STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA Z „Metody a techniky výzkumu médií“ (ZURs306): Termín zkoušky: 21. 1. 2019 Jméno: UČO: Předmět ZURs306 Metody a techniky výzkumu médií prověřuje teoretické znalosti nabyté v průběhu studia a reflektuje tak především obsah povinného předmětu ZUR434 Metodologie mediálního výzkumu. Délka trvání: 90 minut Forma zkoušky: písemný test na PC, všechny zadané otázky jsou otevřené. Obsah: Zkouška sestává ze sedmi otázek, které zahrnují tematické okruhy vycházející z předmětu ZUR434. Hodnocení: Celkem lze získat max. 100 bodů. V rámci každé otázky lze získat maximálně 17 bodů. Známka Bodové rozpětí A 100–93 b. B 92–85 b. C 84–77 b. D 76–69 b. E 68–60 b. F 59 b. a méně Do opraveného testu bude možné nahlédnout dne 24. 1. 2019 od 13:00 do 14:00 v pracovně č. 2.46 Zadání (otázka 1 – max. 10 bodů): Charakterizujte falibilismus (falzifikacionismus) jako jednu z teorií vědy. V čem se liší od pozitivismu? Vypracovaná odpověď: Zadání (otázka 2 – max. 6 bodů): Popište a stručně vysvětlete kritéria důkazu kauzality. Vypracovaná odpověď: Zadání (otázka 3 – max. 18 bodů): Renomovaná výzkumná agentura zveřejnila výsledky nejnovějšího šetření zkoumajícího míru důvěry české populace v média. Pan Zdeněk ale výsledkům nevěří a na sociální síti napsal: „Odkud berete ta čísla, já jsem se žádné ankety nezúčastnil, resp. nikdo mě neoslovil!“ A. Jak byste panu Zdeňkovi vysvětlil/a a zdůvodnil/a, že výsledky průzkumu veřejného mínění mohou být spolehlivé a důvěryhodné, i když se ho on sám neúčastnil? B. Vysvětlete: a) co je kvótní výběr a jak funguje, b) co je reprezentativní výběr, c) co se myslí pod CAPI a PAPI dotazováním. Technické parametry průzkumu důvěry české populace v média: Výběr respondentů: Kvótní výběr Kvóty: Kraj, velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let Počet dotázaných: 1 086 Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem - kombinace dotazování CAPI a PAPI Vypracovaná odpověď: Zadání (otázka 4 – max. 17 bodů): Vysvětlete, proč o kvalitativním výzkumu ne/uvažovat jako o subjektivním (ontologické a epistemologické předpoklady). Vypracovaná odpověď: Zadání (otázka 5 – max. 16 bodů): Vyjmenujte a krátce vysvětlete klíčové prvky hloubkového rozhovoru. Vypracovaná odpověď: Zadání (otázka 6 – max. 16 bodů): a) Představte si, že chystáte dotazníkové šetření o volebním chování u dospělé populace. Dotazník bude administrován osobně, po získání informovaného souhlasu. Jaké základní informace musí být v souhlasu uvedeny? (8 bodů) b) Představte si, že stejný výzkum byste dělali s využitím online dotazníku – uživatele byste oslovovali přes diskuzní skupiny věnované politice. Jaké specifické etické problémy byste v tomto případě museli řešit? (8 bodů) Vypracovaná odpověď: Zadání (otázka 7 – max. 17 bodů): Popište krátce dva různé výzkumy, ve kterých je vhodné použít internet jako výzkumný nástroj. Uveďte vždy u každého výzkumu: jaká je výzkumná otázka, kdo je cílovou populací, jakým způsobem byste vybrali na internetu daný vzorek a jakou byste použili metodu výzkumu. Vypracovaná odpověď: