PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI v pojetí V. E. Frankla Fakulta sociálních studií, Masarykova universita, Brno Viktor Emil Frankl * 26. 3. 1905 ve Vídni, + 2. 9. 1997 ve Vídni Smysl života podle V. E. Frankla 2 Osnova  V. E. Frankl jako lékař, psycholog a vzácný člověk  Hlavní myšlenky logoterapie  Franklovo poselství současnému a budoucímu světu Smysl života podle V. E. Frankla 3 Emily Dickinsonová (1830 – 1876) překl. J. Hauková Když jediné srdce v žalu zachráním, nebudu nadarmo žít; když jedinému životu ulehčím či pro jednu bolest najdu klid, jediné vysílené července pomohu v hnízdo se navrátit, nebudu nadarmo žít. Smysl života podle V. E. Frankla 4 RŮZNÁ POJETÍ OSOBNOSTI  Osobnost jako systém prvků  Osobnost jako abstrakce příčin a podmínek prožívání a jednání  Osobnost jako úkol a vztah  Osobnost jako aktuální geneze činů, jako stávání se sebou, tj. jako autorství činů  Osobnost jako konkrétní životní dráha a úděl člověka  Osobnost jako „pravda o masce“ (G. Byron) Smysl života podle V. E. Frankla 5 AKTUÁLNÍ GENEZE ČINŮ Zkoumání autorství činů (aktuální geneze činů) se dosud orientuje převážně jen na rysy, motivy a vlohy. Nutné je více přihlížet ke struktuře vnitřního světa osobnosti a k obsahovým jednotkám vědomí jako jsou touhy, plány, obavy a naděje předpokládá zkoumání smyslu činnosti. Smysl života podle V. E. Frankla 6 Franklova trojdimenzionální antropologie 3. Pouze člověk Stanovisko k danému DUCH Svoboda zaujetí, duchovní (noetická) vrstva NOOSFÉRA 2. Člověk, zvíře Částečná závislost na daném PSYCHÉ Značně ovladatelná psychosociální vrstva SOCIO- SFÉRA 1. Člověk, zvíře rostlina Závislost na daném TĚLO Málo ovladatelná biologicko-fyzikální vrstva GEO- A BIOSFÉRA Smysl života podle V. E. Frankla 7 DUCH DUŠE TĚLO Noosféra Psycho- socio- sféra Geo- bio- techno- sféra Model osoby a tří světů Smysl života podle V. E. Frankla 8 Psychologie se ve vědecké analýze osobnosti definované jako „smysl života a způsoby jeho naplňování“, setkává s filosofií člověka, s axiologií, s deontologií a s praktickou etikou. POJETÍ OSOBNOSTI JAKO SMYSLU ŽIVOTA Smysl života podle V. E. Frankla 9 SMYSL A ZPŮSOBY JEHO USKUTEČŇOVÁNÍ Pojetí osobnosti jako smyslu života a způsobů jeho naplňování předpokládá vytvoření metod, které umožní zkoumat ►cíle, v nichž člověk spatřuje smysl svého života, ►styly prožívání a jednání, jimiž člověk svůj osobní smysl vnáší do svého života nebo svým životem uskutečňuje. Smysl života podle V. E. Frankla 10 Smysl jako projekce tužeb Tři druhy tužeb (L. Crabb): periferní – kritické – centrální Tři druhy hodnot podle V. E. Frankla (hodnota činu, prožitku a postoje) Slepota ke smyslu Příběh profesora filosofie o nádobě a kamenech SMYSL JAKO PRŮNIK POTŘEB A VÝZVY ŽIVOTA Smysl života podle V. E. Frankla 11 Co je v životě důležité? Profesor filosofie stál před svou třídou a na stole měl několik předmětů. Když začala hodina, vzal beze slova velkou prázdnou skleněnou nádobu a začal ji plnit kameny o rozměrech asi 5 cm. Když ji naplnil, zeptal se studentů, zda je plná. Studenti souhlasi1i. Pak vzal profesor krabici oblázků a vysypal je do sklenice, Trošku s ní zatřepal a oblázky vyplnily mezery mezi většími kameny. Potom se