1
Doporučení CM/Rec(2014)2
Výboru ministrů členských států
o podpoře lidských práv starších osob
(Přijaté Výborem ministrů dne 19. února 2014
na 1192. zasedání zástupců ministrů)
Výbor delegátů ministrů, podle ustanovení čl. 15.b Statutu Rady Evropy,
Maje na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty mezi členskými státy,
mimo jiné podporou společných norem a rozvíjením postupů v oblasti lidských práv;
Maje na mysli zejména Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ETS č. 5)
ve světle příslušné judikatury Evropského soudu pro lidská práva, Evropskou sociální
chartu (ETS č. 35) otevřenou k podpisu v roce 1961 a revidovanou v roce 1996 (ETS
č. 163), zejména její článek 23 (Právo starších osob na sociální ochranu), ve světle jeho
výkladu Evropským výborem sociálních práv, jakož i příslušná ustanovení Úmluvy
o ochraně lidských práv a základních svobod a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti
s aplikací biologie a medicíny: Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (ETS č. 164);
Bera v úvahu Doporučení Výboru ministrů CM/Rec(2011)5 o snižování rizika zranitelnosti
starších migrantů a zvýšení jejich prosperity, Doporučení CM/Rec(2009)6 o stárnutí
a zdravotním postižení v 21. století: udržitelné rámce umožňující vyšší kvalitu života
v inkluzivní společnosti a Doporučení Rec(94)9 o starších osobách;
Přihlížeje k Rezoluci Parlamentního shromáždění 1793 (2011) o „Podporování aktivního
stárnutí - využívání pracovního potenciálu starších lidí“, Doporučení 1796 (2007)
o „situaci starších osob v Evropě“, Doporučení 1749 (2006) a Doporučení č. 1502 (2006)
o ”Demografických výzvách pro sociální soudržnost”, Doporučení č. 1591 (2003)
o „výzvách sociální politiky ve stárnoucích evropských společnostech“, Doporučení
č. 1619 (2003) o „právech starších migrantů“ a Doporučení 1418 (1999) „o ochraně
lidských práv a důstojnosti nemocných v posledním stádiu onemocnění a umírajících“;
Připomínaje ustanovení týkajících se starších osob v Úmluvě Organizace spojených
národů o právech osob se zdravotním postižením a v Akčním plánu Rady Evropy
na podporu práv a plné účasti osob se zdravotním postižením ve společnosti: zlepšení
kvality života osob se zdravotním postižením v Evropě (2006-2015);
Přihlížeje k příslušným mezinárodním úmluvám a nástrojům, jakož i k trvalé práci
Organizace spojených národů, zejména k zásadám OSN pro seniory (1991),
Madridskému mezinárodnímu akčnímu plánu stárnutí (Madrid International Plan of Action
on Ageing, MIPAA) a Regionální prováděcí strategii pro Evropu, pracovní skupině pro
stárnutí pro posílení ochrany lidských práv starších osob a rozhodnutí Rady pro lidská
práva o jmenování nezávislého odborníka pro požívání všech lidských práv staršími
osobami;
Vědom si demografických změn v Evropě a stále většího počtu starších osob v našich
společnostech;
Zdůrazňuje, že značný nárůst délky života, který nastal v minulém století, by neměl být
vnímán jako břemeno pro společnost, ale jako pozitivní trend;
Připomínaje důležitý lidský, sociální a hospodářský přínos, který starší osoby
do společnosti přinášejí;
Znovu potvrzuje, že všechna lidská práva a základní svobody jsou univerzální,
nedělitelná, vzájemně závislá a vzájemně provázaná a jejich plné požívání musí být bez
jakékoliv diskriminace starším osobám zaručeno;
Uznávaje, že zatímco se stávající mezinárodní standardy v oblasti lidských práv vztahují
na osoby ve všech fázích života a vytváří přiměřený normativní rámec pro ochranu
lidských práv starších osob, mělo by být vynaloženo další úsilí k posouzení nedostatků
2
v oblasti ochrany starších osob, které vyplývají z nedostatečného provádění, poskytování
informací o stávajících právních předpisech a jejich monitoringu;
Uznávaje, že v důsledku těchto nedostatků při provádění, včetně informací a dohledu,
mohou se starší osoby stát obětmi zneužívání a zanedbávání a jejich lidská práva mohou
být ignorována nebo popřena, a zdůrazňujíce tudíž, že by měla být přijata účinná
opatření k zajištění plného požívání jejich lidských práv;
Uznávaje, že solidarita a respekt mezi generacemi mají velký význam a měly by být
podporovány jak v rámci rodiny, tak na úrovni jednotlivců, jakož i na soukromé a veřejné
institucionální úrovni;
Zdůrazňuje, že starší osoby by měly mít možnost plně a účinně se účastnit na dění
ve společnosti a být součástí společnosti a že všechny starší osoby by měly mít možnost
žít důstojně a v bezpečí, bez diskriminace, izolace, násilí, zanedbávání a zneužívání a tak
samostatně, jak je to jen možné;
Připomínaje, že respektování důstojnosti starších osob by mělo být zaručeno za všech
okolností, včetně mentálních postižení, invalidity, onemocnění a paliativní péče;
Doporučuje vládám členských států:
1. zajistit, aby zásady stanovené v příloze tohoto doporučení byly zohledněny ve
vnitrostátních právních předpisech a postupech týkajících se starších osob a aby byla
vyhodnocována účinnost přijatých opatření;
2. zajistit vhodnými prostředky a opatřeními, včetně případného překladu, rozsáhlé
šíření tohoto doporučení mezi příslušnými orgány a zúčastněnými stranami s cílem zvýšit
povědomí o lidských právech a základních svobodách starších osob;
3. zvážit poskytnutí příkladů osvědčených postupů týkajících se provádění tohoto
doporučení s cílem jejich začlenění do sdíleného informačního systému dostupného
veřejnosti;
4. přezkoumat v rámci Výboru ministrů provádění tohoto doporučení pět let po jeho
přijetí.
Příloha k doporučení CM/Rec(2014)2
I. Rozsah a obecné zásady
1. Účelem tohoto doporučení je podporovat, chránit a zajistit plné a rovné požívání
všech lidských práv a základních svobod všemi staršími osobami a prosazovat
respektování jejich přirozené lidské důstojnosti.
2. Toto doporučení se vztahuje na osoby, jejichž vyšší věk představuje sám o sobě
nebo v interakci s jinými faktory, včetně vnímání a postojů, překážku plnému požívání
jejich lidských práv a základních svobod a jejich plné a účinné účasti na dění
ve společnosti na rovnoprávném základě. Bere na vědomí, že členské státy Rady Evropy
určily na národní úrovni biologický věk, kdy osoby požívají zvláštní práva a výhody
z důvodu jejich vyššího věku.
