Politická ekonomie mezinárodní obchodní politiky Mezinárodní politická ekonomie 2018 Politika v zahraniční obchodní politice •Proč vlády jednoduše neliberalizují obchod? Politika intervenuje: –politika nutí vlády obrátit logiku (klasické) teorie obchodu – exporty jsou dobré a importy špatné; –zájmy domácích firem jsou intenzivně zastoupeny – zájmy spotřebitelů jsou přehlíženy; –Neplatí, že veškerý průmysl získává z liberalizace - mezinárodně nekonkurenceschopné firmy tratí… – •Vlády se snaží (cíl): –otevírat cizí trhy aby domácí konkurenceschopné podniky zvýšily exporty; –zatímco chrání vlastní trhy (vyhrazuje je) pro domácí nekonkurenceschopné… – •Liberalizace je možná jen recipročně (koalice exportní firmy + spotřebitelé)...historická zkušenost; •Omezená schopnost dosáhnout dohody–> problémem je vynucení… •Vězňovo dilema – dominantní strategie: protekcionismus (WTO, opakovaná hra, tresty). Vězňovo dilema v obchodní politice - perspektiva tvůrců politik (ZS) EU: Liberalizace USA: Liberalizace EU: Liberalizace USA: Protekcionismus EU: Protekcionismus USA: Liberalizace EU: Protekcionismus USA: Protekcionismus •Řazení preferencí (EU): 1)P – L 2)L – L 3)P – P 4)L – P •Dominance Protekcionismu: • - pokud USA Liberalizace tak EU Protekcionismus •(1 > 2); - - pokud USA Protekcionismus, tak EU Protekcionismus (3 > 4). Logika kolektivní akce •Individuální preference nejsou automaticky transformovány v politický tlak… •Ve velkých skupinách individua spoléhají na ostatní, že vezmou náklady akce na sebe: –Příspěvek každého je příliš malý, aby sám ovlivnil výsledek; –Benefit je malý - racionální je investovat do partikulárních zájmů, zatímco ostatní se postarají o zájem skupiny (free-riding)… • •Malé, organizované a motivované skupiny mají výhodu: –Individuální příspěvek „matters“; –Úspěch společné akce má velký dopad na příjmy konkrétního aktéra… • •Proto obchodní politice dominují producenti (místo spotřebitelů) a politika má tendenci chránit domácí trh (a podporovat export)… •Reciproční dohody o liberalizaci – koalice exportérů (relativně malá motivovaná skupina) a spotřebitelů vyrovnává nerovnováhu… • •WTO: opakovaná hra a trestání černých pasažérů. • Modely obchodní politiky •Model výrobního faktoru • •Soupeření mezi výrobními faktory: práce x kapitál; • •Změna OP: jeden faktor si polepší, druhý pohorší: –kapitál levný v US, práce drahá (vs. Čína) - US budou vyvážet kapitálově náročné zboží a dovážet zboží náročné na práci; –jak klesá poptávka po US textilu, klesá výroba, omezují se investice – propouštění; –ve stejné době výroba počítačů potřebuje lidi a kapitál – stahuje ho z textilu… –nerovnováha mezi poměrem práce a kapitálu uvolněného z textilu a požadovaného počítači: cena kapitálu vzroste a cena práce klesne (Čína naopak); –hojný americký kapitál a hojná čínská práce si polepší - příjmy z výrobních faktorů v obou zemích se srovnají… –konvergence ceny výrobních faktorů: Stolper-Samuelson Theorem (1940s). – •Z toho vyplývají preference politik – vzácný faktor chce minimalizovat obchod, hojný faktor maximálně liberalizovat. •Model (hospodářského) sektoru •Obchodní politika je vedena konkurencí mezi odvětvími (dělníci i kapitál v každém); •Problém je mobilita faktorů – nepřesouvají se snadno, spjaty se sektorem v němž aktuálně jsou (specifické schopnosti, náklady realokace, sociální faktory); •Pokud jsou imobilní - obchod ovlivňuje příjmy obou faktorů v daném odvětví: –do