Dobrovolnictví role a hodnota ve společnosti Jakub Dostál 20. 11. 2017 Co je to dobrovolnictví? •Nepanuje zcela shoda •Společné prvky dobrovolnictví: •je nepovinné •bez nároku na odměnu •ve prospěch ostatních •méně častým, ale stále frekventovaným prvkem, je podle nich organizovanost •Problémy: •sousedská výpomoc, dary a drobné odměny, • 2 Definice dobrovolnictví MV ČR •„Dobrovolnictví je veřejně prospěšná činnost konaná dobrovolníky svobodně a bez nároku na odměnu.“ (MVČR) • • volunteering Definice ILO •Salamon, Sokolowski a Haddock, (2011:225) •Definici převzal i manuál ILO k měření dobrovolnické práce. •Dobrovolnictví: „neplacená nepovinná práce, vykonávaná jak skrze určitou organizaci, tak přímo, mimo vlastní domácnost či rodinu dobrovolníků.“ 4 Dobrovolnictví ve světě •Podle odhadů vykonává dobrovolnickou činnost skoro miliarda lidí ročně a hodnota jejich dobrovolnické práce je 1 348 miliard USD (Salamon, Sokolowski a Haddock 2011, s. 236). •Zajímavým závěrem této studie také je, že pokud by všichni dobrovolníci světa obývali jednu zemi, šlo by o druhou nejlidnatější zemi se sedmou nejsilnější ekonomikou. Dobrovolnictví v ČR: Vyzkum FSV UK (2009 – 2010) •Dobrovolnictví organizovanému se věnuje 30% občanů ČR. •Neformálnímu, individuálnímu dobrovolnictví se věnuje 38% občanů ČR. •Především jde o sousedskou výpomoc, které se věnovalo 72% neformálních dobrovolníků. Organizovaní dobrovolníci v ČR •V průměru odpracují 11 hodin za měsíc. •Většina z nich se věnuje své činnosti: •dlouhodobě (déle než 3 roky pracuje pro jednu organizaci téměř 60% dobrovolníků) •pravidelně (alespoň jednou za měsíc se v posledních roce věnovalo dobrovolnictví téměř 75% dobrovolníků). • • • Průměrný český dobrovolník §pracuje pravidelně a dlouhodobě – až tři čtvrtiny dobrovolníků pracuje déle než dva roky pro tu samou organizaci. §Je loajálním členem své organizace i proto, že zde nachází přátelské prostředí a silné emocionální vazby na jiné členy organizace. §Většinou jde o menší zájmovou organizaci (klub, sdružení, spolek) bez zaměstnanců s nízkou mírou profesionalizace řízení dobrovolníků. §Tato organizace působí hlavně v oblastech sportu, kultury a rekreace. §Motivace průměrného dobrovolníka je volnočasová a pohodová – má ze své dobrovolnické aktivity požitek, užívá si ji, baví ho to. • • „A komu tím prospějete, co?” Dobrovolnictví podle Všeobecné deklarace o dobrovolnictví •IAVE - Mezinárodní asociace pro dobrovolnické úsilí •„Dobrovolnictví je základním stavebním prvkem občanské společnosti. Uskutečňuje nejvznešenější aspirace lidstva - touhu po míru, svobodě, příležitostech, bezpečí a spravedlnosti pro všechny.“ •Dobrovolnictví, individuální nebo skupinová činnost, umožňuje: •udržovat a posilovat takové lidské hodnoty jako jsou družnost, zájem o druhé a služba jiným lidem •Napomáhání celoživotního rozvoje jednotlivců •Navzdory rozdílům napomáhání žití ve zdravých, udržitelných komunitách • •Způsob jak filantropicky darovat prostředky Právní pozadí dobrovolnictví v ČR mk_zakon_za_volonterstvo_2007 Právní pozadí dobrovolnictví v ČR •Dobrovolnictví nebylo v 90. letech minulého století zakotveno v žádném obecně platném právním dokumentu ČR •Od roku 2000 se situace postupně mění •zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě •první právní předpis upravujícím statut