PSY402
Projektivní metody
Přednáška, 27.11. 2017
Prof. PhDr. I. Čermák, CSc.

Co musíme akceptovat
n
nExistenci nevědomí
nProjektivní (apercepční) povahu ROR a TAT a jiných metod

Projekce jako obranný mechanismus
S. Freud
nu paranoidního onemocnění, obranný symptom projevující se nedůvěrou vůči ostatním. Vytěsněným
myšlenkám, které představují výčitky týkající se zážitku traumatu z dětství, je odepřeno uznání
(tj. nemohou být přítomny ve vědomí) a ty se vrací v bludných představách. (Freud, 1896/2000, s.
317)
n

Širší pojetí projekce
S. Freud
n  „Ale projekce není pojímána jen jako obrana, může se objevit také tam, kde není přítomný žádný
konflikt. Projekce vnitřních prožitků do vnějšího světa je primitivní mechanismus, který také
ovlivňuje naši smyslovou percepci, což má výrazný podíl formování vnějšího světa. Za jistých
podmínek, které nebyly ještě dostatečně prostudovány, dokonce myšlenkové a emoční procesy mohou být
projikovány podobně jako smyslové percepty, a utváří vnější svět, zatímco by měly zůstat ve světe
vnitřním...“ (Totem a tabu (1938/1991,  s. 50.)
n

Projekce
H. A. Murray
nProces, pomocí něhož jsou psychické elementy - potřeby, emoce, představy a též kontexty představ
aktivované těmito afektivními stavy- spojeny se zkušeností subjektu k vnějšímu světu bez dostatečné
objektivní evidence.
nTendence lidí nechat se ovlivňovat potřebami, zájmy, tj. psychickou organizací, tak jak ji
kognitivně ztvárňujeme (jinak řečeno interpretujeme percepční vstupy), kdykoli jsou vystaveni
podnětu, který disponuje jistou dávkou vágnosti.
nTAT evokuje inhibované nevědomé tendence
n

Projektivní distorze
L. Bellak
nZákladem mechanismu projekce je projektivní distorze. Jde o zkreslení vnímaného objektu
idiosynkratickou optikou vnímatele.

Projektivní test: Lawrence K. Frank (1939, s. 402-403)
nP.t. navozuje u jedince tendenci odhalit jeho způsob organizace zkušenosti tak, že se vystaví
působení pole (objektů, materiálu, zkušenosti) s relativně malou strukturou nezakotvenu v
kulturních vzorcích tak, aby osobnost mohla projikovat do tohoto flexibilního (tvárného) pole svůj
způsob vidění života, své významy, akcenty, vzorce a zejména pocity. Tím vyvoláváme projekci
privátního světa osobnosti jedince, neboť jedinec je nucen organizovat pole, interpretovat materiál
a afektivně na něj reagovat….Důležitým a determinujícím procesem je osobnost subjektu, která
funguje v kontextu stimulus-situace, jako kdyby to samo o sobě mělo pro něj zcela privátní význam
nebo úplně tvárný charakter, který se poddává subjektově kontrole.

Projektivní hypotéza
nLawrence Frank (1939): lidé se pokoušejí porozumět vágním podnětům – interpretace, které nabízejí
pak zachycuje jejich potřeby, pocity, zkušenosti, myšlenky. Označuje skupinu testů jako projektivní

Apercepce (Morganová, Murray, později Bellak)
nSíla podnětové situace nezávisí na tlaku percepce, ale na tlaku apercepce – vnímaný objekt by mi
mohl něco způsobit nebo já mohu způsobit něco objektu
nSoučasné situace vyvolávají obrazy, které reprezentují situace z minulosti.
nK percipovanému objektu je „přidáno“ něco z nevědomých nebo vědomých vzpomínek
n

„Objektivní“ a „projektivní“ v testech osobnosti
n„Objektivní“ jako vlastnost testu
nAdjektiva, tvrzení, otázky – do jaké míry popisují osobnost jedince
nPředem připravený klíč k vyhodnocení
n„Projektivní“ jako vlastnost testu
nMinimální externí vodítka nebo omezení
nVíceznačnost úkolu
nProjekce osobnostních charakteristik
n

