SPECIFIKA SOCIÁLNĚVĚDNÍHO VÝZKUMU funkce vědy - rozšíření Ragin & Amoroso. 2011. Constructing Social Research. Thousand Oaks: Sage p. 54 Problém kauzality Jádrem vědy je hledání příčin a důsledků – snaha o předpovědi, manipulaci dva aspekty problému v sociálních vědách - -Těžko definovatelné přirozené systémy – problém epistemologický (přirozený systém – soubor myslitelných příčin jevu) - -Zkoumané jednotky jsou nadány vědomím a vůlí – problém ontologický - Srov. Sociální nepokoje vs. výbuch sopky vztah sociálních a přírodních věd Výsledek obrázku pro minority report Výsledek obrázku pro matrix Svobodná vůle vs. determinismus je častým námětem populární kultury Výsledek obrázku pro butterfly effect movie Z metodologického hlediska existují 3 podmínky, jež musí být splněny, abychom mohli mluvit o kauzálním vztahu: - v obou případech jev nastává (mění svoji povahu) (korelace) - - jev A (příčina) nastává dříve, než jev B (následek) (longitudinální - dlouhodobý design výzkumu) - vyloučení vlivu třetího jevu (laboratorní experiment, kontrolní proměnné) kauzalita Kauzalita je v sociálních vědách odlišně pojímána Hovoříme většinou o pravděpodobnostních (stochastických) vztazích. Jestliže nastane X, s určitou pravděpodobností nastane také Y - ústupek nejednoznačné pozici determinismu v lidském jednání rozdílné přístupy ke zkoumání kauzality Srov. Důvody, účely – sociální jednání Příčiny, důsledky – chování Funkce, přínosy – vztahy systému povaha usuzování v sociálních vědách Problém interference Jednotky zkoumání vnímají výzkum, jsou náchylné k ovlivnění Srov. Rozhovor, dotazník, pozorování, experiment Problém jazyka Jazyk vědy se prolíná a vychází často z jazyka každodennosti Pojmy vědy mají význam také v diskursu každodennosti, jsou užity a reinterpretovány Srov. Plazma, neuron, teplota, svítivost… vs. stereotyp, jednání, kapitál, racionalita vztah sociálních a přírodních věd Výsledek obrázku pro the anthropologists are coming Sociální vědy vzniká na začátku 19. století v kontextu pozitivismu – snaží se přizpůsobit praxi etablovaných přírodních věd. (výsledkem je např. sociální darwinismus, organicismus) Spencer, Comte Podle Comta mají všechny vědy společnou metodu, jíž je pozitivismus. Dilthey rozlišuje vědy o duchu (Geisteswissenschaften) od věd, zabývajících se přírodními jevy (Naturwissenschaften) – rozlišení podle předmětu vědy. Novokantovské rozlišení na idiografický a nomotetický model reflektuje odlišné způsoby, jimiž může být realita popsána. Přístupy ke specifičnosti soc. věd Idiografický a nomotetický model vědy (Windelband, Rickert – novokantovská škola 1894) vědy se nedělí dle předmětu ale dle metody •Idiografický model •popisující zvláštní a jednotlivé •jedinečné, odlišné, unikátní osobité, specifické vysvětlení určitého případu •mapování významů •Nomotetický model •směřující k odhalování obecných zákonitostí •usiluje o vysvětlení celé skupiny situací a případů •formulace pravidel Výsledkem je multiparadigmatická povaha sociálních věd. Bádání je možné pojímat v nomotetickém modelu (Durkheim) i v idiografickém (Weber). Dominance pozitivistického a neopozitivistického přístupu opadá v druhé polovině 20. století. Rozšiřuje se škála paradigmat spadajících do idiografického modelu vědy. Jednoznačný výsledek diskuse nemá, neopozitivistické paradigma není překonané, stejně jako idiografická paradigmata nepostrádají zásadní relevanci. Důležitá je reflexe omezení daných přístupů. výsledek reflexí odlišné povahy věd Formulace problému Formulace