Vojenství v období první světové války •BSS 102 Dějiny vojenství Základní charakteristika I. světové války •Konflikt, do kterého se postupně zapojily všechny rozhodující mocnosti tehdejší doby („Velká válka“) •Světová byla nejen rozsahem bojišť, ale i nasazením vojáků ze zámoří a kolonií •Plánována jako ofenzivní a manévrová (obchvaty a průlomy masou pěchoty podpořenou lehkými kanony) •Změnila se na poziční válku („zákopová válka“) •Tvrdě zasažen civilní život (devastace v místě bojů, námořní blokáda) •Do války povoláno 70 000 000 lidí •Padlo kolem 10 000 000, další lidské ztráty 20 000 000 • „Národ ve válce“ •všeobecná mobilizace sil v podmínkách všeobecné branné povinnosti –jen Británie začínala s malou profesionální armádou (do konce roku 1914 prakticky zanikla), do roku 1916 doplňována jen dobrovolníky –v USA zavedeny krátce po vstupu do války povinné odvody •zásobování, průmysl, doprava, věda… podřízeny potřebám vedení války Hlavní a vedlejší fronty I. světové války Hlavní evropské fronty Západní fronta (Německo proti Francii, Velké Británii a od roku 1917 USA) Východní fronta (Německo a Rakousko-Uhersko proti Rusku) Italská fronta Vedlejší evropské fronty Srbská a soluňská fronta Rumunská fronta Dardanelská operace/Gallipoli (1915) Kavkazská fronta (Rusko proti Turecku) Mimoevropské fronty a bojiště Fronty na Blízkém a Středním Východě (mezopotámská, perská, egyptsko-levantská) Kampaň ve východní Africe Východní Asie a Pacifik (izolovaná bojiště) Hlavní bitvy a ofenzívy I. světové války Západní fronta Bitva na Marně (1914) Bitva u Verdunu (1916) Bitva na Sommě (1916) Ludendorffova ofenzíva (1918) Bitva u Amiensu (1918) Východní fronta Bitva u Tannenbergu (1914) Brusilovova ofenzíva (1916) Italská fronta Bitvy na Soči (1915-1917) Bitva u Caporetta (1917) Bitva na Piavě (1918) Námořní bitvy Bitvy u Coronelu a Falklandských ostrovů (1914) Bitva u Jutska (Bitva u Skagerraku) (1916) Strategie a taktika pozemní války •Přerůstání bitev v operace •Jednotlivé zákopy postupně nahradila linie zákopů a obranných zařízení, pak i obranná pásma a předpolí •Průlomy zákopů pomocí vln (několik rojnic) a valů (několik vln), postupné střídání bojovými skupinami (např. Stoßtruppen) •Podpora dělostřelectva, později tanků Fortifikace •Pevnosti 19. století nemohou odolat modernímu dělostřelectvu •Nové materiály (železobeton, pancéřové kopule) •Význam pevností v bitvě o Verdun •Dlouhý boj o rakousko-uherskou pevnost Przemyśl, její pád po vyčerpání zásob potravin •Úspěšný rakousko-uherský horský pevnostní systém v jižním Tyrolsku •V poli zesilování zákopových opevnění • • Pěchotní zbraně •Standardem opakovací puška, „symbolem“ těžký kulomet •Nové či „znovuobjevené“ zbraně (lehké kulomety, granáty, první samopaly, plamenomety, improvizované zbraně pro boj zblízka) •V roce 1918 první protitanková zbraň Dělostřelectvo •Zvýšení hustoty dělostřelectva a rychlosti palby •Symbolem francouzské dělo ráže 75mm (Matériel de 75mm Mle 1897) •Nárůst dostřelu, snaha o dalekonosnou palbu (takticky nevýznamné, propaganda) •Roste význam těžkých děl, houfnic, minometů •Prodlužování palební přípravy, pohyblivá palebná přehrada •Ze ztrát na bojišti připadalo 75 % na ztráty způsobené dělostřeleckou palbou • Tanky •Už před válkou obrněné automobily •První tanky nasazeny Velkou Británií v bitvě na Sommě 1916, masivní nasazení pak v bitvě u Cambrai 1917 (378 tanků) •První vzájemný boj tanků 24. 4. 1918 (britské Mark IV proti německým A7V) • Popisky pro minulý list •Shora: –britský mark I tank –britský mark IV tank –německý A7V –francouzský Renault FT (FT-17) Chemické zbraně •Masové užití chemických zbraní •Zpočátku jen „slzný plyn“ (Francie 1914 ethylbromacetát) •Za skutečný počátek chemické války bývá označováno použití Německem v roce 1915 při bitvě u Ypres (chlor) – první oběti na životech •Zpočátku vypouštění z tlakových nádob (závislé na větru), později hlavně dělostřelectvem •Podpora průlomu, později vytváření chemických zátarasů •Chemické zbraně usmrtily kolem 80 000 lidí •Výrazný psychologický efekt chemických zbraní •Zformulovány dodnes platné základní principy použití chemických zbraní: 1.Princip dosažení maximální koncentrace toxických látek; 2.Princip neočekávanosti; 3.Princip masového účinku; 4.Princip překonání protichemické obrany protivníka; 5.Princip použití nových toxických chemikálií Letectvo •Pozorovací balony •Vzducholodě – průzkum a bombardování, s rostoucím dostupem letadel jejich význam klesá (plněny vodíkem) •Letadla zpočátku užívána k průzkumu či bombardování •Od 1915 rozvoj stíhacích letadel, výrazný pokrok přinesla synchronizace kulometu, koncem války dosahují rychlost přes 200km/h •Lehké a střední bombardovací letouny, od 1917 i bitevní letouny •Rozvoj strategického bombardování •Letectvo využito i námořnictvem Námořnictvo •Jediné velké střetnutí dreadnoughtů v bitvě u Jutska skončilo nerozhodně •Nástup ponorek jako mimořádně efektivní zbraně •Otázka potápění obchodních lodí ponorkami •Reakcí na neomezenou ponorkovou válku bylo zavedení konvojového systému (1917) •Využití rychlých člunů •Výsadek u Gallipoli byl první moderní výsadkovou operací •První letadlové lodě, jejich potenciál však nevyužit