3. Starší osoby v plném rozsahu požívají práv zaručených Úmluvou o ochraně
lidských práv a základních svobod (dále jen „Evropská úmluva o ochraně lidských práv“)
a jejími protokoly, Evropskou sociální chartou otevřenou k podpisu v roce 1961
a revidovanou v roce 1996 a dalšími příslušnými mezinárodními dokumenty v oblasti
lidských práv v rozsahu, v jakém jsou jimi členské státy vázány.
4. Starší osoby by měly mít dostatečný přístup k dostatečným informacím o svých
právech.
5. Před přijetím opatření, která mají dopad na požívání jejich lidských práv, by
starší osoby měly mít možnost zajištění vhodného poradenství prostřednictvím
zastupujících organizací.
3
II. Nediskriminace
6. Starší osoby požívají svých práv a svobod bez diskriminace na jakémkoliv
základě, včetně věku.
7. Členské státy by měly zvážit zařazení výslovného odkazu na „věk“ ve svých
vnitrostátních antidiskriminačních právních předpisech.
8. Členské státy by měly přijmout účinná opatření k předcházení vícenásobné
diskriminaci starších osob.
Osvědčené postupy
Rakousko přijalo v roce 2012 Spolkový plán pro starší osoby vypracovaný za účasti
zástupců starších osob, který tvoří základ přístupu této země ke starším osobám. Plán
obsahuje mimo jiné opatření na zvyšování povědomí a další opatření proti diskriminaci
na základě věku, včetně vícenásobné diskriminace žen.
V Belgii organizuje místní veřejné centrum sociálních akcí školení o „interkulturní
komunikaci“ pro poskytovatele služeb pracující se staršími migranty. Centrum zpracovalo
pro odborníky pracující s těmito osobami příručku osvědčených postupů o zvláštnostech
různých kultur, například o výživě, hygieně, jazyce, pohřbech apod.
Česká republika přijala nový Národní akční plán na podporu pozitivního stárnutí (2013-
2017), který výslovně zdůrazňuje ochranu lidských práv starších osob jako klíčovou
zásadu. Rada vlády pro seniory a stárnutí populace byla zřízena v roce 2006 jako stálý
poradní orgán, který podporuje zdravé a aktivní stárnutí a rovnost práv starších osob
ve všech oblastech života. Jednotlivcům nebo organizacím aktivním v této oblasti se
každoročně uděluje zvláštní cena.
Finsko v roce 2012 zveřejnilo Chartu diverzity a vytvořilo mezi zaměstnavateli Síť
rozmanitosti, která se zaměřuje na vývoj nástrojů pro řízení diverzity a výměnu
osvědčených postupů v pracovním životě. Hnutí "Occupy your own age" je sdružením
dobrého stárnutí založené sedmi finskými organizacemi pro sociální práci se seniory.
Německo zřídilo v roce 2006 nezávislou spolkovou antidiskriminační agenturu, která
realizuje různé projekty a pořádá akce na zvyšování povědomí, jako byl tematický rok
2012 týkající se diskriminace na základě věku, během něhož byla udělena cena malým
a středním podnikům za uplatňování inovativních strategií na podporu skupin
zaměstnanců všech věkových kategorií. Některé pečovatelské domy a specializované
instituce v zemi vyvinuly speciální jednotky, které umožňují starším migrantům
poskytování péče v prostředí, které respektuje jejich kulturní a společenský způsob
života.
Švédsko v lednu 2013 posílilo ochranu před diskriminací na základě věku tím, že
do švédského zákona o diskriminaci začlenilo oblasti sociální ochrany, zdravotní péče
a přístupu ke zboží a službám, na trh práce a ke kvalifikačním příležitostem a možnostem
rozvoje pro starší osoby.
“Bývalá jugoslávská republika Makedonie” přijala v roce 2010 Národní strategii pro
seniory (2010-2020), jejímž cílem je vytvořit koordinovaný přístup k ochraně starších
osob, zlepšit kvalitu jejich života a jejich společenský a ekonomický status, podporovat
jejich samostatnost, předcházet marginalizaci a posílit systém sociální ochrany a ochrany
zdraví. V roce 2012 země přijala Národní strategii pro rovnost a nediskriminaci, která je
určena k zajištění rovnosti a rovných příležitostí pro všechny.
Spojené království uvedlo v říjnu 2012 v platnost příslušná ustanovení ve svém zákonu
o rovném zacházení z roku 2010, která zakazují diskriminaci na základě věku při
poskytování zboží, zařízení a služeb, výkonu veřejných funkcí a provozování veřejných
klubů a sdružení. Vláda také sjednala dohody s několika pojišťovacími společnostmi
ve prospěch starších zákazníků při sjednávání pojištění vozidel a cestovního pojištění.
4
III. Samostatnost a účast
9. Starší osoby mají právo na respektování své přirozené důstojnosti. Jsou
oprávněny žít svůj život nezávisle, dle vlastního uvážení a samostatně. To mimo jiné
zahrnuje nezávislé rozhodování o všech otázkách, které se jich týkají, včetně těch, která
se týkají majetku, příjmu, financí, místa bydliště, zdravotního stavu, zdravotní péče nebo
léčení, jakož i opatření spojených s pohřbem. Jakákoli omezení by měla být přiměřená
konkrétní situaci a měla by poskytovat přiměřené a účinné záruky k předcházení zneužití
a diskriminaci.
10. Starší osoby by měly mít možnost komunikovat s ostatními a plně se účastnit
sociálních, kulturních, vzdělávacích a školicích aktivit, stejně jako se podílet na veřejném
životě.
11. Starší osoby mají právo na důstojnost a respekt ke svému soukromému
a rodinnému životu, včetně respektu k sexuální intimitě, a to v plném rozsahu.
12. Způsobilost starších osob právně jednat spočívá na stejném základě jako
u ostatních osob.
13. Starší osoby mají právo na to, aby se jim dostalo vhodné podpory při přijímání
vlastních rozhodnutí a jejich právního jednání, pokud se domnívají, že je to třeba,
včetně zmocnění důvěryhodné třetí strany podle vlastního výběru, aby jim při
rozhodování pomohla. Tato strana by měla starší osobu na jeho/její žádost podporovat
v souladu s vůlí a preferencemi dané starší osoby.
14. Členské státy by měly přijmout takové právní předpisy, které umožní starším
osobám spravovat své záležitosti v případě, že tyto osoby nebudou později schopny
vyjádřit svá přání.
15. Členské státy by měly zajistit, aby všechna opatření, která se týkají rozhodování
a právního jednání starších osob, včetně případných omezení, která mohou být
vyžadována pro účely ochrany, zajišťovala vhodné a účinné záruky proti zneužití. Záruky
by měly být úměrné míře, v jaké mají tato opatření vliv na práva a zájmy starších osob.
