PSY402 Projektivní metody Přednáška, 27.11. 2017 Prof. PhDr. I. Čermák, CSc. Co musíme akceptovat n nExistenci nevědomí nProjektivní (apercepční) povahu ROR a TAT a jiných metod Projekce jako obranný mechanismus S. Freud nu paranoidního onemocnění, obranný symptom projevující se nedůvěrou vůči ostatním. Vytěsněným myšlenkám, které představují výčitky týkající se zážitku traumatu z dětství, je odepřeno uznání (tj. nemohou být přítomny ve vědomí) a ty se vrací v bludných představách. (Freud, 1896/2000, s. 317) n Širší pojetí projekce S. Freud n „Ale projekce není pojímána jen jako obrana, může se objevit také tam, kde není přítomný žádný konflikt. Projekce vnitřních prožitků do vnějšího světa je primitivní mechanismus, který také ovlivňuje naši smyslovou percepci, což má výrazný podíl formování vnějšího světa. Za jistých podmínek, které nebyly ještě dostatečně prostudovány, dokonce myšlenkové a emoční procesy mohou být projikovány podobně jako smyslové percepty, a utváří vnější svět, zatímco by měly zůstat ve světe vnitřním...“ (Totem a tabu (1938/1991, s. 50.) n Projekce H. A. Murray nProces, pomocí něhož jsou psychické elementy - potřeby, emoce, představy a též kontexty představ aktivované těmito afektivními stavy- spojeny se zkušeností subjektu k vnějšímu světu bez dostatečné objektivní evidence. nTendence lidí nechat se ovlivňovat potřebami, zájmy, tj. psychickou organizací, tak jak ji kognitivně ztvárňujeme (jinak řečeno interpretujeme percepční vstupy), kdykoli jsou vystaveni podnětu, který disponuje jistou dávkou vágnosti. nTAT evokuje inhibované nevědomé tendence n Projektivní distorze L. Bellak nZákladem mechanismu projekce je projektivní distorze. Jde o zkreslení vnímaného objektu idiosynkratickou optikou vnímatele. Projektivní test: Lawrence K. Frank (1939, s. 402-403) nP.t. navozuje u jedince tendenci odhalit jeho způsob organizace zkušenosti tak, že se vystaví působení pole (objektů, materiálu, zkušenosti) s relativně malou strukturou nezakotvenu v kulturních vzorcích tak, aby osobnost mohla projikovat do tohoto flexibilního (tvárného) pole svůj způsob vidění života, své významy, akcenty, vzorce a zejména pocity. Tím vyvoláváme projekci privátního světa osobnosti jedince, neboť jedinec je nucen organizovat pole, interpretovat materiál a afektivně na něj reagovat….Důležitým a determinujícím procesem je osobnost subjektu, která funguje v kontextu stimulus-situace, jako kdyby to samo o sobě mělo pro něj zcela privátní význam nebo úplně tvárný charakter, který se poddává subjektově kontrole. Projektivní hypotéza nLawrence Frank (1939): lidé se pokoušejí porozumět vágním podnětům – interpretace, které nabízejí pak zachycuje jejich potřeby, pocity, zkušenosti, myšlenky. Označuje skupinu testů jako projektivní Apercepce (Morganová, Murray, později Bellak) nSíla podnětové situace nezávisí na tlaku percepce, ale na tlaku apercepce – vnímaný objekt by mi mohl něco způsobit nebo já mohu způsobit něco objektu nSoučasné situace vyvolávají obrazy, které reprezentují situace z minulosti. nK percipovanému objektu je „přidáno“ něco z nevědomých nebo vědomých vzpomínek n „Objektivní“ a „projektivní“ v testech osobnosti n„Objektivní“ jako vlastnost testu nAdjektiva, tvrzení, otázky – do jaké míry popisují osobnost jedince