Jaderná energetika v ČR
PhDr. Tomáš Vlček, Ph.D.
Energy Security Studies
Department of International Relations and European Studies
Faculty of Social Studies, MU
Obsah přednášky
 Uranové hornictví v ČR
 Jaderná energetika v ČR
 Jaderné elektrárny v ČR
 Jaderný palivový cyklus
 Dostavba ETE
 Současnost a budoucnost
Uranové hornictví v ČR
 Bohatá historie těžby uranu spojená s Jáchymovem
Milníky:
 1843
 1892/1902
 1908
 1910
 1912 (!)
 1918
 30. léta 20. století
 1938
Uranové hornictví v ČR
 23. 11. 1945 Dohoda mezi vládou SSSR a vládou ČSR o rozšíření těžby
rud a koncentrátů obsahujících radium a jiné radioaktivní prvky a jejich
následných dodávek do SSSR
 Po roce 1948 v provozu 19 dolů.
 Nedostatek pracovních sil.
 Zákon číslo 247 o vytvoření táborů
Nucených prací schválilo Národní
Shromáždění 25. října 1948.
 TNP (Jáchymov, Příbram)
 Definitivní legislativní tečku za existencí lágrů udělal v prosinci 1953 zákon
číslo 102.
Uranové hornictví v ČR
 1953
 Hlavní revíry až do konce století: Jáchymov, Horní Slavkov, Příbram,
Českolipsko
 Dále Krušné hory, Tachovsko, Železné hory, Krkonoše, Rychlebské hory,
Českomoravská vysočina
 Na území České republiky bylo nalezeno a prozkoumáno 164 ložisek a
rudních výskytů uranu, z nichž 66 bylo těženo, mj.: Příbram, Rožná, Stráž,
Hamr, Jáchymov, Zadní Chodov, Vítkov II, Olší, Horní Slavkov, Okrouhlá
Radouň
 Celková produkce ve formě uranového koncentrátu a tříděných
uranových rud za období 1946-2000 činila 107 080 tun uranu,
čímž se Česká republika řadila za dané období na 6. místo mezi
největší producentské státy za USA, Kanadu, Německo a další.
Uranové hornictví v ČR
Etapy českého uranového hornictví po druhé světové válce
Etapa Období Charakteristika
První 1946 –
počátek 50.
let 20. stol.
Obnova starých dolů v jáchymovském revíru, provádění
revizních prací v tradičních rudných revírech, objevení ložisek
v Horním Slavkově a v Příbrami
Druhá počátek 50.
let 20. stol. –
1965
Intenzivní vyhledávací práce
Třetí 1965 – 1975 Usilovné dobývání ve vyhledaných lokalitách z předchozí
etapy, tedy v Krušných horách, na Tachovsku, v oblasti
Železných hor, v Krkonoších, v Rychlebských horách, na
Českomoravské vysočině a na Českolipsku
Čtvrtá 1976 – 1988 Další uranový průzkum a otvírky nových dolů, hlavní těžební
práce na Českolipsku
Pátá 1989 – dosud Závěrečná útlumová fáze uranového hornictví
Zdroj: Majer, 2004, s. 229; Loucká, 2004, s. 227, 330.
Uranové hornictví v ČR
Uranové hornictví v ČR
Uranové hornictví v ČR
Uranové hornictví v ČR
Uranové hornictví v ČR
 1989 – zlomový rok, nastupuje útlumový program
 Z šestnácti bilancovaných ložisek uranových rud byla v roce 1998 využívána
v rámci útlumového programu pouze dvě (Stráž, Rožná).
 V roce 1995 byla ukončena těžba na posledním hlubinném dole Hamr I
v lokalitě Stráž.
 V současné době se dotěžuje důl Rožná v Dolní Rožínce, který měl být
uzavřen v polovině 90. let 20. století. Jde o poslední důl provozovaný v celé
EU (výjimka Rumunsko – důl Crucea – Botusana)
 V roce 2007 vláda schválila pokračování těžby a úpravy uranu na ložisku
Rožná po dobu ekonomické výhodnosti těžby, přičemž ukončení těžby se
předpokládá v roce 2018.