Osvědčené postupy
Belgie přijala nové právní předpisy (platné od 1. června 2014), které reformují omezení
svéprávnosti. Nová legislativa ochrání starší občany tím, že jim umožní využívat pomoc
nebo zastupování podle své způsobilosti právně jednat.
V České republice není od 1. ledna 2014 možné úplné zbavení jakékoli osoby
svéprávnosti. Každá osoba omezená na svéprávnosti bude mít k dispozici svého
opatrovníka nebo právního poradce, který bude chránit její zájmy. Nový občanský
zákoník také zavádí několik nových forem podporovaného rozhodování.
Dánsko přijalo v roce 2010 novou strategii s konkrétními doporučeními na posílení
a zlepšení služeb pro osoby trpící demencí. Země také přiděluje prostředky na podporu
aktivit pro tyto osoby a jejich rodiny.
V Německu mají opatrovníci omezený mandát a jsou jmenováni podle potřeb každého
jednotlivce a k plnění konkrétních úkolů. Jejich jmenování nepotlačuje svéprávnost
jednotlivce uzavírat smlouvy a neomezuje jeho/její sebeurčení.
Řecko zavedlo v roce 2012 program, který zajistí autonomii pro starší osoby v jejich
domácnostech prostřednictvím organizování sociálních služeb, psychologické podpory
a pomoci v domácnosti. Program také podporuje účast starších osob na kulturních
aktivitách a snaží se zajistit, aby starší osoby žily v podmínkách, které jsou v souladu
s jejich důstojností. Od roku 2009 se, v rámci programu „Školy pro rodiče“ Generálního
sekretariátu pro celoživotní vzdělávání, více než 5 000 účastníků zúčastnilo 295 kurzů
na téma stáří, aby se seznámili s tělesnými a psychickými problémy, se kterými se
mohou starší osoby potýkat, a s prostředky dostupnými k jejich předcházení nebo
kompenzaci. Centra otevřené ochrany přispívají k nezávislosti starších osob, ke zvyšování
informovanosti široké veřejnosti a klíčových aktérů o jejich potřebách a ke zlepšení jejich
životních podmínek.
5
Polsko založilo „Univerzity zlatého věku“, které organizují vzdělávací akce pro starší
osoby v souladu s filozofií celoživotního vzdělávání. V zemi je prováděn státní Program
pro sociální aktivitu seniorů zaměřený na vzdělávání a dobrovolnou práci starších osob,
jejich integraci a účast na aktivitách ve společnosti, jakož i na sociální služby pro starší
osoby.
Ve Španělsku se Rada seniorů, která se skládá ze zástupců všech správních úrovní
a zástupců občanské společnosti, zabývá otázkami týkajícími se podmínek a kvality
života starších osob a také jim umožňuje zapojit se do rozhodovacího procesu širokého
spektra veřejných záležitostí starších obyvatel.
Ve Švýcarsku vláda konfederace svěřila soukromým strukturám působícím na celostátní
úrovni úkol přispívat ke zdraví starších osob, zajišťovat jim přístup k informacím
a poradenství, a poskytovat přímou pomoc. V mnoha švýcarských městech existuje
tradice solidárních čtvrtí (quartiers solidaires), ve kterých jsou sdruženy prostředky a je
zajištěno řešení problémů starších osob formou kontaktu s dalšími lidmi a místními
organizacemi (obcí, sociálními a zdravotnickými zařízeními, sdruženími atd.)
V Turecku se starším osobám poskytují denní podpůrné/solidární služby za účelem
pomoci jim s každodenními činnostmi (malé opravy, nákupy, osobní péče, vaření, úklid)
přímo v jejich bydlišti, a posílení jejich sociálních vazeb (poradenské služby v oblasti
právního a sociálního zabezpečení, sociální a kulturní aktivity atd.). Ministerstvo pro
rodinu a sociální politiky iniciovalo v Turecku rozsáhlou komunitní kampaň, která zajistí
starším osobám přístup do všech veřejných budov a na veřejné cesty.
Ve Spojeném království zahájila na počátku roku 2011 koalice organizací a jednotlivců,
provádějících společně výzkum, politiky a podporu starších osob, kampaň „Konec
osamělosti“, která má bojovat proti izolaci ve vyšším věku a pomoci starším osobám
vytvářet a udržovat mezilidské vztahy. Od roku 1988 je ve Velké Británii zaveden
program, který povzbuzuje osoby starší 50 let, aby se do místních záležitostí zapojily
jako dobrovolníci, a aby svým komunitám nabídly své dovednosti a zkušenosti.
V roce 2007 zveřejnila Světová zdravotnická organizace příručku, která má městům
pomoci stát se více přístupnými pro osoby všech věkových kategorií. Na základě principů
aktivního stárnutí nabízí příručka celkový pohled na zkušenosti starších lidí ve fyzické a
společenské rovině s přístupem na celou řadu míst a ke službám ve městech a městských
oblastech.
IV. Ochrana před násilím a zneužíváním
16. Členské státy by měly chránit starší osoby před násilím, zneužíváním
a úmyslným nebo neúmyslným zanedbáním. Taková ochrana by měla být poskytnuta bez
ohledu na to, zda k takovým situacím dochází doma, v ústavu nebo kdekoli jinde.
17. Členské státy by měly zavést vhodná opatření ke zvyšování povědomí a další
opatření na ochranu starších osob před finančním zneužíváním, včetně klamavých praktik
nebo podvodů.
18. Členské státy by měly přijmout dostatečná opatření zaměřená na zvyšování
informovanosti zdravotnických pracovníků, pracovníků sociální péče, neformálních
pečovatelů nebo jiných osob, které poskytují služby starším osobám, k odhalení násilí
nebo zneužívání bez ohledu na prostředí, poskytovat poradenství o opatřeních jaká je
třeba přijmout, v případě podezření ze zneužití, a zejména povzbuzovat je k tomu, aby
zneužívání oznámily příslušným orgánům. Členské státy by měly přijmout opatření
k ochraně osob oznamujících zneužívání před jakoukoli formou odplaty.
19. Členské státy provedou účinné šetření věrohodných tvrzení, že došlo k násilí
nebo zneužívání starších osob, nebo mají-li státní orgány důvodné podezření, že
k takovému špatnému zacházení došlo.
6
20. Starším osobám, které jsou obětí zneužívání, by se měla dostat náležitá pomoc
a podpora. Pokud členské státy nesplní svůj závazek chránit je, starší osoby mají nárok
na účinný opravný prostředek před vnitrostátním orgánem a případně mají obdržet
odpovídající náhradu způsobené újmy, a to v přiměřené lhůtě.
Osvědčené postupy
V Rakousku jsou organizovány kurzy s cílem vytvoření regionálních odborných skupin pro
poskytování poradenství starším osobám v případech násilí, a jsou budovány regionální
sítě poradenských kontaktních míst, které propojují příslušné služby, pečovatelské
domovy a zdravotnický personál s cílem obětem pomoci.
