SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ A SOCIÁLNÍ EKONOMIKA TEORIE, PRAXE A MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ VLADIMÍR HYÁNEK CENTRUM PRO VÝZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MASARYKOVA UNIVERZITA, BRNO 1 1 http://www.gartenbista.de/wp-content/uploads/2012/07/Fisch-Onkelchen-Fotoliaid14231759.jpg •Něco úplně nového? O ČEM TO SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ VLASTNĚ JE? •Řešení sociálních problémů… • •… prostřednictvím inovativních myšlenek. Jsou tedy sociální podniky „oddělením vědy a výzkumu“ celé společnosti? • •… s využitím podnikatelských (entreprenuerial), často tržně orientovaných přístupů: Je tedy sociální podnikání schopno překonat tržní selhání? • •… a to v mnoha oblastech: vzdělávání, sociální služby, péče o děti, životní prostředí, zelená energie, regionální rozvoj, fairtrade apod. Takže se jedná o univerzální řešení? A KDE TO VLASTNĚ JE? TRH? STÁT? OBČANSKÁ SPOLEČNOST? •Sociální podniky jako „hybridy“ kombinující vlastnosti více sektorů Trh Rodina/Komunita NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ Neformální sítě OBČANSKÁ SPOLEČNOST Stát Sociální podnik (sociální ekonomika) A KDE TO VLASTNĚ JE? TRH? STÁT? OBČANSKÁ SPOLEČNOST? (Zdroj: Alter 2004) Občanská společnost Trh A PROČ JE TĚCH POJMŮ TOLIK? •Sociální podnikatel • Sociální podnikání • Sociální podnik • •Sociální inovace • •Sociální… společenský? • • PROČ JE TO DŮLEŽITÉ? •… Je zjevné, že sociální ekonomika vyšla z hospodářské a finanční krize téměř bez úhony. Dnes tento sektor zaměstnává 6,3 % pracující populace v EU-28, zatímco v roce 2012 to bylo 6,5 % … sociální ekonomika je příkladem a ochráncem hodnot, na kterých byla Evropská unie vybudována (článek 3 SEU). Představuje jak příležitost, tak prostředek pro účast občanů, jejich odpovědnost a vlastnictví naší udržitelné budoucnosti.… je klíčové, aby EU posílila podporu, kterou poskytuje sociální ekonomice prostřednictvím Evropského sociálního fondu (ESF) •Luca JAHIER předseda skupiny Různé zájmy Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) PROČ JE TO DŮLEŽITÉ? •Sociální ekonomika zajišťuje, aby hospodářská účinnost sloužila sociálním potřebám, a vytváří tak skutečnou vzájemnou závislost mezi ekonomickými a sociálními otázkami, takže jedny nejsou nadřazeny druhým… sociální ekonomika má potenciál růstu v dobách ekonomické a sociální krize… Sociální ekonomika představuje vskutku vzor odolnosti a pokračuje v rozvoji i ve chvíli, kdy se jiné ekonomické sektory ocitají v problémech. •Alain COHEUR mluvčí zájmové skupiny Sociální ekonomika Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) PROČ JE TO DŮLEŽITÉ? •…význam sektoru sociální ekonomiky v procesu vytváření pracovních míst, usnadňování udržitelného rozvoje, přizpůsobování služeb potřebám a spravedlivějšího rozdělování příjmů a bohatství …budování participativní demokracie a sociálního kapitálu. To se týká obzvláště členských států, které k EU přistoupily v období od roku 2004. Většinou to byly do roku 1989 nebo 1990 socialistické státy …a občanská společnost se v nich neprojevovala vůbec nebo jen ve velmi omezené míře. K důsledkům tohoto historického vývoje patří mimo jiné nejistá finanční situace v nevládním sektoru a nízký stupeň zapojení občanské společnosti do vytváření místních pracovních příležitostí. O tom svědčí dokonce i statistiky: v sociální ekonomice v celé EU