Období střední dospělosti PSY 104 Co vás napadne, když se řekne… n nSTŘEDNÍ DOSPĚLOST? Image result for janus two faced Obecná charakteristika nDle Vágnerové cca mezi 40 – 50 lety, jinde bývá vymezována mezi 40 – 60/65 lety. nHlavním úkolem je: n - dosažení a udržení uspokojivé profesní pozice n - stabilizace rodiny nVrchol zralosti nNárůst zodpovědnosti (roste a vrcholí v tomto období) n n Očekávání nSpolečnost očekává, že člověk v tomto věku dostojí všem svým povinnostem vzhledem k tomu, že již dosáhl svých kompetencí nOčekává se harmonizace a vyváženost – dospělý v tomto věku by měl být schopen „obětí“ a zároveň být otevřený „přijímat“ i od druhých lidí n Spíše individuální události nVětšina významných událostí se odehrává dříve (vstup do manželství, narození děti) nebo později (smrt rodičů) nSpíše individuální významné proměny nebo kumulace a dopad dříve započatých procesů nDefinitivní uzavření některých možností (mateřství) nebo omezení jiných (změna profesního zaměření). „Podoba“ střední dospělosti závisí na následujících faktorech: §gender §kohorta §socioekonomický status (SES) §rasa §etnicita §kultura §region §osobnost §manželský/partnerský status §rodičovský status §pracovní status §zdravotní stav n nSubjektivní věk – tj. způsob, jak se lidé cítí – cca o 10-15% nižší než chronologický věk – „cítit se mladší“ souvisí s objektivními ukazateli zdraví nStřední věk má kohortově specifický charakter nVliv sociálních hodin (biologické již slabší vliv – jak je tomu v současnosti?) nNechuť k přijetí úkolů tohoto období většinou souvisí s dřívější tendencí k oddalování dospělosti (emerging adulthood?). Střední věk – doba protikladů §Vrchol životních sil x další rozvoj je však již časově limitovaný §Komfort, sebejistota, sebevědomí x ztráty a pocity životní prohry §Neuspokojivá bilance – snaha o změny (profese, partnerství) §Dosažení středu života Image result for new car and new girl Ztráty a zisky §Vysoký krevní tlak §Vysoká hladina cholesterolu §Artritida §Změny vzhledu §Zátěž spojená s péčí o druhé §Lepší emoční regulace §Moudrost a praktická inteligence §Pocit kompetence a „mistrovství“ •Ztráta plodnosti – nová sexuální svoboda? Reprezentativní soubor oblast Boston nNejčastější problémy reportované ve střední dospělosti: §„Mít vše hotové“ §Paměť §Nedostatek energie §Práce §Spánek American Board of Family Practice (1990) nobavy §Změny kondice, zdraví fyzické a mentální, stárnutí. §Obavy z chronické nemoci a nadváhy. n nvýhody §Svoboda, kontrola §Stabilita a zkušenosti §Finanční jistota § §Zlepšení vztahů s rodinou a přáteli §Péče o stárnoucí rodiče a pomoc dětem §Spoření na důchod •úkoly Životní události nDospívající děti – prázdné hnízdo nPrarodičovství nDosahování kariérních a profesních cílů nMenopauza §Načasování souvisí se SES §Nižší SES – dřívější začátek středního věku a také jeho dřívější konec (longitudinální studie – vyšší riziko chronických onemocnění ve středním věku). n n Chronologický věk? §Není vhodným měřítkem pro určení středního věku § §Věkové normy spojené se sociálními milníky jsou jasnější v předchozím a následném období (ukončení školy, odchod do důchodu). Image result for důchod Proč bylo období střední dospělosti dlouho ve vývojové psychologii opomíjeno (Lehr, 1978): ndlouhodobá převaha biologických teorií vývoje nproblémy se získáváním vzorku a s tím spojené metodologické diskuse nvýzkumné zaměření na sociální skupiny, u kterých se předpokládá znevýhodnění nebo diskriminace nNěkteré přístupy ke studiu vývojových procesů v období střední dospělosti byly inspirovány výsledky gerontologického výzkumu, které ukazují, jak je podstatná část chování ve stáří determinována biografickými faktory: –„Aktuální chování může být kompletně pochopeno jen tehdy, jestliže jsou známy biografické faktory.“ (Shanas, 1975). nDalší příspěvky byly motivovány výzkumným zájmem o dlouhodobé konsekvence vývoje v dětství a adolescenci – sledovány „outcomes“, rizikové a protektivní faktory vývoje. Různá pojetí střední dospělosti C. G. Jung nDochází k integraci různých složek osobnosti, které mohly v předchozích stadiích působit protikladně a byly v podkladu dynamického vývoje a nyní dochází k jejich harmonizaci nProces individuace probíhá celoživotně, ale v tomto období je nejvýraznější (Jung 1933, p. 108) n“Thoroughly unprepared we take the step in to the afternoon of life; worse still, we take this step with the false presupposition that our truths and ideals will serve us as hitherto. But, we cannot live the afternoon of life according to the program of life’s morning—for what was great in the morning will be little at evening, and what in the morning was true will at evening have become a lie”. Různá pojetí střední dospělosti C. G. Jung 2 nIndividuace – kolektivní témata a symboly – vnitřní růst v druhé polovině života. Lidé začínají zažívat pokles fyzických sil, ale také začínají realizovat to, co nemohli uskutečnit v mladším věku. nZ psychologické perspektivy