Belgie, Česká republika, Finsko a Francie provozují linky pomoci k hlášení případů
zneužití. Místní podpůrné skupiny navštěvují domovy, navrhují řešení ke zlepšení situace,
v níž se starší osoby nacházejí a nabízejí bezplatné poradenství a školení.
V České republice nový Národní akční plán na podporu pozitivního stárnutí (2013-2017)
předpokládá opatření na podporu starších osob v případech zneužívání nebo
zanedbávání, zajišťovaná prostřednictvím psychologické, právní a sociální pomoci,
vzdělávacích materiálů a odborné přípravy specialistů zaměřené na předcházení a
rozpoznávání zneužití.
Finsko přijalo Akční plán ke snižování násilí na ženách (2010-2015), který rovněž
předpokládá opatření týkající se starších osob. Finské sdružení azylových domů pro
seniory se navíc snaží zabránit násilí vůči starším osobám a zvyšovat povědomí
veřejnosti, například prostřednictvím provozování telefonních linek pomoci
a poskytováním dalších forem podpory.
Francie zřídila v lednu 2013 Národní výbor pro dobré zacházení a práva starších
a zdravotně postižených osob zaměřený na boj proti špatnému zacházení a podporu
základních práv těchto osob.
Německo zřídilo program „Ochrana starších osob“, který pomáhá optimalizovat
bezpečnost starších osob a zavádět preventivní přístupy (např. bezpečné azylové domy
pro ženy a poradenská centra pro starší oběti a zvyšování povědomí a školení pracovníků
neústavní péče jako stupně prevence). Interdisciplinární skupina odborníků sestavila
příručku pro lékařské pracovníky ke snadnějšímu odhalení zabití nebo nepřirozené příčiny
smrti u starších osob. Německé úřady vydaly brožuru obsahující komplexní informace
o klamavých praktikách a podvodech cílících na starší osoby. Kromě toho existují
vzdělávací programy pro zaměstnance bank o rozpoznání podvodu v těžkých finančních
situacích u starších osob.
V Nizozemsku vypracovala provincie Noord-Holland protokol pro externisty, kteří jsou
v kontaktu se staršími osobami v rezidenční péči (např. kadeřníci), aby mohli v mezích
svých pracovních povinností rozpoznat znaky zneužívání a jednat kontaktováním
konkrétních podpůrných skupin. Město Rotterdam vypracovalo Kodex chování pro
odhalování a hlášení domácího násilí. Odborníci v oblasti zdravotní péče a služeb pro
starší osoby, policie a pohotovostní služby jsou vyškoleni k tomu, aby rozpoznali
zneužívání a hlásili je Centru pro poradenství a podporu v případě domácího násilí.
Národní akční plán stárnutí v Turecku zamýšlí poskytnout mechanismus podávání zpráv
a odborné vzdělávání pro osoby pracující se staršími osobami, aby pomohly odhalit
zneužívání a zanedbání a přijaly v tomto ohledu opatření.
Portugalsko zavedlo program pro lepší bezpečnost starých osob, které žijí osamoceně
a izolovaně; program administruje policie, například přímými telefonními linkami
na policejní stanice zřízenými v domovech důchodců a organizováním pravidelných
návštěv.
Ve Velké Británii mají zaměstnavatelé a dobrovolnické organizace přístup k informacím
o záznamech v rejstříku trestů jednotlivce před tím, než osoby poskytující osobní péči
7
starším osobám zaměstnají. Existuje také zvláštní trestní stíhání zločinů proti starším
lidem, které umožňuje lepší sledování takovýchto zločinů. Speciální advokátní služby pro
starší lidi (jako je organizace „Podpora obětí“) poskytují podporu starším obětem.
Evropský projekt Prolomení tabu ("Breaking the Taboo"), spolufinancovaný Evropskou
komisí a realizovaný projektovými partnery z Rakouska, Finska, Itálie, Polska a Německa
ve spolupráci s partnery z Belgie, Francie a Portugalska vydal brožuru „Násilí na starších
ženách v rodinách: rozpoznat jej a zasáhnout“, zaměřené na zvyšování povědomí
a poskytování poradenství zaměstnancům pečovatelských domů a zařízením
zdravotnických a sociálních služeb.
V. Sociální ochrana a zaměstnanost
21. Starší osoby by měly dostat přiměřené zdroje, které jim umožní mít odpovídající
životní úroveň a účastnit se veřejného, hospodářského, společenského a kulturního
života.
22. Členské státy by měly přijmout opatření pro usnadnění mobility starších osob
a pro jejich řádný přístup k infrastruktuře.
23. Členské státy by měly poskytovat přiměřená podpůrná opatření umožňující
starším osobám uzpůsobit si bydlení podle svých současných a budoucích potřeb.
24. Členské státy by měly, buď prostřednictvím veřejných institucí nebo
ve spolupráci s nevládními organizacemi či soukromým sektorem, podporovat dostatečné
doplňkové služby, jako je každodenní péče o dospělé, ošetřovatelská péče nebo příprava
jídel.
25. Členské státy, které dosud neratifikovaly Evropskou sociální chartu (revidovanou)
a Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě, který stanoví systém kolektivních
stížností (ETS č. 158), se vyzývají, aby tak učinily. Ty, které již revidovanou Chartu
ratifikovaly, ale dosud nejsou vázány článkem 23 (Právo na sociální ochranu starších
osob), se vyzývají, aby uvážily, zda nedeklarovat, že jsou tímto ustanovením vázány.
26. Členské státy by měly zajistit, aby starší osoby ani ve veřejném,
ani v soukromém sektoru nečelily diskriminaci v zaměstnání, včetně diskriminace na
základě věku. To má zahrnovat mj. přístup k zaměstnání (včetně náborových
podmínek), vstupního i navazující školení, pracovní podmínky (včetně podmínek výpovědi
a odměňování), členství v odborové organizaci nebo odchodu do důchodu. Členské státy
zajistí, aby byl jakýkoliv rozdíl v zacházení odůvodněn podporou legitimního cíle politiky
zaměstnanosti a byl k dosažení tohoto cíle přiměřený.
27. Členské státy by měly podporu účasti starších osob na trhu práce zahrnout do
svých politik zaměstnanosti.
28. Členské státy by měly v příslušných programech, akčních plánech a dalších
příslušných opatřeních věnovat zvláštní pozornost bezpečnostním a zdravotním
problémům starších zaměstnanců.
Osvědčené postupy
Rakouský spolkový plán pro starší osoby obsahuje mimo jiné opatření na zvyšování
povědomí veřejnosti o starších osobách na trhu práce a nejvyšší prioritu v něm má
otázka kvalitních životních podmínek pro starší osoby.