Uranové hornictví v ČR -
budoucnost
 Rožná – hloubka 1200 metrů, 24. patro, v provozu 50 let, během šesti až
sedmi let by těžba měla skončit
 Ložiska Brzkov a Věžnice nedaleko, průzkum v letech 1976–1990,
předpoklad 3100 tun kovu (1992)
 Důl Brzkov byl v rámci útlumového programu po desetiletém průzkumu a
přípravě těžby zlikvidován a zasypán. Znovuzavedení této lokality do těžby
by si tak vyžádalo miliardovou investici.
 Přípravné práce u Brzkova by trvaly šest až sedm let. Následná těžba by
pak prý zajistila práci horníkům zhruba na 16 let. V DIAMU pracuje 900
osob.
 Sobotka na konci března 2014 záměr firmy podpořil a plánuje jej přednést
na vládě.
Jaderná energetika v ČR
Kolik je v ČR jaderných reaktorů v provozu ?
Jaderná energetika v ČR
 Po druhé světové válce patrné, že uhelné zdroje nebudou pro
dlouhodobý rozvoj energetiky dostačující.
 Díky dodávkám uranu z Československa byl SSSR ochoten
navazovat hlubší spolupráci, a protože Československu část
natěženého uranu v rámci dohody z roku 1945 zůstávalo, byl
zajištěn i přísun nezbytné suroviny.
 1955 Dohoda mezi Československem a Sovětským svazem o
pomoci při výzkumu a využití jaderné energie a o výstavbě
Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy
 1956 Dohoda mezi vládami Československa a Sovětského
svazu o pomoci SSSR při výstavbě jaderné elektrárny A-1
Jaderná energetika v ČR
 1958
 1972
 1972
 1977 (!)
Jaderná energetika v ČR
 I když byla elektrárna odstavena, odborníci získali obrovské zkušenosti
 1970 Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a
vládou Svazu sovětských socialistických republik o spolupráci při
výstavbě dvou atomových elektráren v Československé socialistické
republice
 Jednalo se o reaktory Voroněž
VVER 440 typu V 230 o výkonu
440 MWe pro Jaslovské Bohunice
(tehdy označené jako V-1)
a Dukovany (V-2).
 V JB měly být dva bloky a v D také.
Jaderná energetika v ČR
 V roce 1975 byl projekt V-2 byl usnesením vlády převeden do
Jaslovských Bohunic jako 3. a 4. blok a bylo rozhodnuto, že
v Dukovanech budou stát čtyři reaktory.
 V EDU díky tomu pokročilejší typy V213 druhé generace se
specifickým druhem vakuo-barbotážního kontejnmentu.
 Funkce tzv. vakuo-barbotážní kontejnmentu je v případě
havárie potlačení tlaku v hermetických prostorách jaderné
elektrárny (reaktor, potrubí primárního okruhu) tak, aby se
minimalizovalo nebezpečí úniku radioaktivity mimo tyto
prostory.
 17. prosince 1978 byla JE Jaslovské Bohunice V-1 připojena
do sítě.
 Blok V-2 byl přifázován do sítě 20. srpna 1984.
Jaderná energetika v ČRPlánovaný program uvádění bloků VVER 1000 do provozu (70. léta 20. století)
Název JE Rozpočtové
náklady
Číslo Typ a výkon reaktoru (MWe) Uvedení do zkušebního
provozu
Jaslovské Bohunice V-1 (SK) 5 1
2
VVER 440
VVER 440
3/1979
6/1980
Jaslovské Bohunice V-2 (SK) 10,5 1
2
VVER 440
VVER 440
10/1984
9/1985
Dukovany (CZ) 21,3 1
2
3
4
VVER 440
VVER 440
VVER 440
VVER 440
3/1985
3/1986
12/1986
7/1987
Mochovce (SK) 28,3 1
2
3
4
VVER 440
VVER 440
VVER 440
VVER 440
10/1989
10/1990
6/1991
3/1992
Temelín (CZ) 52,0 1
2
3
4
VVER 1000
VVER 1000
VVER 1000
VVER 1000
11/1992
5/1994
5/1997
8/1998
Kecerovce (SK) - 1
2
VVER 1000
VVER 1000
2000
2001
Blahutovice (CZ) - 1
2
VVER 1000
VVER 1000
2003
2004
Tetov (CZ) - 1
2
3
4
VVER 1000
VVER 1000
VVER 1000
VVER 1000
2006
2007
2009
2010
Jaderná energetika v ČR
Jaderná energetika v ČR
 Dohoda o spolupráci států RVHP při rozvoji jaderné energetiky
 Program spolupráce mezi ČSSR a SSSR v oblasti rozvoje jaderné
energetiky do roku 1990
 Díky těmto dohodám byla na Slovensku v letech 1982-1999
vybudována JE Mochovce a do sítě zde byly v roce 1998 a 1999
připojeny dva bloky VVER 440 typu V 213.