je zaměstnanost 6,3 %, zatímco v „nových“ členských státech dosahuje průměrně hodnoty 2,5 %. •Krzysztof BALON mluvčí zájmové skupiny Sociální ekonomika Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) SOCIÁLNÍ EKONOMIKA: VYMEZENÍ •Charta zásad sociální ekonomiky (Social Economy Europe, evropské sdružení zastupující subjekty sociální ekonomiky): •nadřazenost jednotlivce a sociálních cílů nad kapitálem, •dobrovolné a otevřené členství, •demokratická kontrola ze strany členů (netýká se nadací, jelikož nemají členy), •spojení zájmů členů/uživatelů a všeobecného zájmu, •ochrana a uplatňování zásad solidarity a odpovědnosti, •samostatné hospodaření a nezávislost na orgánech veřejné moci, •většina přebytků je využívána pro účely cílů udržitelného rozvoje, služeb, které jsou předmětem zájmů členů, nebo obecného zájmu. SOCIÁLNÍ PODNIKY, SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ A SOCIÁLNÍ INOVACE •Evropská komise definuje sociální podniky jako nedílnou součást sociální ekonomiky: „Sociální podnik je aktérem sociální ekonomiky a jeho hlavním cílem je vytvoření sociálního dopadu, a nikoli tvorba zisku ve prospěch vlastníků nebo akcionářů. Působí na trhu tak, že poskytuje podnikatelským a inovačním způsobem výrobky a služby a zisky používá hlavně pro naplnění sociálních cílů. Je řízen odpovědně a transparentně, a zapojuje přitom zejména zaměstnance, spotřebitele a zúčastněné strany“ (Sdělení Evropské komise, Iniciativa pro sociální podnikání, COM(2011) 0682 final ze dne 25. října 2011). SOCIÁLNÍ PODNIKY, SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ A SOCIÁLNÍ INOVACE •USA; dva hlavní přístupy: „příjem z výdělečné činnosti“ (earned income) a „sociální inovace“ (ASHOKA). •Přístup zaměřený na sociální inovace zdůrazňuje individuální úlohu sociálního podnikatele, jehož posláním je vytvářet a udržovat sociální hodnotu (nikoli pouze hodnotu soukromou), rozpoznává a využívá nové příležitosti, aby toto poslání mohl plnit, zapojuje se do procesu soustavných inovací, adaptací a učení, jedná odvážně, aniž by jej omezovaly aktuálně dostupné zdroje, a projevuje větší smysl pro odpovědnost, včetně odpovědnosti za okruh těch, kterým bylo poslouženo, a za výsledky. •Sociální podnikatelé plní sociální poslání a hlavním kritériem pro posuzování sociálního podnikatele je dopad tohoto poslání (a nikoli vytváření bohatství). Podle přístupu zaměřeného na sociální inovace je forma vlastnictví sociálního podniku (veřejný, kapitálový, sociální ekonomika) vedlejší a ústřední postavou je sociální podnikatel jako hlavní osoba nesoucí odpovědnost za podnikání a společenské změny. PODOBNÉ A ROZDÍLNÉ ZNAKY POJMŮ SOCIÁLNÍ PODNIK, SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ A SOCIÁLNÍ INOVACE NÁRODNÍ UZNÁNÍ POJMU SOCIÁLNÍ EKONOMIKA A SOUVISEJÍCÍCH NOVÝCH POJMŮ •Země, kde je pojem sociální ekonomika široce uznáván: ve Španělsku, Francii, Portugalsku, Belgii a Lucembursku se pojem sociální ekonomika těší největšímu uznání ze strany veřejných orgánů a v akademické a vědecké obci, stejně jako v sektoru sociální ekonomiky samém. !! – Francie je rodištěm pojmu jako takového a Španělsko v roce 2011 schválilo první vnitrostátní zákon o sociální ekonomice v Evropě. •Země, kde se pojem sociální ekonomika těší „střednímu uznání“: Patří sem Itálie, Kypr, Dánsko, Finsko, Švédsko, Lotyšsko, Malta, Polsko, Spojené království, Bulharsko, Řecko, Maďarsko, Irsko, Rumunsko a Slovinsko. V těchto zemích figuruje pojem sociální ekonomika vedle dalších pojmů, jako je neziskový sektor, dobrovolný sektor a sociální podniky. Ve Spojeném království kontrastuje nízká míra informovanosti o sociální ekonomice se státní politikou podpory sociálních podniků. •Země, kde se pojem sociální ekonomika těší malému uznání nebo není znám vůbec: Pojem sociální ekonomika je málo znám, teprve se zavádí nebo není znám vůbec v těchto zemích: Rakousko, Česká republika, Estonsko, Německo, Lotyšsko, Litva, Malta, Nizozemsko, Slovensko a Chorvatsko. Příbuzné pojmy neziskový sektor, dobrovolný sektor a sektor nevládních organizací vykazují relativně vyšší míru uznání. VEŘEJNÉ POLITIKY V OBLASTI SOCIÁLNÍ EKONOMIKY NA EVROPSKÉ ÚROVNI (2010–2016) •Pravidla: statuty a regulační rámce 2009 - 2017 iniciativy souvisejíc se sociální ekonomikou/pro sociální podniky - nové období evropských veřejných politik. Pokud jde o právní formy, bylo dosaženo jen malého pokroku. •Prioritou bylo uplatňování politiky hospodářské soutěže. 2012 - přijetí nařízení de minimis pro oblast služeb obecného hospodářského zájmu a v roce 2014 schválení balíčku k reformě zadávání veřejných zakázek. –Ten orgánům veřejné moci umožňuje zařazovat do zadávacích řízení určité sociální doložky a zadávací podmínky. Jeho dopady však byly nepatrné. VEŘEJNÉ POLITIKY V OBLASTI SOCIÁLNÍ EKONOMIKY NA EVROPSKÉ ÚROVNI (2010–2016) •Další snahy, např. v podobě evropských konferencí organizovaných předsednictvím Rady Evropské unie nebo v rámci předsednictví, řady stanovisek EHSV, iniciativ a stanovisek meziskupiny Sociální ekonomika Evropského parlamentu a v některých případech také Výboru regionů, nebo dokonce Komise samotné. –23. 5. 2017 přijetí „Madridské deklarace“http://www.lavoro.gov.it/notizie/Documents/2017-05-23-DICHIARAZIONE-MADRID-English-Versio n.pdf - např. podpora implementace SÚ, SE - inkluzivní a fér, podpora vzdělávání, ... •Problém: viditelnost a uznání definic z oblasti sociální ekonomiky. Pravidelné zavádění nových pojmů nepomáhá. V 70. letech 20. století zahrnovaly pojmy související se sociální ekonomikou třetí sektor, občanskou společnost a neziskovost obecně. –V souvislosti s hospodářskou krizí se vytvořila nová vlna pojmů, jako např. sociální podniky, ekonomika sdílení a ekonomika pro společné blaho. Je třeba zdůraznit, že tyto problémy jsou známkou nejen nedostatečné shody ohledně používaných označení, ale také „skryté politiky nepostupování v této oblasti“ (CIRIEC 2017). TVRDÉ POLITIKY: FONDY A POLITICKÉ OBLASTI •2011 - Komise začala uplatňovat Iniciativu pro sociální podnikání. „Vytváření příznivého prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“ (COM(2011) 682 final). Iniciativa zahrnovala politický program Evropské komise s 11 klíčovými kroky. –Jednou osou je zlepšení soukromého a veřejného financování. Za účelem zvýšení zájmu soukromých investorů o sociální podniky bylo přijato nařízení č. 346/2013 o evropských fondech sociálního podnikání (EuSEF). Byl také zaveden program pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) spolu s dalšími finančními iniciativami, jako je záruční nástroj EaSI, investiční okno EaSI pro budování kapacit nebo akcelerátor sociálního dopadu (SIA). –Pokud jde o veřejné financování, cíl „podporovat sociální ekonomiku a sociální podnikání“ byl převeden na EFRR a ESF. Zvláštní evropská rozpočtová politika pro sociální ekonomiku však nikdy nebyla zavedena a stále se na ni čeká. Nedávno přijatá Madridská deklarace (23. 