V Chorvatsku využívají starší osoby finanční podpory (příspěvek na stravu, pečovatelské
a asistenční příspěvky, osobní příspěvky v invaliditě) a sociální služby (ubytování
v zařízení nebo v pečovatelské rodině, pečovatelské a asistenční služby). Dva programy
„Pomoc v domácnosti pro starší osoby“ a „Denní péče a pomoc v domácnosti“ zajišťují
stravu, pomoc v domácnosti, základní zdravotní péči, zprostředkování výkonu práv
a organizaci vzdělávacích, sportovních, kulturních a zábavních aktivit. Přednost mají
osoby žijící osaměle a osoby s nízkými příjmy.
8
V Dánsku je na místní úrovni prováděna dlouhodobá kampaň na pracovišti zaměřená na
přátelské prostředí bez ohledu na věk. Obce pomáhají starším lidem nalézt smysluplné
aktivity a koníčky a povzbuzují je k delšímu setrvání v zaměstnání.
Ve Finsku se zaměstnavatelé snaží zvýšit míru zaměstnanosti starších osob a zavádějí
pro ně flexibilní pracovní dobu. Státní orgány zavedly soubor nástrojů pro „Age
Management“, včetně příručky pro starší zaměstnance a zaměstnavatele. Byl testován
model poptávání práce s důrazem na dovednosti žadatele a snížení dopadů faktorů, jako
je státní příslušnost, věk nebo pohlaví. Finská asociace pro Parkinsonovu chorobu
realizuje společně s místním sdružením projekt „Parkinsonova choroba v zaměstnání“,
jehož cílem je zlepšit pohodu a pracovní schopnost zaměstnanců trpících tímto
onemocněním.
Ve Francii byly zákonem v březnu 2013 zavedeny „generační smlouvy“ (contrat de
génération), které umožňují společnostem s méně než 300 zaměstnanci získat finanční
podporu ze strany státu po dobu tří let, pokud zaměstnavatel zaměstná na dobu
neurčitou osobu, které je méně než 26 nebo více než 57 let. Příručka „Osvědčené
postupy společností, jak udržet starší osoby v kolektivu nebo přimět je k návratu
do zaměstnání“ z roku 2009 poskytuje podporu podnikům v těchto otázkách.
Německá spolková Antidiskriminační agentura zahájila celostátní pilotní projekt pro
depersonalizaci žádostí o zaměstnání, zejména pro migrující osoby, starší uchazeče
o zaměstnání a ženy s dětmi. Projekt realizuje řada podniků, veřejných orgánů a místních
orgánů.
V Řecku a Španělsku starší lidé využívají programy sociálního cestovního ruchu, které
nabízejí dovolenou a/nebo vodoléčbu za dostupné ceny prostřednictvím státní podpory.
V Irsku jsou starší lidé podporováni, aby co nejdéle zůstali ve svých domovech. Místní
orgány pomáhají lidem s nízkými příjmy, kteří potřebují bydlení, a poskytují také pomoc
při stavebních úpravách domů. Skupiny dobrovolně nabízeného bydlení také poskytují
ubytování starším osobám se speciálními potřebami.
V Polsku mohou starší osoby v nouzi obdržet pomoc při každodenní osobní, správní,
lékařské a domácí činnosti. Náklady na tyto služby jsou částečně propláceny. Pokud
starší osoba potřebuje dlouhodobou péči, má nárok na peněžité dávky a na potřebné
vybavení od obce.
Portugalsko založilo ve spolupráci s místními komunitami dobrovolnou iniciativu
"Mezigenerační program", aby se zabránilo izolaci starších osob, které žijí samy,
a vytvořila se platforma pomoci.
Srbsko jmenovalo komisaře pro ochranu rovnosti, který vydal několik doporučení
o diskriminaci na základě věku, včetně oblasti zaměstnanosti (vyloučení odkazu na
požadovaný věku v inzerci o volných pracovních místech) a bankovních službách
(odstranění věkových podmínek při přístupu k finančním službám).
Ve Španělsku představuje webová stránka „EnclaveRural“ platformu pro výměnu
osvědčených postupů týkajících se zlepšování kvality života starších a zdravotně
postižených osob na venkově a podpory lokálně poskytovaných kvalitních služeb.
Švýcarsko přispívá po dobu max. 12 měsíců na mzdu osobám starším 50 let, které mají
potíže s nalezením zaměstnání a vyžadují hlubší odbornou přípravu pro svou novou práci.
Všechna opatření zahrnutá v pojištění v nezaměstnanosti, např. opatření v oblasti
odborné přípravy a zaměstnanosti, jsou dostupná starším uchazečům o zaměstnání.
Starší uchazeči o zaměstnání dostávají podporu po delší období než ostatní věkové
skupiny. Po uplynutí doby těchto výhod se mohou účastnit nových školení a opatření
v oblasti zaměstnanosti.
Švédsko zavedlo projekt „Kulturní aktivity pro seniory - kultura a zdraví“ zaměřený
na vytváření příležitostí a kulturních aktivit pro starší osoby.
9
Jedním z cílů Národního akčního plánu pro stárnutí v Turecku je poskytnout pracovní
příležitosti všem starším lidem, kteří chtějí pracovat. To zahrnuje podporu starších osob
pracujících v zemědělství vyučováním nových technik a technologií a usnadnění přístupu
k infrastruktuře a finančních službám.
Velká Británie přiděluje prostředky místním úřadům v Anglii a Walesu. Ty umožňují
starším osobám se zdravotním postižením žít co nejpohodlněji a nezávisle ve svých
domovech. Další finanční prostředky podporují služby místních řemeslníků, kteří poskytují
pomoc při drobných opravách. Většině starších osob je také poskytována roční platba,
jako výpomoc na pokrytí nákladů za paliva. Kromě toho Velká Británie zrušila v roce
2011 povinný věk odchodu do důchodu, takže jednotlivci již nejsou nuceni jít do důchodu
jen proto, že dosáhli určitého věku. Zaměstnavatelé sice stále mohou stanovit pevný věk
odchodu do důchodu, lze–li to odůvodnit objektivními provozními důvody, tento postup
ale může být napaden u soudu.
VI. Péče
A. Obecné zásady
29. Členské státy přijmou vhodná opatření, včetně preventivních opatření,
k podpoře, k zachování a zlepšování zdraví a blahobytu starších osob. Měly by také
zajistit, aby byla dostupná a přístupná odpovídající zdravotní péče a dlouhodobá kvalita
péče.
30. V rámci komunity by měly být k dispozici služby, které by umožnily starším
osobám zůstat co nejdéle ve vlastních domovech.
31. S cílem lépe zhodnotit a uspokojit potřeby starších osob by měly členské státy
podporovat multidimenzionální přístup k jejich zdravotní a sociální péči a podpořit
spolupráci mezi příslušnými poskytovateli služeb.
