NÁBOŽENSTVÍ a POLITIKA Marek Čejka Geografie světových náboženství http://www.youtube.com/watch?v=Bd5hvXgI_bQ strana 3 Náboženství a modernita ▪ Po většinu historie náboženství pevně spjato se státními strukturami, například dominantní pozice papeže ve středověké Evropě. ▪ To výrazně změní osvícenství (odstartuje hlavně francouzská revoluce) ▪ Následně mnozí předpokládali, že nástup moderní doby bude znamenat pro náboženství ztrátu pozic – to se potvrdilo pouze v některých případech. strana 4 Antiklerikalismus ▪ Snaha o odstranění vlivu náboženství z veřejného života – termín používán hlavně v kontextu omezení moci katolické církve ▪ řada argumentů z protestantismu, rakouské Josefínské reformy (osvícenský absolutismus 1765–1790) ale hlavní vlna přichází během Francouzské revoluce (perzekuce duchovenstva) ▪ Vytvořen nový kalendář, deistický Kult Nejvyšší bytosti a ateistický Kult Rozumu (zakázán zanedlouho Napoleonem) ▪ Základy dnešního institucionálního fr. sekularismu položeny za 3. republiky (1870-1940) ▪ německý Kulturkampf – Bismarckovy politiky omezující moc katolické církve (1871-87), rakouské „Los von Rom/Pryč od Říma“) ▪ silný antikatolicismus v USA Náboženství v současném světě • Odlišná pozice náboženství na Západě a v tzv. třetím světě: západní svět prošel osvícenstvím, prudkou modernizací a sekularizací, přeměna společnosti tradiční na moderní (věda, racionalita…) a odsunutí náboženství hlavně do soukromé sféry každého jednotlivce – „odkouzlení světa“ (Max Weber) • U třetího světa je to daleko méně jednoznačné a role náboženství často výraznější a tradičnější Obecně je role náboženství v mainstreamové podobě častěji vnímána jako něco přirozeného, pozitivního a jako výraz: ◦ osobní identity, ◦ součásti tradice, ◦ případně národní identity, atd. Babylon pojmů - náboženský extrémismus, radikalismus, fundamentalismus … • pojmy nejsou používány jednoznačně (žurnalistika), mohou, ale nemusejí být synonyma • okrajové skupiny, fundamentalisté, radikálové, extremisté, sekty atd. většinou představují výraznou menšinu v rámci náboženství – podíl radikálů se však může lišit v různých státech a regionech • fundamentalismus – další častý pojem ◦ Ne každý náboženský fundamentalista musí být zároveň náboženský či politický extrémista • Mediální zájem o radikály, fundamentalisty, teroristy, o skandály církví – nikoliv o náboženský mainstream a pozitivní vliv náboženství – důsledkem je často zkreslená představa o dnešních náboženstvích • To ale nemusí znamenat, že by současná velká náboženství neprožívala různé krize • Globalizace, avšak i zpovrchňování náboženských vědomostí (internet) • Nejvyšší zájem současných médií je o islámský radikalismus Zkreslený mediální obraz náboženství „Fundamentalismus“ - původně termín spojený s protestantismem V USA vyšla v letech 1909–1915 série dvanácti svazků nazvaná The Fundamentals, která obsahovala stati napsané různými protestantskými teology stavějícím se proti jakémukoliv kompromisu s moderním životním stylem Náboženský fundamentalismus • V poslední čtvrtině 20. století vzestup náboženského fundamentalismu ve všech velkých náboženstvích. • Fundamentalistické skupiny jsou jak lokální, tak transnacionální • Řada citlivých témat, která se fundamentalisté snaží inkorporovat do politické debaty – např. omezení práv na potrat, práv homosexuálů atd. strana 11 Náboženství v Evropě Náboženství v České republice Podíl věřících Politická teologie Zkoumá průnik teologického myšlení a konceptů s politikou (+ vliv na ekonomiku, společnost, právo, obranu, ..) Vliv Carla Schmitta (Politische theologie, 1922) a Frankfurtské školy Tradičně