5. 2017) ji dále požaduje. •Důležitost hlavního finančního nástroje EU, jímž je ESF. –Dopad nových nástrojů, jež byly nedávno zavedeny (EFSI, EaSI, COSME atd.), byl malý nebo žádný, zvláště ve Středomoří a ve východních zemích EU. NOVÉ NÁRODNÍ PŘEDPISY V OBLASTI SOCIÁLNÍ EKONOMIKY •V posledních sedmi letech většina evropských zemí věnovala pozornost tvorbě předpisů týkajících se sociální ekonomiky. Ve Španělsku (2011), Řecku (2011 a 2016), Portugalsku (2013), Francii (2014) a v Rumunsku (2016) byly na národní úrovni přijaty zvláštní právní předpisy týkající se sociální ekonomiky a v Belgii (Valonsko, Brusel a Vlámsko) a ve Španělsku (Galicie) byly přijaty také na úrovni regionální. •Kromě toho vznikaly návrhy nových zákonů, návrhy a jiné institucionální iniciativy, jako jsou systémy akreditací, labely či rozsáhlé víceleté národní plány, což svědčí o zvyšujícím se zájmu vlád o tuto oblast. Dále byly také schváleny reformy týkající se konkrétních skupin sociální ekonomiky (sociálního třetího sektoru, sociálních podniků třetího sektoru, družstev a jiných), a to například v Itálii a ve Španělsku. •Regulace sociální ekonomiky pomocí nových právních forem sama o sobě nepředstavuje pokrok v podpoře sociální ekonomiky, která by přesahovala rámec svého institucionálního uznání (Noia, 2017). Pokud by předpis neprovázela další opatření, mohly by účinky být příliš omezené, podobně jako tomu až donedávna bylo v případě evropského družstevního statutu nebo španělského zákona o sociální ekonomice. NÁRODNÍ A REGIONÁLNÍ AKČNÍ PLÁNY A CÍLENÉ FINANCOVÁNÍ Národní a regionální akční plány – klíčové pro rozvoj sociální ekonomiky. - významné dohody mezi různými aktéry, zejména mezi vládou a zástupci sociální ekonomiky / třetího sektoru, ale také odbory, univerzitami a dalšími, s cílem zlepšit jejich vzájemné vztahy. - Zahrnují obecně stabilní rámce financování, režimy účasti a konzultací, strategické oblasti, které je třeba rozvinout, a zlepšení vztahů a společenských změn. CÍLENÉ FINANCOVÁNÍ •Několik rámců financování. Veřejné, soukromé, hybridní režimy. •Ad veřejné fondy zacílené na sociální ekonomiku: EU (např. strukturální fondy) a vnitrostátní a regionální vlády přidělují prostředky přímo na podporu a rozvoj sociální ekonomiky. Jedná se o tradiční subvenční programy na podporu družstev a zaměstnanosti v družstvech v Německu, Itálii a Španělsku. Existuje také spousta alternativních řešení. –Belgie - fond Brasero podporuje rozvoj zaměstnaneckých družstev ve Valonském regionu. –Kypr - politika služeb sociální péče nabízí roční granty na provozní náklady, a subvencuje tak organizace poskytující sociální služby (např. péči o děti, dlouhodobou péči a podobně). –Francie - nový zákon o sociální ekonomice -nové finanční nástroje, včetně fondu sociálních inovací (FISO). –Itálie - byl zaveden fond na financování sociálních podniků a sociálních družstev. •Smíšené fondy, které spravuje vláda a organizace sociální ekonomiky: •Francie - Národní fond pro rozvoj asociativního života (FNDVA) a Národní fond pro rozvoj sportu (FNDS). –U některých fondů je financování mimorozpočtové. Jiné režimy jsou založeny na dani z příjmu fyzických osob. Určité procento splatné daně mohou občané přidělit dobrovolným organizacím. To se týká Itálie a Španělska. Ve Španělsku tyto částky směřují