opět zeptal studentů, zda je sklenice plná. Studenti opět souhlasili s údivem, proč se takhle ptá. Nyní vzal profesor krabici s piskem, vysypal ho do sklenice a písek samozřejmě vyplnil i ty nejmenší mezery. „A nyní si představte“, řekl profesor, „to je váš život. Kameny – to jsou ty podstatné věci: vaše rodina, váš partner, vaše zdraví, vaše děti - zkrátka věci, které v případě, že vše ostatní ztratíte, stále dokáží naplnit váš život. Oblázky jsou ostatní věci, které také stojí za povšimnutí: vaše práce, váš dům, vaše auto. Písek, to jsou všechny ostatní maličkosti.“ „Když naplníte sklenici nejprve piskem, nezbude žádné místo pro kameny a oblázky. A stejně je to i v životě. Pokud vynaložíte veškerou energii na maličkosti, nebudete mít prostor pro důležité věci. Věnujte pozornost věcem, které jsou důležité pro vaši spokojenost: Hrajte si se svými dětmi, najděte si čas na zdravotní vyšetření, jděte si se svým partnerem zatancovat. Vždy vám zbude čas na práci, na úklid domu, nebo na uspořádání párty. Starejte se především o kameny - o věci, které mají opravdu význam. Stanovte si svůj žebříček priorit. Zbytek je jenom písek.“ Nato vstal jeden ze studentů, vzal nádobu, kterou profesor i ostatní studenti měli za plnou, a nalil do ní víno, které si samozřejmě i mezi pískem našlo svoje místo, a láhev byla teprve nyní opravdu plná. To dokazuje, že bez ohledu na to, jak je váš život naplněný, prostor na víno se vždycky najde. Smysl života podle V. E. Frankla 12 V. E. Frankl o postoji k třem tragickým skutečnostem našeho života  Frankl zdůvodňuje velmi přesvědčivě a svou osobní zkušeností potvrzuje, že život je potenciálně smysluplný za jakýchkoliv okolností, dokonce i za těch nejbídnějších.  Opírá se o lidskou schopnost tvořivě proměnit negativní aspekty života v něco pozitivního nebo konstruktivního.  Zdůvodňuje, že jde o to udělat v každé situaci to nejlepší, co udělat lze. Smysl života podle V. E. Frankla 13 Logoterapeutické pojetí hojení duchovních poranění Pokračuje: „Nejlepší však je to, co je v latině nazýváno optimum - proto mluvím o tragickém optimismu, což je optimismus tváří v tvář třem tragédiím života, a umožňuje z hlediska lidského potenciálu:  obrátit utrpení v dílo a čin;  vyvodit z viny příležitosti změnit se k lepšímu;  vyvodit z lidské pomíjejícnosti podnět pro uskutečnění odpovědného činu.“ Smysl života podle V. E. Frankla 14 Toto je slavná Franklova triáda hodnot, jimiž je možno naplnit smysl života a tak jít cestou odhodlání. Jsou to:  hodnota činu,  hodnota prožitku,  hodnota postoje. Smysl života podle V. E. Frankla 15 Poznání osobnosti ►Zkoumání autorství činů (aktuální geneze činů) se dosud orientuje převážně jen na rysy, motivy a vlohy. ►Nutné je více přihlížet ke struktuře vnitřního světa osobnosti a k obsahovým jednotkám vědomí jako jsou touhy, plány, obavy a naděje; což předpokládá zkoumání smyslu činnosti. Smysl života podle V. E. Frankla 16 Psychologie se ve vědecké analýze osobnosti definované jako „smysl života a způsoby jeho naplňování“, setkává s filosofií člověka, s axiologií, s deontologií a s praktickou etikou. POJETÍ OSOBNOSTI JAKO SMYSLU ŽIVOTA Smysl života podle V. E. Frankla 17 SMYSL A ZPŮSOBY JEHO USKUTEČŇOVÁNÍ Pojetí osobnosti jako smyslu života a způsobů jeho naplňování předpokládá vytvoření metod, které umožní zkoumat ►cíle, v nichž člověk spatřuje smysl svého života, ►styly prožívání a jednání, jimiž člověk svůj osobní smysl vnáší do svého života nebo svým životem uskutečňuje. Smysl života podle V. E. Frankla 18 Smysl jako projekce tužeb Tři druhy tužeb (L. Crabb): periferní – kritické – centrální Tři druhy hodnot (V. E. Frankl) Slepota ke smyslu ► Příběh profesora filosofie o nádobě a kamenech SMYSL JAKO PRŮNIK POTŘEB A VÝZVY ŽIVOTA Smysl života podle V. E. Frankla 19 EXISTENCIÁLNÍ ANALÝZA (podle Alfrieda Langeho) Jádrem existenciální analýzy je výklad lidské existence jako pokusu na odpovídání na otázku po smyslu žití člověka. Vychází z toho, že otázku neklade člověk, ale naopak život sám klade otázky. Člověk může odpovídat tím, že za svůj život přijímá odpovědnost. Svou odpovědnost člověk uskutečňuje výhradně svým aktivním a konkrétním počínáním ve světě, protože jeho zodpovědnost platí vždy vůči přítomnému druhému člověku nebo aktuální situaci. Z tohoto konkrétního přebírání a naplňování zodpovědnosti ve vlastním životě vyplývá jeho bytí ve světě. Smysl života podle V. E. Frankla 20 Úlohou existenciální analýzy je přivést člověka tam, kde se ze své vlastní uvědomělé zodpovědnosti prodírá k nejvlastnějším úlohám a nachází už ne anonymní, ale právě naopak jedinečný smysl svého života. /Frankl, 1979/ Existenciální analýza se soustřeďuje na důstojnost člověka, vědomí zodpovědnosti a smysl utrpení. Logoterapie a existenciální analýza usilují o to, aby v člověku posílily schopnost milovat, pracovat a snášet utrpení. Smysl života podle V. E. Frankla 21 Základní myšlenkou Logoterapie je, že pokud není touha po smyslu naplněna, vede to od frustrace až k existenciálnímu vakuu. Člověk začíná pochybovat o smyslu své existence, o smyslu života vůbec. (Tomuto fenoménu je blízká tzv. nedělní neuróza během volna zasahuje pocit existenciální prázdnoty plnou silou, není tlumen rutinní prací v zaměstnání.) Pokud se tato frustrace dále rozvíjí, může to vést až k depresi, neuróze nebo dokonce sebevraždě. Smysl života podle V. E. Frankla 22 Franklovo pojetí existenciální analýzy EA pojímal převážně jako teoreticko - výzkumný směr, zabývající se ontologickou rovinou existence. V základu jeho pojetí člověkaexistence je přesvědčení, že člověku jde především o smysl. Franklova EA a logoterapie jsou jedním z přístupů k výchovnému, poradenskému a terapeutickému zvládání životních problémů i některých druhů duševních a psychosomatických poruch. Doplňují jiné přístupy – somatoterapeutické a psychoterapeutické – o hlediska duchovních motivů a schopností člověka jako bytosti nadané sebereflexí, svědomím, svobodou volby a odpovědností. Východiskem koncepce je pojetí životního smyslu jako základní podmínky lidské motivace k životu za rozmanitých, příznivých i nepříznivých, okolností. Touto koncepcí se prolínají dvě základní otázky: co činí člověka člověkem (co je specificky lidské) a co mu umožňuje existenciálně žít - prožít "zdravý", naplněný život. Smysl života podle V. E. Frankla 23 Člověk, dle Frankla, žije plně a zdravě tehdy, je-li jeho rozhodování a počínání smysluplným