 V letech 1985-1988 byly spuštěny 4 bloky JE Dukovany.
 První blok JE Dukovany byl do sítě připojen 24. února 1985.
 Trvalý provoz všech čtyř bloků JE Dukovany byl zahájen 19. ledna
1988.
Jaderná energetika v ČR
 V JE Mochovce (Slovensko) jsou
v provozu od roku 1998 a 1999
jen dva bloky.
 Z nedostatku financí byla
dostavba 3. a 4. bloku
JE Mochovce otevřena až
3. listopadu 2008
s předpokládaným ukončení
stavby v roce 2017 (původně 2013).
 Stav prací je 90,5 a 72,5 %
pro bloky 3 a 4 (1/2016)
Jaderná energetika v ČR
 1978 rozhodnuto o výstavbě JE Temelín o výkonu 4x 1000 MWe
(VVER 1000 typu 320) na základě dohody se SSSR.
 1981
 1986
 1989
 25. 10.1989
 1990
 1993
 Rakouský odpor se stupňoval
 12. prosinec 2006
Jaderná energetika v ČR
 29. listopadu 2001 „každý stát má svrchované právo na vlastní energetickou
politiku“
 Spory utichly až do kolaudace elektrárny v roce 2006.
 Opět se dostávají na povrch v souvislosti s dostavbou ETE.
Obsah dohody z Melku z 12. prosince 2000
• ČR souhlasila s rozšířením hodnocení dopadu na životní prostředí (EIA) podle západních
standardů
• ČR souhlasila s přímým informačním systémem, který bude včas informovat o všech
událostech na JE Temelín
• ČR souhlasila, aby Rakousko zřídilo monitorovací stanici v blízkosti JE
• Byla dohodnuta těsnější spolupráce mezi oběma zeměmi při energetickém výzkumu,
efektivním zdokonalování a systémech pro obnovitelnou energii
• Obě země se dohodly na dodržování pravidel volného pohybu osob a zboží
• Obě země souhlasily s podporou rozšíření EU
Zdroj: Höth & Drábová, 2006, s. 18.
Jaderná energetika v ČR
Jaderná energetika v ČR
Jaderná energetika v ČR
Nuclear Units in the Czech Republic
Reactor Type Power Output Status End of life-cycle
Dukovany 1 VVER-440/V-213 510 MWe Operating 2015/prodlouž.
Dukovany 2 VVER-440/V-213 510 MWe Operating 2016
Dukovany 3 VVER-440/V-213 510 MWe Operating 2016
Dukovany 4 VVER-440/V-213 510 MWe Operating 2017
Temelín 1 VVER-1000/V-
320
≈1,080 MWe Operating 2020
Temelín 2 VVER-1000/V-
320
≈1,080 MWe Operating 2022
ÚJV Řež LR-0 LR-0 (TR-0) 5 kWt Operating ÚJV
Řež LVR-15 LVR-15 (VVR-S) 10 MWt Operating FJFI
ČVUT Praha VR-1 Vrabec 1-5 kWt Operating Source:
Energetický regulační úřad, 2010b, p. 89; open sources; updated and modified by T.
Vlcek.
