Kvalitativní výzkum II ZUR434 Metodologie mediálního výzkumu Alena Macková •Základní metody/tradice kvalivýzkumu: případové studie; etnografické studie; zakotvená teorie; fenomenologický výzkum + • •Případová studie: studie jednoho či více případů (cílem zjištění, jaké jsou charakteristiky daného případu či případů) – osoba, komunita, skupina, organizace, událost… - typy podle výběru a účelu (jak se případová studie vztahuje k jiným případům?) •Etnografický přístup: popis kultury (postoje, hodnoty, normy…), holistický obraz skupiny, každodennost jedinců, snaha o porozumění dění ve skupině •Zakotvená teorie: výzkum směřuje k návrhu teorie pomocí dat (cílem vysvětlení daného fenoménu na základě dat) •Fenomenologický výzkum: porozumění zkušenostem jedinců (cílem porozumění významům prožívané zkušenosti) • •tři základní části výzkumu médií: produkce – text – recepce • •kvali výzkum mediálních produkčních a recepčních praxí (terénní výzkum): náročnější z hlediska sběru dat •kvali výzkum mediálních textů: náročnější z hlediska analýzy dat • •Tři základní typy dat: rozhovory (dotazování), pozorování, dokumenty • •kvalitativní techniky sběru dat: hloubkový rozhovor, polostrukturovaný rozhovor, focus groups, orální historie/biografie, zápisky •záznam běžných praxí, zpracovatelských n. čtenářských •výpovědi často brány jako srozumitelné a vypovídající, bez nutnosti dalšího rozboru •klíčová je kontextualizace • •kvalitativní metody analýzy dat: sémiotická analýza, (kritická) diskurzivní a., konverzační a., recepční a., narativní a. •analýza mediálních textů (novinových článků, reklamních plakátů…) •v souladu s teoretickými/metodologickými východisky • •Častá triangulace dat v kvalitativním výzkum – kombinace různých technik sběrů dat a různých materiálů à holistický přístup, kontexty – sběr různých raw materiálů (záznamy pozorování, terénní poznámky, deníček výzkumníka, obrázky, videa, příspěvky na online sociálních sítích, dokumenty…) (1) DOTAZOVÁNÍ/ ROZHOVORY •Strukturované rozhovory •Polostrukturované rozhovory (s návodem) •Hloubkové rozhovory •Narativní rozhovory (biografické) • •Čím se od standardizovaných liší?: • •Náročnost na tazatele – schopnosti, vztah s respondentem, příprava, zpracování dat •Jiný typ analýzy (různé přístupy) •Nahrávání a přepisy rozhovoru (terénní poznámky) •Jiné typy otázek •Vyšší validita, ale nižší reliabilita •Časově náročné •Liší se přípravou – strukturou rozhovoru •Etika, vliv na respondenta, výběr místa, responzivita, asertivita •Jako samostatná technika nebo v kombinaci s jinými technikami v rámci metody (etnografický výzkum, případová studie) •Teorie – interakce mezi výzkumníkem a respondentem (r. může navrhovat vlastní vztahy) •Liší se nejen mírou strukturovanosti, ale i sofistikovanosti – možnost se s respondentem scházet opakovaně? •Souběžně probíhají sběry, přepisy, analýza, designování (proměna výzkumného nástroje, vzorku) – nelinearita •Debriefing po rozhovoru •Poznámky a transkripce rozhovoru (mnoho typů) • C:\Users\Adam\AppData\Local\Microsoft\Windows\INetCacheContent.Word\20160930_155951.jpg Skupinové rozhovory/focus group •Ve standardizované i nestandardizované podobě •Rozhovor v menší skupině respondentů • •Náročnost dramaturgie (hůře můžeme dopředu usuzovat o dynamice skupiny) •Tazatel je v roli moderátora •Když se respondenti ne/znají •Umožňuje interakci mezi jedinci •Efektivnější a levnější než rozhovory s jednotlivci (ale jen v některých případech, tématech) •Následné zpracování dat podobné tomu z rozhovorů s jednotlivci •Projekční techniky (neptáme se přímo) Další doplňkové techniky k dotazování •Deníkové záznamy -nejsou svébytnou výzkumnou technikou – většinou ve spojení s rozhovory (před rozhovory) -respondent si např. zaznamenává nějaké aktivity podle návodu) -Variabilita deníčkových metod -Problémy – motivace respondentů, načasování, vytváření artefaktu • Další doplňkové techniky k