odpovídáním na otázky a výzvy, které mu předkládá život – jinak řečeno, má-li pro co žít. Ztráta této životní kvality v podobě nenacházení či ztráty vůdčích životních hodnot, v podobě překážek v jejich nalézání a uskutečňování a v podobě zakoušené ”existenciální prázdnoty” bývá mnohdy zdrojem duševní, tělesné, nebo společenské patologie jednotlivců či skupin. Smysl života podle V. E. Frankla 24 Vlastní existenciálně analytická a logoterapeutická praxe má dvojí obecné zaměření: Terapeutickou a poradenskou práci se selháváním v oblasti hledání, nacházení a uskutečňování smyslu jedinečných situací, zážitků a činů člověka v konkrétních podmínkách jeho života. Uplatnění duchovních schopností sebeodstupu a sebepřesahu při terapii různých duševních, společenských a psychosomatických poruch v životě člověka pomocí speciálně strukturovaných terapeutických metod. ld162g1513uddo Podle Frankla být člověkem znamená být vědomým a odpovědným. EA vede člověka k vědomí jeho odpovědnosti. Odpovědnost je zde chápána jako neutrální pojem, který sám o sobě neurčuje komu a za co. EA jako výklad člověka a jeho existence je pokus odpovědět na otázku po smyslu tohoto bytí. Smysl života podle V. E. Frankla 25 ►Logoterapie pak pomáhá člověku najít východisko z jeho existenciální frustrace. ►Využívá k tomu průzkum a podporu osobního hodnotového žebříčku. ►Za základní atributy lidského života považuje svobodu a odpovědnost vůči svědomí. Smysl života podle V. E. Frankla 26 V. E. Frankl o postoji k třem tragickým skutečnostem našeho života  Frankl zdůvodňuje velmi přesvědčivě a svou osobní zkušeností potvrzuje, že život je potenciálně smysluplný za jakýchkoliv okolností, dokonce i za těch nejbídnějších.  Opírá se o lidskou schopnost tvořivě proměnit negativní aspekty života v něco pozitivního nebo konstruktivního.  Zdůvodňuje, že jde o to udělat v každé situaci to nejlepší, co udělat lze. Smysl života podle V. E. Frankla 27 Logoterapeutické pojetí hojení duchovních poranění Pokračuje: „Nejlepší však je to, co je v latině nazýváno optimum - proto mluvím o tragickém optimismu, což je optimismus tváří v tvář tragédii umožňující z hlediska lidského potenciálu: ► obrátit utrpení v dílo a čin; ► vyvodit z viny příležitosti změnit se k lepšímu; ► vyvodit z lidské pomíjejícnosti podnět pro uskutečnění odpovědného činu.“ Smysl života podle V. E. Frankla 28 Toto je slavná Franklova triáda hodnot, jimiž je možno naplnit smysl života a tak jít cestou odhodlání. Jsou to:  hodnota činu,  hodnota prožitku,  hodnota postoje. Smysl života podle V. E. Frankla 29 CO JE SMYSLEM ŽIVOTA? Empirická data dosud neumožňují jednoznačně přijmout tezi o objektivní existenci smyslu, takže se jednotlivé školy psychologie osobnosti liší také podle toho, zda smysl chápou jako (užitečnou) fikci (jak tvrdí H. Vaihinger a T. Lessing), nebo jako realitu (jak tvrdí např. V. E. Frankl). Smysl života podle V. E. Frankla 30 „Nejdále dojde ten, kdo neví kam jde.“ (Oliver Cromwell) Smysl života podle V. E. Frankla 31 Životní cesta jako lidský úděl Uvažovat o životní cestě jako o lidském údělu nám umožní lépe posoudit,  zda životní cesta člověka je fatalisticky předurčená a zda „svému osudu“ neunikneme  nebo zda máme možnost změnit směr a tak svůj úděl ovlivnit  ale také proč někteří lidé žijí jakoby byli vlečeni událostmi a nedaří se jim, kdežto jiní jakoby šli kupředu a vzhůru v radosti a nadšení.  