dobrovolníka v ČR •náležitosti smluv mezi vysílající organizací a dobrovolníkem a mezi vysílající organizací a přijímající organizací •uvedeny možné oblasti dobrovolnické služby a její časové ohraničení Zákon o dobrovolnické službě •Zákon zavádí do českého právního řádu několik zcela nových pojmů. Jedná se např. o pojmy •Dobrovolník – člověk vykonávající dobrovolnou činnost, resp. práci bez nároku na finanční ohodnocení •Dobrovolnická činnost – aktivity spojené s organizací dobrovolnictví •Dobrovolnická služba – výkon dobrovolné práce na základě smluvního vztahu (krátkodobá a dlouhodobá – delší než 3 měsíce) •Vysílající a přijímající organizace •V Evropě běžné pojmy • 21 Druhy dobrovolnictví dle české legislativy •Dobrovolníci dle zákona o dobrovolnické službě •Členové jednotek sboru dobrovolných hasičů •Dobrovolníci ve smyslu zákona o IZS – ostatní složky (občanské sdružení nebo jiné NNO) •Dobrovolníci neupravené žádnými zvláštními předpisy • Právní pozadí - další pojmy -vysílající organizace -přijímající organizace - •Akreditační proces: •MVČR, první akreditace udělilo v červnu 2003 •Akreditovanými organizacemi projde každoročně přibližně 10 000 dobrovolníků •NNO dostává od MV akreditaci na 4 roky (dříve 3), může být obnovena. - 23 Poskytování akreditací - smysl •procesu akreditace dobrovolnické služby MV sleduje a kontroluje: •jak jsou dobrovolníci vybírání a připravení na svoji činnost •zda a jaká rizika jejich činnost může představovat a jak jsou proti těmto rizikům chráněni •pojištěním, odborným vedením •jak je jejich činnost kontrolována •Platná akreditace poté umožňuje požádat o dotaci, zejména na vybavení a služby týkající se přímo dobrovolníků. Hodnota dobrovolnické práce? Oceňování dobrovolnické práce – má smysl? •Informovat tvůrce politik, že dobrovolnická činnost vytváří pro společnost významný ekonomický přínos •Důležité při jejich rozhodování •Podporovat účast obyvatel na dobrovolnictví •Informovat společnost o přínosech, nákladech dobrovolnictví pro ekonomiku •Sledovat vývoj této činnosti v rámci ekonomiky •Kofinancování dotovaných projektů Metody oceňování •Ušlou mzdou (náklady příležitosti) •Ochotou platit •Náklady na zajištění •Náhradní mzdou •Minimální •Průměrnou •Mediánovou •Mzdou specialisty •Jiné Práce s dobrovolníky §Nábor a výběr dobrovolníků §Oznámení (bulletiny, školy, letáky, internet, DC, osobní kontakt) §Systém výběru (základní otázky, propouštění) §Příprava a vedení §Školení, základní proškolení §Role koordinátorů (komunikace, setkávání, participace) §Oceňování §„děkuji“, placky a trička, přání k svátkům, společný oběd § §Ještě před: příprava organizace §Práce s dobrovolníky je v podstatě personalistika §Nároky na manažery (udržet neplacené pracovníky) §Jasná představa Příklad – ADRA, o.p.s. • ADRA Česká republika • • • https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xft1/v/t1.0-9/12729273_10153911284767290_2573585477402 707880_n.jpg?oh=529b5979284059d7a7c05c318f005668&oe=57868439 https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xaf1/v/t1.0-9/11068301_800048686747118_393678212809688 2503_n.jpg?oh=f78e73b69d7f9d6b8d7afb3a1034a0cc&oe=56CE2561 C:\Users\Zdeňka Severinová\Desktop\Letáky, fotky, články, katalogy\foto\11.3.11\11.3.11 (1011).JPG • https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xfl1/v/t1.0-9/11008762_810908135661173_718140379025022 