výzkum křesťanství (Schmitt byl katolík) a politiky, dnes často islám, judaismus atd. Časopis Political theology (http://www.maneyonline.com/loi/pol) Náboženství a konfliktní linie ve společnosti V tradičnějších společnostech konfliktní linie Náboženství versus sekularismus Příklady konfliktních linií uvnitř náboženství: ◦ Judaismus ◦ sionismus vs. antisionismus, ◦ ortodoxní judaismus vs. liberální judaismus ◦ Křesťanství ◦ katolíci vs. protestanté ◦ Islám ◦ sunnité vs. šíité ◦ salafisté vs. islamisté Náboženství a politika v nedemokratických systémech Nedemokratické režimy ateistické Státní ateismus v praxi Albánie za Envera Hodži (1967-1991) Kambodža za vlády Rudých Khmérů (1975-79) Sovětský svaz – de facto 1918–1940 Čína – de facto během Kulturní revoluce (1966-76) Severní Korea – de facto od roku 1948 Sovětský ateismus a propaganda Příběh chrámu Krista Spasitele v Moskvě ve 20. a 21. století https://www.y outube.com/ watch?v=uwr GFmgH8iw Nedemokratické a hybridní systémy s náboženskými až teokratickými prvky Papež František o křesťanském násilí „Z historického pohledu je nutné říci, že my, křesťané, jsme se občas dopustili násilí v Božím jménu. Třeba třicetiletá válka byla násilí ve jménu Boha. Dnes je to nepředstavitelné, že? Často se prostřednictvím náboženství dostáváme k velice vážným a těžkým rozporům. Kupříkladu fundamentalismu. Ve třech náboženstvích máme každý své fundamentalistické skupiny, ačkoliv jsou vzhledem k celku malé.“ Papež František, 2014 Křesťané jako oběti nacismu Např. brutální perzekuce polských katolíků během války, církevní hodnostáři, kteří pomáhali židům, spojeneckým vojákům, … Konflikty s prvky křesťanského radikalismu po 2. sv. válce Druhý vatikánský koncil (1962–1965) Významná liturgická reforma katolické církve, která reagovala na potřeby moderní doby Zaštiťují papež Jan XXIII. (zemřel během koncilu) a Pavel VI. Důležité reformy: ◦ (znovu)zavedení používání národních jazyků v liturgii, ◦ zvýšení míry účasti laiků při liturgii, ◦ úprava liturgického prostoru (obrácení oltáře směrem k lidu) ◦ Vně- i vnitro-křesťanský ekumenismus, změny pohledu na židy a muslimy ◦ Část biskupů reformy odmítá a je později exkomunikována – tzv. lefebvristé (nazvaní podle kardinála Marcela Lefebvra) Náboženství a politika v demokraciích Křesťanství ve světě page 27 Dvě odlišná pojetí vztahu křesťanství a státu v demokraciích o Občanské náboženství (např. USA, Izrael) oStátní sekularismus (např. Francie, Mexiko, Belgie, kanadská provincie Quebec, donedávna Turecko) „Občanské náboženství“ (Civic religion) • Popsal sociolog Robert Bellah (blízko k němu má pojem „politické náboženství“ E. Voegelina) • Text Občanské náboženství v Americe (1967) • Primárně nenáboženské veřejné rituály, symboly, státní svátky atd. získávají náboženský charakter • V konfesijně neutrálních USA tak vzniká pocit jisté politicko-náboženské výjimečnosti (kořeny v kalvinistické predestinaci a pocitu specifického dějinného poslání USA – smlouva s Bohem) • Hodnoty společnosti se stávají posvátnými • Využívání biblické (hlavně křesťanské) rétoriky v politických projevech - mění se (prezidenti gratulují veřejně židům, muslimům atd. k jejich svátkům) Státní sekularismus (Francie) Problémy ve vztahu náboženství a politiky v demokraciích • otázka potratů, antikoncepce, kreacionismus atd. se stává politickým tématem v některých zemích ◦ Např. v Irsku není do roku 1997 možný rozvod • USA – narůstající vliv fundamentalistických evangelikálních proudů křesťanství • Náboženský revival a politizace náboženství od 70.