Jaderná energetika v ČR
Jaderná energetika v ČR
Jaderná energetika v ČR
Jaderná energetika v ČR
Jaderná energetika v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
 ČR je v současnosti jedinou evropskou zemí, která uran ještě těží
 V uranovém hornictví se angažuje jediná společnost, a to státní
podnik DIAMO (odštěpný závod GEAM) v dole Rožná v Dolní
Rožínce
Ložiska, zásoby a těžba uranu k 31. 12. 2011
2005 2006 2007 2008 2009 2010
Počet ložisek celkem 7 7 7 7 7 7
- z toho těžených 1 1 1 1 1 1
Zásoby celkem 135 990 135 812 135 729 135 553 135 425 135 361
- z toho bilanční
prozkoumané
1655 1671 1677 1545 1426 1 416
- z toho bilanční vyhledané 19 411 19 476 19 435 19 428 19 420 19 427
- z toho nebilanční 114 924 114 665 114 617 114 581 114 579 114 518
- z toho vytěžitelné 596 677 643 503 377 374
Těžba 420 383 322 290 286 259
Produkce koncentrátu* 409 358 291 261 243 237
Poznámka: hodnoty zásob, těžby a produkce uranového koncentrátu v tunách, produkce
uranového koncentrátu ze sanačních prací není do hodnot započítána
* Odpovídá odbytové produkci (bez ztrát úpravou).
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí / Česká geologická služba – Geofond, 2011, s. 88.
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
 Dnes je v České republice čistý uran průměrně pouze 0,16 % uranové rudy
(v polovině 19. století to bylo až 65 %)
 Musí být nejdříve očištěn od tzv. hlušiny
 Očištěná ruda je poté rozemleta a po chemické úpravě kyselinou sírovou
přepracována do tzv. uranového koncentrátu – oxidu uranito-uraničitého
U3O8 (též žlutý koláč z anglického yellow cake)
 Tento meziprodukt od s. p. DIAMO odebírá převážně jeden zákazník, a to
společnost ČEZ, a.s. (Dalšími zákazníky jsou Francie, Něměcko, Kanada a
Rusko.) V roce 2009 jí bylo prodáno celkem 270,4 tun koncentrátu.
 Domácí výroba však není pro potřeby ČEZ, a.s. dostačující, neboť
spotřeba koncentrátu v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín se
pohybuje v rozsahu 650-700 tun ročně.
Jaderný palivový cyklus v ČR
Zbytek tedy ČEZ, a.s. buď dokoupí na světovém trhu anebo nakoupí přímo
obohacené palivo.
Od konce roku 2009, kdy začala ruská společnost OAO TVEL dodávat palivo jak
pro JE Dukovany, tak pro JE Temelín, ČEZ, a.s. nakupuje pouze finální produkt,
tedy obohacené palivo a domácí těžba s. p. DIAMO je prodávána na trhu.
V roce 2010 bylo ukončeno výběrové řízení na nového dodavatele paliva, ve
kterém zvítězila ruská OAO TVEL finančně neporazitelnou nabídkou. Až do roku
2020 bude OAO TVEL výhradním dodavatelem paliva do obou českých
jaderných elektráren. Kontrakt pro EDU byl v roce 2014 prodloužen do roku
2028.
SPOTová cena uranového koncentrátu U3O8 na světovém trhu
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012*
24,7 25,69 34,71 53,3 92,37 173,0
1
238,6
6
141,2
5
115,5
3
157,6
3
115,0
4
108,5
8
Poznámka: Nuexco Exchange Spot. Hodnoty vždy k prosinci daného roku. Údaje
v amerických dolarech (USD) za kilogram. Údaj pro rok 2012 je k srpnu.
Zdroj: Index Mundi; přepočet T. Vlček.
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus - obohacení
 V případě, že ČEZ, a.s. použije zvlášť nakoupený koncentrát, musí na světové burze
poptávat tzv. separační jednotky, tj. obohacovací služby.
 Ty lze nakoupit pouze u sedmi zemí na světě: Rusko, USA, Francie, Kanada,
Spojené království, Čína a Brazílie, ČEZ, a.s. je nakupoval ve Francii
 Uran má stálý poměr izotopů: obsahuje 99,284 % 238U, 0,711 % 235U a 0,005 %
234U.