32. Poskytovatelé péče by měli zacházet s citlivými osobními údaji starších osob
pečlivě a řádně, v souladu s jejich právem na soukromí.
33. Péče by měla být dostupná starším osobám a měly by být zavedeny programy,
které by v případě potřeby pomáhaly starším osobám s pokrytím nákladů.
34. Poskytovatelé péče by měli dostat dostatečnou odbornou přípravu a podporu,
aby přiměřeně zajistili kvalitu poskytovaných služeb. Pokud se o starší osoby starají
doma neformální pečovatelé, měli by mít také dostatečné vzdělání a podporu, aby byli
schopni potřebnou péči poskytnout.
35. Členské státy by měly provozovat systém, jehož prostřednictvím je poskytování
péče regulováno a hodnoceno.
Osvědčené postupy
Rakousko poskytuje na federální úrovni příspěvek na dlouhodobou péči, který do určité
míry pokrývá požadovanou péči o osobu. V nedávné minulosti se na platbách také
podílely regiony. Rakousko zavedlo projekt pečovatelských institucí pro starší lidi trpící
demencí, zaměřený na zdravotnické pracovníky a jejich řízení. Cílem projektu je dosažení
většího povědomí o rovnosti žen a mužů, pokud jde o pacienty s demencí, s přihlédnutím
k jejich zvláštním potřebám založeným na pohlaví a různých životních příbězích.
Belgické vlámské společenství založilo program "Flanders' Care", jehož cílem je zlepšit
poskytování péče starším osobám prostřednictvím rozvoje inovativních technologií.
Program zahrnuje „demonstrační projekty“ a „experimentální oblast pro inovace
ve zdravotní péči“. Program péče Flanders’ Care navíc předpokládá vytvoření Vlámského
centra odborných znalostí pomocných technologií.
Bosna a Hercegovina a Populační fond OSN podepsaly první celkový Akční plán (2010-
2014), z něhož jedna kapitola je věnována výhradně starším osobám a vytvoření
právního rámce pro zdravé stárnutí a péči ve stáří.
10
Jedna městská část Prahy v České republice provozuje speciální webovou stránku pro
starší občany ve více jazykových verzích s užitečnými informacemi o každodenním životě
na území příslušné městské části (sociální a zdravotní služby, kulturní akce, volnočasové
a rekreační aktivity atd.). Tato městská část také poskytuje linku pomoci a právní
poradenství starším osobám.
V Dánsku se rozvíjejí preventivní a zdravotně-propagační projekty a přidělují finanční
prostředky na zlepšení odborné přípravy na jedné straně a metod rehabilitace na straně
druhé, a to na národní i místní úrovni. Země rovněž zvyšuje využívání „sociální
technologie“ v péči o starší osoby, kdykoli to zvyšuje kvalitu péče a snižuje náklady.
Estonsko přijalo novou Strategii aktivního stárnutí (2013-2020), která zahrnuje témata
jako např. sociální začleňování, účast, celoživotní vzdělávání, zaměstnanost
a poskytování sociálních a zdravotnických služeb. Pro měření efektivity strategie se
používá nový index aktivního stárnutí. Země také vydala zásady chování pro neformální
pečovatele.
Finsko zavedlo projekt na aktivní zapojení starších lidí, kteří trpí osamělostí, zejména
v nemocnicích, v centrech denní péče pro dospělé nebo v pobytových zařízeních. Kromě
toho země přijala zákon o podpoře neformální péče, který vstoupil v platnost v roce
2006. Podpora neformální péče je zákonem poskytovaná sociální služba zajišťovaná
státem a obcemi.
Francie přijala v roce 2003 „Chartu práv a svobod závislých osob v péči“, která uznává
právo na soukromí, včetně důvěrnosti, bezpečnosti a ochrany údajů. Navíc nezisková
organizace "Vacances ouvertes" pomáhá neformálním pečovatelům, jako jsou rodinní
příslušníci, aby si odpočinuli, jeli na prázdniny, zatímco se o osobu odkázanou na pomoc
postarají profesionální pečovatelé.
V Německu je pro seniory k dispozici celá řada služeb podpory ze strany samospráv.
Existují také dávky naturální nebo peněžité poskytované ze systému zákonného
zdravotního pojištění dlouhodobé péče (SPV), který je samostatným plněním sociálního
zabezpečení podle německého sociálního zákoníku. Starší osoby si mohou vybrat mezi
poskytnutím péče doma nebo v instituci a mezi licencovanými zařízeními nebo službami
poskytovanými agenturami. Od počátku roku 2013 mohou pacienti vybírat individuální
péči z velkého katalogu služeb.
V Irsku probíhá iniciativa „balíček domácí péče“ zaměřená na péči o starší osoby, které
potřebují více pomoci, aby mohly pokračovat v životě ve své komunitě. Balíček zahrnuje
služby zdravotních sester a různých terapeutů (včetně fyzioterapeutů a ergoterapeutů),
ošetřovatelů v domácnosti a domácích pomocníků.
Italský Státní fond pro dlouhodobou péči pro osoby starší 65 let přiděluje regionům
značné prostředky za účelem zlepšení a rozšiřování služeb zdravotní a sociální péče,
včetně domácí péče, pro starší osoby a pro posílení jejich účasti ve společnosti
prostřednictvím solidarity a komunikace. V provincii Siena organizace “Un Euro all’Ora”
zahájila program na podporu neformálních pečovatelů a pro prevenci proti jejich
vyhoření. V provincii Ragusa spolupracují veřejné orgány s organizacemi aktivními
v sociální oblasti při ochraně rodinných vztahů a řízení poskytovaných služeb.
Mezigenerační rodinné zprostředkování umožňuje rodinám organizovat tyto služby
společně s úřady.
V Nizozemsku byl na příkaz holandské vlády vypracován program „Národní péče
o seniory“ s cílem zlepšit péči o starší lidi s komplexními potřebami. Od začátku
programu v dubnu 2008 spojila řada organizací síly na regionální a celostátní úrovni, aby
vytvořily koherentní soubor možností péče, která bude lépe přizpůsobena individuálním
potřebám starších osob. Pro seniory tento program vede k větší svobodě a nezávislosti.
V Turecku dostávají příbuzní, kteří pečují o starší osoby, každý měsíc finanční podporu.
Dále jsou poskytovány podpůrné služby v domácnosti, které pomáhají starším osobám
při každodenních činnostech (drobné opravy v domácnosti, poradenství v oblasti
poskytování zdravotnického vybavení, nakupování, osobní péče, vaření, úklid atd.).
11
Domovy důchodců, rehabilitační zařízení a pečovatelské domy umožňují ubytování
starších osob, které potřebují péči.