do národního fondu pro organizace sociálního třetího sektoru, jenž každý rok obdrží více než 200 milionů EUR. –Dalším zdrojem, na který se tradičně cílí, jsou příjmy z hazardních her (loterie, automaty). To je případ RAY a Oy Veikkaus AB ve Finsku nebo ONCE – vnitrostátní organizace pro nevidomé – ve Španělsku. PŘEKÁŽKY ROZVOJE SOCIÁLNÍ EKONOMIKY 1.Nedostatečná informovanost o pojmech sociální ekonomika, sociální podniky a jiných souvisejících pojmech a jejich nedostatečného pochopení ve společnosti, ve veřejných diskusích a na akademické půdě. Tyto překážky hrají velmi významnou roli ve východních zemích EU, jako např. v Maďarsku, Polsku, na Slovensku nebo v České republice. Hlavní podpora pro sociální ekonomiku (z hlediska financování i zvyšování informovanosti) pochází z programů a iniciativ EU. 1.Malá viditelnost sociální ekonomiky v médiích i statistikách. V mnoha zemích, od Rakouska a Slovenska po Švédsko, je nedostatek databází, oficiálních statistik a spolehlivých údajů o sociálních podnicích či sociální ekonomice. Kromě toho je nezbytné zavést v oblasti sociální ekonomiky na všech úrovních vzdělávání vzdělávací a školicí programy. V několika zemích, např. ve Francii, existují programy jako odborná příprava ze strany vzdělávacích družstev pro dospívající/mladé studenty. 2.Překážky ve vztahu k státní správě. Chybějí instituce odpovídající za sociální ekonomiku, sociální podniky, dobrovolníky a občanskou společnost, které by byly schopny vyvíjet politiky a sociální ekonomiku podporovat. Neexistuje tudíž žádná vnitrostátní strategie týkající se sociální ekonomiky. Média a tvůrci politik „nevidí nezbytnost“ sociální ekonomiky. V některých případech shledávají, že důvěra v hospodářské činnosti neziskových organizací je nedostatečná a tyto činnosti jsou odmítány. PŘEKÁŽKY ROZVOJE SOCIÁLNÍ EKONOMIKY 1.V některých případech schází víceúrovňovým vládám koordinace v oblasti záležitostí sociální ekonomiky. V jiných případech jsou orgány státní správy silně závislé na politických cyklech, např. v roce 2015 byl v Dánsku po změně vlády zavřen vládní úřad pro podniky sociální ekonomiky. V neposlední řadě jsou překážkami pro spolupráci subjektů sociální ekonomiky s orgány veřejné moci byrokracie a politika kvalitativních úsporných opatření (Itálie, Španělsko, Slovinsko) •Překážky institucionální: -Ve Francii a ve Španělsku vládní změny předpisů týkajících se doplňkové sociální ochrany v posledních letech negativně ovlivnily zdravotnické subjekty a v některých případech je přinutily ke změně právního postavení na ziskový subjekt. -V Itálii reforma lidových bank (DL 3/2015) stanoví, že lidové banky, jejichž aktiva mají hodnotu vyšší než 8 miliard EUR, musí být přeměněny na akciové společnosti. Také reforma úvěrových družstev (L 49/2016) radikálně přeorganizovala celý sektor družstevního bankovnictví, a to s několika negativními aspekty. -Ve Španělsku změny sociálního zabezpečení sportovních trenérů negativně ovlivnily sportovní sdružení. -Ve Spojeném království u velkých veřejných zakázek zbývají na subjekty sociální ekonomiky jen subdodávky pro velké společnosti soukromého sektoru, obvykle se navíc při zadávání zakázek rozhoduje spíše podle ceny než podle zahrnutí přidané sociální hodnoty. Nedávno pozměněné právní postavení charitativních organizací je pro toto nové institucionální prostředí lépe uzpůsobeno. -Ve Finsku není směrnice o zadávání veřejných