4220_n.jpg?oh=c4555bedd39b4a7c2c76f85e8ed9145b&oe=56CA8657 https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xfa1/v/t1.0-9/10923246_810908422327811_377416115444951 6078_n.jpg?oh=4ed5b9e12268eff0d5c8eb2aa2516cbd&oe=56CDD55A https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/hphotos-prn2/v/t1.0-9/10624683_743617122346912_641948832426286 3002_n.jpg?oh=b441c8bf14e37c6bab514c4ba1b7dc8e&oe=56C796D3 https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/hphotos-frc3/v/t1.0-9/10488069_740615172643931_843693577491139 0367_n.jpg?oh=dcef12f3a57b66caec481ba896158858&oe=56B2B811 CO VÁM MŮŽE DOBROVOLNICKÁ PRÁCE PŘINÉST? Ø Ø pohled na život z jiné strany Ø novou zkušenost Ø vědomí užitečnosti Ø vděčnost těch, kteří si nemohou pomoci sami Ø uplatnit schopnosti, které se jinak nemají šanci projevit Ønová přátelství Zdroj: Prezentace ADRA ke školení dobrovolníků Financování Typ Počet Projektů Kč % celkových nákladů Ministerstva 3 24 2 426 866 Kč 13,00% Krajské úřady 4 8 519 500 Kč 2,78% Obecní úřady 22 30 1 489 092 Kč 7,98% Úřady městské č. 1 1 40 000 Kč 0,21% Celkem 30 63 4 475 458 Kč 23,97% Úřad práce 4 106 047 Kč 22,00% Celkové n. na DC 18 668 000 Kč 100,00% Dostál, 2016 • • • • SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ Na příkladu sítě charitativních obchůdků ADRA Vybraná definice •„sociální podnikání je podnikání s primárně sociálními cíli, jehož hospodářský zisk je v prvé řadě znovu investován do podnikání za stejným účelem nebo do rozvoje místní komunity, spíše než by se jednalo o podnikání s potřebou maximalizovat zisk pro zainteresované skupiny/osoby či vlastníky.“ (DTI, 2002) • •„soubor soukromých, formálně založených společností, s rozhodovací samostatností a svobodou členství, jež byly vytvořeny za účelem splnění potřeb jejích členů prostřednictvím trhu a výroby zboží a poskytování služeb, pojištění a finančních služeb, kde rozhodování a jakékoliv rozdělování zisků nebo přebytků mezi členy není přímo svázáno s kapitálem nebo poplatky zaplacenými jednotlivými členy, kteří mají každý jeden hlas.“ (Chavez, 2007) Co je to sociální podnikání? •Velmi mnoho definic •„U pěti různých lidí, můžeme při otázce na sociální podnikání najít pět různých představ“ (Vyskočil, 2014) •Pojem sociálního podnikání může být spojován s aktivitami NNO za získáním dodatečných zdrojů podnikatelskou činností (v českém prostředí tzv. vedlejší výdělečná činnost NNO) •Jiní rozumí sociálním podnikáním jakékoliv komerční podnikání, do nějž je integrován sociální prvek (Dees, 1998) •Od sociálního podniku by, dle řady významných autorů, mělo být požadováno primární zacílení na sociální prospěch, avšak s ohledem na trvalou udržitelnost. (Kurková a Franková 2012) Definice (pokračování) Sociální podnikání •Principy •Ne primárně ziskovost, ale společenská prospěšnost. Financování primárně z tržních zdrojů, přijetí ekonomických rizik (financování převážně z vlastních zdrojů) • •Ekonomizace sociální práce •Přizpůsobení soc. služeb trhům • •Komunitní práce a rozvoj místních společenstev • • „Herní pole“ •Občanská společnost a třetí sektor (občanské aktivity na dobrovolné bázi, nestátní, neziskové a organizované činnosti) •SP ve třetím sektoru, nebo na jeho okraji •Trh •Podnikatelské příležitosti, konkurence, možnosti zisku •Sociální