Formulace problému („výzkum v knihovně“) Formulace výzkumné otázky (specifikace tématu) Formulace hypotéz (výběr vztahů mezi koncepty) Pilotní studie (je informace, kterou požadujeme k dispozici?) Operacionalizace – převod výzkumného problému do empiricky testovatelné podoby, transformace pojmů do podoby měřitelných indikátorů Rozhodnutí o populaci a vzorku etapy výzkumu I Rozhodnutí o technice sběru informací (dotazník nebo pozorování, triangulace – použití několika různých výzkumných metod?) Konstrukce nástroje pro sběr dat (např. tvorba dotazníku) Předvýzkum (test nástroje – kontrola reliability a validity) Sběr dat (pozorování, výběrové šetření, analýza dokumentů experiment apod.) etapy výzkumu II Zpracování dat (jak dostat data do formátu pro analýzu? ) Analýza – interpretace dat (abychom mohli vyvodit závěry, které reflektují záměry, ideje a teorie, které nás vedly v počátku) Závěry (vyvrácení/nevyvrácení hypotéz, důsledky pro teorii, formulace nových problémů) etapy výzkumu III převzato z Babbie, E. 2001 The Practice of Social Research str. 108 redukce informace Redukce počtu pozorovaných proměnných Redukce počtu analyzovaných vztahů mezi nimi Pro každý typ proměnné jiný typ statistických operací Absolutní charakter redukce, která není odrazem nevyspělé technologie Redukce populace na vzorek definice velikosti chyby, které se dopustíme, když zkoumáme vzorek Redukce časového kontinua na časové bod/y Často získáváme obraz jednoho časového bodu, což nevadí neusilujeme-li o vysvětlení příčinné souvislosti – jak čelit: opakovat výzkum, longitudinální strategie •Různé dimenze reprezentativity • •Běžné pojetí – populační reprezentativita - •Co ale další dimenze? • - reprezentativita časová (zde jsme se dotkli různých longitudinálních designů – aneb jak rozlišit a měřit efekt věku, periody, kohorty) • •NYNÍ NÁS ALE BUDE ZAJÍMAT HLAVNĚ: • - reprezentativita hypotéz vůči teorii (Jaké aspekty teorie jsou pokryty? Které z konceptů vybrány? Jaké je jejich místo v teorii?) • - reprezentativita indikátorů vůči konceptům (v klasickém pojetí je měřítkem této reprezentativity validita měření) Obecnější uvažování o reprezentativitě transformace informace Transformace konceptu do měřitelných indikátorů Řetězec teoreticky podložených operací, jimiž se snažíme neměřitelné koncepty odvozené z teorie pokrýt sadou indikátorů Vždy jde o proces, který nemá jedno správné řešení Téměř všechny kroky jsou arbitrární a záleží na jejich obhajitelnosti •formulujeme výrok / výroky, jež dávají do souvislosti koncepty s nimiž pracujeme •v jazyce kvant. výzkumu jde o vztah mezi dvěma proměnnými • •hypotézy mohou mít také různou úroveň abstrakce. Na nejnižší úrovni jsou pracovní hypotézy. • •příklad: •společnosti s vysokou mobilitou se vyznačují sňatkovým trhem s vyšší heterogamií •četnost mezigeneračních posunů mezi vzdělanostními kategoriemi souvisí s četností sňatků napříč vzdělanostními kategoriemi • • • • etapy podrobněji – tvorba hypotéz •Obsahuje-li příliš vágní, nejasné, všeobecné či mnohovýznamové pojmy • s muži je větší sranda •Je tautologická/cirkulární (nějaký jev vysvětlujeme tímtéž jevem nebo skutečností) • čím vyšší sociální třída tím vyšší příjem •Odvolání se na síly nebo ideje, které doposud věda nezná nebo nejsou ověřitelné • ženy vyzařují pozitivnější energii než muži •Nelze ji operacionalizovat – pozitivistický přístup • • • kdy není hypotéza testovatelná •Tipy na výsledky •Nadpoloviční většina respondentů bude mít vysoký sociální kapitál • •Existence/neexistence •Na pracovištích se vyskytuje sexuální obtěžování • •Velmi nízká obecnost •Souhlas s otázkou x bude korelovat se souhlasem na otázku y. • Nepříliš plodné hypotézy •účelem je co nejjasněji definovat pojmy, které používáme • -návaznost na teorie -rozlišení dimenzí pojmu -stanovení indikátorů - •konceptualizace souvisí s operacionalizací •konceptualizace definuje pojem v různých úrovních abstrakce až po velmi konkrétní indikátory •operacionalizace definuje soubor činností jak pozorovat empirické projevy – indikátory konceptu • • etapy podrobněji – konceptualizace •stanovení množiny operací, jimiž je proměnná měřena •Indikátor = pozorovatelný příznak určité charakteristiky •4 etapy Operacionalizace podle Lazarsfelda.: • • 1. Intuitivní představa pojmu („každodenní“ zkušenost) • 2. Specifikace pojmu, jeho pokrytí spektrem indikátorů • 3. Výběr indikátorů – kontext výzkumu, jejich zastupitelnost • 4. Formování znaku, konstrukce indexu • • •Různě definované systémy indikátorů mohou poskytovat stejné, ale i různé výsledky • •Indikátor odkazuje k pojmu, není s ním však totožný. Riziko redukce. etapy podrobněji - operacionalizace Příklad konceptu Příklad konceptu Převzato z: DeVaus, D.A. 2002. Surveys in Social Research. (5th. Ed.) Crows Nest: Allen & Unwin TYP REALITY, KTEROU ZKOUMÁME CHOVÁNÍ – co dělá, jak žije jak se chová k žákům Typy chování Frekvence PŘESVĚDČENÍ/VĚDOMOSTI – co si myslí jak si myslí, že se chová (co je a co není pravda) co si myslí o žácích POSTOJE - aspekt hodnocení jak hodnotí své chování (co je a není žádoucí) jak hodnotí žáky - Složka emocionální - Složka kognitivní - Složka behaviorální - charakteristiky postojů: valence, intenzita, trvalost, centralita ATRIBUTY – kdo je typ vzdělání Rozlišení typů otázek I POZICE VE VÝZKUMU INDIKÁTORY ZÁVISLE PROMĚNNÉ – měří důsledky Např. proinkluzivní postoje INDIKÁTORY NEZÁVISLE PROMĚNNÉ – měří příčiny Např. věk, kulturní kapitál INDIKÁTORY TESTOVÉ PROMĚNNÉ – měří možná zkreslení Např. délka praxe, předchozí pracoviště DOPLŇKOVÉ OTÁZKY – měří kontext Např. lokalita školy, velikost Rozlišení typů otázek II •z hlediska úrovně měření • •nominální – vlastnosti, které lze rozlišit do kategorií, ale nikoliv seřadit • (etnicita, pohlaví, zaměstnání, bydliště) • •ordinální – varianty lze seřadit, ale nelze určit vzdálenosti mezi nimi • (míra souhlasu s výrokem, dosažená úroveň vzdělání) • •kardinální – lze určit vzdálenost mezi hodnotami • (příjem, počet dětí, věk) • kardinální se někdy dále rozlišují na: intervalové a poměrové • •TOTO ROZLIŠENÍ JE DŮLEŽITÉ PRO ANALÝZU DAT • •V sociálních vědách často nejsou hranice mezi úrovněmi měření jednoznačné: •Např. kvazi-kardinální desetibodové škály, kvazi-kardinální součtové indexy (argument ekvidistance) • Rozlišení typů otázek (indikátorů) III Převzato z: DeVaus, D.A. 2002. Surveys in Social Research. (5th. Ed.) Crows Nest: Allen & Unwin •z hlediska formulace: • •OTÁZKY S UZAVŘENÝM FORMÁTEM ODPOVĚDI • souhlas / nesouhlas • výběr vzájemně se vylučujících alternativ • výběr více možností • hodnocení (rating) • seřazení (ranking) • • •OTÁZKY S OTEVŘENÝM FORMÁTEM ODPOVĚDI • doplňky k jiným otázkám • samostatné otázky Rozlišení typů otázek IV 1.Je jazyk jednoduchý? 2.Může být otázka zkrácena? 3.Neptá se otázka na dvě různé věci? 4.Není otázka návodná? 5.Není otázka nejasně negativně formulována? 6.Disponuje respondent požadovanou informací? 7.Má formulace stejný význam pro každého? 8.Není zde zkreslení prestiží? 9.Není otázka dvojznačná? 10.Potřebujeme přímou, či nepřímou formulaci? 11.Je dostatečně jasný referenční rámec otázky? 12.Nevytváří otázka postoje uměle? 13.Je lepší osobní, nebo neosobní formulace? 14.Není formulace zbytečně detailní či nepříjemná? 15.Nenabízí otázka nejasné alternativy? 16.Neprodukuje otázka systematické zkreslení? Otázky o otázkách •většina konceptů není měřena jedním indikátorem ale sadou indikátorů, což bývají v dotaznících obvykle sady výroků • •příklad z dotazníku Manželství, práce, rodina 2005: • Měření – příklad baterie otázek - ODPOVĚDI JSOU KATEGORIE VYČERPÁVAJÍCÍ? VYLUČUJÍ SE KATEGORIE VZÁJEMNĚ? JSOU KATEGORIE VYVÁŽENÉ? ŘEŠÍ PILOTÁŽ, PŘEDVÝZKUM JAKÝ FORMÁT? Souhlas? Kolik bodů? Škála? ODPOVĚDI UZAVŘENÉ / OTEVŘENÉ? DOTAZNÍK NEJSOU JEN OTÁZKY: - INSTRUKCE PRO TAZATELE/RESPONDENTA JSOU DOSTATEČNĚ JASNÉ, KOMUNIKATIVNÍ? DOTAZNÍK NEJSOU JEN OTÁZKY: - MÍSTA PRO VYZNAČENÍ ODPOVĚDÍ JE JASNÉ JAK VYZNAČIT ODPOVĚĎ? JE DOST MÍSTA NA OTEVŘENÉ ODPOVĚDI? - KARTY PRO SLOŽITĚJŠÍ OTÁZKY DOTAZNÍK NEJSOU JEN OTÁZKY: •Validita – jak smysluplný a obhajitelný je vztah mezi konceptem a indikátorem • •Reliabilita – jak spolehlivé je měření - opakovaná měření dávají stejné výsledky, pokud se stav nezměnil • • měření – validita a reliabilita převzato z Babbie, E. 2001 The Practice of Social Research str. 145 Techniky zvyšování/ověřování validity Techniky založené na srovnání s vnějším kritériem Souběžná Prediktivní Členství ve skupině Techniky založené na vnitřní konzistenci Konstruovaná Techniky založené na obsahu Mínění skupiny soudců Výčet indikátorů a jejich pokrytí konceptu PILOTNÍ STUDIE!!! Techniky zvyšování/ověřování reliability Test – retest / stabilita výsledků Split-half / konzistence – zaměnitelnost indikátorů STANDARDIZACE PŘEDVÝZKUM!!!