Jde o klíčové otázky existence člověka. Smysl života podle V. E. Frankla 32 Už v 19. století si kdosi všiml, že existuje s věkem člověka spjatý žebříček dominujících životních problémů a úkolů, jejichž objektivní naléhavost i subjektivní prožívání závisí na tom, jak úspěšně jsme je zvládli. Smysl života podle V. E. Frankla 33 • Do 25 let hovoří o věku kvalifikace, který se při neúspěchu mění ve věk nezakotvenosti; • do 35 let jde o věk kariéry, který se při neúspěchu stává věkem rozvratu; • do 45 let jde o věk autority (výsledků), při neúspěchu věk zklamání; • do 50 let se předpokládá věk akce (postavení), při nezdaru věk závisti; • do 60 let lze charakterizovat životní dráhu jako věk hodností, který se při neúspěchu stává věkem resignace; • do 65 let je možný věk důstojnosti, který se při nesplnění osobních očekávání zvrací ve věk cynismu; • po 65 letech je před námi věk moudrosti, který se může zvrtnout ve věk zatrpklosti. Smysl života podle V. E. Frankla 34 Čtyři věky člověka podle hinduismu  V dětství a mládí je to touha po uspokojení tužeb  V mladé dospělosti úsilí o bohatství nebo moc či úspěchy  Ve zralé dospělosti směřování k zodpovědnosti, touha plnit své povinnosti  Ve stáří úsilí o vymanění z tužeb, touha po osvobození a nalezení smyslu existence Smysl života podle V. E. Frankla 35 Kajka´ús (1021 - 1099) perský myslitel, básník a spisovatel, ve své "Knize rad" už před tisíci léty napsal: Smysl života podle V. E. Frankla 36 "Člověk do třiceti čtyř let každým dnem nabírá síly a zdatnosti, pak do čtyřiceti zůstává beze změny, stejně jako slunce když dosáhne zenitu, zpomalí svůj chod. Od čtyřiceti let do padesáti každý rok na sobě zpozoruje chorobu, kterou minulého roku ještě netrpěl; od padesáti do šedesáti každý měsíc shledává nedostatek, kterého si předešlý měsíc nevšiml; Smysl života podle V. E. Frankla 37 od šedesáti do sedmdesáti každým týdnem zjistí nemoc, o které neměl ještě před týdnem tuchy; a od sedmdesáti do osmdesáti každý den odkrývá nový neduh. A jestliže překročí osmdesátku, každá hodina přináší novou bolest a nová soužení. Hranice, do kdy má člověk radost ze života, je čtyřicet let; když nadejde čtyřicítka, jako kdybys usedl na nejvyšší příčce žebříku, a tak, jak ses vyšplhal, musíš zase slézt.„ Smysl života podle V. E. Frankla 38 JAK SMYSL VZNIKÁ? Psychologie hledá odpověď na otázku: Vytváří si osobnost smysl nebo jej hledá reflexí a sebereflexí? Případové studie potvrzují Jungův postřeh, v němž se konstatuje, že „neurózou trpí lidská duše, která nenašla nebo ztratila svůj smysl“. Smysl života podle V. E. Frankla 39 POJETÍ SMYSLU Smysl bývá definován mnoha způsoby:  jako zvyšování hodnoty bytí;  jako aktivní podpora dobra;  jako zkvalitňování podmínek důstojného života;  jako zakotvení života v moudrosti (na rozdíl od pragmatické chytrosti);  jako pokoj v duši. Smysl života podle V. E. Frankla 40 Člověk touží po smysluplnosti toho, co dělá. Transakční analýza vystihla význam smyslu pro utváření zdravé osobnosti zavedením konstruktu “hlad po struktuře”, jímž