“Bývalá jugoslávská republika Makedonie” podporuje nevládní organizace a obce, které
rozvíjejí neinstitucionální formy péče a pomoci starším osobám. Došlo k intenzivnímu
navýšení aktivit poskytujících starším lidem v nouzi péči o dospělé, ubytování, domácí
služby, finanční podporu.
Ve Velké Británii, v Anglii, je nezávislým regulátorem zdravotnických a jiných
poskytovatelů sociální péče Komise pro kvalitu péče. Komise převzala klíčovou
odpovědnost za zajištění respektování základních úrovní bezpečnosti a kvality služeb.
Všichni poskytovatelé regulovaných činností musí být registrováni a musí splňovat soubor
registračních, bezpečnostních a kvalitativních požadavků.
B. Souhlas s lékařskou péčí
36. Starší osoby budou dostávat lékařskou péči pouze na základě svobodného
a informovaného souhlasu a mohou souhlas kdykoli svobodně odvolat.
37. V případě, že by starší osoba nemohla za zvláštních okolností souhlas
poskytnout, budou v souladu s vnitrostátními právními předpisy zohledněna přání
vyjádřená touto osobou týkající se lékařského zákroku, včetně opatření prodlužujících
život.
38. Pokud starší osoba není podle vnitrostátního práva schopna souhlasit se
zákrokem, zejména z důvodu duševní poruchy nebo nemoci, může být zákrok proveden
pouze s povolením jejího zástupce, orgánu nebo osoby nebo subjektu stanoveného
zákonem. Dotčená starší osoba by se měla, pokud je to možné, schvalovacího procesu
účastnit. Budou poskytnuty přiměřené a účinné záruky, aby se předešlo zneužití.
39. Není-li možné získat souhlas z důvodu mimořádné situace, může být okamžitě
provedena jakákoli lékařsky nezbytná intervence ve prospěch zdraví dotčené starší
osoby. Budou poskytnuty přiměřené a účinné záruky, aby se předešlo zneužití.
Osvědčené postupy
V Německu zohledňuje zákon o reformě opatrovnictví dospělých (2009) zvláštní
důležitost předávání lékařských pokynů v oblasti lékařských zákroků. Zdravotnické služby
fondů zdravotního pojištění také zkoumají, zda je omezení svobody doloženo
požadovaným souhlasem.
Česká republika, Nizozemsko, Švýcarsko a Velká Británie umožňují, aby osoba
zplnomocnila třetí osobu, která je tak oprávněna rozhodovat jejím jménem, pokud by se
tato osoba stala nesvéprávnou. Navíc - nebo jako alternativa - může být opatrovníku
udělena plná moc k přijímání rozhodnutí týkajících se finančních záležitostí a lékařského
ošetření v souladu s přáním stanoveným v takovém dokumentu.
C. Rezidenční a ústavní péče
40. Členské státy by měly zajistit dostatečné a přiměřené služby v oblasti bydlení pro
starší osoby, které již nemohou nebo nechtějí bydlet ve svých vlastních domovech.
41. Starší osoby, které jsou umístěny v ústavní péči, mají právo na svobodu pohybu.
Všechna omezení musí být zákonná, nezbytná a přiměřená a v souladu s mezinárodním
právem. Měly by existovat odpovídající záruky pro přezkoumání takových rozhodnutí.
Členské státy by měly zajistit, aby veškerá individuální omezení pro starší osoby byla
prováděna na základě svobodného a informovaného souhlasu této osoby nebo jako
přiměřená odezva na riziko fyzické újmy.
42. Členské státy by měly zajistit, aby existoval příslušný a nezávislý orgán nebo
subjekt odpovědný za inspekci jak veřejných, tak soukromých rezidenčních zařízení.
12
Členské státy by měly stanovit snadno dostupné a účinné mechanismy podávání stížností
a nápravy jakýchkoli nedostatků v kvalitě péče.
43. Starší osoby měly být umístěny v rezidenční, institucionální nebo psychiatrické
péči pouze na základě svobodného a informovaného souhlasu. Jakákoli výjimka z této
zásady musí splňovat požadavky Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, zejména
práva na svobodu a bezpečnost (článek 5).
Osvědčené postupy
Rakousko zavedlo národní certifikát kvality pro pečovatelské domy pro starší osoby
založený na jednotném a objektivním procesu hodnocení kvality služeb podle kritérií,
jako je úroveň spokojenosti starších osob žijících v pečovatelských domech a jejich
personálu, stejně jako organizace každodenních činností pro uspokojení potřeb starších
osob.
V Belgii byla vytvořena charta kvality, která pokrývá různé aspekty života v instituci.
Ombudsman v České republice provádí návštěvy ve zdravotnických a pobytových
zařízeních pro starší osoby a vydává zprávy a doporučení týkající se dodržování lidských
práv a důstojnosti v těchto zařízeních.
Ve Francii předkládají starším osobám při přijetí v ubytovacím zařízení dokument
informující o jejich právech a svobodách. Zařízení mají „společenskou radu“, jejíž
součástí jsou i osoby žijící v daném ubytovacím zařízení.
Ve Finsku staví regionální sdružení komunitní dům s 35 byty pro starší lidi, kteří si mohou
samostatně organizovat svůj každodenní život, jako alternativu k rezidenčním institucím.
Je zajištěno společné stravování a aktivity.
Německo vydalo Chartu práv pro osoby potřebující dlouhodobou péči a pomoc s cílem
zlepšit poskytování institucionální a domácí péče. Kvalita pobytové a domácí péče je
pravidelně kontrolována na základě standardů stanovených na národní úrovni. Iniciativa
„Aliance pro demenci“ byla zřízena za účelem provádění akčního plánu pro zlepšení péče
o osoby trpící demencí s cílem pomoci jim zůstat v jejich domovech.
V Řecku jsou prováděním kontrol institucí pověřeni sociální poradci, kontrolující řádné
fungování, kvalitu péče a života starších osob.
Irsko uzákonilo systém podpory určený k odstranění finančních potíží mnoha jednotlivců
a jejich rodin, kteří by jinak museli prodávat své domovy nebo znovu sjednávat
hypotéky, aby zaplatili náklady na ošetřovatelskou péči. Podpora v rámci této podpory je
poskytována bez ohledu na to, zda je osoba ve veřejném, soukromém nebo charitativním
pečovatelském domově.
V Turecku byla vytvořena Charta rovnosti pokrývající všechny způsoby péče, včetně
domácí péče, denní péče, pobytové péče, pečovatelských domů, paliativní a ústavní péče,
a to na základě kritérií péče stanovených v Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností,
zdravotního postižení a zdraví (MKF) Světové zdravotnické organizace.
D. Paliativní péče
44. Členské státy by měly nabídnout paliativní péči starším osobám, které trpí život
ohrožujícím nebo život omezujícím onemocněním, aby zajistily jejich blaho a spokojenost
a umožnily jim žít a zemřít důstojně.