US proudí čínský textil - dělníkům v US textilu klesají příjmy, ale klesají příjmy i vlastníkům kapitálu v textilu; –faktor užitý v textilu nemůže být převeden do počítačů - roste cena kapitálu i dělníků v počítačovém průmyslu; –expandující počítače potřebují více faktorů - roste poptávka a cena specifických faktorů… – •Víme kdo tratí a kdo získává z obchodu (USA vs. Čína) –práce a kapitál v kapitálově náročném a h-t průmyslu získávají z obchodu - „exportně-orinetované sektory“; –textil, obuv – na pracovní sílu náročné sektory budou ztrácet – „sektory soupeřící s importy“. – •Problém kolektivní akce – reciproční liberalizace (EO + Cons vs. IC); •Omezení dané institucionálním uspořádáním (politické systémy - mimoekonomické zájmy EU x USA x Čína)… – – •Státocentrické přístupy • –Tvůrci politik intervenují do ekonomiky ve snaze sledovat cíle, které jsou spíše nezávislé na domácích zájmových skupinách... + –...taková intervence může zvýšit celkový společenský blahobyt(!) • •Standardní ekonomický model: není problém pro výrobní faktory přesunout se podle CA (tj. vláda pomáhá přesunu, ke kterému by stejně došlo); •Aby byl protekcionismus odůvodněný - musí něco bránit přesunu za vyšší efektivitou… tržní selhání; • •Ochrana vznikajícího průmyslu •Infant Industry - nově vzniklé firmy nejsou od počátku efektivní - mohou být efektivní v dlouhém období (spol. návratnost vs. okamžitá priv.ziskovost): –Economy of scale: firmy musí konkurovat okamžitě proti zavedeným subjektům, které již dosáhly EoS – vláda může efektivně rezervovat domácí trh nové firmě – první drahé kusy prodá doma, pak EOS a může konkurovat… –Experience: efektivní produkce vyžaduje konkrétní schopnosti získatelné jen produkcí… • •Podpora high-tech průmyslu •Příspěvek k národnímu důchodu – renty; pozitivní externality; •Oligopolní konkurence: zero-sum, výhoda prvního na trhu; •Vládní intervence: zvyšují ochotu vstoupit na trh (výroba zisková i když ještě není efektivní) vznikne EoS, dělení rent… – •Zisky a ztráty firem z produkce letounu pro 150 cestujících •(Boeing první na trhu) Airbus: vyrábí Airbus: nevyrábí Boeing: vyrábí B: -5 A: - 5 B: 100 A: 0 Boeing: nevyrábí B: 0 A: 100 B: 0 A: 0 • •Průmyslová politika EU – subvence ve výši 25 Airbus: vyrábí Airbus: nevyrábí Boeing: vyrábí B: -5 A: 20 B: 100 A: 0 Boeing: nevyrábí B: 0 A: 125 B: 0 A: 0 • •Oligopolní konkurence a vládní subvence Síla státu a průmyslové politiky •Stupeň do jaké jsou tvůrci politik (volení i nevolení) nezávislí na tlaku zájmových skupin - centralizace, koordinace, omezené kanály… • • •Japonsko: –vysoce centralizovaná moc; –50s rekonstrukce a industrializace; –60s konkurenceschopnost těžkého průmyslu (ocel, lodě, auta); –70s přesun k h-t (cílová odvětví), příklad polovodiče... – •USA: –decentralizace moci, mnoho kanálů působení PG; –složení kongresu – log-rolling; –nutnost reformy: fast-track… – •Francie – politika národních šampionů… – – • Trendy a kontext •Svobodný obchod historická výjimka; •Průmyslové politiky a infant industry: metoda pokus-omyl… • •Konec 20. a 21. století •Akceptace průmyslových politik a různého významu sektorů; •Ochrana citlivých odvětví – sociální faktor; •Růst vnitroodvětvového a vnitrofiremního obchodu; •Růst podílu služeb; •Srovnávání ekonomických struktur... • •Obchodní systém •Od 80. let pluralizace, regionalizace a bilateralizace; •Velmi silné politikum – zmenšuje se potenciál států vs. zvyšuje se jejich aktivita.