nPředem připravený klíč k vyhodnocení n„Projektivní“ jako vlastnost testu nMinimální externí vodítka nebo omezení nVíceznačnost úkolu nProjekce osobnostních charakteristik n Další psychické procesy: pochybnosti o projektivních testech? nVýkonové (Performance tasks) nBehaviorální (Behavioral tasks) nKonstruktivní (Constructive methods) nVolné odpovědi, aocociace (Free-response measures) nVýrazové (Expressive tests) nImplicitní (Implicit methods) nAtribuční (Atributive tests) nImaginativní nKognitivní Rorschachova metoda n n10 tabulí – viz „Rorschach“ jako královská projektivní metoda nROR – od svého vzniku vystaven kritice pro neuspokojivou validitu a reliabilitu nExner publikoval v roce 1974 první vydání CS – psychometricky korektní skórovací systém z hlediska validity a reliability nOd roku 1995 vystaven opakované kritice: Garb, 1999, Grove, Barden, Garb, Lilienfield, 2002, Lilienfield, Wood, Garb, 2000, atd. nPraktici a výzkumníci reagovali: analýzy existujících studií, metaanalýzy, nové výzkumy Rorschach: vědecká evidence nValidita: 125 meta-analýz a 800 ověření via multimethod postupu nZávěr: psychologická diagnostika je stejně validní jako měření v medicíně (srovnatelné s fMRI, dentální radiografií, pozitronovou emisní tomografií apod. nSrov. validity ROR s val. MMPI testy inteligence – srovnatelné nInkrementální validita- též dokumentována Soudobé přístupy n nCS: Comprehensive System J. E. Exnera, Jr. n nR-PAS: Rorschach Performance Assessment System (Meyer, G. J., Viglione, D.J., Mihura, J. L., Erard, R. E., Erdberg, P., 2011) Rorschach Performance Assessment System Administration, coding, interpretation, and technical manual. Toledo n Administrace - výběr n nKdy: po testu inteligence (nemusíte se zabývat tím, zda-li odpovíte správně) nInstrukce: Co by to mohlo být? nAsociační fáze, žádné bližší vysvětlení testu, situace nejvíce nestrukturovaná nInquiry n n Skórování 1.Lokalizace nuchopení celé skvrny W nuchopení detailu skvrny D nuchopení neobvyklého detailu Dd npostihnutí meziprostoru – inverze figury, pozadí: SW, D, Dd, WS, DS, DdS n n2. Vývojová kvalita: +, v/+, o, v n n n Skórování n3. Determinanty ntvar skvrny – tvarové odpovědi F npohybové odpovědi M, FM, m nbarva skvrny – barvové odpovědi C, FC, CF, Cn ndifúzní dojem z šedých a černých ploch – odstínové odpovědi: achromatická b. C´, šerosvitová o.Y, vista o.V, textura odpovědi T nDimenzionální o. – FD nsymetrická - Fr n4. Obsahy: zvířata, lidé, rostliny atd. n5. Speciální skóry: Neobvyklé verbalizace: a) deviované verbalizace a d.odpovědi (DV, DR), b) nepatřičné kombinace (INCOM, FABCOM, CONTAM), c)nepatřičná logika (ALOG) n perseverace (PSV), abstraktní obsah (AB), agresivní pohyb (AG), kooperativní pohyb (COP), morbidní obsah (MOR), kvalita lidské odpovědi (GHR, PHR), osobní odpovědi (PER) barvové projekce (CP) n Interpretace 1.způsob zpracovávání informací (jak se lidé vztahují ke svému světu a jak v něm dokážou fungovat), 2.kognitivní mediace (jak vnímají objekty své pozornosti), 3. ideace (jak přemýšlejí o objektech, které vnímají), 4. kontrola a tolerance stresu, případně zvládání situačního stresu (jaké zdroje mají k dispozici, aby zvládli stres), 5.afektivní rysy (jak řeší emocionální situace a jak prožívají a projevují své pocity), 