45. Jakákoli starší osoba, která potřebuje paliativní péči, by měla mít právo
na přístup k ní, a to bez zbytečného odkladu v prostředí, které odpovídá jejím potřebám
a preferencím, včetně pobytu v domácí prostředí a zařízeních dlouhodobé péče.
46. Členové rodiny a přátelé by měli být povzbuzováni, aby dělali společnost starším
osobám, které jsou vážně nemocné nebo umírají. Ty by měly obdržet odbornou podporu,
například ambulantní paliativní péči.
13
47. Poskytovatelé zdravotní péče, kteří se podílejí na paliativní péči, by měli plně
respektovat práva pacientů a dodržovat profesní povinnosti a normy.
48. Měli by být k dispozici vyškolení odborníci v oblasti paliativní péče, kteří by vedli
vzdělávání a výzkum v této oblasti. Programy výchovy v oblasti paliativní péče by měly
být začleněny do vzdělávání všech dotčených zdravotnických a sociálních pracovníků
a měla by být podporována spolupráce odborníků v oblasti paliativní péče.
49. Členské státy by měly zajistit odpovídající dostupnost léčivých přípravků
paliativní péče.
50. Při organizaci svých národních systémů paliativní péče by měly členské státy vzít
v úvahu Doporučení Rec(2003)24 Výboru ministrů členských států o organizaci paliativní
péče.
Osvědčené postupy
V Rakousku Hospiz Österreich funguje jako zastřešující asociace organizací a je silným
propagátorem integrace principů paliativní péče do standardních služeb dlouhodobé péče.
Oblast Štýrska má síť mobilních týmů paliativní péče složených z lékařů a zdravotnických
a sociálních pracovníků, kteří bezplatně spolupracují s rodinnými lékaři a pečovateli
ve prospěch starších osob. Týmy pro paliativní péči absolvují školení a před a v průběhu
jejich služby a jsou podrobeny dohledu.
V Belgii musí být ve všech pobytových a jiných zařízeních péče o starší osoby k dispozici
osoba vyškolená v oblasti paliativní péče.
Německo v roce zavedlo 2008 Chartu péče o vážně nemocné a umírající, která obsahuje
hlavní zásady v oblasti sociálních výzev, potřeb jednotlivce a požadavků na školení,
výzkum a učení. Nadace Roberta Bosche dává geriatrickým zdravotním sestrám
a zdravotnickým asistentům možnost získat základní dovednosti v paliativní péči.
Koordinační úřad dohlíží na paliativní praxi a slouží jako zdroj informací pro vzdělávací
programy. Nepobytové hospicové služby, dotované zdravotními pojišťovnami navíc
podporují vážně nemocné osoby a jejich rodiny v jejich vlastních domácnostech
prostřednictvím speciálně vyškolených dobrovolníků.
Velká Británie zavedla v roce 2008 „Strategii péče na konci života“, jejímž cílem je zlepšit
péči o osoby v posledním stádiu života, včetně toho, že lze umožnit více osobám, které si
to přejí, aby o ně bylo pečováno doma, kde také mohou zemřít. Cílem strategie je mj.
změnit postoje lidí k smrti tak, aby bez obtíží vyjádřili svá přání a preference pro péči
na konci života, a rozvíjet příslušné komunitní služby.
Světová zdravotnická organizace vydala v roce 2011 příručku Paliativní péče o starší
osoby: osvědčené zkušenosti obsahující řadu příkladů osvědčených postupů v této
oblasti.
Měřítko výstupů paliativní péče dostupné v 11 jazycích je bezplatný nástroj pro praxi
paliativní péče, výuku a výzkum, který pomáhá pokročit v měření paliativní péče;
zahrnuje bezplatné materiály a školení.
VII. Zajištění spravedlnosti
51. Při rozhodování o občanských právech a povinnostech nebo o případném
trestním obvinění mají starší osoby právo na spravedlivý proces v přiměřené lhůtě
ve smyslu zmíněného znění čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Členské státy
by měly přijmout vhodná opatření k přizpůsobení průběhu soudního řízení potřebám
starších osob, například poskytnutím bezplatné právní asistence a právní pomoci tam,
kde je to vhodné.
52. Příslušné justiční orgány by měly řešit případy starších osob se zvláštní péčí.
Zejména by měly řádně zohledňovat jejich věk a zdravotní stav.
53. Členské státy zajistí, aby zadržení starších osob neznamenalo nelidské nebo
ponižující zacházení. Posouzení minimální míry závažnosti, aby zacházení bylo
14
považováno za nelidské nebo ponižující, závisí na více faktorech, včetně věku
a zdravotního stavu osoby. Měly by být zváženy alternativy k zadržování starších osob.
54. Členské státy zajistí pohodu a důstojnost starších osob ve vazbě. Měly by
zejména zajistit, aby bylo v pravidelných intervalech sledováno zdraví starších osob
a aby jim byla poskytnuta odpovídající péče o fyzické a duševní zdraví. Navíc by měly
členské státy zajistit starším osobám ve vazbě podmínky odpovídající jejich věku, včetně
vhodného přístupu k hygienickým, sportovním, vzdělávacím, školícím a volnočasovým
zařízením. Členské státy by měly po propuštění zajistit opětovnou sociální integraci
starších osob.
Osvědčené postupy
Systém sankcí v Řecku umožňuje starším osobám různé výhody, pokud jde o alternativy
k trestu odnětí svobody a stanovení doby zadržení. Například u 70 leté osoby odsouzené
k doživotnímu trestu k získání možnosti prominutí zbytku trestu postačuje odpykání 16
let odnětí svobody (místo 20). Navíc je po dosažení 65 let u každého odsouzeného
zbývající doba odnětí svobody snížena na polovinu.
Srbsko přijalo zvláštní pravidla týkající se zadržení starších osob z hlediska zdravotní
péče, ubytování (s osobami stejného věku, v areálech umožňujících snadný přístup
do jiných částí budov apod.), plánované činnosti, výživy a sociální péče, zejména
s ohledem na jejich propuštění. Specializované detenční centrum zajišťuje specifickou
geriatrickou léčbu, usnadňuje kontakty a návštěvy rodin a pomáhá rodinám, zejména
tam, kde jsou ostatní členové rodiny starší nebo zdravotně postižení.
Velká Británie vyvinula „Cestu péče o starší vězně“ (Older prisoner care pathway), aby
pomohla při poskytování individuálně plánované péče pro starší vězně, po níž následuje
úspěšné přemístění zpět do komunity. Dobrovolná organizace (RECOOP) nabízí péči
a podporu pachatelům ve věku nad 50 let. Řada věznic v zemi má jednotku vyhrazenou
pro vězně, kteří potřebují paliativní péči. Organizace AGE UK vytvořila několik místních
projektů pro pořádání společenských setkání a školení pro zaměstnance a starší vězně.