Další psychické procesy: pochybnosti o projektivních testech?
nVýkonové (Performance tasks)
nBehaviorální (Behavioral tasks)
nKonstruktivní (Constructive methods)
nVolné odpovědi, aocociace (Free-response measures)
nVýrazové (Expressive tests)
nImplicitní (Implicit methods)
nAtribuční (Atributive tests)
nImaginativní
nKognitivní

Rorschachova metoda
n
n10 tabulí – viz

„Rorschach“  jako královská projektivní metoda
nROR – od svého vzniku vystaven kritice pro neuspokojivou validitu a reliabilitu nExner publikoval
v roce 1974 první vydání CS – psychometricky korektní skórovací systém z hlediska validity a
reliability nOd roku 1995 vystaven opakované kritice: Garb, 1999, Grove, Barden, Garb, Lilienfield,
2002, Lilienfield, Wood, Garb, 2000, atd. nPraktici a výzkumníci reagovali: analýzy existujících
studií, metaanalýzy, nové výzkumy

Rorschach: vědecká evidence
nValidita: 125 meta-analýz a 800 ověření via multimethod postupu  nZávěr: psychologická diagnostika
je stejně validní jako měření v medicíně (srovnatelné s fMRI, dentální radiografií, pozitronovou
emisní tomografií apod. nSrov. validity ROR s val. MMPI  testy inteligence – srovnatelné
nInkrementální validita- též dokumentována

Soudobé přístupy
n
nCS: Comprehensive System J. E. Exnera, Jr.
n
nR-PAS: Rorschach Performance Assessment System (Meyer, G. J., Viglione, D.J., Mihura, J. L.,
Erard, R. E., Erdberg, P., 2011) Rorschach Performance Assessment System Administration, coding,
interpretation, and technical manual. Toledo
n

Administrace - výběr
n
nKdy: po testu inteligence (nemusíte se zabývat tím, zda-li odpovíte správně)
nInstrukce: Co by to mohlo být?
nAsociační fáze, žádné bližší vysvětlení testu, situace nejvíce nestrukturovaná
nInquiry
n
n

Skórování
1.Lokalizace
nuchopení celé skvrny   W
nuchopení detailu skvrny D
nuchopení neobvyklého detailu Dd
npostihnutí meziprostoru – inverze figury, pozadí:   SW, D, Dd, WS, DS, DdS
n
n2. Vývojová kvalita: +, v/+, o, v
n
n
n

Skórování
n3. Determinanty
ntvar skvrny – tvarové odpovědi F
npohybové odpovědi M, FM, m
nbarva skvrny – barvové odpovědi C,  FC, CF, Cn
ndifúzní dojem z šedých a černých ploch – odstínové odpovědi: achromatická b. C´, šerosvitová o.Y,
vista o.V, textura odpovědi  T
nDimenzionální o. – FD
nsymetrická -  Fr
n4. Obsahy: zvířata, lidé, rostliny atd.
n5. Speciální skóry: Neobvyklé verbalizace: a) deviované verbalizace a d.odpovědi (DV, DR), b)
nepatřičné kombinace (INCOM, FABCOM, CONTAM), c)nepatřičná logika (ALOG)
n        perseverace (PSV), abstraktní obsah (AB), agresivní pohyb (AG), kooperativní pohyb (COP),
morbidní obsah (MOR), kvalita lidské odpovědi (GHR, PHR), osobní odpovědi (PER) barvové projekce
(CP)
n

Interpretace
1.způsob zpracovávání informací (jak se lidé vztahují ke svému světu a jak v něm dokážou fungovat),
2.kognitivní mediace (jak vnímají objekty své pozornosti),
3. ideace (jak přemýšlejí o objektech, které vnímají),
4. kontrola a tolerance stresu, případně zvládání situačního stresu (jaké zdroje mají k dispozici,
aby zvládli stres),
5.afektivní rysy (jak řeší emocionální situace a jak prožívají a projevují své pocity),
6.sebepercepce  (jak vnímají sami sebe),
7.interpersonální percepce (jak vnímají druhé a jak se k nim vztahují)
n
n