 Pro štěpné reakce a využití v současné jaderné energetice je však dosud
použitelný téměř výhradně izotop 235U.
 Pro účely českých jaderných elektráren je třeba obohacení na 3,6 až 4,4 % 235U dle
reaktoru.
 Z těženého materiálu je pro prvotní úpravu využitelných jen 0,16 % obsahu,
během obohacovacího procesu na cca 4 % 235U sníží hmota objem 8 až 8,5 krát (z
650-680 tun koncentrátu se získá pro české jaderné elektrárny přibližně 80 tun
paliva UO2).
 I tak jde ale v případě uranu o obrovskou energetickou hustotu, z 1 kg jaderného
paliva se průměrně získá 2100 GJ energie, v případě uhlí jde pouze o 0,033 GJ.
Jaderný palivový cyklus v ČR
58
59
Jaderný palivový cyklus - fabrikace
 Palivo se přefabrikuje do tzv. pelet (o průměru a výšce 1 cm), které se sestaví
do tzv. palivových tyčí (proutků), a ty se sestavují do tzv. palivové kazety
(článku, souboru).
 V JE Dukovany je v aktivní zóně každého reaktoru 312 palivových kazet o
jednotlivé hmotnosti 215 kg s obsahem 137 kg UO2 ve 126 palivových tyčích.
 V JE Temelín je v každém reaktoru 163 palivových kazet o jednotlivé hmotnosti
766 kg s obsahem 563 kg UO2 v 312 palivových proutcích (v každém proutku je
přibližně 370 pelet).
 V JE Dukovany je tedy v aktivní zóně 42,7 tun paliva UO2, v JE Temelín pak
91,8 tun.
 Takto připravené palivo je dodáno zákazníkovi, tedy společnosti ČEZ, a.s.
 V roce 2010 bylo ukončeno výběrové řízení na nového dodavatele paliva, ve
kterém zvítězila ruská OAO TVEL finančně neporazitelnou nabídkou. Až do roku
2020 bude OAO TVEL výhradním dodavatelem paliva do obou českých
jaderných elektráren.
 V současnosti se veškeré palivo dopravuje letecky z Ruské federace a následně
nákladními vozy do příslušných elektráren.
61
Uhlí, uran, OZE
62
Uhlí, uran, OZE
63
Uhlí, uran, OZE
64
Uhlí, uran, OZE
65
66
67
Uhlí, uran, OZE
68
69
70
71
72
73
 Štěpnou řetězovou reakcí se spotřebovává výhradně uran s izotopem 235U.
 Použité palivo obsahuje přibližně čtvrtinu původní hodnoty tohoto izotopu,
zůstává tedy stále obohaceno na cca 1 % 235U.
 Použité palivo se skládá z více než 96 % oxidu uraničitého (UO2) a nově
vzniklých příměsí oxidu plutoničitého (PuO2) v množství cca 1 % a dalších
sloučenin (3 %), přičemž většina štěpných produktů jsou radioaktivní izotopy.
 Aktivní zóna JE Dukovany obsahuje 360 souborů. EDU je v současné době
na pětiletém cyklu, tj. každý rok se vyměňuje pouze 1/5 použitého paliva z
celkové vsázky, tj. 72 kazet.
 V JE Temelín obsahuje aktivní zóna 163 palivových souborů a provoz
elektrárny je nastaven na čtyřletý palivový cyklus, každým rokem se tedy
vyměňuje 1/4 použitého paliva, což činí 41 – 42 palivových kazet.
80
Jaderný palivový cyklus v ČR
 Po vyjmutí paliva z reaktoru přicházejí tři fáze:
 V první fázi se palivové kazety nejdříve aktivně chladí v bazénu vedle reaktoru.
Po pěti letech jsou přeloženy do suchých kontejnerů (CASTOR) a dále jsou
pasivně chlazeny v meziskladech.
 JE Dukovany ročně vyprodukuje necelý jeden kontejner použitého paliva.
