Peníze, stát a vnější rovnováha Vladan Hodulák Tato prezentace je určena výhradně pro studenty kurzu Mezinárodní finanční instituce HMV 425 na FSS MU v akademickém roce 2018/2019. Jakékoliv nakládání s prezentací pro jiné než studijní účely v tomto kurzu je zakázáno. tally-stick.jpg SumerianRoundTablet.JPG Roman_Coin_Group_1.jpg British-Pounds.jpg ceska-sporitelna.jpg Peníze v ekonomii hlavního proudu •Vymezení peněz na základě funkcí, které plní •Zúčtovací jednotka (měřítko hodnoty) •Uchovatel hodnoty •Prostředek směny (dnes v ekonomii nejdůležitější) •Teorie vzniku a vývoje peněz •A. Smith, C, Menger •Peníze se vznikly, protože pomohly vyřešit problém s dvojitou shodou potřeb -> peníze jsou první řadě prostředek směny •Hlavním tématem vývoje peněz je snižování transakčních nákladů •Vztah mezi penězi a bohatstvím •Kvantitativní teorie peněz: M × V = P × Q Otazníky ohledně standardního výkladu •Velmi omezený vliv na reálné ekonomické veličiny •Otázka role státu •Teoretické problémy •Rozpor mezi penězi jako uchovatelem hodnoty a jako prostředkem směny •Nepřiznané předpoklady (směna, vlastnická práva) •Empirické problémy – antropologické studie jej zásadně zpochybňují • Státní a kreditní teorie peněz •Peníze jsou především měřítko hodnoty a vznikly za účelem hospodářské koordinace ve veřejném zájmu •Vyvinuly se z předpeněžních společenských závazků •Peníze jako instituce •Vyjádření pravidla, když osoba X předá věc reprezentující peníze osobě Y, udělá tato nějaký úkon anebo předá osobě X určitou věc •Je potřeba oddělit peníze jako měřítko, jako instituci a věc, která ji představuje •Kdokoli může peníze (závazky) vydávat a téměř cokoli může tento závazek (peníze) reprezentovat (dobytek, dřevěná hůlka, drahý kov, papír) •Problém je, jak přimět lidi k přijímání takovýchto závazků a jak generalizovat závazek (takovýto obecný závazek může následně působit jako prostředek směny) •Vztah mezi daněmi a penězi • Vymezení peněz •Peníze jsou nástroj, který slouží ke koordinaci lidí při produkci a rozdělování •Peníze jsou v první řadě měřítko hodnoty, další funkce závisí na podobě hospodářského systému •Nejčastěji měří hodnotu institucionalizovaných sociálních závazků – dnes jsou to peněžní dluhy •Prostředkem směny se stávají až s přechodem na tržní vztahy •Nástin vzniku a vývoje peněz •Měřítko hodnoty usnadňující hospodářskou koordinaci v Sumeru •Peníze jako zobecněný závazek -> vznik mincí v Lýdii •Peníze a první trhy Peníze a stát •Proč lidé přijímají peníze? •Důvěra lidí vs. zákonné platidlo vs. daně a poplatky •Stát •Je po většinu historie dominantním emitentem peněz •Určuje, co reprezentuje peníze •Hierarchie peněz •Nikdo jej nemůže donutit k bankrotu ve vlastní měně •Reálná omezení •Inflace (deflace) •Vnější hospodářské vztahy (vyrovnávání platební bilance) • Monetární a fiskální politika •Monetární politika •Opatření, jimiž se vlády snaží působit na peněžní veličiny (množství peněz v oběhu, úroková sazba). •Konkrétní opatření závisí na zvolených cílech (hospodářský růst, nezaměstnanost, měnová stabilita). •Fiskální politika •Opatření ve struktuře státních příjmů a výdajů za účelem ovlivnit chod ekonomiky. •Politické problémy s monetární a fiskální politikou – redistribuční dopady na různé skupiny obyvatel Spory o podobu peněžním systému •Peníze umožňují státu mobilizovat zdroje pro veřejný zájem •Spory o podobu veřejného zájmu a o rozložení příspěvků na něj •Stát vs. věřitelé vs. dlužníci - > pravidla pro fungování peněžního systému •Historické příklady sporů •Athény •Řím •Anglie •Finanční sebeomezení státu •Nezávislost centrální banky •Stropy státních deficitů •Maximální výše dluhu •Omezení nabídky peněz (zlatý standard, fix) • Platební bilance •Bilanční účet státu na kterém se zachycují peněžní toky z/do země za určité období (typicky rok). Z definice je vyrovnaná (platby do zahraničí–platby přijaté ze zahraničí=0) •Dělení PB •běžný účet (platby za zboží a služby, bilance výnosů), pokud země více vyváží existuje přebytek BÚ, pokud více dováží existuje deficit BÚ •kapitálový účet (peněžní převody spojené s převodem kapitálu v jeho hmotné formě, málo významný) •finanční účet (přímé a portfoliové zahraniční investice, finanční deriváty a ostatní investice včetně spekulativních, změna devizových rezerv) pokud existuje přebytek FÚ země si půjčuje ze zahraničí – příliv kapitálu, pokud existuje deficit FU země půjčuje do zahraničí – odliv kapitálu •Investiční pozice – čistý vztah vůči zahraničí (věřitelská×dlužnická pozice), rozdíl mezi aktivy a pasivy • Zdroj: ČNB C:\Users\Tunoch\Pictures\Picasa\Záznam obrazovky\Záznam celé obrazovky 2.4.2014 151646.bmp.jpg Zdroj: ČNB Čistá mezinárodní investiční pozice v % HDP (2014) Švýcarsko 119,6 USA -39,7 Japonsko 74,8 Slovensko -70 Německo 36,4 Španělsko -94,5 Čína 17,1 Irsko -106,7 Rusko 16,7 Portugalsko -111,6 ČR -35,6 Řecko -121,9 Zdroj: Mezinárodní měnový fond Vnější nerovnováha •Nerovnováha mezi jednotlivými účty platební bilance •Udržitelnost deficitů běžného účtu PB •Státní rozpočet × běžný účet PB •Způsoby vyrovnání PB •Fixní kurzy •Plovoucí kurzy •Ostatní •Politické problémy s vnější nerovnováhou – redistribuční dopady