dotazování •Photo-voice, fotodeníček •Podobné deníčkové metodě •Respondent fotí relevantní situace a objekty •Kombinováno s rozhovory – význam fotek •Méně časově náročné ve srovnání s deníčkovou metodou (2) POZOROVÁNÍ •Rovněž často kombinováno se dalšími metodami (rozhovory, analýzou dokumentů) – zúčastněné pozorování je součástí etnografických výzkumů a případových studií • •Strukturované vs. nestrukturované dotazování •Skryté vs. otevřené pozorování (ví účastníci o výzkumníkovi?) •Zúčastněné vs. nezúčastněné pozorování (participuje výzkumník na zkoumané situaci?) Image result for observational research Zúčastněné pozorování •Výzkumník se účastní pozorované situace •Obtrusivní metoda (může ovlivňovat situaci) •Zaznamenávání dat – terénní poznámky (pečlivost a organizace): popisné vs. Reflexivní • •Různé další techniky sběru dat: rozhovory, deníky, audio-video nahrávky, dokumenty, mediální obsahy, příspěvky na SNS •Důležitá role klíčového informátora •Náročnost na roli tazatele – jak moc vstupovat do dění? Jak neovlivňovat situaci? Jak se udržet v kontaktu? Jak navázat vztahy a získat důvěru? Reciprocita – jak zajistit to, aby respondenti měli pocit, že „z toho něco mají“? • •Etika a dopady •Protože pršelo, dovezli mě ze zastávky autem. Připravili pro nás u nich v kuchyni grilování (kvůli dešti) a dozvěděla jsem se, že poslední členka vedení, se připojí po Skypu, protože nemá čas a je nemocná. Během jídla ještě před spojením s A., řešili obsah – co potřebují řešit a hlavně roli A. a vůbec posílení regionů, protože zatím je síla I koncentrovaná v Praze, zatímco aktivita jinde upadá. Bojují s tím, že členové nemají čas (práce, svatby…) a že by asi bylo potřeba spíše nabírat další členy – naděje vkládají do studentů (mají hodně času). • •Pozn. je patrné, že si moc nepamatují, jak si rozdělili pravomoci. Velkým tématem se stává hlavně komunikace mezi nimi. Původně měli skupinu, ale začali komunikovat na chatu - ale tam hůře dohledává (A.). Slíbili si, že skupinu obnoví, navíc ke schválení něčeho zapotřebí 3 z nich (z 5). Další na, čem se domluvili, že místo telefonování, budou takhle skypovat. Cca jednou za dva měsíce se potkají na schůzi vedení. Zdá se, že se tak spousta věcí v poslední době řešila ad hoc – nyní snaha o nějaké nastavení pravidel. • Příprava a analýza kval. dat z rozhovorů/pozorování •Nahrávání a následná transkripce rozhovorů (ne/doslovná, s poznámkami) – záleží na účelu a povaze výzkumu •Návrh kategorií a systémů kategorií •Vytváření typologií, typů (s dimenzemi) •Nástroje zobrazení – schémata, diagramy (kauzální sítě), tabulky, grafy, mapy • •Tematická analýza – identifikace klíčových témat •Dílčí postupy z diskurzivní analýzy •Zakotvená teorie • •https://docs.google.com/spreadsheets/d/1aAghYf31aLKByCtLNTrBNV2BruEPBNZOYKoMR7sV3nk/edit#gid=16153 76153 Image result for osror model Metoda zakotvené teorie •Glaser a Strauss •Analýza dat z dokumentů/rozhovorů nemá striktně daný postup – vnímáno jako slabina kvalitativního výzkumu (zodpovědnost výzkumníka) – zvyšující se tlak na transparentnost při práci s daty •Metoda zakotvené teorie jako jedna z mála metod s explicitním popisem postupu analýzy dat vhodným napříč různými typy obsahů •jako přístup pro sběr i analýzu dat – cílem z dat formulovat teorii (středního dosahu) – výzkumník postupně odhaluje struktury v datech •Teorie-data •Kódování jako základní nástroj – často přebírán i mimo metodu – tři úrovně: otevřené, axiální, selektivní – od tvorby základních kategorií, prvního hrubého třídění, označování jevů a přidělování kódů s jasným obsahem, přes tvorbu obecnějších kategorií a podkategorií (kategorizace) shlukující kódy a jejich vlastnosti - ty jsou pak klíčové pro tvorbu teorie; až po specifikaci vztahů mezi těmito kategoriemi a jejich dimenzemi (příběh) •Jak kódovat? Tužka/papír (stříhání, vybarvování), pomocí dokumentů a vykopírování pasáží (word, excel), pomocí analytických