se rozumí potřeba smysluplné činnosti. Struktuře a smyslu odpovídá idea řádu, který je zakotven v duchovní sféře bytí. STRUKTURA A ŘÁD Smysl života podle V. E. Frankla 41 Orgánem smyslu je charakter člověka, jehož centrem je svědomí. Charakter určuje způsoby, jimiž člověk smysl ve svém životě vyjadřuje a uskutečňuje. Smysl pomáhá integrovat osobnost v jejím jáství. CHARAKTER A SVĚDOMÍ Smysl života podle V. E. Frankla 42 Souvislosti pocitu smysluplnosti Víra Náboženský smysl Spirituální inteligence: - nalézání smyslu, - uvádění do souvislostí - a schopnost transformace. (D. Zoharová, I. Marshall) Smysl života podle V. E. Frankla 43 Shrnutí  Různá pojetí smyslu života: Smysl nalézáme nebo vytváříme  Smysl je fikce  Smysl je úděl člověka – „Poznej, kým jsi a staň se jím“  Smysl je řešení osobního problému (jde o základní životní volby – viz J. J. Rousseau)  Smysl je hnací silou osobnosti v naplňování lidství, osobního úkolu  Smysl je splnění vývojového úkolu (smysl je individuální varianta daná vlohami, zaměřením a životními podmínkami) Smysl života podle V. E. Frankla 44 Závěry Sigmund Freud jednou doporučil, „abychom se pokusili vystavit hodně co nejrozmanitějších lidí stejnému hladu. S růstem neodbytné naléhavosti hladu se všechny individuální rozdíly setřou a v jejich chování se objeví stejný výraz neutišitelné naléhavosti.“ Díky Bohu, Sigmund Freud byl ušetřen poznání koncentračního tábora z vlastní zkušenosti. Jeho klienti leželi na pohovce ozdobené v plyšovém stylu viktoriánské kultury, a ne ve špíně osvětimských baráků. Zde se „individuální rozdíly“ „vůbec“ nesetřely, ale naopak, lidé se stali odlišnějšími; spadly z nich masky, a to jak ze sviní, tak ze světců. A dnes nemusíte vůbec váhat při užití slova „světec“: stačí pomyslet na Maxmiliána Kolbeho, který hladověl a nakonec byl zavražděn injekcí kyseliny karbolové v Osvětimi a v r. 1983 prohlášen za svatého. Smysl života podle V. E. Frankla 45 Můžete být v pokušení obviňovat mne z toho, že uvádím příklady, které jsou výjimkou z pravidla. „Sed omnia praeclara tam difficilia quam rara sunt“ (ale všechno vznešené je jak obtížné, tak vzácné) čteme v poslední větě Spinozovy Etiky. Smysl života podle V. E. Frankla 46 Můžete se samozřejmě ptát, zda opravdu potřebujeme mluvit o „světcích“. Nestačilo by mluvit o slušných lidech? Je pravda, že jsou v menšině. A co víc, vždy zůstanou v menšině. A co ještě víc, vidím v tom skutečnou výzvu připojit se k této menšině. Neboť svět je ve špatném stavu, ale všechno bude ještě horší, pokud každý z nás neudělá to nejlepší. A tak tedy buďme bdělí - bdělí ve dvojím smyslu: Od Osvětimi víme, čeho je člověk schopen. A od Hirošimy víme, co vše je v sázce. Smysl života podle V. E. Frankla 47 (Viktor E. Frankl: Lékařská péče o duši. Cesta, Brno 1996, 80-83): • Člověk stojí v životě jako u maturitní zkoušky: Zde záleží přece také méně na tom, že je práce nedokončena, než na tom, jak je hodnotná. Tak jako musí být kandidát připraven na to, že znamení zvonku oznámí konec času, který má k dispozici, právě tak musíme v životě očekávat v každém okamžiku, že budeme „odvoláni“. • Člověk má - v čase a v konečnosti - něco naplnit a ukončit, tj. vzít na sebe konečnost a