Richard Stojar, Ph.D. Centrum bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzita obrany Kounicova 65 662 10 Brno richard.stojar@unob.cz, +420 973 443 273 Cíle přednášky —Seznámit se základními fakty vývoje Ruské federace a jejích národních zájmů —Poskytnout základní informace o bezpečnostní politice Ruské federace Obsah přednášky —Ruský stát po rozpadu SSSR —Ruské zahraničně-politické priority a jejich determinanty —Ruská Federace a ozbrojené síly RUSKÁ FEDERACE —Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen (2011): —„Moskva patří k vůbec nejvýznamnějším partnerům Aliance. Na druhou stranu však pro NATO zůstává zároveň jedním z nejkomplikovanějších partnerů.“ C:\Users\stojarr\Pictures\simsalabim\Coat_of_Arms_of_the_Russian_Federation_svg.png C:\Users\stojarr\Documents\KGŠ 2015_6\2.11. Bezpečnostní politika RF\Nová složka\lead_960.jpg Ruský stát po rozpadu SSSR —Rozpad SSSR označil Vladimír Putin za „geopolitickou katastrofu“ (nikoliv v ideologické rovině) —Po 1991 nastává prudký pokles ve všech oblastech: mocenský vliv, ekonomika, sociální situace, bezpečnost, krize identity apod. —Hrozba rozpadu Ruské federace a administrativně-politický chaos, politická dezintegrace —Rozklad ozbrojené moci a vrchol ponížení silových struktur – tzv. první čečenská válka 1994-1996 — C:\Users\stojarr\Documents\přednaška kgš nov\prvni cecen valka.jpg Ruský stát po rozpadu SSSR —Společnost: frustrace a pocit ponížení, vnímaná arogance ze strany Západu, neschopnost místních politických elit — V roce 1991 rozpadem SSSR končí definitivně epocha studené války. Ruská federace jako nástupnický stát se však nevnímal jako poražený aktér a očekávalo se hospodářské oživení a demokratizace společnosti cestou úzké kooperace se Západem, v jejímž rámci budou respektovány i ruské národní zájmy —Ze strany Západu však dle ruské percepce dochází k vnímání ruského státu jako poraženého aktéra jehož zájmy či stanoviska jsou přehlíženy —Dle Západu mělo být cílem ruské tranzice vybudování plně liberálně-demokratického státu volně přidruženého k Euroatlantické zóně, tato vize však v ruské percepci znamenala podřízení se cizím vlivům a rezignaci na vlastní zájmy a mocenské postavení — — C:\Users\stojarr\Pictures\simsalabim\Yeltsin_and_clinton_laughing.jpg Ruské zahraničně-politické priority —Ruské zahraničně-politické priority vychází z tradičního geopolitického myšlení. Základním prvkem geopolitických úvah je dosažení bezpečnosti státu i za cenu teritoriální expanze, přičemž klíčovou roli zde má vojenský a nikoliv ekonomický faktor. —Ruský stát dle tradičních představ nemá vhodné přirozené hranice, které by ochránily politické a ekonomické jádro státu před vnější invazí a proto si musí zajistit hluboké obranné nebo nárazníkové pásmo, které by zadrželo eventuální nepřátelské akce vůči centrálním klíčovým oblastem. —Tyto úvahy vychází z tradiční historické zkušenosti – v minulosti čelil po staletí ruský stát vysoce mobilním protivníkům z Asie(jihovýchodní směr), a na západním směru byl několikrát konfrontován s kvalitativně superiorními protivníky schopnými proniknout až k samotnému mocenskému a administrativnímu centru. — — rus exp Ruské vojenské vnímání Evropy — — C:\Users\stojarr\Documents\KGŠ 2015_6\2.11. Bezpečnostní politika RF\Nová složka\a6a0f3568.png Ruské zahraničně-politické priority — — C:\Users\stojarr\Documents\KGŠ 2015_6\2.11. Bezpečnostní politika RF\Nová složka\8f90677c3.jpg Revitalizace ruského mocenského postavení po r. 2000 —1999/2000 Vladimír Putin (pitěrsko-silovaja skupina) – nové bezpečnostně-strategické priority —Nová etatizace ruského státu (omezení moci regionů – centralizace státního aparátu) —Rehabilitace ozbrojených sil —Válka s terorismem a kooperace se Západem —Zesílení kritického stanoviska k rozšiřování NATO —Ekonomický růst a rostoucí asertivita na mezinárodním poli — — —Hledání nových geopolitických východisek (zvláště od 2003) — — C:\Users\stojarr\Documents\přednaška kgš nov\stihacky-kreml chram ivana hrozneho.jpg Bezpečnostní politika Ruské federace — — — — — — — — — C:\Users\stojarr\Pictures\Arus.jpg Trendy —Modernizace ozbrojených sil Ruské federace —Modernizace a rozmístění jaderných sil RF (Kaliningrad, Krym) —Nedodržování a poté vypovězení dohody o likvidaci raket středního doletu (INF 1987 - závazek SSSR a USA zlikvidovat střely o doletu 500-5500 km, vč. nosičů a infrastruktury) —2008: podezření z porušení INF (testování systému Iskander) —2014: „oficiální“ obvinění Ruska prezidentem Obamou, RF popírá schopnosti (dosah) rakety Novator 9M729 —2019: USA a poté Rusko vypovídají INF — — 12 Zpravodajské zabezpečení AČR 2019 14 —Anexe Krymského poloostrova a podpora separatistů v konfliktu na východní Ukrajině —Informační operace a subverzivní kybernetické aktivity RF —Posilování vojenské přítomnosti a velká cvičení v blízkosti hranic NATO/EU (Západ 2017) —Aktuální