-80. let 20. století • Dobře popisuje francouzský politolog Gilles Kepel a jeho kniha „Boží pomsta“ Popularita nových náboženských směrů a sekt na Západě Kult osobnosti politiků – religiózní aspekt? Substituce za náboženství? Islám a politika • Často se dává rovnítko mezi pojmy muslim a Arab – to není přesné, jen každý 8. muslim je Arab, mezi Araby řada dalších náboženských vyznání • Nejlidnatější muslimskou zemí je Indonésie. •Muslim ≠ islamista, převážná většina muslimů islamisté nejsou. •V současné době islám nejrychleji rostoucím náboženstvím na světě – odhady hovoří o 1,7 miliard muslimů ve světě (cca. 23% světové populace) •Islámská koncepce státu: má respektovat boží (Alláhovy) zákony – Korán a právo šaría. Z toho důvodu pro většinu muslimských náboženských autorit nepřijatelná odluka církve od státu – politika a náboženství pro ně představují dvě naprosto neoddělitelné záležitosti. • Ve 20. století po skončení koloniálního období a zisku nezávislosti, spory mezi muslimy o tom, jak má vypadat ideální muslimský stát. strana 36 Islám ve světě page 37 Sunnité a ší´ité Omán (modrá) – ibádíja (cháridža) Ší´ité Ši´íté za legitimní vůdce islámské obce považují jen potomky Muhammadovy rodiny v linii počínající jeho bratrancem a zetěm Alím ibn Abú Tálibem. Ší'ité po Muhammadově smrti 632 neuznali za právoplatného chalífu Abú Bakra ani jeho následníky Umara a Uthmána. Teprve Alí, který se stal čtvrtým voleným chalífou, je podle ší'itů pravý vůdce muslimů, imám, a po něm další z jeho rodu. Doktrína imámíje - věří, že A'immá („Imámové“) jsou praví chalífové a praví nástupci Mohammeda Isná ašaríja („Dvanáctníci“) je nejpočetnější skupinou v rámci ší'itského islámu (80 % všech ší'itů) uznávající dvanáct imámů. CHALÍFÁT strana 40 Problémy ve vztahu náboženství a politiky v Izraeli Hinduismus a politika • Řada různorodých směrů – nejedná se o náboženství v pravém slova smyslu, ale spíše o filozofický směr. • V současnosti cca. 1 miliarda věřících, převážně v Indii – kastovní společenský systém. • Princip znovuzrození (převtělování) – dlouhodobý proces, většina věřících není schopná dosáhnout spasení během svého prvního života. •V podstatě jedinou použitelnou případovou studií Indie, kde žije většina hinduistů. Kromě hinduismu v Indii i celá řada dalších náboženství. • Výraznou roli v indickém nacionalistickém hnutí sehrál Mahátma Gándhí – snaha propojit hinduismus a nacionalismus narážela na řadu problémů, sám Gándhí nakonec zavražděn náboženským extrémistou. strana 42 Hinduismus ve světě page 43 Násilí, teror a další velká náboženství (hinduismus, buddhismus, sikhismus…) Hinduismus a radikalismus Indie Sikhismus, politika a radikalismus Indie – stát Paňdžáb https://www.youtube.com/watch?v=EOzGEV9cSFw Buddhimus, politika a radikalimus Myanmar/Barma, Šrí Lanka, Indie, Japonsko Doporučená literatura: Barša, P.: Západ a islamismus – střet civilizací, nebo dialog kultur?, CDK, Brno 2001 Beránek, O.; Ostřanský, B. (ed.): Islámský stát, Academia, Praha 2016 Čejka, M: Judaismus a politika v Izraeli, Barrister & Principal, Brno 2009 Fiala, P.; Hanuš. J.; Vybíral. J. (eds.): Autorita v abrahamských náboženstvích – náboženské a politické aspekty autority v judaismu, křesťanství a islámu, CDK, Brno 2005 Juergensmeyer, M.: Teror v mysli Boží – globální vzestup náboženského násilí, CDK, Brno 2007 Kepel, G.: Válka v srdci islámu, Karolinum, Praha 2006 Kepel, G.: Boží pomsta – křesťané, židé a muslimové znovu dobývají svět, Atlantis, Brno 1996 Mendel, M.: S puškou a Koránem – Pojmy a argumenty soudobého islámského fundamentalismu, Orientální ústav AV ČR, Praha 2008 Pavlincová, H.; Horyna, B. (eds.): Slovník judaismus, křesťanství, islám, nakl. Olomouc, Olomouc 2003