Hmotnost prázdného kontejneru je 93,7 tun, naplněného 116,1 tun. JE Temelín
vyprodukuje ročně dva plné kontejnery použitého paliva a 3 až 4 tyče ve třetím
kontejneru. Jsou vysoké 5,5 metru a naplněný váží každý přibližně 116 tun.
 Druhá fáze, tedy transportní, je v současné době zajišťována železnicí, přičemž
podléhá velmi přísné kontrole Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
ČR se zatím netýká.
 V suchém meziskladu se palivo ukládá na dobu přibližně 80 let. Proto se finální
hlubinné úložiště (třetí fáze) v České republice plánuje až na rok 2065.
Jaderný palivový cyklus v ČR
Jaderný palivový cyklus v ČR
 Lokality pro vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů:
◦ Březový potok u Pačejova
◦ Čertovka u Lubence
◦ Horka u Budišova
◦ Hrádek u Rohozné
◦ Čihadlo u Lodhéřova
◦ Magdaléna u Božejovic
◦ Kraví hora
Jaderný palivový cyklus v ČR
Schéma konce jaderného palivového cyklu v České republice
Doba setrvání
použitého paliva
cca 5-13 let cca 80 let
trvale, příp. do
přepracování
Místo bazény
vyhořelého
paliva v JE
Dukovany a JE
Temelín
sklady JE
Dukovany a JE
Temelín, záložní
úložiště Skalka
hlubinné úložiště
Zodpovídá ČEZ, a.s. SÚRAO
Dozor vykonává Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Finanční prostředky
příslušný rozpočet ČEZ, a.s.
jaderný účet
(odvody ČEZ,
a.s.)
Zdroj: Otčenášek, 2005, s. 540; úprava T. Vlček.
Temelin NPP
 3. srpna 2009 ČEZ, a.s. uveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení na dva
nové jaderné bloky pro jadernou elektrárnu Temelín (ETE).
 Celý administrativní proces bude od zadání trvat zhruba 7 až 8 let (spolu se
samotnou stavbou jaderné elektrárny zhruba 15 let), tzn., že s připojením nových
bloků do sítě se počítá někdy kolem roku 2024.
 Vyvrcholení tenderu a následné podepsání smlouvy s jeho výhercem se
plánovalo na konec roku 2011, vydání stavebního povolení pak na rok 2013.
 V říjnu 2010 se však rozhodlo, že kvůli nepřipravenosti dodavatelů musí být
termín výběru dodavatele dostavby posunut na rok 2013, čímž se samozřejmě
zpozdí celý proces.
 Vládním zmocněncem pro jaderný tender ČEZ, a.s. se stal Václav Bartuška,
zvláštní velvyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti.
 Cena 200-300 miliard Kč
Temelin NPP
Technické charakteristiky jednotlivých projektů subjektů jaderného tenderu
Společnost Westinghouse
Electric Company,
LLC
Areva SA ŠKODA JS a.s.,
Atomstrojexport
a.s., OKB
Gidropress, a.s.
Projekt AP1000 EPR™ MIR 1200 (AES
2006)
Tepelný výkon (MWt) 3415 4590 3200
Elektrický výkon
(MWe, netto / brutto)
1117 / 1200 1590 / 1700 1113 / 1198
Účinnost (%) 33 36 33,7
Koeficient využití
instalovaného výkonu
(%)
93 90,3 >98*
Počet kazet v aktivní
zóně
157 241 163
Počet proutků
v kazetě
264 265 312
Počet parogenerátorů 2 4 4
* Důvodem pro takto vysoké číslo je zkrácení doby odstávky pro údržbu a výměnu paliva a
prodloužení palivových kampaní.
Temelin NPP
 Westinghouse Electric Company, LLC
◦ 67 % Toshiba Corporation (67 %)
◦ 3 % Ishikawajima-Harima Heavy Industries Co. Ltd.