vojenské angažmá a jeho důsledky v Sýrii —Rozšiřování a modernizace vojenských základen v zahraničí mimo státy bývalého SSSR (rostoucí zájem o Arktidu a Afriku) 15 Zpravodajské zabezpečení AČR 2019 Revitalizace ruského mocenského postavení po r. 2000 – ekonomický růst — — C:\Users\stojarr\Documents\Rusko\Russian_economy_since_fall_of_Soviet_Union.png Revitalizace ruského mocenského postavení po r. 2000 – ekonomický růst a jeho odraz ve vojenských výdajích — — C:\Users\stojarr\Documents\KGŠ 2015_6\2.11. Bezpečnostní politika RF\2-102.png C:\Users\stojarr\Pictures\russia-cross-and-russian-hegaxon.png Ruská federace a blízké zahraničí —Rusko-běloruská unie —Ukrajina — —SNS —Kolektivní bezpečnostní smlouva 1992 —Taškentská smlouva 2002 (Rusko, Bělorusko, Arménie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán) —Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti – (2006 + Uzbekistán) — — nová Velká hra ? —Šanghajská organizace spolupráce 2001 - Čína, Rusko a středoasijské státy (mimo Turkmenistánu) —Společný ekonomický prostor Ruska, Běloruska a Kazachstánu 2012 — — — —Euroasijská unie —Čínské ambice v ŠOS —USA : projekt New Silk Road — — — — C:\Users\stojarr\Pictures\JB422bd7_profimedia_0012977058.jpg Ruská federace a její spojenci v blízkém zahraničí — — — — — C:\Users\stojarr\Documents\KGŠ 2015_6\2.11. Bezpečnostní politika RF\Russia-Military-Alliance-Map.jpg C:\Users\stojarr\Documents\přednaška kgš nov\tu-95-aa-4884a573e962b.jpg Ruská federace a Západ —Obnovování ruského vojenského potenciálu – nová hrozba? —Ruský odpor k americkému projektu protiraketové obrany —2008: rusko –gruzínský konflikt —Obama: reset vztahů USA a RF —Afghánistán — —2010: Lisabonský summit : NATO a Rusko nepředstavují jeden pro druhého hrozbu a čelí společným hrozbám ( šíření ZHN a jejich nosičů, terorismus a pirátství). — Rasmussen: „je to poprvé v historii, co NATO a Rusko spolupracují, aby se mohly bránit společným hrozbám.“ —2014: Ukrajinská krize – nové ochlazení vztahů a vzájemná percepce jako protivníků —RF: „NATO a USA jsou neschopné zbavit se starého blokového myšlení a přicházejí s politikou vedoucí ke konfrontaci a zvyšující nejistotu.“ — — — — — Ruská federace a ozbrojené síly —ambiciózní program celkové modernizace ozbrojených sil —restrukturalizace systému velení: Západního, Jižního, Středního a Východního vojenského okruhu —1.12.2011 : vznik nového druhu ozbrojených složek – vojsk vzdušné a kosmické obrany. —Pozemní síly: záměr vybudovat moderní síly srovnatelné s nejvyspělejšími potenciálními protivníky x řada finančních a ekonomických limitů —Přes enormní nárůst výdajů Ruská federace v globálním měřítku nepředstavuje rovnocenného vyzyvatele vůči USA či NATO C:\Users\stojarr\Documents\Rusko\Nato%20vs%20Russia%20defence%20spending_0.png 24 Critical Technological Innovators Having a state-of-the-art technological edge in weapons research and development; Adapters & Modifiers Small but advanced defense industry Copiers & Reproducers Low-technology arms producers chinese%2520flag http://www.kennedyintsportscamp.com/uploads/1/2/1/6/12165474/1289565_orig.jpg http://www.nuance.com/ucmprod/groups/corporate/@web-enus/documents/multimedia/nc_028402.gif https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a9/RSIS_School_Logo.png Ruská federace a ozbrojené síly —Ruské vojenské výdaje z dlouhodobého hlediska řadí RF do první pětice v globálním měřítku, výrazně však zaostávají za výdaji USA či ČLR, nebo součtu výdajů Francie a Británie. V roce 2014 představovaly např. pouze trojnásobek vojenských výdajů Státu Izrael a je otázka zda jsou dlouhodobě udržitelné. C:\Users\stojarr\Documents\Rusko\20140415001800_0.jpg Výsledek obrázku pro nato defence expenditure Ruská federace a ozbrojené síly —Navzdory prudkému nárůstu ruských výdajů a poklesu evropských výdajů v poslední dekádě, v absolutních číslech ruské vojenské výdaje výrazně zaostávají za evropským pilířem NATO a patrně odráží i reálné mocenské postavení. Oproti evropským možnostem zde již patrně není velký prostor pro jejich další navyšování, který by byl v souladu s ekonomickými možnostmi ruského státu. C:\Users\stojarr\Documents\KGŠ 2015_6\2.11. Bezpečnostní politika RF\20150214_FBC081.png C:\Users\stojarr\Documents\KGŠ 2015_6\2.11. Bezpečnostní politika RF\Russian-defense-budget.jpg Další vývoj Ruské federace a jeho determinanty —Demografický vývoj - negativní predikce navzdory výraznému zlepšení situace oproti 90. létům 20. století —Ekonomika - rentiérský stát. Ruská ekonomika stále zůstává velmi závislá na exportu surovin , což může mít za následek značnou hospodářskou nestabilitu v případě výrazného poklesu cen na světovém trhu —Ekonomika -Index globální konkurenceschopnosti: 63.místo (ČR 33.) —Demografický i ekonomický faktor bude patrně stěžejní při formulování ruské bezpečnostní a vojenské politiky v příštích dekádách. — — — —