zakázek, díky níž mohly být zakázky vyhrazeny pro určité služby, prováděna, a subjekty sociální ekonomiky z ní tedy nemohou mít prospěch. PŘEKÁŽKY ROZVOJE SOCIÁLNÍ EKONOMIKY –Nedávné změny předpisů týkajících se družstev v Polsku a Portugalsku nejsou pro družstva považovány za vhodné. –V Maďarsku představuje nový zákon o sociální ekonomice riziko pro mnohá sociální družstva založená skupinami občanů, jelikož po vstupu zákona v platnost v roce 2018 možná bude nutná jejich přeměna na jiný typ organizace (družstvo nebo nezisková společnost s ručením omezeným). –Ve Slovinsku a v Bulharsku nový zákon o sociálním podnikání vylučuje různé organizace, které již jako sociální podniky působí. VÁHA SOCIÁLNÍ EKONOMIKY V EU 28 •Evropská sociální ekonomika poskytuje: - více než 13,6 milionu placených pracovních míst v Evropě, - ekvivalent 6,3 % pracující populace EU-28, - zaměstnání pro více než 19,1 milionu pracovníků, placených i neplacených, - více než 82,2 milionu dobrovolníků, což odpovídá 5,5 milionu zaměstnanců na plný úvazek, - více než 232 milionů členů družstev vzájemných společností a podobných subjektů, - více než 2,8 milionu subjektů a podniků. VÁHA SOCIÁLNÍ EKONOMIKY V EU 28 …ODLIŠNOSTI •Belgie, Itálie, Lucembursko, Francie a Nizozemsko - pracovní místa v sociální ekonomice tvoří něco mezi 9 až 10 % pracujícího obyvatelstva •Nové členských státy EU, jako je Slovinsko, Rumunsko, Malta, Litva, Chorvatsko, Kypr a Slovensko - méně než 2 % pracujících obyvatel Zaměstnanost v sociální ekonomice se ukázala být odolná vůči hospodářské krizi, jelikož se snížila z 6,5 % na 6,3 % z celkových placených pracovních sil v Evropě a z 14,1 na 13,6 milionu pracovních míst. Snížení počtu pracovníků ve větších družstvech a podobných právních formách je výraznější než u spolků, nadací, apod. VÁHA SOCIÁLNÍ EKONOMIKY V EU 28 •Podle zaměstnanosti (jiné ukazatele ekonomického dopadu, jako je příspěvek k HDP, nejsou k dispozici) představují spolky, nadace a podobné právní formy nadále hlavní část sociální ekonomiky a tvoří většinu sociálních subjektů/podniků a asi 66 % zaměstnanosti v tomto sektoru. PLACENÁ PRACOVNÍ MÍSTA V DRUŽSTVECH, VZÁJEMNÝCH SPOLEČNOSTECH, SDRUŽENÍCH, NADACÍCH A PODOBNÝCH SUBJEKTECH. EVROPSKÁ UNIE (2014–2015) PLACENÁ PRACOVNÍ MÍSTA V SOCIÁLNÍ EKONOMICE VE SROVNÁNÍ S CELKOVÝM POČTEM PLACENÝCH PRACOVNÍCH MÍST. EVROPSKÁ UNIE (2014–2015) • SOCIÁLNÍ PODNIKATELÉ – PÁR PŘÍKLADŮ Muhammad Yunus Quelle: moralheroes.org Muhammad Yunus Grameen https://www.nobelprize.org/prizes/peace/2006/yunus/biographical/ Andreas Heinecke_color-copyright maxlautenschlaeger Quelle: entrepreneurship.de Anderas Heinecke Dialog im Dunkeln https://en.wikipedia.org/wiki/Dialogue_in_the_Dark https://www.youtube.com/watch?v=ApLYJ3sHxWA Katja Urbatsch Quelle: arbeiterkind.de Katja Urbatsch Arbeiterkind.de https://www.ashoka.org/en-US/fellow/katja-urbatsch … A MNOHEM VÍCE „NEZNÁMÝCH“ PŘÍKLADŮ: •Podnikatelské myšlenky a pobídky v sektoru sociálních služeb (municipality, družstva, apod.): •à Mediální pomýlení: pouze několik sociálních podniků s výraznou „aurou“… AWO-Logo Bild in Originalgröße anzeigen Diakonie Deutschland VĚC VYŠŠÍHO VZDĚLÁNÍ? (Zdroj: MEFOSE Studie (Jansen et al. 2013), Grafik erschienen in Enorm, Wirtschaft für den Menschen) versteinerter Fisch, Dastilbe elongatus •NOVÉ NEBO STARÉ? • Quelle: www.fossilien.de http://www.gartenbista.de/wp-content/uploads/2012/07/Fisch-Onkelchen-Fotoliaid14231759.jpg •Něco úplně nového? Robert Owen, 1771-1858; entrepreneur and co-founder of cooperative system Friedrich Wilhelm Raiffeisen 1818 - 1888; official, micro credit, cooperative bank system Florence Nightingale, 1820 - 1910; nurse, founder of modern nursing Maria Montessori, 1870 - 1952; physician, founder of Montessori educational institutions Sociální podnikání není novým fenoménem… • • JAK TO FUNGUJE? • • http://images.mtvnn.com/527e9476006efc2d0bff58447547522b/622x350%3E © national geopgrahic Verbavoice (München) Direct SE approach of value creation VerbaVoice Field of activity: services for hearing-impaired people Approach: providing mobile, ICT-based interpreters services that allows hearing-impaired to participate in society (education, events, public authorities, media) Income structure: service fees via public social service systems; growth capital from impact investment fund Legal form: limited liability company (GmbH) Bildungskongress in Wien mit Live-Text Studentin mit VerbaVoice App PŘÍKLADY PŘÍKLADY Home Dialogue in the Dark / Dialogue Social Enterprise Direct-indirect SE approach of value creation Field of activity: Work integration for visually-impaired people; awareness enhancement Approach: Visually impaired people serve as guides or coaches in public exhibitions and team building and leadership workshops in the dark; international franchise system Income structure: service fees, consultancy fees for franchisees, license payments, donations Legal form: limited liability company, association http://www.dialog-im-dunkeln.de/NEW2011/wp-content/startpics/50.jpg PŘÍKLADY Regionalwert AG Indirect SE approach of value creation Field of activity: Regional agricultural / economic development Approach: Local shareholders invest in fund; fund facilitates local value chains by buying and leasing farms and related businesses and emphasize social and ecological production conditions Income structure: Rents, equity interest Legal form: public company / stock corporation Logo Regionalwert AG FINANČNÍ ZDROJE •à Hybridní financování(zisk, granty, dotace, …) •à Mění se v čase Častá mobilizace dobrovolné práceß Také problém s tržním selháním… (Zdroj: MEFOSE Studie (Jansen et al. 2013), Grafik erschienen in Enorm, Wirtschaft für den Menschen) http://www.klassewasser.de/content/language1/img_636/wasserwissen-biologie-oekosysteme-visual-koral lenriff.jpg …A OKOLNÍ PROSTŘEDÍ • Quelle: www.klassewasser.de ECO SYSTEM - PROPAGUJÍCÍ INSTITUCE ASHOKA.png Schwab Logo.png Schwab.jpg SKOLL II.jpg ECO SYSTEM – VEŘEJNÉ PROSTORY •Networking and support: hubs, labs, moocs, etc. • http://ec.europa.eu/internal_market/social_business/docs/conference/agenda.jpg ECO SYSTEM – FINANČNÍ PODPORA •Financing: Social Investemt Funds, Foundations, Fellowship Programmes • - adapted to specific needs (e.g. duration until break even, due to innovation costs, etc. ) •Sociální bankovnictví: např. https://www.youtube.com/watch?v=eNqSWAiuzbE, https://www.youtube.com/watch?v=V23_VQ6hhTk • • Startseite Logo Regionalwert AG ECO SYSTEM – VZDĚLÁVÁNÍ A VÝZKUM •Education: universities, private or non-profit institutes (from student to executive level) Social Entrepreneurship Akademie Soziales Unternehmertum ECO SYSTEM – POLITICS AND POLICIES •Policy: • •EU Level: http://ec.europa.eu/internal_market/social_business/index_de.htm • Single Market Act – Social