◦ 20 % The Shaw Group (20 %, americká strojařská společnost )
◦ 10 % Kazatomprom NAC (kazašská státní společnost)
 Areva SA
◦ 73,03 % Commissariat à l'énergie atomique (franc. vládou financovaná technologická
výzkumná institutuce)
◦ 10,17 % francouzský stát
◦ 4,82 % korejská automobilka Kia Motors
◦ 11,98 % další společnosti, zaměstnanci a veřejně obchodovatelné akcie
 ZAO Atomstrojexport
◦ 44 % VPO Zarubežatomenergostroj (kontrolován Federální agenturou pro jadernou
energii – Rosatom)
◦ 6,2 % OAO TVEL (kontrolován Federální agenturou pro jadernou energii – Rosatom)
◦ 49,8 % OAO Gazprombanka
Temelin NPP
 Březen 2013
 Oznámení o pořadí účastníků tenderu
 4 kategorie hodnocení:
 Technologie Cena Bezpečnost ???
 AP1000 MIR.1200 MIR.1200 MIR.1200
 Celkový výsledek: AP1000 80/100 bodů
 MIR.1200 66,5/100 bodů
Temelin NPP
 „Zatímco původně byl projekt, vzhledem k tržní ceně elektrické energie a dalším faktorům, plně
ekonomicky návratný, dnes jsou ohroženy veškeré investice do zdrojů elektrické energie, jejichž výnosy
závisí na prodeji elektřiny na volném trhu.“ (Daniel Beneš, 10. 4. 2014)
 Cena silové elektřiny za posledních 5 let klesla o 60 % (4/2014, cena 34 euro/MWh, historické
minimum)
 Povolenky na emise CO2 mají hodnotu cca 113 Kč (4,2 euro), plán byl nejméně 15-20 euro
 Ani EU ani ČR v tuto chvíli neplánuje poskytnutí garancí či stabilizačního mechanismu pro
výstavbu nízkouhlíkových zdrojů (contract for difference apod.).
 Vzniklo riziko, že vláda bude požadovat od ČEZ vyšší dividendu na realizaci svých projektů.
 Aby se stavba dvou bloků v Temelíně vyplatila, potřeboval by ČEZ buď ceny elektřiny přes 70
eur za megawatthodinu (podle candole partners nejméně 115), anebo státní podporu.
 "Je toho schopen, ale musel by hodit všechna vajíčka do jednoho košíku, tedy omezit
všechny investice v jiných programech, což se ve firmě moc nelíbí.“ Václav Bartuška, vládní
zmocněnec pro rozšíření Temelína, Hospodářské noviny, 15.6.2012 (o schopnosti ČEZu
financovat Temelín vlastními prostředky, tj. bez pomoci státu nebo strategického investora)
Temelin NPP
 ČEZ se teď chce soustředit především na Dukovany, kterým skončila licence v
3/2016, podle představ ČEZu by ale mohla nejstarší česká jaderná elektrárna
dodávat elektřinu až do roku 2035, tedy o 20 let déle.
I ministr průmyslu Jan Mládek dnes prohlásil, že počítá s tím, že firma vyhlásí do pěti
let novou soutěž. A kdyby všechno šlo z hlediska
vlády i expertů hladce, mohlo by k obnovení
tendru dojít za dva až tři roky, uvedl
v Ekonomice ČT24 ředitel divize strategie
ČEZu Pavel Cyrani.