stát •Rostoucí, nové smýšlení o sociálních službách, vyšší standard, nové problémy •Sociální ekonomika •Část NH oslovující společenské problémy Organizace dle zaměření na sociální prospěch •Hybridní spektrum: •Tradiční NNO (max) •NNO s podnikatelskými aktivitami •Sociální podnik •Sociálně odpovědná firma/podnik (CSR) •Podnik realizující aktivity v duchu CSR •Tradiční komerční podnik (min) • Česká praxe •Sociální podnik je: •Ten co chce dělat věci jinak (jiná hodnotová motivace) •Umí podnikat, podnikání je základem příjmů •Většina zisku se vrací zpět do podniku •Respektuje zájmy a potřeby svých zaměstnanců •Zaměstnává znevýhodněné osoby (není podmínkou) •Je nezávislý •Spolupracuje s místní komunitou, chová se partnersky •Sociální podnik není: •Podnik, který se za sociální označí •Není to každý společensky odpovědný podnik (CSR) •Není to NNO co si přivydělává prodejem výrobků •Není to sociálně-terapeutické pracoviště •Nemusí jím být každý zaměstnavatel s více jak 50% zaměstnanci se zdravotním postižením • Příklady: •SENZA družstvo – Zaměstnavatel zdravotně postižených osob, poskytující služby dietní jídelny, drobné montážní práce, kompletace výrobků, praní a žehlení prádla. •ONZA a.s. – zaměstnavatel sociálně vyloučených (Romové, osoby po výkonu trestu), udržovatel zeleně, založeno městem Jirkov (jediný akcionář) •Modrý domeček (o.s. Náruč) – zaměstnavatel osob s mentálním postižením poskytující služby kavárny, kopírovací služby a žehlení prádla •Pragulic o.s. – prohlídky města Prahy z pohledu bezdomovců Právní formy Právní forma Výhody Nevýhody s.r.o. Důvěryhodná forma (už tolik ne), snadné řízení Dříve vklad 200 000Kč, dneska není. a.s. Důvěryhodná forma Vklad 2 mil Kč Družstvo Kolektivní, demokratizované, Horší pozice v očích bank, vklad 50 tis Kč. Sociální družstvo Forma přímo pro sociální podnikání Větší regulace, nezažitá právní forma o.p.s. Transparentní s pojistkami proti zneužití Bez důvěry bank, složitější, už nejde zakládat Ústav Nástupce o.p.s., zjednodušení Bez zkušeností s formou o.s. / spolek Snadné založení a vysoká volnost Bez důvěry bank, nevhodné k podnikání Financování SP •Vlastní prostředky •Granty (z EU, OP LZZ a IOP, obtížné, hrozí sankce) •Půjčky a úvěry (málo pro SP) •Příspěvky ze zákona o zaměstnanosti (na zdrav. postiž.) •Jiné zdroje •Poradenství a hmotné dary od firem •Zlevněné nebo půjčené majetky od obcí •Dobrovolnická práce od občanů Podpora SP •Veřejná správa •Nový zákon (možná) •Podpora zaměstnavatelů zdravotně postižených •Nový zájem VS o SP •Soukromý sektor •NNO (TESSEA, Aschoka) •Ziskové (programy bank KB, ČSOB, UniKredit) • • • • • Fotka uživatele Charitativní obchůdek ADRA Vyškov. • Fotka uživatele Charitativní obchůdek ADRA Vyškov. • Fotka uživatele Charitativní obchůdek ADRA Vyškov. • Síť charitativních obchůdků •Úřad práce - vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací a poskytnutí příspěvku, spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu •5 558 018 Kč (2016) •Tržby – výtěžek veřejné sbírky (Podpora dobrovolnictví) Než začneme podnikat §Proč (mít správnou motivaci) §Co (najít správnou příležitost) §Kdy (časový plán) §Kde (provozovnu) §Jak §Podnikatelský plán §Způsob a organizace práce §Právní forma §Atd.. § •Doporučené: Manuál: jak založit sociální podnik (KURKOVÁ, FRANCOVÁ) Děkuji za pozornost J