počítat vědomě s koncem. (82) (...) • I když pochodeň dohořela, mělo její světlo smysl (...). (83) Smysl života podle V. E. Frankla 48 Buďte dobré mysli a hledejte pozitivní smysl života, neboť: nejvíce zla v lidech a národech, pochází z nevědomosti, strachu a sobectví; a nejvíce dobra nalézáme ve víře, naději a lásce! Smysl života podle V. E. Frankla 49 Další poznámky z výzkumu Smysl života podle V. E. Frankla 50 CO UKÁZAL VÝZKUM? V DP „Pocit smysluplnosti života a možnosti jeho zkoumání testem Noodynamiky“ se podařilo prokázat faktorovou analýzou odpovědí 120 respondentů v dotazníku Noodynamiky existenci 4 faktorů smysluplnosti života. Interpretovali jsme je následovně: Smysl života podle V. E. Frankla 51 Faktor 1: SMYSLUPLNOST ŽIVOTA Realistické prožívání vlastní existence schopnost překonávat těžkosti, pocity z vlastního já a z vlastního života; pociťování hodnoty a smyslu života; pociťování svobody; pocity vůči minulosti a budoucnosti. Je zde také schopnost zaujímat postoj k sobě, k životu, i k druhým. Smysl života podle V. E. Frankla 52 Faktor 2: TRANSCENDENCE Duchovní orientace na smysl – konstruktivní postoj k utrpení, vztah k hodnotám, vztah k životu, vztah k posvátnému a vznešenému, touha po lásce, vztah k Bohu. Víra a důvěra v Boha, potřeba objevení smyslu vlastního života (mikroskopický smysl), prožívání možností a šancí osobního vývoje a postoj k životu jako úkolu. Smysl života podle V. E. Frankla 53 Faktor 3: VŮLE KE SMYSLU Aktivní vztah k existenci. V tomto faktoru je obsažena volní složka osobnosti, schopnost dosahování změn, mínění o vlastní pracovitosti a vytrvalosti, schopnost vynaložení osobního úsilí, potřeba dosahování úspěchu, připravenost k odříkání, schopnost tvořivého přístupu k překážkám, pocit vlády nad svým životem a osobního rozhodování ve vlastním životě. Smysl života podle V. E. Frankla 54 Faktor 4: ZPŮSOB REALIZACE SMYSLU V tomto faktoru je obsažena odpovědnost za vlastní jednání a činy, otevřenost k druhým lidem, přejícnost druhým lidem, bezprostřední přijímání druhých lidí, vztah k sobě, autotranscendence, respektování svědomí, postoj k smrti. Osobnost řídí své prožívání a jednání  buď především city (emocionální postoj),  nebo především rozumem (racionální postoj). Smysl života podle V. E. Frankla 55 Další výsledky výzkumů s dotazníkem Noodynamiky ►Respondenti, jejichž charakteristiky se vyznačují vysoce propracovaným smyslem života jsou spokojenější, sociálně akceptovanější, vstřícnější, kooperativnější. ►K. Popielski prokázal, že VŠ studenti jsou odolnější v době zkoušek proti infekcím souvisejícím se sníženou imunitou navozenou zkouškovým stresem. Smysl života podle V. E. Frankla 56 ZKOUMÁNÍ ZAMĚŘENOSTI jako cesty k poznání SMYSLU OSOBNOSTI I lidé, kteří nekultivují reflexivní funkci vědomí, si formují živelně svůj osobní plán a taktiky jeho uskutečňování. Až zpětná analýza životní dráhy člověka odhalí zaměřenost dané osobnosti a techniky jejího dosahování. Smysl života podle V. E. Frankla 57 K čemu je poznání ZAMĚŘENOSTI OSOBNOSTI? Poznání obsahů zaměřenosti umožní identifikovat, co je smyslem života dané osobnosti, i když si zkoumaný člověk otázku smyslu třeba vůbec neklade. Smysl života podle V. E. Frankla 58