KARL POIANYI Seberegulnjící trh je nebezpečná utopie Karl Polanyii1886-1964} „Jájsem vše sledovala zdola. Dovolili mi sedět na podlaze a obrov-skými nůžkami vystříhávat äimky y Tintesů, Lc Temps a z Frankfurter AUgemeine Zeitung, vyznačené červenou či modrou pastelkou. Také ■ - soužila Jsem se již v raném včku poučili 0 lermíneeh, každý čtvrtek totiž přicházel posel z novin, aby vy/vedl tátův týdenní sloupek. Článek včlsmou ještě "ebyl hotový, a tak se posel bavil tím, že mi vykládal úžasné, ale občas děsivé příběhy...," vzpomíná Pola-nyiho dcera, Kari Polanyi-Levittová, na své vídeňské dětství ve sborníku 1'l'c Ufe and Work of Karl Polanyi, vyhnem v roce 1990 v Kanadě. V té ,e< P«> smrti a za seb d°bČ ''Ž byl 'c'' otec' narozen^ generace, ale i.kv- ľ! měl nc-ien anab-i/i V roce 1886 v Maďarsku, šestadvacet UIUkátní dílo, které SAJÍCÍ pouť mnoha intelektuálů jeho 1 skl,tečně doceňováno až dnes. Přfliš jemné argumenty Jako levicový student účastnil maďarského veřemého°*K ' P°litick* organizátor se Karl Polanyi aktivně válee, kde utrpěl těžké /ranění pľ ľ* narukoval důstojník v první světové emigroval do Vídně. Tam se záhľ "T cxtnimnč lev^ové Maďarské republiky rad I,onou ^ynskou.temperamemníf SC SVOL1 bud°ucí ženou a celoživotní láskou d0 VWně uprchla naopak po , ' k^?»^narchistickou revolucionárkou, která Proslavil svou kritikou ne „lihl ŕ i, S Sř"*"** Sám Polanyi, i když se 1 Česky Velká translace ?rÍ2 ^ modc,u v ™<' 'ransjbrmatijm kritizoval Marxe a vyjadřoval i komuni*t«u nebyl. Ač se označoval za socialistu, jeho nadhled, říká Pred Block v ľľ" k Ľcm'ál"č plánovanému hospodářství. Ten* mohl & důvodem, proč je il*^"*^^ 20 ,' chatách mezi zastanci kanit ldwcn"v™» až dnes: „V ostře polarizovaných Pro Polanyiho jemně odstíněné ľw 1 ájd so«smu sovětského stylu nebylo místo a komplexní argumenty." 54 nerozdělování, samozásobitelství a reciprocita .. « i. j, ve všech dobách a ve všech Jaké to byly argumenty? Polány /dura/nu|c. / • b) sQučá&tí ^Iturách mimo té naší byla ekonomika (zají ťován mateny ^ Večnosti a přírody, byla „zapuštěna" do společnosti ekonomik jinyeh dob Příbuzenskými v/tahy, náboženstvím, mágu ci zákony. ^ nd)|..|y (rhy a kultur zpracoval rozsáhlý materiál. Ukázal, že v ž "^jo^j (lovci-sběrači si v zásobování obyvatel zásadní roli. Důležitější bylo | obyvatele po selhání ^Zdělí ulovenou antilopu, státní sýpky ve starověkem bgyj _ ckonomjka darů ^ody), samozásobitelství (přímý v/tah komunita - 1™^. ^ /;lkkk|á V/tah. darující (lK|e; si své produkty neprodávají, ale darují, přičemž pje msem \ vzájemná pomoc čekává dar nazpět, ale v pozdější době a třeba i v jiné torme. . llřl setbě a skli/ni. lovu. obřadech...). jtonomické práce leželo již v jeho Těžiště této Polailyihoantropologicko-histoncko hyU1 ve vermontské Posledním působišti. Spojených státech. Právě tam, diky si ^ lcn(okl,u do Ncw Yorku Bennington College, napsal Velkou i rans formaci ^ tam ^ b()UÍ.|ivou minulostí nu Columbia University, vrátil po válce přednášet, ou Manžele se proto v evropském dělnickém hnutí bohužel nedoslala ame a kde také roku usadili v kanadském Pickeringu, odkud Polanyi do Ne schopných a nadše- zemřel. Na kolumbijské univerzitě kolem sebe shromáždil n?ch žáku, kteří vydali posmrtně několik sborníku jeho texu . Ekonomika neexistuje? . , e2 roezi ekonomy & . antropologický00 1 §í pochopení Snad , proto je Poianyi -rt"'^ S-W* sociálními badateli.' Přitom *»JÄ |e *°noro'SkvS ekonoma 19-M naši. Svou tezí, že v ^f^S !