Business Initiative • •National Level: http://www.bmwi.de/DE/Mediathek/publikationen,did=714908.html • Engagement Strategy of National German Government • • •à The potential of social entrepreneurs and social entrepreneurship as model of solving problems is recognized [over-estimated?] http://www.simfisch.de/wp-content/uploads/2013/08/vmc-haken.jpg •…V ČEM JE HÁČEK? Quelle: www.simfisch.de PROBLÉMY A ZASE PROBLÉMY •Co znamená to „sociální“? • •Dopad a šíření: Jak vlivné jsou organizace sociálního podnikání na obrovských/komplexních trzích sociálních služeb? Se může dobrá praxe šířit? •Trade off mezi sociálními a ekonomickými cíli: where do they emerge / how are they tackled and solved? VÝBĚR PROBLÉMŮ (FINANCOVÁNÍ, PROSTŘEDÍ, ORGANIZAČNÍ ROZVOJ) •Výrazné lokální ukotvení ve složitých strukturách stakeholderů: Jak je možné replikovat dobrou praxi v různých kontextech? •Nedostatek kvalifikovaných pracovníků: specifické nároky organizací sociálního podnikání, nízké mzdy, podnikatelské riziko •Setrvačné preference a konkurenční smýšlení: stávající subjekty veřejné správy a sociálního státu jsou rezistentní vůči změnám •Organizační rozvoj a kontrola kvality: Jsou dobří inovátoři & sociální podnikatelé také dobrými manažery? •Otázka škálování: Ano? Ne? Pokud ano, kdo je zodpovědný? • Kurze verbale Ausführungen zu den einzelnen Punkten inc Beispiele – ggfs auch unterscheidung zwischen SE und SI PROBLÉMY S FINANCOVÁNÍM •Structural barriers of connectivity to public funding and social security systems, as social entrepreneurs act across sector boundaries and often support preventive work •Strukturální překážky napojení na veřejné financování a systémy sociálního zabezpečení, jelikož sociální podnikatelé fungují napříč sektory a často podporují preventivní práci •Omezené nabídky na kapitálového trhu zejména pro neziskové organizace •Lack of broad share or competition among impact investors •„Fear of contact“ mezi sociálním a ekonomickým sektorem SOCIÁLNÍ PODNIKY V ČR •https://ceske-socialni-podnikani.cz/adresar-socialnich-podniku •http://www.komora-socialnich-podniku.cz/ •https://www.youtube.com/watch?v=fVyzM74DrPo • • Symbolbild: Fischschwarm, bald eine Seltenheit? .doporučené zdroje Quelle: www.stohl.de •Alter, K. (2004). Social enterprise typology. Virtue Venures (Vol. 2004). Virtue Ventures LLC. http://rinovations.edublogs.org/files/2008/07/setypology.pdf •Achleiter, A.K. & Spiess-Knafl, W. (2010). Social Entrepreneurship. Eine Einführung für Studenten. TU München, http://socent.e-learning.imb-uni-augsburg.de/files/Social%20Entrepreneurship.%20Eine%20Einf%C3%BChr ung.pdf •Hackenberg, Helga, Empter, Stefan (Hrsg.). (2011). Social Entrepreneurship - Social Business: Für die Gesellschaft unternehmen. Wiesbaden: Springer VS •Jansen, Stephan A, Heinze, Rolf G., Beckmann, Markus (Hrsg.) (2013). Sozialunternehmen in Deutschland - Analysen, Trends und Handlungsempfehlungen. Wiesbaden: Springer VS •Kopf, Hartmut, Müller, Susan, Rüede, Dmonik, Lurtz, Kathrin, Russo, Peter (2015). Soziale Innovationen in Deutschland. Wiesbaden: Springer VS •Nicholls, A., & Murdock, A. (2011). Social Innovation: Blurring Boundaries to Reconfigure Markets. (A. Nicholls & A. Murdock, Eds.). Hampshire, UK & New York: Macmillan. •Mair, J., Robinson, J., & Hockerts, K. (2006). Social Entrepreneurship. (J. Mair, J. Robinson, & K. Hockerts, Eds.). Basingstoke: Palgrave Macmillan. • •