se získávání nových znalostí a dovedností stává méně důležité, prioritu získávají spíše otázky smyslu života a spirituality Různá pojetí střední dospělosti Charlotte Bühlerová nDer menschliche Lebenslauf als psychologisches Problem (1933) – model life-span vývoje na základě zisků a ztrát. nStřední dospělost je vnímána jako přechodné období – než naberou na síle regresní tendence. nEmpiricky založeno na analýzách biografií známých osobností, ale i „běžných“ lidí. Různá pojetí střední dospělosti Erich Rothacker (1938) n nStřední dospělost je stadium, kdy dochází ke střetu dvou základních trajektorií lidského života – zatímco fyziologické funkce oslabují, psychologické dále dozrávají a rostou až do smrti. Různá pojetí střední dospělosti Erich Homburger Erikson (Childhood and Society, 1950) n nRaná dospělost – intimita x izolace nStřední dospělost – generativita x stagnace nPozdní dospělost – integrita x zoufalství nVaillant (1977) nMezi „generativitu a integritu“ vkládá meziobdobí zvané: “keepers of the meaning,” zaměřeno na přenos hodnot do společnosti Různá pojetí střední dospělosti Robert C. Peck (1956) nVychází z perspektivy 8. Eriksonova psychosociálního konfliktu (integrita x zoufalství). nDruhou polovina života (od 30 let) rozděluje do několika stadií, které se mohou objevovat v různých sekvencích. noceňování moudrosti x oceňování fyzické síly nsocializace x sexualizace – redefinice partnerství, která akcentuje aspekty individuality a společenství místo sexuálních aspektů nflexibilita x vyčerpanost – život s dětmi, smrt rodičů, snížení kontaktů s vrstevníky nflexibilita x rigidita – riziko zatuhnutí… Různá pojetí střední dospělosti Robert Havighurst nStřední dospělost (zejména mezi 30. a 40. rokem) charakterizována vyšším stupněm stability: n„This is the period of least introspection and self-awareness. Doubts about oneself have been put to rest. The ego is in command, maturation introduces no new factors, and the situation is generally stable and satisfactory“ (Havighurst, 1963, s. 31) Různá pojetí střední dospělosti Robert Havighurst nDekáda mezi 40. a 50. rokem života je podle něj „prime time of life“, je to perioda expanze síly a vlivu a rostoucího zájmu o občanské a kulturní aktivity. nDekáda mezi 50. a 60. rokem – značná interindividuální variabilita, která je ovlivňována takovými proměnnými jako je pohlaví nebo příslušnost k určité sociální skupině. Neugarten (1968) - řada studií - Committee on Human Development, University of Chicago nStřední dospělost – jako samostatná perioda životního cyklu, kvalitativně odlišná od jiných období. nLidé ve středním věku se vidí jako „most mezi generacemi v rodině, práci a společnosti“. nČasová perspektiva se mění ze zaměření na „čas od narození“ na „zbývající čas k životu“. nPocity maximální kapacity a schopnosti zvládat požadavky okolí. nPocity vztahující se k hodnocení a pojetí vlastní osoby jsou velmi diferencované. nZřídka se objevují přání „být znovu mladý“. Krize středního věku??? nNapětí nNespokojenost nPocity prázdnoty nNesmyslnost dosavadního konání a směřování vlastního života nReakce na limity a uzavírání možností nBilancování dosavadního života, které může vést ke změně a lepšímu sebepoznání n Krize středního věku??? nTento koncept se objevuje v 60. a 70. letech jako výsledek nadhodnocení biologických faktorů ve vývoji a rostoucí popularity psychoanalýzy nAčkoliv tento koncept může být vnímán jako „čistý výplod“ nebo kolektivní fantazie vytvořené bílými muži středního věku pro bílé muže středního věku, měl (a stále má) obstojně rozeznatelné dimenze. Krize středního věku??? nKaren Horneyová – Neurosis and Human Growth (1950) – prožitek krize je předpoklad pro naplnění potřeby seberealizace nC. G. Jung – naplnění individuace není možné bez tenze a narušení homeostázy n Krize středního věku??? nKoncept krize středního věku nemá silnou podporu v současné literatuře nReid a Willis (1999) – krize středního věku se příliš dramatizuje – chybí empirická podpora n n Krize vs. stresory nKrize středního věku jako fáze vývoje, kterou musí dospělí procházet je cca od 80. let minulého století výzkumníky odmítána. nOsobnost a historie předchozích "krizí" predisponuje některé lidi k tomu, že zažívají problémy připisované tradičně krizi středního věku. Krize vs. stresory nRozdíl mezi "krizí" a každodenními stresory ("overload"). nJak na muže, tak ženy v tomto období často působí celá řada stresorů, vyplývajících z mnohačetných rolí, které musí zastávat (manžel/manželka, matka/otec, syn/dcera, zaměstnanec atd.) Krize vs. stresory nNegativní životní události (smrt partnera, rodičů, nezaměstnanost) jsou příčinou období zvýšeného psychického stresu nebo deprese. nTyto události se ale mohou objevovat dříve nebo později a nejsou vázány normativně pouze na období střední dospělosti (jejich výskyt je ale v tomto období vyšší). nKrize středního věku: Úskalí a šance (Michal Hrdlička, Julián Kuric, & Marek Blatný, 2006) n