Současnost
 ČEZ chystá výběrové řízení, které umožní americké firmě Westinghouse,
aby bojovala s ruským Rosatomem o návrat do Temelína (23.1.2016)
 Pokud se znovu vypíše tendr na dostavbu Temelína, Francouzi se přihlásí
(23.8.2015)
 „…Za druhé si ale myslím, že rozhodnutí nevyhlásit výsledek tendru bylo
správné. Jestliže to totiž myslíte se stavbou jaderné elektrárny vážně, tendr
je to poslední, co byste měl dělat. Nikdo na světě nestaví jadernou
elektrárnu na základě tendru a nikdo tímto způsobem nevybírá dodavatele
jaderné technologie.“ (Kirill Komarov, 1st vice president of Rosatom,
25.9.2015)
 EDU získaly povolení pro provoz za rok 2015, a to na neurčito (31.3.2016)
 https://www.sujb.cz/jaderna-bezpecnost/jaderna-zarizeni/jaderna-
elektrarna-dukovany/dulezita-rozhodnuti-k-provozu-edu/
 Vídeň chce EK požádat o přeshraniční posouzení dopadů na životní
prostředí
Současnost
 Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR
◦ Zejména z důvodu udržení kontinuity výroby v lokalitě
Dukovany je z pohledu státu klíčová výstavba bloku v
Dukovanech a jeho spuštění do roku 2037
◦ Podle materiálu je žádoucí neodkladně zahájit
přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v
Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností
rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách
Současnost
 Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR, varianty
financování
◦ 1) investice prostřednictvím stávajícího majitele a
provozovatele jaderných elektráren společností ČEZ,
popřípadě její stoprocentně nebo částečně vlastněnou
dceřinou společností (dodavatelské financování)
◦ 2) investice prostřednictvím privátního sdružení investorů
(mankala model, strategický partner)
◦ 3) přímá výstavba ze strany státu prostřednictvím nově
založeného státního podniku
Současnost
 Během návštěvy Xi Jinpinga v ČR podepsali China General Nuclear a
Czech Energy Alliance podepsali Memorandum of Understanding
 Obsah MoU: cooperation on information on nuclear power plant
procurement, construction, commissioning, operation and maintenance,
repair and renovation of nuclear fuel cycle facilities, the training of
nuclear power plant workers and cooperating in European Utility
Requirements (EUR) certification
 The Czech Energy Alliance was created in September 2015 and brings
together, under the leadership of CEZ subsidiary Skoda Praha, 13 other
leading Czech engineering companies: Alta, Doosan Ltd, Elektro
Kroměříž, IBC Praha, Kralovopolska RIA, Modrany Power, MSA, Sigma
Group, Skoda JS, OSC, Skoda Power, Vítkovice, ZAT and ZVVZ Group. One
of the aims of the Alliance is to partner with large foreign firms in
supplies for the construction of nuclear power plants.
 CGN v květnu 2015 formálně požádala EU o certifikaci vlastního
technologie (Hualong One).
Současnost
 V průběhu února 2017 došlo k jednáním MPO s potenciálními
zájemci, jejímž obsahem bylo kromě technické kompatibility,
schopnosti postavit elektrárnu včas a ceny především možná
finanční spoluúčast dodavatele technologie.
 Česká vláda oslovila celkem devět firem. Obsáhlé dotazníky
upřesňující parametry jejich nabídky zaslalo zpět šest z nich:
◦ ruská státní společnost Rosatom
◦ francouzská EDF
◦ americko-japonský Westinghouse Electric Company
◦ jihokorejská KHNP
◦ čínská China General Nuclear Power
◦ společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea.
98
• Elektrizační soustava je dynamický, permanentně aktivní a z vteřiny na
vteřinu se měnící systém.
• V současné době je většina výrobních zařízení a spotřebičů
optimalizována na fekvenci 50 Hz.
• V síti tato frekvence znamená, že vyráběný činný výkon (který je roven
součtu všech činných výkonů vyrábějících generátorů v celé soustavě) se
právě rovná odebíranému výkonu (součtu příkonů všech spotřebičů a
ztrát v sítích).
• Stav vyrovnané dodávky elektřiny a jejího odběru je v síti stavem
optimálním a pro stabilitu elektrizační soustavy stavem žádaným.
• Negativní projevy: zhoršení kvality elektřiny (snížení frekvence), přepětí
sítě, podpětí sítě, brownout, blackout, ostrovní provoz
• Důvody pro vznik uvedených stavů jsou různé, od plánovaných a
neplánovaných odstávek výrobních bloků, přes nečekaná poškození
transformátorů, sítí či rozvoden, důsledky aktuálního počasí (např.
sněhové kalamity, prudké poklesy venkovních teplot apod.) až po prudké
změny ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů (tj. z větrných a
solárních elektráren).
• Těmto stavům je nutno předcházet, k tomu slouží regulační zálohy
Přenosy elektrické energie
99
100
Řízení sítě
Děkuji za
pozornost