*****■? *k cv požadoval, a b, « v/u,l„, chtél upozornil na wHk»»^l^^nlHÍi**»^^^jc Fred Block Ti ve svých teoriíc* předložili vi,. systu »■ - Ä,e, jak jk /0 ^iálmeh společnost podřídila jim, a nikol.v ony P Mll vyB*ad*o soM „eexistuje. podstatou Potenyiho argumentu je, prtvl^ ■ „ekonomto sakofení„0n ekonomku vazeb neni do důsledku možného by zničila lidskou a přírodní zákl ad nu spo^ přírodní prostřed! by proměnila v u 6) VýnwlovlivnilpfedcvSím my.í/,™ ľ obora ,-„ ekonomii í< •"" 1 55 Proč je samoregulující trh utopií? i^ckáte!,ncpov2ľ.'lľnn7 r?! ^ B1°Ck: neuniklo, ?C ^ Ale puda je '"S1'' T PráCÍ U PC,1Í- 2a ^ ma V,ilStllí "U'hy"- bytostí a peníze nejsou m t7T-přimd* P™SYnl síla je aktivita lidských důvěře. Moderní ekonomie ä^nTT' ' ° infor,™cí 8 vztahem, závislým na lidsko peníze, se budou choval steinřlv v ^ Že lyto Jiktivl,í tan*^. Půda' prí? eskamotérství vážné dň Jk í komodity skutečné. Podle Polanyiho má takovéto společnost vystavuje 2"^^ tĽ°''ÍĽ JC ZaloŽena na ffl 3 Ul,° ^ V morální rovině je podle " - ■ instrumentální hodnotu a Lin . Jmé' Ze přÍToda ' člověk maJí »inou neŽ Jf i lidskému svědomí v'nolii' " ^ ^° SĽ zbožím se Proto BES bt''i,m' ^ z jejích tradičních zvvk. vv.-h ľ ,WVmČ J° pa,mé- ™ « vykorenení ekonomiky větší roli státu, Ukázalo se tí k°muimnícn a Plodních vazeb vedou v praxi ke stále postupně vynutila omezení o,-ľ ! \hf^0" P^myslových zemích, kde si veřejnost vací a environmentálni leai^ti^ . S0CÍální a chodové pojištění, územnépláno-centrální banky a mezinárodní fľ ' °^ni'Tok peněz sc mezitím snaží regulovat Polanyi dnes lidé a príroda: nezamčstivmo^t j« V PÍSkU »volného trhu", nesou náklady obyčejn síl* a deregulací nájmu' /en m -T' ' 'K,mW StÚVají větší hrozbou s ,ikvidad S°° environmentálni legislativa «j , ! StaVají citelnějšími vůči levným dovozům. Role státu se tu opět posilni' ľi ľ P°d ***** m°cných nadnárodních společnosti, spokojeností občanů musí^ľ«i T°*?&t je to ^čnostní aparát, který s rostouc-V k'iUce ekonomické t on ľ" P°,lae°Vat st;'v^ demonstrace a teroristické akce. Inspiroval radu ekologických cl nachň/í své Pokračovatele až v poslední dobe. P^adech rozpracoval |„h„ r ""I" ľ?** He™ana Dalyho, jeho leze na konkrétních (anglické vydání z roku 20011 n n V i M"ľnľ ^ Předmluvu k VWÁr transformaci že tlak na vytěsnění ekonomik! * k*'itik MMF Joscph Stiglitz. Polány, ukázal, ^tkal s odporem společnosti ÍmS^?*** 3 ^orálních vazeb se vždy v minulost. VWfo? naustnrnu,..; ^ .! 1 *' JCJ' často neuvědomí r.v,™,m: ,n,Wnhv brzdila. Ve Vdkéimmfomavt 1 ^'''ečnostj'ľ/ -L" SOcií"'iích které se v«■*ř**»«aaaí^ vazeb sc v;dv v minuissu hled ľ '"ľ1 ^ W Pl'ík,adl1 STglS? Sffl /Pt-soby hrzd.la. Ve ekono'f^^ S Ä? Pmia,li""^SS^ °» polí ä pastvin, sys, ' y VC ^ svéľc0b^ním hnu,í ),,k.S,a,^í- Dnes můžeme lem!, odpor H> m,st'1'^ měn a e L W ^CJT dÄÄ v rozvoji neformální a,lk,,V,^'víazpo^h od Sir 55E pres (Kl'dni ekonomiku, která usiluje nejen 7 J Odpor fc/oá/i "uP°r uaäli rolníci, ale i král Podrobněji o tom vh třetí kamtnl %n ''''''''f právni"hmwviini podstatně zbrzdily- 1 ' mké transformace. 56 • h ,v,d řekl že tam, kde selhav, 1 ekonomické, ale i sociální a ekologické cíle aby čelila trh, leho Přerozdělování (stát), posiluje se reciprocita (v/aje "lyšlcní nám určitě může být oporou. 57