6.sebepercepce (jak vnímají sami sebe), 7.interpersonální percepce (jak vnímají druhé a jak se k nim vztahují) n n Tematicko-apercepční test E:\Výuka, etc\ROR_TAT_výuka\TAT_TABULE\Úvod_sebezkušenost\TAB_1.jpg Tvůrci TAT nHenry Alexander Murray n nChristiana Drummond Morganová n n murray.gif (6147 bytes) morgan 2762628221_f0008f0da1 christiana TAT: vědecká evidence nKódovací (skórovací) systémy nObsahová v.: délka příběhu ve vztahu ke každému skórovacímu systému, bohatost a chudost příběhu, míra projekce, nSouběžná validita, prediktivní validita, nRůzné zdroje validity (autobiografie, rozhovory, sny, jiné projektivní techniky,jiné neprojektivní metody intenzivní případové studie, srovnání různě definovaných skupin, „slepá“ evaluace,apod.) nStudie od 40. let - validita se ukazuje být více než uspokojivá nVysoká shoda mezi posuzovateli (interrater reliability) již od 50.let n n n Počet tabulí n31 tabulí n20 tabulí n11 tabulí (Bellak, Abrams, 1997): n1, 2, 3BM, 4, 6BM, 7GF, 8BM, 9GF, 10, 13MF n Optimální typ obrázku nNejednoznačný, náznak situace, jakoby nedokončený – vypravěč pro něj obtížně hledá prototypický příběh v kultuře nPřítomnost potenciální „potíže“ v příběhu Některé strukturované skórovací systémy - TAT nObranné mechanismy (Ph.Cramer) nŠkála orální závislosti (S. Huprich) nHodnocení primárních procesů (R.R.Holt) nKomunikační deviace (M.T.Singer, L.C.Wynne). nIndex transcendence (E.A.Weisskopf) nPsychokulturní systém hodnocení (G.De Vos) nSymbióza (F.Summers) nŠkála ambiciózně-narcistického stylu (D.W.Harder,D.F. Greenwald) nSCORS (D.Westen) nEmpatie (H.Teglasi) nInterpersonální decentrace (Melvin Feffer, Sharon R. Jenkins) Afektivní škála (Antoinette Thomas) n n Budoucnost projektivních metod a.zvyšovat konstruktovou a inkrementální validitu projektivních metod b.vytvářet specifické skórovací systémy a ověřovat jejich reliabilitu c.Provádět kontrolované výzkumy (s klinickými a kontrolními skupinami) d.používat je v multimethod diagnostické konfiguraci e.využívat je v rámci terapeutické (kolaborativní) diagnostiky n Projektivní metody: vybrané základní zdroje v češtině nŽenatý, J., Máthé, R. (2009). Projektivní významy Rorschachových tabulí. Nové Zámky, Praha: Psychoprof a ČSRaP. nPolák, A., Obuch, I. (2011). Komprehensivní systém J. E. Exnera, Jr. Standardizovaný přístup k vyhodnocování Rorschachovy metody. Praha: Hogrefe, Testcentrum. nČermák, I., Fikarová, T. (Eds.) (2012). Tematicko-apercepční test: interpretační perspektivy. Nové Zámky: Psychoprof, s.r.o. nŘíčan, P., Ženatý, J. (1988). K teorii a praxi projektivních technik. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy nLečbych, M. (2013). Rorschachova metoda. Integrativní přístup k interpretaci. Praha: Grada. n n n n Projektivní metody: vybrané základní zdroje v češtině nLečbych, M. (2013). Wagnerův Hand test: Aplikace ve výzkumu a praxi. Olomouc: Vydavatelství UP nSeitl, M., Lečbych, M. (2016). Lidská pohybová determinanta v Rorschachově metodě. Olomouc: Vydavatelství UP nObereignerů, R., Čáp, D., Krausová, V. a kol. (2016). Vybrané ukazatele sociální zralosti osobnosti v projektivních psychodiagnostických metodách. Olomouc: Univerzita Palackého. nHárdi, I. (1992). Dynamický test kresby l´udskej postavy. Nové Zámky: Psychoprof, s.r.o. n n n