů ropy při ceně 10 USD, OPEC sníží těžbu na 80 mil., cena vzroste na 20 USD, zisk OPECU – do 600 mil. USD (ropa je nezbytný statek, problém neelastické poptávky), ztrátu utrpí importéři Nástup neoliberalismu •S hospodářskými problémy v 70. letech přicházejí úvahy o konci americké hegemonie •Politika strukturálních reforem (už za Cartera) •Reaganova administrativa přichází s radikální proměnou HP (neoliberalismus, neokonzervatismus) •Zásady: podnikatelská svoboda, volný trh; přirozená schopnost ekonomiky vytvářet dlouhodobě rovnováhu; minimalizace zásahů státu; posílení monetární politiky, oslabení fiskální. •Tento obrat následuje se zpožděním zbytek světa (role Tatcherové) • Dopad reagonomiky •Měnová restrikce, hospodářské zpomalení, zlomení moci odborů a omezení sociálních výdajů vedly ke snížení inflace (z 13,5% na 3%) •Snaha o stimulaci ekonomiky a zvýšení daňových příjmů pomocí snižování daní (Lafferova křivka), nenaplnění očekávání. •Růst vojenských výdajů, rozpočtové deficity, deficity platební bilance. •Růst v 80. letech díky oživení spotřebitelské poptávky (dluh) a přílivu zahraničního kapitálu. •USA jsou díky neokonzervativní politice neúmyslně svázány více se světovým hospodářstvím. • Vývoj do roku 2008 •Clintonova administrativa: snaha syntetizovat úspěšné prvky předchozích HP •Inflace v 90.letech pod kontrolou (do 3%), růst stabilní a přes 2%, nezaměstnanost klesá pod 6%. •Nová ekonomika – růst podílu ICT – předpoklad stabilního a vysokého růstu (růst produktivity práce). •USA jednoznačně dominují světové ekonomice. •Postupující liberalizace finančního trhu a trhu práce. •Rok 2000 krach tzv. „dot-com boom“, mírná recese 2001 zažehnána politikou nízkých úrokových sazeb. •Po 11. září 2001 – válka s terorismem, zvýšení výdajů na obranu, snižování daní, bublina na trhu nemovitostí • Současná role USA v SE •2008 splasknutí bubliny na trhu nemovitostí, panika na finančních trzích, role FED a politika kvantitativního uvolňování, masivní vládní stimul (deficity až 10 % HDP). •USA disponují ekonomickým komplexem kontinentálního rozměru (9,37mil. Km2 a přes 300mil. obyvatel); HDP přes 20% světa •USA hrají mimořádnou, nezastupitelnou roli – spotřebitel poslední instance. •Postavení amerického centra je dáno ekonomickým potenciálem spolu s jeho pozicí vojenskou a politickou – tyto tři aspekty je třeba vidět ve vzájemných souvislostech, oslabení v jednom směru může být kompenzováno jinak. •Pro americké centrum je typické, že jeho ekonomika a HP výrazně spoluformuje (i když méně než v 50. a 60. letech) světovou ekonomiku a její instituce. •Současná situace za Trumpovy administrativy Perspektivy •USA řeší své vnitřní ekonomické problémy i prostřednictvím dominantního postavení na světových trzích a využíváním role dolaru jako světové měny. •Růst zahraničního dluhu, deficity rozpočtu, schodky PB, měnící se demografická struktura, vysoké vojenské výdaje… •Udržování technologického náskoku, slušný růst a solidní strukturální charakteristiky, relativně nízká závislost na SE… •