programů (Atlas.ti; MAXQDA, CAQDAS) •Reliabilita kódování u více kóderů (3) OBSAHY A JEJICH ANALÝZA •Odlišnosti a podobnosti s analýzou rozhovorů: -Ve srovnání s analýzou rozhovorů často větší důraz na jazykovou stránku textů, užití slov, slovosled, skryté (latentní) významy, metafory, vizuály a jejich prvky atd… -Stejné metody pro analýzu textu + metody další a specifické: sémantická analýza, diskurzivní analýza, konverzační analýza, narativní analýza, analýza rámců, žánrová analýza, analýza metafor, kvalitativní obsahová analýza… -O redukci dat nerozhodují zkoumané subjekty -Odlišnosti podle cíle – např. identifikace aktérů a jejich zobrazování, rámců, diskurzivních praktik v obsazích, lingvistických či vizuálních prvků, ideologie à posun z rovinu textu, kontexty a interpretace Sémiotická analýza -snaha o porozumění používání znaků a tvorbě významů + jejich vztahů ve znakovém systému: ptáme se, proč je text uspořádán tak, jak je uspořádán? Jaké to má významy v kontextu dané kultury? (např. analýza reklamních sdělení, vizuálů) -předpoklad, že komunikace je založena na výměně znaků (slovní, verbální, vizuální) -každý znak má podobu označujícího (co vidíme, slyšíme) a označovaného (mentální koncept, který to představuje) -1 označující má mnoho podob označovaného à prostor pro tvorbu významů, volba + Význam nemusí být pro tvůrce a příjemce shodný -výklad prvků, ze kterých se sdělení skládá (první význam, denotativní analýza): kdo tam je, co má na sobě, jak dlouho tam byl, co dělal + technické kódy (zobrazení, barva, vizuál) -Konotativní analýza: asociace •paradigmatické (užití znaků, binární opozice) a syntagmatické uspořádání (řazení) •Metafory a metonymie • Diskurzivní analýza •Wodak (CDA): diskurz jako forma produktivní sociální praxe, která se podílí na vytváření objektů vědění, situací, sociálních identit subjektů i uspořádání společnosti skrze mezilidské i skupinové vztahy •Foucault: soubor vědění o určitém tématu a současně systém pravidel a omezení usměrňujících produkci vědění – tedy vytváření nových výpovědí o dané oblasti • -Diskurz jako nástroj sociální konstrukce reality (souhrn vědění a výpovědí + praktik) -Diskurzy složené ze znaků, ale i sociálních praktik -Člověk jako subjekt, diskurz formuje způsoby uvažování a nastavuje pravidla -Z diskurzu nelze vystoupit, jsou proměnlivé, je jich několik zároveň • •CDA •k řešení sociálních problémů •moc, nerovnosti, ideologie, dominance •řada možností, jak aplikovat à může nás například zajímat: •CO – Co je zmíněno v titulku, co je v úvodním odstavci, jaké události jsou v celém příběhu? Co je ústředním tématem? V jakém vztahu jsou jednotlivé části? Co je opomenuto? •KDO – Kdo je zdrojem? kdo je citován a kdo ne? Kteří aktéři jsou zmiňováni? Co to je za aktéry? Proč tam jsou? •KDE – Kde se příběh odehrává •KDY – Jaká je struktura příběhu? Chybí něco? •STRUKTURA – Propojení, zastření významu - • Interpretace dat •Záleží na typu studie (případová studie, etnografický výzkum) a specifické metodě – jiné důrazy v diskurzivní analýze, sémantické analýze •Jiné typy interpretací a zaměření při analýze rozhovorů či pozorování, jiné zaměření při práci s dokumenty (mediálními obsahy) •Rozhovory : např. (1)diskurz (jako regulovaná oblast vypovídání, politika řeči): o čem se smí mluvit, o čem ne, co je hodnoceno jako samozřejmé, co jako irelevantní atd. (2)objektivní referenty řeči (témata/fakta): o čem se hovoří (3) subjektivita respondenta (Wengraf) (4) •Mediální obsahy: např. (1)deskripce: je, nebo není sledovaný prvek (slovo, metafora, argument…) přítomen (2)interpretace: co sledovaný prvek a jeho přítomnost, resp. absence znamená (3)explanace: jak sledovaný prvek reprodukuje nebo přepisuje mocenské asymetrie mezi aktéry diskurzu • •Zhuštěný popis a ilustrace - pečlivé interpretace a jistá míra abstrakce (ilustrace pomocí dat – úryvky z obsahů fungují podobně jako grafy a tabulky) • •