Tematicko-apercepční test
E:\Výuka, etc\ROR_TAT_výuka\TAT_TABULE\Úvod_sebezkušenost\TAB_1.jpg


Tvůrci TAT
nHenry Alexander Murray
n
nChristiana Drummond Morganová
n
n
murray.gif (6147 bytes) morgan 2762628221_f0008f0da1 christiana

TAT: vědecká evidence
nKódovací (skórovací) systémy
nObsahová v.: délka příběhu ve vztahu ke každému skórovacímu systému, bohatost a chudost příběhu,
míra projekce,
nSouběžná validita, prediktivní validita,
nRůzné zdroje validity (autobiografie, rozhovory, sny, jiné projektivní techniky,jiné neprojektivní
metody intenzivní případové studie, srovnání různě definovaných skupin, „slepá“ evaluace,apod.)
nStudie od 40. let - validita se ukazuje být více než uspokojivá
nVysoká shoda mezi posuzovateli (interrater reliability) již od 50.let
n
n
n

Počet tabulí
n31 tabulí
n20 tabulí
n11 tabulí (Bellak, Abrams, 1997):
n1, 2, 3BM, 4, 6BM, 7GF, 8BM, 9GF, 10, 13MF
n

Optimální typ obrázku
nNejednoznačný, náznak situace, jakoby nedokončený – vypravěč pro něj obtížně hledá prototypický
příběh v kultuře
nPřítomnost potenciální „potíže“  v příběhu

Některé strukturované skórovací systémy - TAT
nObranné mechanismy (Ph.Cramer)
nŠkála orální závislosti (S. Huprich)
nHodnocení primárních procesů (R.R.Holt)
nKomunikační deviace (M.T.Singer, L.C.Wynne).
nIndex transcendence (E.A.Weisskopf)
nPsychokulturní systém hodnocení  (G.De Vos)
nSymbióza (F.Summers)
nŠkála ambiciózně-narcistického stylu (D.W.Harder,D.F. Greenwald)
nSCORS (D.Westen)
nEmpatie (H.Teglasi)
nInterpersonální decentrace (Melvin Feffer, Sharon R. Jenkins)
Afektivní škála (Antoinette Thomas)
n
n

Budoucnost projektivních metod
a.zvyšovat konstruktovou a inkrementální validitu projektivních metod
b.vytvářet specifické skórovací systémy a ověřovat jejich reliabilitu
c.Provádět kontrolované výzkumy (s klinickými a kontrolními skupinami)
d.používat je v multimethod diagnostické konfiguraci
e.využívat je v rámci terapeutické (kolaborativní) diagnostiky
n

Projektivní metody: vybrané základní zdroje v češtině
nŽenatý, J., Máthé, R. (2009). Projektivní významy Rorschachových tabulí. Nové Zámky, Praha:
Psychoprof a ČSRaP. nPolák, A., Obuch, I. (2011). Komprehensivní systém J. E. Exnera, Jr.
Standardizovaný přístup k vyhodnocování Rorschachovy metody. Praha: Hogrefe, Testcentrum. nČermák,
I., Fikarová, T. (Eds.) (2012). Tematicko-apercepční  test: interpretační perspektivy. Nové Zámky:
Psychoprof, s.r.o. nŘíčan, P., Ženatý, J. (1988). K teorii a praxi projektivních technik.
Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy nLečbych, M. (2013). Rorschachova metoda.
Integrativní přístup k interpretaci. Praha: Grada.
n
n
n
n

Projektivní metody: vybrané základní zdroje v češtině
nLečbych, M. (2013). Wagnerův Hand test: Aplikace ve výzkumu a praxi. Olomouc: Vydavatelství UP
nSeitl, M., Lečbych, M. (2016). Lidská pohybová determinanta v Rorschachově metodě. Olomouc:
Vydavatelství UP nObereignerů, R., Čáp, D., Krausová, V. a kol. (2016). Vybrané ukazatele sociální
zralosti osobnosti v projektivních psychodiagnostických metodách. Olomouc: Univerzita Palackého.
nHárdi, I. (1992). Dynamický test kresby l´udskej postavy. Nové Zámky: Psychoprof, s.r.o.
n
n
n