výzkumné otázky Formulace hypotéz* Rozhodnutí o populaci a vzorku Pilotní studie* (je informace, kterou požadujeme k dispozici?) Rozhodnutí o technice sběru informací (dotazník, pozorování…) Operacionalizace* Konstrukce nástroje pro sběr dat Předvýzkum (funguje nástroj sběru dat?) Sběr dat Zpracování dat (jak dostat data do formátu pro analýzu? ) Analýza – interpretace dat Závěry * U kvalitativního výzkumu zpravidla nemá smysl (celkově u kvalitativního výzkumu neprobíhají etapy sekvenčně, ale mohou být paralelní a opakující se) etapy výzkumu redukce informace Redukce počtu pozorovaných charakteristik (proměnných) Nejsme schopni popsat systém dokonale (nemá to ani smysl – jde nám o zjednodušení, abstrakci) Redukce počtu analyzovaných vztahů mezi nimi Ze všech kombinací je třeba vybrat ty, které považujeme za klíčové. Redukce populace na vzorek Ze všech jednotek, jichž se může problém týkat obvykle vybíráme jen část Redukce časového kontinua na časové bod/y Často získáváme obraz jednoho časového bodu, což nevadí neusilujeme-li o vysvětlení příčinné souvislosti – jak čelit: opakovat výzkum, longitudinální strategie U KAŽDÉ DIMENZE REDUKCE MŮŽEME TAKÉ HOVOŘIT O SPECIFICKÉ ROVINĚ REPREZENTATIVITY (jak je reprezentativní vůči systému, populaci, vývoji v čase) výběrové soubory a čas průřezové strategie kohortní studie panelová studie studie trendů longitudinální výzkum Výsledek obrázku pro tÅ™eÅ¡tÃková manželské etudy strnadovi Výsledek obrázku pro tÅ™eÅ¡tÃková manželské etudy strnadovi Výsledek obrázku pro CROWD PATTERNS PRINCIPY KVANTITATIVNÍHO PŘÍSTUPU Deduktivní logika - Jde o testování hypotéz / teorie (případně popis) Vysoká míra standardizace - Všechny výzkumné činnosti musejí být transparentní a opakovatelné, všichni účastníci musejí být vystaveni stejným podmínkám Náhodný výběr respondentů - Jde o tzv. populační reprezentativitu – snaha zobecňovat Statistická analýza dat - Hledání obecných trendů, souvislostí Principy kvantitativních přístupů PŘÍKLAD TÉMATU PRO KVANTITATIVNÍ VÝZKUM - ENVIRONMENTÁLNÍ POSTOJE A INFORMOVANOST Příklady témat pro kvantitativní výzkum – denní režim time-lab-feature-timeline-22 Výsledek obrázku pro ETHNOGRAPHY PRINCIPY KVALITATIVNÍHO PŘÍSTUPU Nízká míra standardizace - S každým zúčastněným se jedná individuálně, interaktivně Komunikační partnerství - Snížení hierarchie výzkumník/zkoumaný - Nenáhodný výběr respondentů - Nejde o reprezentativitu vůči populaci, ale vůči tématu Princip teoretického nasycení - Sběr dat je řízen vynořující se teorií Analýza paralelní se sběrem dat - Na základě průběžné analýzy upravuji další postupy Principy kvalitativních přístupů Kvalitativní výzkum se může prolínat s uměním, literaturou, žurnalistikou Srov. Kateřina Šedá – konceptuální umělkyně Principy kvalitativních přístupů Výsledek obrázku pro kateřina šedá průvodce bronxem základ v antropologii. “popis lidí” - deskriptivní studie cizích kultur a národů. Kulturním parametrem je určitý znak, který mají lidé, již jsou studováni, společný. Např. geografický – určitá oblast nebo region, náboženský, kmenový, ale tímto znakem může být i nějaká sdílená zkušenost. soustředění na detailní a přesný popis spíše než na vysvětlení. Operuje v duchu naturalistické tradice – sociální realitu „tam venku“ je třeba pozorovat takovou, jaká je, a takto o ní také referovat. (chicagská škola) Příklad témat pro etnografické výzkumy Výsledek obrázku pro alberto frič čerwuiš CHATAŘENÍ: ČESKÁ SPECIALITA CHATAŘENÍ: ČESKÁ SPECIALITA Výsledek obrázku pro KMENY